5 As 73/2010 — Nejvyšší správní soud

43 A 3/2023- 39 - text  8 43 A 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci žalobce: L. M. zastoupený obecným zmocněncem K. K. proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 22. 2. 2023, č. j. KUKHK-27640/DS/2022/Kj, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 24. 2. 2022, č. j. MMHK/036172/2022/OP/Čih, a rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2023, č. j. KUKHK-27640/DS/2022/Kj, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. V nyní projednávané věci soud posuzoval v pořadí druhé rozhodnutí žalovaného. Původní rozhodnutí soud zrušil rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 43 A 3/2022 - 43. Žalobce se také nyní domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, kterým žalovaný opětovně zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24. 2. 2022, č. j. MMHK/036172/2022/OP/Čih. Správní orgán I. stupně shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Žalobci uložil pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Podle správních orgánů se žalobce dopustil přestupku z nedbalosti tím, že dne 3. 2. 2022 v 14:31 hodin v Hradci Králové, v ulici K Sokolovně ve směru od ulice Pod Kopcem směrem k ulici Zahradní, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Mercedes, registrační značky, přičemž jím řízenému vozidlu byla měřícím zařízením TruCAM v. č. TC005157 umístěným na GPS souřadnicích 15°50´22.93 E 50°13´32.51 N, na vzdálenost 136,5 m, naměřena rychlost 47 km/h. V daném místě však byla nejvyšší dovolená rychlost místní úpravou snížena na 30 km/h svislou dopravní značkou „B 20a – Nejvyšší dovolená rychlost“. Po odečtu tolerance odchylky v měření silničního měřidla byla skutečná rychlost měřeného vozidla minimálně 44 km/h. Žalobce limit překročil o 14 km/h, čímž porušil dopravní značku „B 20a“ a povinnost účastníka provozu na pozemních komunikacích podle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. II. Obsah žaloby 3. První žalobní námitka směřuje proti přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nadále nepřezkoumatelné. Nevypořádána zůstala námitka v bodě 3), navzdory tomu, že krajský soud žalovaného zavázal k vypořádání v odvolání obsažených důkazních návrhů. Nezabýval se také námitkou pod bodem 4) odvolání, zda byla splněna podmínka měření „u MŠ“. Totéž platí pro námitky uvedené pod body 5), 7) a 9). V poslední z nich žalobce poukazoval na skutečnost, že poloha záměrného kříže na fotografii dle judikatury není shodná se záměrným bodem, a nelze tedy klást rovnítko mezi měřeným vozidlem a vozidlem označeným záměrným křížem. Žalobce respektuje judikaturu, dle které není nutné, aby se odvolací orgán zabýval každým jednotlivým argumentem. Zároveň však nelze rezignovat na řádné vypořádání odvolacích námitek, jakkoli může být stručné, výjimečně až implicitní, typicky presentací odlišného názoru. To žalobce v napadeném rozhodnutí postrádá. 4. Podle druhé žalobní námitky je napadené rozhodnutí rovněž nezákonné pro existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté. Správní orgán I. stupně vydal usnesení o zastavení řízení ze dne 24. 2. 2022 pod č. j. MMHK/036506/2022/OP/Čih, kterým zastavil řízení pro skutek spočívající v tom, že žalobce dne 3. 2. 2020 v 14:31 na ulici K Sokolovně překročil nejvyšší dovolenou rychlost o 14 km/h. 5. Jakkoli správní orgán uvedl, že zastavuje řízení o přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, řízení je vždy vedeno o skutku, nikoli o právní kvalifikaci. Je-li řízení o určitém skutku pravomocně zastaveno, nemůže být opětovně projednáno s jinou právní kvalifikací. Podstatné totiž je, že správní orgán nezastavoval řízení o jiném jednání či skutku žalobce, ale právě o tom skutku, ze kterého byl následně nezákonně uznán vinným. Odlišnost právní kvalifikace je pak pro věc zcela bez významu, neboť čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod znemožňuje opětovné stíhání za „čin“, nikoliv „za stejnou právní kvalifikaci“. 6. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a rekapituloval související skutkové okolnosti. Od Městské policie Hradec Králové si vyžádal plán měření s rozpisem měření v týdnech 3. - 16. 2020, který byl doručen Policii ČR v souladu s postupem uvedeným v Seznamu míst určených k měření rychlosti. Z fotodokumentace a z listin založených ve spisovém materiálu vyplývá, že k měření rychlosti došlo ve schváleném úseku. V rozpisu měření na týden 3. - 16. 2. 2020 je uveden úsek K Sokolovně. Je tak zřejmé, že měření rychlosti bylo provedeno v součinnosti s Policií ČR a za dodržení podmínky stanovené v § 79a zákona o silničním provozu. 8. K námitce překážky věci pravomocně rozhodnuté uvedl, že usnesením ze dne 24. 2. 2022 správní orgán I. stupně zastavil řízení ve věci přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. V tomto případě je vedeno řízení ve věci přestupku § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, proto zde není překážka věci pravomocně rozhodnuté. 9. Žalovaný je toho názoru, že se vypořádal se všemi námitkami, a to ať je přímo popsal, nebo to vyplývá ze skutečností uvedených v napadeném rozhodnutí. Snímek z měření je čitelný, rychlost byla naměřena, nebyla hlášena chyba zařízení a měřící zařízení bylo řádně kalibrováno a úředně ověřeno. GPS souřadnice odpovídají místu měření a dále je uvedena vzdálenost, na kterou bylo měření prováděno. Z výstupu z měřícího zařízení je též jednoznačně zřejmé, které vozidlo bylo měřeno. Záměrný bod je jasně umístěn na vozidle žalobce. Dopravní značení v místě přestupku bylo zadokumentováno fotograficky na listu č. 8 správního spisu. 10. Žalovaný proto navrhl, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 51 s. ř. s. Žalobu shledal důvodnou. 12. V úvodu odůvodnění soud stručně shrnuje, že v této věci nyní rozhoduje podruhé. Původní rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 43 A 3/2022 - 43, neboť jej shledal nepřezkoumatelným. Žalovaný v původním rozhodnutí nereflektoval některé z odvolacích námitek a zejména také důkazní návrhy, které žalobce vznesl v odvolání. Soud naopak rozhodnutí potvrdil v části, v níž se zabývalo místem spáchání přestupku. 13. Žalovaný také v dalším řízení shledal, že žalobce svým jednáním porušil povinnost podle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu – tedy povinnost řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. Setrval proto na svém původním zjištění, že se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, neboť při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h. 14. Protože žalobce v nynější žalobě vznesl námitku, že vydání napadeného rozhodnutí bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté, zabýval se soud předně touto námitkou. 15. Překážku věci pravomocně rozhodnuté žalobce dovozuje ze skutečnosti, že správní orgán I. stupně vydal usnesení o zastavení řízení ze dne 24. 2. 2022, č. j. MMHK/036506/2022/OP/Čih (dále jen „usnesení o zastavení řízení“). Tímto usnesením došlo k zastavení řízení z důvodu podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Podle odůvodnění usnesení o zastavení řízení jím správní orgán zamýšlel zastavit řízení ve vztahu k jedné ze dvou právních kvalifikací skutku, pro který bylo přestupkové řízení zahájeno. Žalobce má nicméně za to, že tímto postupem správní orgán zastavil řízení pro skutek, o němž mělo být v řízení rozhodováno, a který byl totožný v případě obou právních kvalifikací přestupku. Tímto tak správní orgán způsobil ve vztahu k danému skutku vznik překážky věci pravomocně rozhodnuté. Napadené rozhodnutí je dle žalobce nezákonné, neboť jej žalovaný vydal navzdory tomu, že jeho vydání bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté. 16. Důvody, pro které