1 As 89/2010 — Nejvyšší správní soud

30 A 17/2024- 334 - text  45 30 A 17/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph.D. ve věci žalobců: a) E. S. b) J. S. c) S. B. všichni zastoupeni Mgr. Stanislavem Smrčkou, advokátem se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, Praha 5 za účasti: 1) Vysoká škola polytechnická Jihlava se sídlem Tolstého 1556/16, Jihlava zastoupena Mgr. Martinem Láníkem, advokátem Italská 1274/8, Praha 2 2) Statutární město Jihlava se sídlem Masarykovo náměstí č. p. 97/1, Jihlava 3) EG.D, a. s. se sídlem Lidická č. p. 1873/36, Černá Pole, Brno 2 4) Ing. J. F. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. ledna 2024, č. j. 004474/2024/KUSK, sp. zn. SZ 101880/2023/ KUSK ÚSŘ/Hr, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 22. 3. 2024 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2024, č. j. 004474/2024/KUSK, sp. zn. SZ 101880/2023/ KUSK ÚSŘ/Hr, kterým bylo částečně změněno (doplněny podmínky závazných stanovisek) a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 15. 5. 2023, č. j. MHB_ST/320/2023/soch. 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo k žádosti Vysoké školy polytechnické Jihlava (Osoba zúčastněná na řízení č. 1.) podle § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), vydáno společné povolení, kterým byl schválen stavební záměr: Studentské koleje Vysoké školy polytechnické, Jihlava na pozemcích p. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH a XCH v katastrálním území xxx (dále také jen „Stavba“, „Záměr“ či „Stavební záměr“). 3. Před Krajským soudem v Hradci Králové je proti výše specifikovanému rozhodnutí žalovaného vedena další žaloba, a to konkrétně žaloba osoby zúčastněné na řízení č. 4., to vše v řízení vedeném pod sp. zn. 30 A 18/2024. Usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. 30 A 17/2024–233, které nabylo právní moci dne 24. 6. 2024, krajský soud rozhodl o tom, že návrhy žalobců a osoby zúčastněné na řízení č. 4. na spojení těchto žalob zamítá. II. Obsah žaloby 4. Ve včas podané žalobě vznesli žalobci několik žalobních námitek. Žaloba byla velmi obsáhlá, krajský soud proto v podrobnostech na její obsah odkazuje, ostatně ten je účastníkům řízení i osobám na něm zúčastněným dobře znám. 5. První z nich se týkala statického ohrožení budov žalobkyň. Žalobkyně a) je vlastnicí domu č. p. XA, ke kterému svědčí žalobci b) věcné břemeno užívání, a žalobkyně c) je vlastnicí domu č. p. XB, oba v části obce X na ulici X. 6. Žalobci uvedli, že žalobní námitky ohledně dané problematiky v podstatě kopírují námitky odvolací, se kterými se ale žalovaný dle jejich názoru vypořádal nepřezkoumatelným způsobem. Konstatovali obsahy důkazů, které byly ve správním řízení k této problematice obstarány – inženýrskogeologický průzkum RNDr. S. B. z 6. 12. 2021, projektovou dokumentaci, vyjádření autorizovaného inženýra Ing. Z. H. z 20. 6. 2022, vyjádření projektanta Stavebního záměru z 11. 7. 2022 včetně dodatku z 16. 8. 2022, statický posudek statika Ing. L. K. vypracovaný k objednávce žalobkyň, elaborát doc. Dr. Ing. L. P. z ledna 2023, reakci Ing. K. na tento elaborát ze 17. 4. 2023 - ze kterých lze dle jejich názoru dovodit, že při zakládání Stavebního záměru vrtáním několika desítek pilot a těžením horniny v místě jeho podsklepení budou budovy žalobkyň v různé intenzitě staticky ohroženy. Žalobci proto navrhli doplnění důkazního řízení provedením průzkumů a opatření, které by vyloučily riziko poškození budov žalobkyň, jak je uvedl ve svém posudku statik Ing. K. (dodatečný průzkum metodou ERT a MRS, provedení zkušební piloty před realizací Stavebního záměru, vypracování projektové dokumentace pilotového založení). Žalovaný však dle žalobců tyto jejich návrhy ignoroval a k obsahu podkladů předložených žalobci (jde zejména o statický posudek Ing. K.) nepřihlédl a přezkoumatelným způsobem se s nimi nevypořádal. 7. Žalobci dále nesouhlasili s tím, že uvedené nedostatky obou rozhodnutí mohly zhojit podmínky 30. až 32. ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí, které zkoumání vlivu zakládání Stavebního záměru na okolní zástavbu odkládají až do fáze realizace Záměru a jsou nadto velmi nedokonale nastaveny. K podmínce 30. uvedli, že pasportizaci domů považují v souladu s doporučením Ing. K. a Ing. H. za samozřejmost. Pokud ovšem v důsledku realizace skutečně dojde k narušení jejich statiky, bude již pozdě a vzniklou škodu budou moci vymáhat pouze soukromoprávní cestou po škůdci. Podmínka 31. opět řeší již nastalou situaci, a nepůsobí tak preventivně – pokud k poškození budov v rámci realizace Záměru při vrtání první piloty dojde, bude již pozdě. V uvedené podmínce dále není jakkoliv přiblíženo jak a hlavně v jakém místě má být první pilota provedena. Stavební úřad a žalovaný vágní formulací této podmínky nechali na libovůli stavebníka, jak a kde konkrétně provede první pilotu. Stavebník může místo a způsob provedení první piloty navrhnout tak, aby se například vlivy projevily omezeně. Následná pilotáž pak vůbec nemusí odpovídat svými vlivy první pilotě. Podmínka 32. je rovněž zcela vágní, konkrétně pojem monitoring. Žalovaný ve svém rozhodnutí sice uvádí, že monitoring prý bude prováděn geotechnikem, ale to nemá oporu ve výroku rozhodnutí. Podmínky stanovené Stavebním úřadem a potvrzené žalovaným jsou tak dle žalobců pro ochranu okolní zástavby nedostatečné a zcela vágní. 8. Druhá žalobní námitka se týkala závazných stanovisek a dalších aktů vydaných dle žalobců podjatými osobami. Žalobci připomněli, že v přezkoumávaném správním řízení byla shledána nadkritická míra tzv. systémové pojatosti ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010–119. V případě osob tvořících vysočinský krajský úřad se tak stalo usnesením Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 15. 11. 2022, č. j. MMR-68816/2022-83. V případě osob tvořících Magistrát města Jihlavy se tak stalo usnesením žalovaného ze dne 14. 12. 2022, č. j. 151188/2022/KUSK (ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 1. 2023, č.j. 005713/2023/KUSK), potvrzeného v odvolacím řízení Ministerstvem pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 1. 3. 2023, č.j. MMR-15026/2023-83. 9. Okolnosti a důvody, proč se tak stalo, tedy nasvědčují závěru, že v případě všech zaměstnanců a úředních osob Magistrátu města Jihlavy panuje zcela reálné a bezprostřední podezření, že v důsledku jejich zaměstnaneckého, služebního či obdobného poměru se Statutárním městem Jihlavou byl jejich postoj při posuzování Záměru ovlivněn jinými než zákonnými hledisky, a to i při vydání závazných stanovisek a dalších shora uvedených správních aktů vydaných v přenesené působnosti. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k námitce nepoužitelnosti uvedených správních aktů vydaných podjatými osobami uzavřel, že závazná stanoviska byla řádně přezkoumána nadřízenými dotčenými orgány, a je proto jimi vázán. K namítané nezákonnosti přezkoumávaných závazných stanovisek se tak v podstatě nevyjádřil. 10. Řada z revizních závazných stanovisek však uvedenou odvolací námitku opominula, a stala se tak proto dle žalobců nepřezkoumatelnými. 11. Žalobci považují popsaný přístup nadřízených dotčených orgánů, potažmo žalovaného za nezákonný. Pokud závazná stanoviska jihlavského magistrátu vydaly podjaté úřední osoby, nebylo možné tuto nezákonnost zhojit jejich přezkumem nadřízeným dotčeným orgánem. Nezákonná jsou proto i z toho přezkumu vzešlá revizní závazná stanoviska. Správní rozhodnutí obou stupňů, která je použila jako závazný podklad, tedy nemohou jako nezákonná obstát. 12. Žalobci zdůraznili, že v případě přezkoumávaných závazných stanovisek Magistrátu města Jihlavy se bezesporu nejedná o situaci, kdy by podjaté úřední osobě právní úprava v podstatě neposkytovala jinou možnost, jak jinak rozhodnout. Naopak podjatým úředním osobám právní úprava svěřovala široké možnosti, jak mohly věc posoudit. Veškerá závazná stanoviska vydaná jihlavským magistrátem a použitá jako podklad prvostupňového rozhodnutí proto měla být zrušena. 13. Závěrem této žalobní námitky žalobci poukázali na to, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí vůbec nevypořádal s odvolací námitkou, že nezákonná z důvodu podjatosti jsou nejen závazná stanoviska, ale další tam uvedené akty Magistrátu města Jihlavy a Krajského úřadu Kraje Vysočina. Rozhodnutí je i z této příčiny nepřezkoumatelné. 14. V upřesnění žaloby ze dne 4. 4. 2024 žalobci přesně specifikovali, jaká závazná stanoviska Magistrátu města Jihlavy a jaké správní akty Magistrátu města Jihlavy a Krajského úřadu Kraje Vysočina jsou dle jejich názoru nezákonná z důvodu podja