2 As 20/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 21/2025- 342 - text  16 30 A 21/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a Mgr. Tomáše Blažka, ve věci navrhovatelky: BARACOM, a. s., IČ: 63079763 se sídlem Ke Zdibsku 66, Zdiby zastoupena Mgr. Evou Lachmannovou, advokátkou Šindelka & Lachmannová advokáti s. r. o. sídlem Slavětínská 1146/39, Praha 9 proti odpůrci: Rada města Rokytnice nad Jizerou se sídlem Horní Rokytnice 197, 512 44 Rokytnice nad Jizerou zastoupena JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 15, 150 00 Praha 5 v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Opatření obecné povahy č. 1/2024 – územní opatření o stavební uzávěře vydané usnesením rady města Rokytnice nad Jizerou ze dne 6. ledna 2025 č. 2/2025, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2024 – územní opatření o stavební uzávěře vydané radou města Rokytnice nad Jizerou usnesením ze dne 6. ledna 2025 č. 2/2025 se ke dni právní moci tohoto rozsudku zrušuje v části: - článek 1 odst. 1 oddíl „pro pozemky či části pozemků v katastrálním území xx (740934) parc. č.:“ ve vztahu k pozemku p. č. XA v k. ú. xx, - článek 3 odst. 2. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Odpůrce je povinen nahradit navrhovatelce náklady řízení ve výši 17 269,40 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: I. Obsah návrhu 1. Navrhovatelka uvedla, že dne 6.1.2025 bylo odpůrcem usnesením č. 2/2025 vydáno opatření obecné povahy – územní opatření o stavební uzávěře (dále také jen „Napadené OOP“) podle § 102 odst. 2 písm. n) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, podle § 171 a následujících ustanovení správního řádu a dále podle § 27 odst. 2 písm. e) a § 123 a násl. zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“). Napadené opatření nabylo účinnosti dne 23. 1. 2025. 2. Navrhovatelka se dále věnovala odůvodnění své aktivní legitimace k podání návrhu. Je vlastníkem pozemku p. č. XA v k. ú. xx (dále také jen „Pozemek“), který je zahrnut do rozsahu Napadeného OOP. Na Pozemku je v současné době pravomocně umístěna a povolena stavba rodinného domu. Navrhovatelka má v úmyslu realizovat na Pozemku výstavbu druhého rodinného domu, čemuž však Napadené OOP brání, protože podle Napadeného OOP je na Pozemku zakázáno „umisťovat, povolovat a provádět stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území a měnit využití území“. 3. Proti návrhu Napadeného OOP podala navrhovatelka připomínky, které odpůrce shledal nedůvodnými. 4. V prvé návrhové námitce zpochybnila navrhovatelka zákonnost Napadeného OOP. Stavební uzávěra totiž v rozporu s § 123 odst. 3 stavebního zákona z roku 2021 svojí délkou přesahuje dle jejího přesvědčení jednak maximální zákonnou hranici přípustné délky stavební uzávěry (6 let), rozhodně pak nezbytně nutnou dobu ve smyslu citovaného ustanovení. Podle čl. 5 odst. 1 Napadeného OOP se doba trvání stavební uzávěry stanovuje do doby nabytí účinnosti Změny č. 3 Územního plánu Rokytnice nad Jizerou (dále také jen „Změna č. 3“), nejpozději však do 31. 12. 2025. Napadená stavební uzávěra však není zdaleka první stavební uzávěrou v dané lokalitě. Navrhovatelka podrobně popsala, že stavební uzávěra ze shora uvedeného důvodu trvá na Pozemku (ve formě opakovaných na sebe navazujících OOP) více jak 8 let. Ačkoliv byla stavební uzávěra formálně rozkouskována do vícero samostatných aktů, při posuzování přiměřenosti její délky by se dle jejího názoru měly jednotlivé akty posuzovat společně a ve vzájemné souvislosti. Odpůrce opakovaně vydává po uvedenou dobu územní opatření o stavební uzávěře za týmž účelem, pouze toliko zúžil územní rozsah z původního celého území města na vybrané pozemky. O pořízení Změny č. 3 ÚP Rokytnice nad Jizerou rozhodl odpůrce již 24. 2. 2016. S účinností od 27. 7. 2016 je Pozemek zasažen stavební uzávěrou. 5. Ve druhé návrhové námitce napadla navrhovatelka zákonnost článku 3 odstavce 2 Napadeného OOP, dle něhož výjimky ze stavební uzávěry nelze povolovat. Tím se dle navrhovatelky Napadené OOP pokouší odejmout odpůrci pravomoc rozhodovat o udělení výjimek ze stavební uzávěry dle § 129 stavebního zákona z roku 2021. Takové omezení pravomoci odpůrce není možné, neboť přesahuje rámec § 124 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. Stanovení podmínek pro udělování výjimek nemůže z povahy věci zahrnovat úplné vyloučení možnosti takovou výjimku udělit, tím jsou překročeny obsahové meze opatření o stavební uzávěře. 6. Ve třetí návrhové námitce namítla navrhovatelka nepřezkoumatelnost Napadeného OOP. To na str. 6 svého odůvodnění vymezilo 3 kategorie ploch dotčených návrhem stavební uzávěry. Z odůvodnění však nelze seznat, do které z těchto kategorií je Pozemek zařazen, potažmo tedy, zda je omezení ve vztahu k Pozemku v souladu s účelem a cíli územního plánování. Vypořádání připomínek navrhovatelky k vyjasnění této otázky nepřispělo. Pouze naznačuje, že zahrnutí Pozemku pod rozsah stavební uzávěry souvisí s existencí kvót, které má investor dle záměru obsaženého v návrhu Změny č. 3 v úmyslu čerpat. Může se tedy jednat zřejmě o kvóty možného využití lučních stanovišť, tedy třetí z vymezených kategorií ploch dotčených návrhem stavební uzávěry. Není však na navrhovatelce, aby toto iniciativně domýšlela. Uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, bylo povinností odpůrce. Tak tomu však v Napadeném OOP není. 7. Čtvrtá návrhová námitka obsahovala tvrzení o diskriminační povaze Napadeného OOP. Navrhovatelka v podstatě z opatrnosti namítá, že pokud je důvodem zařazení Pozemku pod rozsah stavební uzávěry skutečně zařazení do kategorie třetí (tj. překryvné značení „Luční stanoviště Natura 2000 v zastavitelném území“), jedná se o omezení ve vztahu k ní jednoznačně diskriminační a postrádající podklad v reálném stavu Pozemku. Vyjádřila přesvědčení, že na Pozemku se žádné chráněné druhy, jejichž výskyt by odůvodňoval takto zásadní zásah do jeho budoucího využití, nenacházejí. Dle vyjádření Správy KRNAP Pozemek zasahuje z většiny pouze do stanoviště 6510 (Extenzivně sečené louky) převážně v kvalitě II (Degradované louky). Výskyt prioritního stanoviště 6230 na části Pozemku pak výstavbě bez dalšího nebrání. 8. V jeho bezprostředním okolí přitom návrh Změny či 3 i Napadené OOP umožňují výstavbu v řadě ploch obdobné povahy jako Pozemek (plochy P.55, P.57, P.52 a P.53). I kdyby snad byla na Pozemku skutečně hodnotná luční stanoviště zachována, s ohledem na plánované využití pozemků v jeho bezprostřední blízkosti pro propojovací lanovou dráhu, nástupní místo lanové dráhy a související komerční využití je dle navrhovatelky zřejmé, že jakákoliv snaha vlastníka Pozemku by nebyly schopna luční stanoviště potřebným způsobem ochránit a že jsou to naopak právě záměry spojené s propojením lyžařských areálů, která ohrožují zájmy ochrany přírody a krajiny. Zavedení překryvného označení „Luční biotop NATURA 2000“ je přitom vynuceno skutečností, že bez vymezení těchto ploch určených k zachování lučních stanovišť, by byla hranice významného negativního vlivu překonána již v důsledku samotné Změny č. 3. Napadeným OOP se tak odpůrce snaží „vykoupit“ možnost realizovat záměry spojené s dostavbou a propojením lyžařských areálů na úkor záměrů navrhovatelky. 9. Navrhovatelka proto závěrem navrhla, aby krajský soud Napadené OOP zrušil. II. Vyjádření odpůrce 10. Vyjádření odpůrce k návrhu do značné míry kopírovalo obsah Vyjádření k připomínkám (viz str. 8 až 9 Napadeného OOP). 11. Ohledně doby trvání stavební uzávěry vychází odpůrce z předpokladu, že v případě řetězení stavebních uzávěr není vyloučeno, aby na sebe navazovaly, přičemž jejich celkový součet není nezbytně omezen maximální délkou jedné uzávěry, jak ji definuje zákon. Podstatou tohoto systému je to, že v případě prodloužení se musí důvody pro nové nebo navazující omezení vždy znovu zvážit. Nyní projednávaná a vydávaná stavební uzávěra je svým rozsahem významně menší a představuje prakticky finální a relativně ustálenou podobu, která odpovídá více či méně konečné podobě změny územního plánu. 12. Kromě toho, že řetězení stavebních uzávěr považuje, pokud jsou k němu dány věcné důvody, za přípustné, má odpůrce rovněž za to, že případnou celkovou dobu, pokud by se délky sčítaly, nelze v případě uzávěr vydaných podle starších právních předpisů, tedy v době účinnosti starého stavebního zákona, mechanicky tyto uzávěry započítat do limitu podle současného zákona. Důvodem je kontinuita veřejné správy a ochrana cílů plynoucí ze staré právní úpravy. 13. S ohledem na uvedené je tedy třeba vyložit právo tak, že stavební uzávěry podle staré právní úpravy vydané v době, kdy neexistoval časový limit, se do limitu nemohou započítávat. V opačném případě by tak byla zcela zmařena možnost doprojednat změnu územního plánu, respektive doprojednat ji tak, aby byla použitelná a v území prosaditelná. Bylo b