7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

52 A 45/2025- 136 - text  9 52 A 45/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce: X, narozený X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Michalem Morawski sídlem Rybná 678/9, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Katastrální úřad pro Pardubický kraj, IČ 002 13 721 sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 03 Pardubice za účasti: Statutární město Pardubice, IČ 002 74 046 sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 02 Pardubice v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V dané věci soud posuzuje, zda nezákonný zásah správního orgánu (žalovaného) lze spatřovat v tom, že v evidenci katastru nemovitostí byla provedena změna údajů spočívající v rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví žalobce na dva pozemky evidované pod samostatnými parcelními čísly. I. Vymezení věci 2. Žalovaný na podkladě ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí, v němž byl požadován zápis změny geometrického určení hranic pozemků z důvodu jeho rozdělení, vyhotoveném osobou zúčastněnou na řízení provedl na základě jím schváleného geometrického plánu dne 15. 7. 2025 pod sp. zn. Z-3535/2025-606 zápis změn údajů katastru nemovitostí. Změna údajů spočívala v tom, že pozemek původně evidovaný v katastru nemovitostí pod p. č. XA (dále též „předmětný pozemek“), jehož je žalobce podílovým spoluvlastníkem, je nově evidován pod dvěma parcelními čísly, a to jako pozemky označené v katastru nemovitostí jako p. č. XA a p. č. XB. Všechny uvedené pozemky se nachází v katastrálním území Pardubice. Součet výměr nově evidovaných pozemků se rovná výměře předmětného pozemku, druh pozemku (orná půda) u nově evidovaných pozemků je shodný jako u předmětného pozemku. 3. Mezi účastníky řízení je nesporné, že Magistrát města Pardubic vydal dle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále „stavební zákon“) a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, dne 24. 8. 2020 pod č. j. MmP 84799/2020 (právní moc dne 29. 5. 2021) rozhodnutí o umístění stavby „I/2 Pardubice, jihovýchodní obchvat“. Předmětem stavby je kromě silnice (přeložky silnice I/2) i stezka pro chodce a cyklisty vedená podél hlavní trasy. Dopravní infrastruktura, která je předmětem uvedeného územního rozhodnutí, má být umístěna i na předmětném pozemku, jehož je žalobce podílovým spoluvlastníkem. Účastníkem územního řízení, z něhož vzešlo uvedené územní rozhodnutí, byl právní předchůdce žalobce, který dne 15. 1. 2025 zemřel. II. Žalobní tvrzení 4. Žalobce se žalobou podanou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále „s. ř. s.“) domáhal určení, že zásah popsaný v odstavci 2 tohoto rozsudku je nezákonným zásahem. Dále se domáhal uložení povinnosti žalovanému uvést zápisy údajů katastru nemovitostí do stavu před zápisem změn údajů provedeným dne 15. 7. 2025 pod sp. zn. Z-3535/2025-606. 5. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl v důsledku smrti svého právního předchůdce zemřelého dne 15. 1. 2025. Je nositelem veřejného subjektivního práva spočívajícího v tom, že má právo na to, aby údaje o jeho nemovitostech byly evidovány v katastru nemovitostí předepsaným způsobem, resp. nebyly evidovány v případě, že k tomu není zákonný důvod [viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98. Všechna v tomto rozsudku uvedená rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz]. 6. Podstata žalobní argumentace spočívá v tvrzení, že žalovaný (evidenčním) rozdělením předmětného pozemku na dva nově vzniklé pozemky zasáhl do vlastnického práva žalobce. Dle žalobce byl zásah žalovaného nezákonný, neboť byl proveden na základě územního rozhodnutí, které není způsobilým podkladem pro zápis rozdělení pozemku. Výroková část územního rozhodnutí je totiž neurčitá a nesplňuje zákonné náležitosti, a to zejména pokud jde o zákres hranic pozemků nově vzniklých rozdělením. Územní rozhodnutí se o vzniku dalších komunikací zmiňuje v textové části povšechně, není z ní patrné, jakým způsobem stavba zasahuje do předmětného pozemku. Z grafické části není vznik dalších komunikací patrný vůbec. Z důvodu stavby přeložky silnice I/2, jihovýchodní obchvat, byl již původní pozemek rozdělován a ohledně pozemku p. č. XC je vedeno vyvlastňovací řízení. Výrok I. a II. územní rozhodnutí nestanovuje podmínky pro dělení předmětného pozemku a neodpovídá § 82 stavebního zákona, resp. § 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb. 7. Žalobce dále namítal, že zápis byl proveden na základě ohlášení neoprávněné osoby a dále, že v průběhu přípravy geometrického plánu neměl možnost seznámit se se zamýšlenými změnami předmětného pozemku, neboť obeslán za účelem účasti na seznámení se s vytyčením hranice rozděleného pozemku byl jeho právní předchůdce, který však byl několik měsíců po smrti. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na právní úpravu týkající se zápisu změny jiných údajů katastru nemovitostí v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v rozhodném znění (dále „katastrální zákon“) a ve vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), (dále „katastrální vyhláška“) a dále na § 2h odst. 4 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále „liniový zákon“). Dle liniového zákona se s účinností od 1. 1. 2024 k dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje. 9. Uvedl, že v dané věci se jednalo o zápis nové hranice pozemku dané dle § 2 písm. a) katastrálního zákona územním rozhodnutím, kdy grafická příloha územního rozhodnutí korespondovala s předloženým geometrickým plánem. Účelem zápisu dělení pozemku bylo následné vykupování pozemků a též případná změna druhu pozemku v souvislosti s výstavbou. Možnost rozdělit pozemky se posuzuje jako předběžná otázka v rámci územního řízení v případě umístění stavby pouze na část pozemku. Ohlášení změny byla osoba zúčastněná na řízení oprávněna dle § 30 odst. 3 katastrální vyhlášky učinit, neboť je vlastníkem některých změnou dotčených pozemků, tedy např. pozemku p. č. XD. 10. Žalovaný dále uvedl, že rozdělením pozemku nedochází k žádnému zásahu do vlastnických či jiných věcných práv vlastníků či jiných oprávněných, jde pouze o evidenční záležitost provedenou na základě územního rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. Žalobce je nadále vlastníkem stejné části zemského povrchu jako před provedenou změnou. Běžnou a ustálenou praxí je, že za účelem urychlení procesu výstavby se provádí dělení pozemků na základě územních rozhodnutí v předstihu před zápisem výkupu pozemků na základě jednotlivých kupních smluv. 11. Závěrem navrhl zamítnutí žaloby. IV. Replika žalobce 12. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného nad rámec argumentace uvedené v žalobě uvedl, že aplikace ustanovení § 2h odst. 4 liniového zákona je v předmětné věci vyloučena, neboť s ohledem na zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích není cyklostezka stavbou uvedenou v § 2h odst. 4 liniového zákona. V. Přezkum věci soudem 13. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem. 14. Dle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 15. Žalobce považuje za nezákonný zásah zápis změny údajů katastru nemovitostí žalovaným spočívající v tom, že předmětný pozemek, jehož je žalobce podílovým spoluvlastníkem, je nově evidován pod dvěma parcelními čísly. Nezákonným zásahem je tedy dle žalobce zápis změny geometrického určení hranic pozemků z důvodu rozdělení předmětného pozemku, jehož podkladem bylo územní rozhodnutí, kterým byla na předmětný pozemek umístěna stavba dopravní infrastruktury. Žalobce se žalobou domáhá jednak určení, že postup žalovaného je nezákonný a dále fakticky uložení zákazu žalovanému, aby v zásahu pokračoval, resp. obnovil stav před zásahem. Jde tedy o kombinaci určovacího výroku a výroku na plnění, která není dle judikatury NSS vyloučena. K tomu srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS z 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/201939, č. 4178/2021 Sb. NSS, věc Žaves, bod 108. 16. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a p