10 As 25/2024 — Nejvyšší správní soud

30 A 83/2025- 501 - text  16 30 A 83/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph.D. ve věci žalobce: V. N. zastoupen Mgr. Evou Láskovou, Ph.D., advokátko se sídlem Heršpická 813/5, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové za účasti: 1. V. D.zastoupen Mgr. Karlem Hunešem, advokátem vykonávajícím advokacii v trvalé spolupráci s ARROWS advokátní kancelář, s. r. o. se sídlem U Trezorky 921/2, Jinonice, Praha 5 2. CETIN a. s. se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 – Libeň 3. Statutární město Hradec Králové se sídlem Československé armády 408, Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. listopadu 2025, č. j. KUKHK-UP-2025-24373, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. listopadu 2025, č. j. KUKHK-UP-2025-24373, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 140 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, odboru stavebního (dále také jen „Stavební úřad“), ze dne 8. 7. 2024, č. j. MMHK/232925/2024 ST1/ZB, tak, že z jeho obsahu vypustil celý obsah podmínky č. 8 a nahradil jej novým textem, a ve zbytku výrok prvoinstančního rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím Stavební úřad k žádosti osoby zúčastněné na řízení č. 1 (dále také jen „Stavebník“) schválil dle § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“), stavbu „Novostavba rekreačního objektu“ Hradec Králové včetně přípojek na technickou infrastrukturu, oplocení, zpevněných ploch, vsakovacího objektu a dešťové kanalizace na p. p. č. XA a XB v katastrálním území xx (dále jen „Stavba“ nebo „Stavební záměr“). II. Podstata obsahu žaloby a jejího doplnění 3. Ve včas podané žalobě vznesl žalobce řadu žalobních námitek. Žaloba byla velmi obsáhlá, krajský soud proto v podrobnostech na její obsah odkazuje, ostatně ten je účastníkům řízení i osobám na něm zúčastněným dobře znám. 4. Prvá žalobní námitka – nevypořádání námitek a návrhů podaných po lhůtě. V této námitce žalobce vytýkal žalovanému, že se nedostatečně vypořádal s jeho podnětem ze dne 7. 11. 2025, v němž jej upozornil, že uplynula platnost podmiňujícího rozhodnutí ke stavbě kanalizace a vodovodního řádu. Přestože se jedná o námitku uplatněnou po lhůtě, týká se věci, která nastala až v odvolacím řízení. Žalovaný se s ní proto měl povinnost řádně vypořádat. Ten ale vyšel při posouzení této otázky nesprávně z repliky Stavebníka doručené žalovanému 12. 11. 2025, jejíž součástí bylo i ohlášení ze dne 12. 9. 2025 s tím, že k započetí stavebních prací došlo 8. 9. 2025. K těmto podkladům se ale žalobce nemohl vyjádřit, protože mu nebyly žalovaným před vydáním rozhodnutí poskytnuty. Z poznatků žalobce ale plyne, že Stavebník ve stanovené lhůtě stavbu vodovodního a kanalizačního řadu reálně nezahájil. Provedení místního šetření, které za tím účelem navrhoval, žalovaný neprovedl. Ke dni 12.9. 2025, kdy lhůta končila, měl žalovaný provést kontrolní prohlídku. Dále vytkl žalobce žalovanému, že měl odvolací řízení přerušit z důvodu probíhající kontroly na úseku výkonu spisové služby. Vady vytnuté v této námitce dle žalobce způsobují nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. 5. Druhá žalobní námitka – nemožnost vyjádřit se k podkladům. I v této námitce žalovaný zdůraznil, že mu žalovaný nedal před vydáním napadeného rozhodnutí možnost vyjádřit se k replice Stavebníka. Navíc v případě, že bylo v průběhu odvolacího řízení vydáno závazné stanovisko dotčeného orgánu prvního stupně, měl mu žalovaný umožnit se s ním seznámit a dát mu možnost se k němu vyjádřit. 6. Třetí žalobní námitka – nevypořádání se s oponentním stanoviskem. Dle žalobce se žalovaný nevypořádal s oponentním stanoviskem Ing. arch Š. ze dne 11. 3. 2025. Napadené rozhodnutí je tak v této části nepřezkoumatelné Žalovaný neodůvodnil, proč k posouzení a vyhodnocení stanoviska nepřistoupil, a to zejména v části rozdílného posouzení kapacity a parametrů předmětné cesty oproti jejímu posouzení v projektové dokumentaci novostavby rekreačního objektu, rozporu dopravního napojení s řešením stanoveným grafickou částí územního plánu, ale i z hlediska vyhodnocení regulativů platného územního plánu, které na Záměr dopadají, a které jsou vyhodnoceny odlišně, než v projektové dokumentaci. 7. Čtvrtá žalobní námitka – nesprávný úřední postup. Přestože byla napadnuta závazná stanoviska (JES, hasiči, fiktivní stanovisko dopravy), nedošlo k jejich předložení k přezkumu dle ustanovení § 149 odst. 8 správního řádu, což žalovaný v napadeném rozhodnutí nevysvětluje. Navíc v rámci správního řízení nebylo postupováno v souladu se zákonem, jelikož bylo částečně postupováno dle nového právní úpravy stavebního zákona č. 283/2021 Sb., která se však na toto řízení neaplikuje, a to ve vztahu k jednotnému enviromentálnímu stanovisku (JES), což opět není žalovaným dostatečně vysvětleno. Nadto se v průběhu odvolacího řízení navýšila plocha odnímané půdy ZPF z 498 m2 na 544 m2, aniž by toto žalovaný odůvodnil. 8. Pátá žalobní námitka – omezení vlastnického práva. Realizací Stavby dle žalobce dochází k mezení jeho vlastnického práva, a to na několika úrovních. Hranice pozemku žalobce není dodržena a pohyb po příjezdové cestě zasahuje a znehodnocuje jeho část nemovitosti, která je pod ochranou ZPF. Na pozemku žalobce se dále nachází strom, jehož zaměření bylo chybně vyznačeno v dokumentaci (cca o 3 m jinak, než je realita). Kořenový systém je aktuálně z důvodu vedené cesty zcela znehodnocen. 9. Šestá žalobní námitka – rozpor s územním plánem a úkoly a cíli územního plánování. Z územního plánu Hradce Králové je dle žalobce zřejmé, že v kategorii smíšené plochy příměstské nízkopodlažní zástavby, do které spadá daná lokalita, je jako hlavní účel vymezeno: Území příměstského nízkopodlažního bydlení spojeného s užitkovým využitím zahrad s možností omezeného chovu zvířectva, včetně doplňujícího občanského vybavení a výrobních služeb. Měřítko a struktura zástavby respektuje charakter původní venkovské zástavby. Hlavní využití: stavby pro bydlení nízkopodlažní (do 3 NP včetně podkroví) a sady a zahrady. 10. Ve změně č. 149 ÚP Hradec Králové je následně výslovně několik zásadních omezení, a to nejen k výškové podlažnosti – max. 2 NP, s ohledem na blízkost letiště, ale i ve vztahu k povinnosti jednat s VUSS Pardubice nebo Archeologickým ústavem, jelikož se jedná o oblast s vysokým výskytem archeologických nálezů. Navíc je zde uvedeno, že napojení předmětných ploch přestavby s následnou funkcí bydlení na komunikace je přes p. č. XC a tato komunikace je v rámci přípustného doplňkového využití vymezena jako plocha smíšená příměstské nízkopodlažní zástavby. 11. Reviznímu závaznému stanovisku dotčeného orgánu v souvislosti s tím vytkl, že nedostatečně posoudilo soulad Stavebního záměru se stavbami pro rodinnou rekreaci bezprostředně k němu přilehlými. Rozporná je toto stanovisko také v hodnocení smyslu a odůvodnění předmětné plochy přestavby (změny funkčního využití) schválené změnou č. 149 územního plánu, jejíž cílem je přestavba území právě z ploch rekreačních na plochy s funkcí bydlení formou rodinných domů venkovského charakteru, když záměr Stavebníka zcela nepřezkoumatelně podřazují pod podmíněně přípustné využití, které má být dle závazné části územního plánu pouze výjimečné a řádně podklady a dalšími posudky podložené. Výjimečnost řešení však v žádosti Stavebníka nebyla doložena žádnými objektivními územně-technickými či stavebně-technickými důvody. 12. Žalobce dále odkázal i na nevypořádané námitky ohledně souladu Stavebního záměru s cíli a úkoly územního plánování vznesené v obou podnětech k přezkumu závazného stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování (JID 54255/2025/KHK), a to v podrobnostech bodů VIII až XIV přílohy č. 60 a bodů 3 až 10 samostatně podaného podnětu k přezkumu závazného stanoviska ze dne 7. 11. 2025, a dále na nevypořádané odborné stanovisko Ing. arch. Švédy. 13. Sedmá žalobní námitka – kategorizace stavby. Podstatou této žalobní námitky je tvrzení žalobce, že Stavebník v průběhu řízení účelově překategorizoval stavbu ze stavby pro bydlení (rodinný dům) na stavbu rekreačního objektu. Tím obchází veřejnoprávní regulativy, zejména v oblasti požární bezpečnosti, přístupové komunikace a územního plánování (zákaz připojování rodinných domů účelovými komunikacemi). Z projektové dokumentace je přitom zřejmé, že se jedná o rodinný dům, který splňuje požadavky na trvalé bydlení a celoroční