2As 42/2009 — Nejvyšší správní soud

58 A 5/2011- 18 - text pokračování -9- 58A 5/2011 58A 5/2011-18 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce M. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Oblukem, advokátem se sídlem Nádražní 213/10, Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu ze dne 9. listopadu 2010 č.j. MSK 187478/2010, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit čs. státu na účet Krajského soudu v Ostravě na nákladech řízení částku 3.100,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Vymezení předmětu řízení [1] Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) a ust. § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen přestupkového zákona), kterého se měl dopustit tím, že dne 21. dubna 2009 okolo 7:00 hodin v Ostravě Hrabůvce, po ulici Dr. Martínka, ve směru jízdy od ulice Horní k ulici Místecké, v pravém jízdním pruhu, řídil nemotorové vozidlo – horské jízdní kolo značky MAX BIKE FDU. Při řízení tohoto nemotorového vozidla si nepočínal dostatečně opatrně, neboť při přejíždění z pravého do levého jízdního pruhu, omezil a ohrozil v tomto levém jízdním pruhu řidiče Bc. V. V., jenž tímtéž směrem jízdy řídil motocykl tovární značky BMW F 650 GS Dacar, registrační značky X, natolik, že došlo ke střetu motocyklu a jízdního kola. Tímto střetem došlo ke vzniku hmotné škody, která nepřevýšila částku sto tisíc korun českých, a ke zranění motocyklisty Bc. V. V., které si vyžádalo dobu léčení v délce maximálně 4-5 týdnů. Tímto jednáním porušil § 12 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a tak naplnil skutkovou podstatu přestupku ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) a písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Podle ust. § 22 odst. 4 zákona o přestupcích mu byla uložena pokuta ve výši 25.000,- Kč a dále podle § 79 odst. 1 zákona o přestupcích uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku paušální částkou 1.000,- Kč. Splatnost pokuty a nákladů řízení byla stanovena do 15 dnů od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. [2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních činností rozhodl dne 11.8.2010, pod č.j. SMO/216684/10/DS/Krp tak, že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku, jak je uvedeno v odstavci [1] tohoto rozsudku, za což mu byla uložena sankce uvedená rovněž v odstavci [1] tohoto rozhodnutí. Správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že vycházel ze spisu OS v Ostravě sp. zn. 9T 203/2009, z výslechu svědka navrženého obviněným pana P., svědka policisty T. Š. a výslechem znalce Ing. Mir. Š., svědka Bc. V. V., jenž byl druhým účastníkem nehody. Nepřisvědčil pravdivosti tvrzení obviněného a jeho zástupce ohledně nepravdivosti popisu nehody, nesprávného nákresu nehody. Po zhodnocení všech okolností vzniku a příčiny dopravní nehody, a to jak ve všech souvislostech, tak i jednotlivě, měl správní orgán za to, že přestupek byl spolehlivě prokázán a současně odůvodnil výši stanovené pokuty. [3] Žalovaný napadeným rozhodnutím k odvolání M. V. změnil podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností ze dne 11.8.2010 čj. SMO/216684/10/DSČ/Krp tak, že text výroku začínající slovy: “ve věci náhrady škody …..“ a končící slovy: “ s jeho nárokem na náhradu škody na soud“ nahradil tak: „ve věci náhrady škody, uplatněné poškozeným panem Bc. V. V. nar. X, bytem O. – D., J. M.196/37, správní orgán nerozhodl a odkazuje poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud.“ Podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že námitky v odvolání směřují především do podkladů týkajících se ohledání místa dopravní nehody, tzn. náčrtku, plánku místa dopravní nehody a protokolu o nehodě v silničním provozu. Dalším důkazem, který na tyto podklady bezprostředně navazuje, je znalecký posudek z oboru silniční dopravy včetně jeho doplňku, a proto se odvolací orgán zabýval přezkoumáním každého z těchto podkladů samostatně. Vypořádal se všemi námitkami vznesenými v odvolání a dospěl k závěru, že se obviněný dopustil jednání, kterým byla naplněna skutková podstata přestupku. Obsah žaloby [4] Žalobce žalobou ze dne 12.1.2011 navrhl zrušit rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu I. stupně a uložit žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení. V žalobě uvedl následující žalobní body: a) porušení ust. § 3 správního řádu, neboť správní orgán nepostupoval tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, když znalecký posudek byl vypracován na podkladě zjevně nesprávně zaměřených a zakreslených stop a tyto závady neodstranil revizním posudkem, případně doplněním znaleckého posudku, b) bylo vycházeno ze závěru znaleckého posudku a jeho doplňku vypracovaného znalcem Ing. Š., který nebyl vyhotoven v rámci správního řízení, nýbrž byl pořízen orgány činnými v trestním řízení; c) znalecký posudek Ing. Š. mohl být použit pouze jako listinný důkaz a v tomto směru mělo být s ním i zacházeno, což v odůvodnění rozhodnutí absentuje; d) znalecký posudek Ing. Š. byl vypracován na základě vadně zaměřených a zakreslených stop dopravní nehody, spočívající v tom, že v plánu dopravní nehody byly nesprávně zaměřeny a zakresleny stopy dopravní nehody, a to · místo střetu, které neodpovídá poloze dle protokolu o nehodě a tvrzení žalobce, · brzdné stopy označené v plánku dopravní nehody čísly 4 a 5 a dále dřecí stopy označené číslem 6 a stopy po pneumatice označené číslem 7, · u brzdné stopy označené č. 5 není uvedena její délka, a proto jí nelze nijak zakreslit, · zakreslení brzdné stopy č. 4 neodpovídá protokolu, · nesprávnost zakreslení brzdné stopy č. 4 a č. 5 je podpořena znaleckým posudkem Ing. H., který za pomoci metrické analýzy provedl rozbor snímků pořízených policií a opravil zakreslení brzdných stop č. 4 a 5 dřecích stop č. 6 a stopy po pneumatice č. 7 a na základě nové analýzy průběhu nehodového děje dospěl k jiným závěrům, a to zejména, že motocyklista se pohyboval rychlostí 66 km/h a v případě dodržení rychlosti 50km/h by mohl střetu zabránit, · znalec Ing. H. vycházel i z brzdné dráhy č. 4 oproti Ing. Š., která dle něho neodpovídala realitě a průběhu nehodového děje; e) i přes návrh žalobce, ohledně nedostatků ve skutkových zjištěních, nebyl pořízen revizní znalecký posudek. Vyjádření žalovaného [5] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby a uvedl,že znalecký posudek Ing. M. Š. lze použít pouze jako důkaz listinný, nikoliv jako důkaz znaleckým posudkem, protože ho neopatřil správní orgán, ale orgány činné v trestním řízení. Žalovaný názor nesdílí. Podle § 56 správního řádu správní orgán ustanoví znalce, jestliže rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu. Jestliže správní řád dovoluje, aby místo znalce posoudily odborné skutečnosti přímo úřední osoby, mají-li potřebné odborné znalosti, anebo dovoluje opatřit odborné posouzení skutečností od jiného správního orgánu, má žalovaný za to, že tím spíše lze jako důkaz použít znalecký posudek opatřený orgánem činným v trestním řízení, konkrétně Policií ČR. Není žádný rozdíl v tom, zda znalce ustanoví přímo správní orgán v řízení o přestupku, anebo provede k důkazu znalecký posudek vypracovaný znalcem v trestním řízení k témuž skutku a témuž nehodovému ději. Bylo by naopak v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení, aby správní orgán ustanovoval nového znalce – má-li k dispozici znalecký posudek, který byl získán procesně řádným způsobem v trestním řízení – jen proto, že skutek byl zpočátku projednáván jako trestný čin. V trestním řízení (§ 89, § 110a trestního řádu) je výslovně upraveno právo každé ze stran, státního zástupce, obviněného, příp. poškozeného, důkaz vyhledat, předložit nebo navrhnout jeho provedení; skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích ani správní řád toto nijak neupravují, má žalovaný za to, že podle cit. ustanovení trestního řádu lze analogicky postupovat i v řízení o přestupku, neboť jde o řízení o trestním obvinění. Žalobce tedy podle žalovaného mohl v průběhu trestního řízení i v průběhu řízen