Z rozhodnutí: Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce S. B., bytem L. 3, Z., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2015, č. j. 2015/5892-421/1, ve věci podpory v nezaměstnanosti,…
60 Ad 3/2015- 29 - text
pokračování - 6 - 60 Ad 3/2015
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce S. B., bytem L. 3, Z., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2015, č. j. 2015/5892-421/1, ve věci podpory v nezaměstnanosti,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 1. 9. 2010 požádal žalobce o podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce v Šumperku rozhodnutím ze dne 1. 9. 2010, č. j. SUB-1746/2010-ZA-BITT žalobci přiznal podporu ve výši 7.088 Kč ode dne 1. 9. 2010 po zbývající část podpůrčí doby 11 měsíců, do které byla započtena podpůrčí doba od 16. 12. 2009 do 2. 5. 2010. Úřad práce uvedl, že žalobci v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí její části žalobce nedoložil dobu důchodového pojištění získanou výdělečnou činností, proto byla žalobci přiznána podpora v nezaměstnanosti jen po zbývající část podpůrčí doby. Podkladem rozhodnutí bylo potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení Šumperk (dále jen „OSSZ“) ze dne 1. 9. 2010, z něhož vyplynulo, že žalobce byl od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 v evidenci jako OSVČ, avšak nebyl účasten důchodového pojištění. Žalobce se vzdal práva odvolání proti uvedenému rozhodnutí, které tak dne 6. 9. 2010 nabylo právní moci.
Dne 19. 9. 2014 požádal žalobce u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci, kontaktní pracoviště Zábřeh (dále jen „ÚP“), o doplacení podpory v nezaměstnanosti za období evidence od 1. 9. 2010 do 30. 9. 2010 v plné výši 65 % vyměřovacího základu za rok 2009 z důvodu, že v době od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 byl jako OSVČ účasten důchodového pojištění, tj. odpracoval více než 3 měsíce po nevyčerpané podpoře v nezaměstnanosti. Ke svému tvrzení doložil dne 17. 10. 2014 potvrzení OSSZ ze dne 16. 10. 2014, v němž je mj. uvedeno, že žalobce byl od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 důchodově pojištěn, a uvedl, že žádá o obnovu správního řízení. Rozhodnutím ze dne 13. 11. 2014, č. j. SUB-45217/2014 ÚP žádost o obnovu řízení zamítl pro opožděnost, tj. uplynutí tříleté objektivní lhůty pro podání žádosti dle § 100 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“).
Dne 1. 12. 2014 požádal žalobce u ÚP o doplacení podpory v nezaměstnanosti za období evidence od 1. 9. 2010 do 30. 9. 2010 v plné výši 65 % vyměřovacího základu za rok 2009, a to formou vydání nového rozhodnutí podle § 54 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZam“). Žalobce požadoval, aby ÚP při novém rozhodování vycházel z potvrzení OSSZ ze dne 16. 10. 2014.
ÚP usnesením ze dne 30. 12. 2014, č. j. SUB-50303/14-ZD-NOV řízení o vydání nového rozhodnutí zastavil dle § 102 odst. 4 s. ř. s odůvodněním, že dle § 54 ZZam lze podporu v nezaměstnanosti dodatečně zvýšit a doplatit pouze v případě, že byla v původním řízení odepřena nebo přiznána v nižší částce neprávem, což však v posuzované věci nenastalo, neboť v původním řízení vycházel ÚP z potvrzení OSSZ ze dne 1. 9. 2010, podle něhož žalobce v období od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 nebyl účasten důchodového pojištění. Žalobcem nově předložené potvrzení OSSZ ze dne 16. 10. 2014 dle ÚP neodůvodňuje vydání nového rozhodnutí, neboť z vyjádření OSSZ ze dne 11. 11. 2014 vyplynulo, že se žalobce k účasti na důchodovém pojištění na rok 2010 přihlásil teprve dne 23. 2. 2011, tj. až cca 6 měsíců po vydání rozhodnutí, jímž mu byla přiznána podpora v nezaměstnanosti.
Odvolání žalobce proti uvedenému usnesení zamítl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 6. 3. 2015, č. j. 2015/5892-421/1. Žalovaný stejně jako ÚP zdůraznil, že podmínkou vyhovění žádosti o vydání nového rozhodnutí dle § 54 ZZam, je vyplacení podpory v nezaměstnanosti v nižší částce neprávem, tj. v rozporu se zákonem. Jelikož rozhodné skutečnosti vyplývající z potvrzení OSSZ ze dne 16. 10. 2014 byly v rozporu s potvrzením téhož orgánu ze dne 1. 9. 2010, byl ÚP dle žalovaného povinen dle § 3 s. ř. zjistit stav věci, o němž by nebyly důvodné pochybnosti, tj. vyžádat si vyjádření dotyčného správního orgánu. Z tohoto vyjádření ze dne 11. 11. 2014 pak vyplynulo, že se žalobce k důchodovému pojištění za rok 2010 přihlásil teprve dne 23. 2. 2011. Žalovaný proto uvedl, že platnost žalobcem doložených potvrzení OSSZ ze dne 29. 3. 2011, 28. 7. 2014 a 16. 10. 2014 nijak nezpochybňuje, avšak pro posouzení věci považuje za rozhodující skutečnost, že v době vydání rozhodnutí ze dne 1. 9. 2010, č. j. SUB-1746/2010-ZA-BITT žalobce v období od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 důchodově pojištěn nebyl, tudíž Úřad práce v Šumperku rozhodl zcela v souladu se zákonem.
Žalobce v žalobě požadoval zrušení napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že ve věci jsou pochybnosti, které by měly být posuzovány ve prospěch žalobce, nikoli státního orgánu, spočívající v tom, že OSSZ v potvrzení ze dne 16. 10. 2014 uvedla, že žalobce byl v době od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 účasten důchodového pojištění, a následně dne 11. 11. 2014, tj. cca o měsíc později, vydala nové potvrzení, že v témže období žalobce důchodově pojištěn nebyl. Žalobce namítl, že žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí nevysvětlil, proč bral v úvahu pouze potvrzení OSSZ ze dne 11. 11. 2014, které si vyžádal ÚP, a nikoli potvrzení ze dne 16. 10. 2014, které doložil žalobce, když obě potvrzení vydal tentýž správní orgán a žalobce přeložil potvrzení ze dne 16. 10. 2014 v originále. Rozhodnutí žalovaný tedy dle žalobce nevychází objektivně z řádně prošetřeného stavu.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě popsal průběh správního řízení a odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Vyložil § 54 ZZam jako nástroj sloužící k nápravě rozhodnutí úřadu práce o podpoře v nezaměstnanosti za situace, kdy byla uchazeči o zaměstnání přiznána nižší podpora, než jaká mu dle stavu věci zjištěného v době rozhodnutí náležela. Žalovaný označil § 54 ZZam za flexibilnější nástroj nápravy nezákonného rozhodnutí, než je rozhodnutí nadřízeného orgánu v přezkumném řízení, vyloučil však, že by účelem § 54 ZZam bylo přiznávání podpory v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, který teprve dodatečně svůj nárok na podporu ÚP doloží. Podkladem pro rozhodnutí o podpoře ze dne 1. 9. 2010 bylo potvrzení OSSZ z téhož dne, jehož obsah žalobce nezpochybňoval. Úřad práce v Šumperku tedy rozhodl o žádosti žalobce zcela v souladu se zákonem. K žalobní námitce existence pochybností o zjištěném skutkovém stavu žalovaný uvedl, že tyto pochybnosti odstranil ÚP svým šetřením, díky němuž bylo zjištěno, že se žalobce k důchodovému pojištění za rok 2010 přihlásil teprve dne 23. 2. 2011. V době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti dne 1. 9. 2010 žalobce v období od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 důchodově pojištěn nebyl.
Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného, tj. ke dni 6. 3. 2015 (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci soud nezjistil.
Podle § 101 písm. e) s. ř. provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní zákon.
Podle § 54 odst. 1 věty první ZZam zjjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí.
Podle § 102 odst. 4 s. ř. pokud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví.
Jak z obsahu žaloby vyplývá, jedinou žalobcem vytýkanou vadou, jíž se měl žalovaný dopustit, bylo nedostatečné zdůvodnění toho, proč vzal za podklad svého rozhodnutí sdělení OSSZ ze dne 11. 11. 2014 a nikoli obsahově odlišné potvrzení téhož orgánu ze dne 16. 10. 2014.
Uvedený žalobní bod však není dle závěru soudu důvodný. Jak je výše popsáno, žalobce se domáhal vydání nového rozhodnutí ve smyslu § 54 odst. 1 ZZam za použití § 101 písm. e) s. ř. na základě tvrzení, že v rozhodné době pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, o níž Úřad práce v Šumperku rozhodl dne 1. 9. 2010, rozhodnutím č. j. SUB-1746/2010-ZA-BITT, byl ve skutečnosti důchodově pojištěn, což by mělo vést ÚP k rozhodnutí o doplacení podpory v nezaměstnanosti žalobci za období od 1. 9. 2010 do 30. 9. 2010 v plné výši 65 % vyměřovacího základu za
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.