10 As 24/2015 — Nejvyšší správní soud

65 Af 128/2016- 107 - text  9 65 Af 128/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Volkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: D. s. p., v.o.s., IČO X sídlem Č. L. 1677/17, P. zastoupená advokátkou JUDr. Miroslavou Kočárovou sídlem Moravcova 259/9, Kroměříž proti žalované: Státní energetická inspekce sídlem Gorazdova 24, Praha o žalobě na přezkum rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 27/0711033a14, č. j. 902036516, ve věci správního deliktu, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 27/0711033a14, č. j. 902036516, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 570 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Miroslavy Kočárové, advokátky se sídlem Moravcova 259/9, Kroměříž. Odůvodnění: A. Vymezení věci 1. Žalobkyně je držitelem licence na výrobu elektřiny č. X a je oprávněna provozovat výrobnu elektřiny ev. č. 1 MVE O. n. B. a výrobnu ev. č. 4 MVE L. Dne 7. 11. 2014 byla u ní zahájena kontrola podle § 93 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Předmětem kontroly bylo dodržování povinností podle § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (dále je „zákon o cenách“). 2. Dne 5. 2. 2015 sepsali pověření inspektoři Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Olomoucký kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) protokol č. X, o výsledku kontroly, ve kterém došli k závěru, že ve fakturačním období roku 2011 uplatnila žalobkyně podporu i na část elektřiny minimálně v množství 81 927 kWh, která nemohla být vyrobena v MVE L., a ve fakturačním období za rok 2011, 2012 a 2013 uplatnila podporu i na část elektřiny minimálně v množství 366 644 kWh, která nemohla být vyrobena v MVE O. n. B. 3. Rozhodnutím č. X ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22/0711033a14, uložil správní orgán I. stupně žalobkyni podle § 16 odst. 4 písm. c) zákona o cenách pokutu ve výši 987 000 Kč za správní delikt porušení cenových předpisů podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona o cenách, kterého se žalobkyně dopustila tím, že nedodržela věcné podmínky stanovené cenovým orgánem podle § 5 odst. 5 zákona o cenách pro uplatnění úředně stanovené ceny, upravené v bodu (1. 2.) a (1. 4.) cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále CR ERÚ) č. 2/2010 ze dne 8. 11. 2010 a v bodu (1. 2.) a (1. 4.) CR ERÚ 7/2011, když jako prodávající a držitel licence č. 110202881 na výrobu elektřiny za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 neoprávněně uplatnila u spol. Č. D., a. s. (dále jen „Č.“), podporu formou výkupních cen i na část elektřiny minimálně v množství 16 805 kWh, která nemohla být vyrobena ve výrobně o výkonu 0,080 MW, ev. č. 4 MVE L., umístěné na pozemcích parc. č. X, X, k. ú. L., okres Přerov (dále jen „MVE L.“), a která je v rozporu se stanovenou výrobou elektřiny z této malé vodní elektrárny za uvedené období vzhledem k technickým parametrům výrobny a průtokovým podmínkám v dané lokalitě. Dále nedodržela věcné podmínky v bodu (1. 2.) a (1. 4.) CR ERÚ č. 2/2010 ze dne 8. 11. 2010 a v bodu (1. 2.) a (1. 4.) CR ERÚ č. 7/2011 ze dne 23. 11. 2011 a v bodu (1. 1.) a (1. 6.) CR ERÚ č. 4/2012 ze dne 26. 11. 2012, když za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 neoprávněně uplatnila u spol. Č. podporu formou výkupních cen i na část elektřiny minimálně v množství 317 348 kWh, která nemohla být vyrobena ve výrobně o výkonu 0,100 MW, ev. č. 1 MVE O. n. B., umístěné na pozemku parc. č. st. X, k. ú. O. n. B., okres Přerov (dále jen „MVE O. n. B.“), a která je v rozporu se stanovenou výrobou elektřiny z této malé vodní elektrárny za uvedené období, vzhledem k technickým parametrům výrobny a průtokovým podmínkám v dané lokalitě. Nesprávně nárokovaným množstvím vyrobené elektřiny tak získala za období roků 2011 až 2013 nepřiměřený majetkový prospěch, který nelze přesně vyčíslit. Správní orgán I. stupně v rozhodnutí ze dne 15. 6. 2016 dále uložil žalobkyni, aby nahradila náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Správní orgán I. stupně tak ve svém rozhodnutí zejména konstatoval, že žalobkyně v kontrolovaném období fakturovala množství elektřiny vykázané jako vyrobené ve výrobnách MVE L. a O. n. B., které vzhledem k hydroenergetickému potenciálu vodních děl v lokalitách, v nichž jsou výrobny umístěny, nemohlo být vyrobeno. 4. Správní orgán I. stupně nechal zpracovat znalecký posudek č. 15/2016, ze dne 6. 4. 2016, jehož zpracovatelem byl prof. Ing. J. Š., CSc (dále jen „znalecký posudek č. 15/2016“). Předmětem tohoto posudku bylo posouzení MVE L. a O. n. B. z hlediska reálné výtěžnosti, tzn. zjištění hydropotenciálu obou MVE v letech 2011 až 2013 s ohledem na využitelný průtok ve vodním toku S. 5. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně brojila žalobkyně dne 30. 6. 2016 odvoláním, které žalovaná rozhodnutím ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 27/0711033a14, č. j. 902036516 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. 6. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 11. 2016 u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci domáhala zrušení napadeného rozhodnutí. Krajský soud rozsudkem ze dne 20. 12. 2018, č. j. 65 Af 128/2016-81, žalobu zamítl. 7. Žalobkyně rozsudek krajského soudu napadla kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který rozsudkem ze dne 13. 6. 2019, č. j. 4 As 38/2019 - 71, rozsudek krajského soudu ze dne 20. 12. 2018 zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem žalobkyně předložila znalecký posudek č. 162/2/2019, o posouzení hydropotenciálu malých vodních elektráren O. n. B. P. (k. ú. O. n. B., parc. st. č. X) a L., V. m. 1 (k. ú. L., parc. č. X a X) na náhonu S. v okresu Přerov, zpracovaný dne 11. 4. 2019 Ing. O. K., znalcem v oboru stavebnictví – vodní stavby – vodohospodářství (dále jen „znalecký posudek č. 162/2/2019“). Dále předložila „prohlášení o způsobu manipulace se vtokovými stavidly na jezu v O. n. B.“ D. M. a V. D. ze dne 22. 2. 2019. 8. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13. 6. 2019 mimo jiné uvedl, že „otázka správnosti hodnot průtoku v náhonu S., ze kterých vycházel znalec při zpracování znaleckého posudku týkajícího se reálnosti vykázaných a fakturovaných hodnot vyrobené energie provedeného v řízení před správními orgány, je klíčová pro posouzení věci. Pokud by se totiž stěžovateli podařilo prokázat jeho tvrzení o tom, že hodnoty průtoku v rozhodném období byly podstatně vyšší než ty, z nichž vychází znalecký posudek, mohlo by to mít za následek závěr o tom, že správní orgány neprokázaly s dostatečnou jistotou, že se stěžovatel dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu“. 9. Nejvyšší správní soud dále vyslovil, že „v dalším řízení se krajský soud znovu vypořádá s důkazními návrhy stěžovatele uvedenými v žalobě i uplatněnými později a rozhodne, které z nich provede a které nikoli a tyto své úvahy řádně odůvodní. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud nemohl nijak hodnotit znalecký posudek Ing. O. K. k posouzení hydropotenciálu MVE O. n. B. a L. předložený stěžovatelem v průběhu řízení o kasační stížnosti či další důkazy navržené stěžovatelem (např. čestné prohlášení D. M. a V. D.). Provedení těchto důkazů zváží krajský soud v rámci nového projednání věci v rámci posouzení žalobního bodu namítajícího nesprávné zjištění rozhodného skutkového stavu správními orgány“. B. Obsah žaloby a žalobní body 10. Žalobkyně namítala, že správní orgány nesprávně zjistily skutkový stav, vadně vyhodnotily provedené důkazy a nerespektovaly § 3 a § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“). Navrhovala, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí žalované a rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Konkrétně namítala: a) nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Podle žalobkyně spočívala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v „porušení zákona při zjišťování skutkové podstaty“. Napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné zejména z důvodu, že žalovaná nevycházela z hodnot uvedených na elektroměrech; b) správnost údajů na elektroměrech a s tím související porušení § 3 a § 50 s. ř. Elektroměry na MVE dle žalobkyně potvrzovaly fakturované hodnoty vyrobené elektřiny, žalovaná proto neměla vycházet při určování množství vyrobené elektřiny z technických parametrů výroben a průtokových podmínek v dané lokalitě, ale z údajů o naměřených hodnotách na elektroměrech. Správní orgány tak nevycházely při rozhodování ze stavu, o kterém nejsou důvodné pochybnosti a nedostatečně zjistily skutkovou stránku věci. Měly vycházet z hodnot uvedených na elektroměrech a neměly svá rozhodnutí opírat o znalecký posudek. Žalobkyně dále namítala, že nemohlo dojít k zásahu do měřících zařízení na elektroměrech obou MVE. Společnost Č. potvrdila bezporuchovost a správnost elektroměrů, zá