9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

18 A 14/2020- 25 - text  7 18 A 14/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce: P. K. zastoupený advokátem JUDr. Emilem Fleglem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020 č. j. MSK 3473/2020, sp. zn. DSH/1084/2020/War, o dopravním přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020 č. j. MSK 3473/2020, sp. zn. DSH/1084/2020/War žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu změnil rozhodnutí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 3813/2019, č. j. OD/18551/2019/kvran, a to tak že ve výroku pod bodem I. text: „nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda Superb RZ X a do toho zezadu narazil. Následně vozidlo Škoda Superb bylo po nárazu odhozeno na před ním stojící vozidlo Opel Astra RZ X, do kterého narazilo.“ nahradil textem: „nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda Superb RZ: X, v důsledku čehož do tohoto vozidla zezadu narazil, čímž bylo následně toto vozidlo Škoda Superb po nárazu odhozeno na před ním stojící vozidlo Opel Astra RZ: X, v důsledku čehož do něj narazilo“ a ve zbytku rozhodnutí toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo rozhodnuto tak, že výrokem I. byl žalobce uznán vinným tím, že měl dne 18. 5. 2019 v 10:20 hodin ve Frenštátě pod Radhoštěm na ul. Záhuní, na silnici 1/58 před křižovatkou s ul. A. Havleny a Jandovo stromořadí, jako řidič vozidla Citroën C4, RZ X, jedoucí ve směru od Kopřivnice nedodržet dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za před ním jedoucím vozidlem Škoda Superb, RZ X, a do toho zezadu narazit. Následně vozidlo Škoda Superb bylo po nárazu odhozeno na před ním stojící vozidlo Opel Astra, RZ X, do kterého narazilo. Tím měl žalobce porušit ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o silničním provozu“) a formou nedbalosti se dopustit přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Za shora specifikovaný přestupek byla žalobce v souladu s ust. § 125c odst. 5 písm. g) téhož zákona uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a dále mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Ve výroku II. správní orgán I. stupně poškozenou právnickou osobu Ostroj a.s., IČO: 45193681, sídlem Těšínská 1586/66, Opava se svým nárokem na náhradu majetkové škody ve výši 29 311 Kč odkázal na soud. Žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu, ve které uvedl, že s ohledem na ust. § 19 zákona o silničním provozu o nedodržení bezpečnostní vzdálenosti lze uvažovat jedině v případě, kdy vozidlo narazí do vozidla jedoucího před sebou proto, že řidič vozidla druhého v pořadí nedodržel bezpečnostní vzdálenost. O porušení předmětného ustanovení naopak nejde, pokud je důvod nehody jiný (technická závada, jiné porušení zákonného ustanovení…). V daném případě je však mechanismus nehody zcela jiný, kdy došlo k nehodě v důsledku nedostatečného účinku brzdové soustavy po sešlápnutí brzdového pedálu na maximum. Správní orgán např. vůbec neuvedl, v jaké vzdálenosti se vozidla před nehodou měla vzájemně nacházet a jakou měla jet rychlostí; sotva pak mohl dospět k závěru, že příčinou nehody je nedodržení bezpečnostní vzdálenosti, když neví, jaká ona vzdálenost byla. Správní orgán příčinu nehody neprokázal, pouze o ní spekuloval. V daném případě žalobce uvedl, že příčinou nehody byl nedostatečný účinek brzdové soustavy vozidla. Toto jako příčina nehody přitom nebylo žádným provedeným dokazováním vyloučeno ani potvrzeno, nadto za situace, kdy žalobce požadoval provést jako důkazy znalecký posudek a svědeckou výpověď. Tyto důkazy správní orgány bezdůvodně neprovedly. Neponechání bezpečnostní vzdálenosti dle žalovaného „jednoznačně prokazuje fakt, že vozidlo do před ním jedoucího vozidla narazilo“. Tak by tomu ovšem bylo pouze v případě, kdyby nedodržení bezpečnostní vzdálenosti byla jediná možná a myslitelná příčina toho, že vozidlo řízené žalobcem do vozidla před ním narazilo. Jelikož se však o jedinou možnou příčinu nehody nejedná, správní orgány byl povinny prokázat, co bylo její skutečnou příčinou, což neučinily. Žalobce dále uvedl, že na místě nehody nebyl schopen se vyjádřit, jelikož byl po nehodě v šoku, těžko tedy mohl uplatňovat nějakou příčinu nehody. S touto argumentací se žalovaný nijak nevypořádal a záměrně ji ignoroval; jedná se tak o opomenuté odvolací námitky. Žalobci bylo teprve 4 měsíce po nehodě sděleno obvinění a předvolání k ústnímu jednání a ten ještě před ústním jednáním učinil své vyjádření. Jednalo se tedy o první úkon žalobce v řízení v reakci na první úkon správního orgánu v řízení. Není tedy jasné, kdy dříve a u koho by měl žalobce předkládat nějaké vyjádření, když neměl postavení účastníka jakéhokoliv řízení. Žalovaný tedy zcela absurdně tvrdí, že vyjádření žalobce učiněné bezodkladně v reakci na sdělení obvinění „činí toto tvrzení zcela nedůvěryhodným“ z důvodu uplynutí času, který však uplynul, aniž se žalobcem bylo vedeno správní řízení a aniž se ten tedy měl k věci kde vyjadřovat. Žalobce v odvolání namítal, že „pokuta byla uložena nepřezkoumatelně a nezákonně, když správní orgán nepřihlížel k okolnostem taxativně stanoveným v ust. § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky“. S uvedenou námitkou se žalovaný nijak nevypořádal a nereagoval na ni: neuvedl tedy, proč považoval předmětné námitky za liché, mylné nebo vyvrácené. Jedná se tak o opomenutou odvolací námitku zakládající nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Prvoinstanční správní orgán se přitom ze zákonem stanovených kritérií zabýval pouze následky přestupku a mírou zavinění. Prvoinstanční správní orgán uvedl, že přihlížel „k míře zavinění, kdy oba přestupky byly spáchány minimálně z nedbalosti“ – žalobce však byl uznán vinným ze spáchání pouze jednoho přestupku, nikoliv dvou. Není tedy jasné, k čemu konkrétně správní orgán přihlížel. Dále prvoinstanční správní orgán uvedl, že hodnotil to, že žalobce „nespolupracoval s policií při objasňování nehody – přitěžující okolnost“. Toto tvrzení je nepravdivé, a nadto nespolupráce s policií nemůže být hodnocena jako přitěžující okolnost. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 19. 8. 2020 odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne5. 3. 2020 č. j. MSK 3473/2020, sp. zn. DSH/1084/2020/War, připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky, jakož i z připojeného správního spisu Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm sp. zn. OD/18551/2019úkrvan – 3813/2019 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ustanovením § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti: - z oznámení přestupku ze dne 3. 7. 2019 vyhotoveného Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Nový Jičín, že žalobce je podezřelý z porušení ust. § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu. K dopravní nehodě došlo dne 18. 5. 2019 v 10:20 hodin ve Frenštátě pod Radhoštěm na ulici Záhuní – silnice I. třídy č. 58 v km 10,666, před křižovatkou s ul. A. Havleny a ul. Jandovo stromořadí ve směru jízdy na Rožnov p. R. Žalobce jedoucí v osobním automobilu Citroen C4 N, RZ X, ve směru od Kopřivnice do centra Frenštátu pod Radhoštěm nedodržel bezpečnou vzdálenost za před ním jedoucím osobním automobilem Škoda Superb, do kterého zezadu narazil. Následně toto vozidlo Škoda Superb bylo po nárazu odhozeno na před ním stojící vozidlo Opel Astra. Oba řidiči ve vozidle Opel Astra a Škoda Superb reagovali na situaci v provozu, kdy zpomalovali svá vozidla v koloně vozidel, která před nimi zastavovala z důvodu odbočování vozidla vlevo, které dávalo přednost protijedoucím vozidlům. Při dopravní nehodě došlo k lehkému zranění řidiče vozidla Opel Astra – T. K., který utrpěl zhmoždění krční páteře a zhmoždění pravého oka. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna; - z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 18.