2 Azs 289/2017 — Nejvyšší správní soud

20 A 2/2020- 20 - text  8 20 A 2/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: M. D. státní příslušnost Ukrajina zastoupená Mgr. Tomášem Císařem, advokátem sídlem Vinohradská 22, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2020, č. j. CPR-9648-4/ČJ-2020-930310-V235, ve věci správního vyhoštění, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2020 domáhá přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2020, č. j. CPR-9648-4/ČJ-2020-930310-V235, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 10. 1. 2020, č. j. KRPT-70358-66/ČJ-2018-070022 (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobkyni dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 369/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění platném a účinném ke dni vydání rozhodnutí, dále jen „zákon o pobytu cizinců“, uloženo správní vyhoštění, přičemž doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena v délce jednoho roku; doba k vycestování z území České republiky byla určena v délce do 10 dnů od nabytí právní moci prvostupňového rozhodnutí. Důvod rozhodnutí tkvěl ve skutečnosti, že žalobkyně vykonávala v období od 5. 3. 2018 do 21. 3. 2018 v provozovně společnosti WERA NOVA s.r.o. v Krnově pracovní činnost bez platného povolení k zaměstnání. 2. Žalobkyně žalobou brojí proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu, zejména dle žalobkyně nebyly zjišťovány skutečnosti v její prospěch. Žalovaný nesprávně vypořádal uplatněné odvolací námitky, což způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je nepřiměřené okolnostem případu, pokud jde o formu uloženého opatření a stanovenou délku správního vyhoštění. Žalobkyně má za to, že délka správního vyhoštění není přezkoumatelně odůvodněna. Žalobkyně poukázala na to, že se správním orgánem spolupracovala, přičemž dle jejího názoru mohl správní orgán využít smírného řešení. Žalobkyně dále nesouhlasí s délkou správního řízení, již považuje za excesivní; nepřiměřená délka řízení měla mít dle žalobkyně za následek alespoň zkrácení doby správního vyhoštění. Správní orgány nedostatečně posoudily zásah do soukromého a rodinného života žalobkyně. Žalobkyně namítá dále neúčelnost uloženého opatření, přičemž uvádí, že krátce po zahájení správního řízení území České republiky opustila. Vyhoštění ve světle délky proběhnuvšího správního řízení považuje za nadbytečné opatření, jež ji nepřiměřeně zatěžuje. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 23. 7. 2020 navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal přitom na obsah napadeného rozhodnutí a shromážděný spisový materiál. Relevantní skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 4. Z obsahu spisového materiálu soud zjistil, že dne 21. 3. 2018 byla provedena pobytová kontrola možného výkonu práce cizinců v provozovně společností WERA NOVA s.r.o., IČ 46578633, sídlem Jankovcova 1587/8, Praha 7, (dále pro zjednodušení jen „WERA NOVA“), jejíž výrobní hala se nachází na adrese Chářovská 112/846, Krnov, přičemž bylo zjištěno, že zde vykonává pracovní činnost s ostatními zaměstnanci ode dne 5. 3. 2018 žalobkyně, aniž by disponovala potřebným pracovním povolením ve smyslu § 95 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Pracovní činnost žalobkyně vykonávala do 21. 3. 2018, kdy byla zadržena Policií České republiky. Žalobkyně se prokázala platným cestovním dokladem obsahujícím polské národní vízum typu D s platností od 23. 10. 2017 do 22. 10. 2018, počet vstupů MULTI, s délkou pobytu 365 dní. Žalobkyně nepředložila rozhodnutí o povolení k zaměstnání na území České republiky. 5. Dne 21. 3. 2018 bylo zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění žalobkyně. U výslechu konaného téhož dne žalobkyně specifikovala, že na území České republiky přicestovala minibusem z Ukrajiny v noci z 3. 3. 2018 na 4. 3. 2018 přes Slovensko přímo do Krnova, kde měla pracovat ve výrobně zmrzliny, před příjezdem do České republiky nepobývala v jiné zemi. Na území Polské republiky neměla úmysl pracovat. Domnívala se, že pracovní povolení má, měl jí ho údajně předat řidič mikrobusu. O zaměstnání se dozvěděla prostřednictvím internetu, za zprostředkování nezaplatila ničeho, setkala se v Užhorodě s neznámými lidmi, jimž měla podepsat nějaké listiny. Za doposud vykonanou práci obdržela zálohu 2500 Kč od cizinky, kterou nezná. V České republice hodlala pracovat asi tři měsíce Na pracovišti ve společnosti WERA NOVA byla přijata tamní pracovnicí, byl zde vyvěšen rozpis směn, které vykonávala, byla vybavena pracovním oděvem a pomůckami a vyškolena ohledně bezpečnosti práce; práci jí přiděloval mistr, odměna za práci byla přislíbena ve výši 75 Kč za hodinu. Je ubytována na ubytovně, jíž nehradí. Dále uvedla, že na území České republiky nemá žádné rodinné vazby ani blízké osoby, nenachází se zde žádná další osoba, vůči níž by měla vyživovací povinnost, nesdílí zde domácnost s občanem Evropské unie ani občanem České republiky, nemá žádné kulturní, ekonomické a společenské vazby, nemá zde žádný majetek, nedopustila se na území České republiky protiprávního jednání, nemá zde žádné závazky ani pohledávky, nezná překážku, která by jí bránila v návratu na Ukrajinu. Je svobodná, bezdětná, disponuje částkou asi 1000 Kč. 6. Součástí spisového materiálu je i smlouva o provedení práce uzavřená mezi společností POLFIZ SP. Z O.O. sídlem v polské Vratislavi (dále jen „POLFIZ“) jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnankyní ze dne 15. 3. 2018, v jejímž smyslu má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici pracovníka ve výrobě od 15. 3. 2018 do 15. 3. 2018 (sic!), a to na území Polska. Dle dodatku k této smlouvě z 16. 3. 2018 je zaměstnanec vyslán na služební cestu do České republiky na pracoviště firmy Nerest - M s.r.o. (dále jen „Nerest – M“). Ve spise je dále založena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z 5. 3. 2018 uzavřená mezi společností POLFIZ jako zaměstnavatelem, zastoupenou příkazníkem Nerest – M, a uživatelem, společností WERA NOVA, jejíž přílohou č. 1 je seznam zaměstnanců a určení doby dočasného přidělení. V seznamu figuruje i žalobkyně, přičemž má být přidělena od 5. 3. 2018. Ve správním spisu dále figuruje příkazní smlouva a smlouva o poskytování služeb uzavřená dne 11. 9. 2017 mezi POLFIZ jako příkazcem a Nerest – M jako příkazníkem. Předmětem této smlouvy je závazek příkazníka obstarat pro příkazce sjednání a uzavření smlouvy o dílo, respektive sjednat zakázku, přičemž toto dílo bude plněno zaměstnanci příkazce. Dle smlouvy má příkazce zájem na území České republiky plnit díla spočívající mj. v pomocných pracích v potravinářském průmyslu. 7. Dle evidence o odpracované pracovní době žalobkyně ve firmě WERA NOVA odpracovala směny od 5. 3. 2018 do 20. 3. 2018 8. Dle závazného stanovisko k možnosti vycestování cizince ev. č. ZS41000 ze dne 26. 3. 2018, je vycestování žalobkyně na Ukrajinu možné. Ve spise jsou dále evidovány informace OAMP ohledně situace v zemi původu žalobkyně z 22. 1. 2018. 9. Ze sdělení Krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě, kontaktního pracoviště Bruntál, z 28. 3. 2018 vyplývá, že žalobkyně neobdržela povolení k zaměstnání. U příslušného úřadu práce je hlášena informací o nástupu zaměstnání ze dne 19. 3. 2018, přičemž pracuje pro firmu Nerest - M s výkonem práce ve firmě WERA NOVA, je vyslána zahraniční firmou POLFIZ. 10. Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort rozhodl dne 3. 5. 2018 pod č.j. KRPT-70358-45/ČJ-2018-070022, rozhodl o správním vyhoštění žalobkyně na dobu jednoho roku. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobkyně rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 12. 2019, č.j. CPR-19437-6/ČJ-2018-930310-V235, zrušeno a věc byla vrácena prvostupňovému správnímu orgánu k dalšímu projednání, neboť ve věci nebyla žalobkyni dána možnost se před vydáním rozhodnutí o správním vyhoštění vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 11. Správní orgán prvého stupně rozhodl o správním vyhoštění žalobkyně nově dne 10. 1. 2020, jak je blíže specifikováno v bodě 1 tohoto rozsudku. Usoudil, že žalobkyně na území České republiky pracovala bez příslušného platného povolení, jež je podmínkou k výkonu zaměstnání, čímž naplnila skutkovou podstatu § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona o pobytu cizinců. Správní orgán považoval poskytnutí služby spočívající v poskytnutí pracovníka, jenž je příslušníkem třetího státu, za obcházení vnitrostátních právních předpisů týkajících se práce státních příslušníků třetích států a za zneužití v