7 As 100/2010 — Nejvyšší správní soud

24 A 3/2020- 17 - text  5 24 A 3/2020 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci navrhovatele: Moravská a Slezská pirátská strana jednající volební zmocněnkyní Ing. I.S. za účasti: 1) Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava 2) Státní volební komise sídlem Náměstí hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 3) Česká strana sociálně demokratická jednající volební zmocněnkyní P.K. 4) Komunistická strana Čech a Moravy jednající volební zmocněnkyní I K. 5) KDU-ČSL jednající volební zmocněnkyní I. V. 6) ANO 2011 jednající volební zmocněnkyní M. N., DS X 7) Občanská demokratická strana s podporou TOP 09 jednající volebním zmocněncem Mgr. J. K., DS X 8) Česká pirátská strana jednající volební zmocněnkyní Š.V., DS X 9) Svoboda a přímá demokracie (SPD) jednající volebním zmocněncem Bc. P. S., DS X o návrhu na registraci kandidátní listiny pro volby do krajského zastupitelstva Moravskoslezského kraje, návrhu na neplatnost voleb a hlasování do krajského zastupitelstva Moravskoslezského kraje a návrhu na neplatnost volby do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu 75 Karviná, ve volbách konaných v říjnu 2020, takto: I. Návrh na ochranu ve věci registrace kandidátů navrhovatele pro volby do zastupitelstva Moravskoslezského kraje se odmítá. II. Návrh na neplatnost volby do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu 75 Karviná se odmítá. III. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb a hlasování do zastupitelstva Moravskoslezského kraje se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel návrhem ze dne 15. 10. 2020 brojil proti blíže neoznačenému rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje stran registrace jeho kandidátní listiny. Dále směřoval svůj návrh proti kandidátovi České pirátské strany ve volbách do senátu ve volebním obvodu 75 Karviná a konečně napadl výsledky voleb do zastupitelstva Moravskoslezského kraje s námitkou nečestné a nepoctivé volební kampaně a chybného započtení preferenčních hlasů. Vada volební kampaně spočívala dle navrhovatele v tom, že krajský manažer České pirátské strany uvedl na internetu skutečnosti, jež mohu být naplněním skutkových podstat některých trestných činů. Chybné započtení preferenčních hlasů spočívalo v tom, že nejmenovaný volič dal v okrsku Ostrava-Michálkovice preferenční hlas navrhovatelce, a ten se ve výsledku neobjevil. 2. Další subjekty zúčastněné na řízení se ve věci nevyjádřily. 3. Pokud se týče části návrhu týkající se registrace kandidátní listiny navrhovatele pro volby do zastupitelstva kraje, stanoví § 52 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZK“) lhůtu 2 dnů od doručení rozhodnutí, v níž je možno se domáhat ochrany u soudu. Nedodržení této lhůty si je navrhovatel sice vědom, avšak namítá, že z důvodu nicotnosti napadeného rozhodnutí se tato lhůta neuplatní. S tímto se soud neztotožňuje. Navrhovatel jednak neuvádí žádný důvod, s nímž právní předpisy či doktrína spojují nicotnost, jednak ani skutečný důvod nicotnosti nezpůsobuje, že by bylo možno podat k soudu návrh či žalobu kdykoliv, tuto nicotnost lze pouze kdykoliv namítat v navazujících řízeních (srov. Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 100/2010-65 ze dne 12. 3. 2013). Proto soud návrh v této části pro opožděnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 4. Pokud se týče námitky nicotnosti rozhodnutí o registraci, je třeba připomenout, že nicotnost rozhodnutí způsobují jen takové vady, které jsou „vzhledem ke své povaze vadami nejzávažnějšími, nejtěžšími a rovněž i nezhojitelnými. Rozhodnutí, které jimi trpí, je rozhodnutím nicotným. Nicotné rozhodnutí však není „běžným“ rozhodnutím nezákonným, nýbrž „rozhodnutím“, které pro jeho vady vůbec nelze za veřejněmocenské rozhodnutí správního orgánu považovat, a které není s to vyvolat veřejnoprávní účinky“ (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 78/2006-74 ze dne 13. 5. 2008, publ. pod č. 1629/2008 Sb. r. NSS). Za takové vady však nelze prima facie pokládat v návrhu namítané okolnosti týkající se toliko doručování, služebněprávních poměrů u nadřízeného orgánu (Ministerstva vnitra ČR), či námitky ohledně formulace jinak zcela srozumitelného rozhodnutí. 5. Pokud snad navrhovatel mínil námitky týkající se procesu registrace jeho kandidátní listiny uplatnit jako důvod pro neplatnost voleb či hlasování, pak takovýto postup rovněž není přípustný. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Vol 11/2004-31 ze dne 9. 12. 2004, publ. pod č. 471/2005 Sb. r. NSS, v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 a násl. s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci. Ve volebním soudnictví se totiž uplatňuje zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. 6. Pokud se týče části návrhu směřující proti kandidátovi České pirátské strany v senátních volbách v obvodu 75 Karviná, podle § 88 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je k řízení o návrzích na hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta do Senátu příslušný Nejvyšší správní soud. Podle § 92 s. ř. s. je nepřípustný též návrh, který byl podán u věcně nepříslušného soudu. V projednávané věci byl návrh směřující proti volbám do senátu podána u Krajského soudu v Ostravě, tedy soudu věcně nepříslušného. Proto soud návrh v této části pro nepřípustnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Vzhledem k tomu, že návrhem napadaný kandidát České pirátské strany vůbec nebyl ani v daném obvodu do Senátu zvolen, nebyl pojat ani do okruhu osob účastných na řízení v této věci. 7. Pokud se týče části návrhu proti platnosti voleb a hlasování kvůli nekalé volební kampani a chybnému započítávání preferenčních hlasů, návrh byl v této části podán včas a je přípustný. 8. Podle § 53 odst. 1 ZVZK podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. 9. Podle § 53 odst. 2 ZVZK návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. 10. Podle § 53 odst. 3 ZVZK návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. 11. Krajský soud předně zdůrazňuje, že soudy rozhodující ve věcech volebních dovodily, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je přitom povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). V nálezu ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06 Ústavní soud uzavřel, že možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek, nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi. 12. Ustálená právní praxe (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 12. 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06) neměnně trvá na tom, že volební soudnictví je založeno na ochraně mandátu a porušení zákona musí být nutně pro úspěšnost volebního návrhu zjištěno a prokázáno. Avšak ani pak nelze dovozovat, že by každé porušení zákona muselo nutně vést k tak závažným důsledkům jako je nezvolení voleného zastupitelského orgánu. Je proto třeba zkoumat, do jaké míry mělo (mohlo mít) porušení zákona vliv na výsledek hlasování – rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů. Přitom je třeba mít na paměti, že intenzita uvedené nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, bylo by rozložení mandátu v zastupitelském sboru jiné (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004 č. j. Vol 6/2004-12, publ. pod č. 354/2004 Sb. r. NSS). 13. Ve světle výše uvedených judikaturních postulátů krajský soud zhodnotil námitky navrhovatele. 14. Pokud se týče námitky nezákonně vedené volební kampaně ze strany krajského manažera České pirátské strany, tato měla spočívat ve výrocích u