1 Afs 107/2004 — Nejvyšší správní soud

72 A 32/2019- 34 - text 8 72 A 32/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: I. H. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2019, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím vložil do výroku I rozhodnutí Městského úřadu Vsetín (dále jen „městský úřad“) ze dne 26. 11. 2018, sp. zn. X, o přestupku provozovatele vozidla větu: „Tímto jednáním neustanovený řidič porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona, neboť rychlost jízdy překročil nejméně o 13 km/h“. Žalovaný dále z výroku vypustil RZ „X“ a nahradil ji RZ „X“. Žalovaný snížil uloženou pokutu z 1 800 Kč na 1 500 Kč a ve zbytku odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. 2. Přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o silničním provozu“), se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 27. 1. 2018 v 16.40 h na pozemní komunikaci mimo obec na silnici I. třídy č. 57, Vsetín Potůčky u č. p. X ve směru jízdy od obce Jablůnka směrem k obci Ústí blíže neustanovený řidič řídil výše uvedené vozidlo, kdy automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích byla tomuto vozidlu naměřena okamžitá rychlost 63 km/h po odečtu tolerance ±3 km/h, přičemž v daném úseku je stanovena nejvyšší dovolená rychlost jízdy 50 km/h. 3. Žalobce v žalobě namítal, že z výroku není jasné, kde k přestupku došlo, zda k přestupku došlo v obci či mimo obec a zda je správná právní kvalifikace přestupku. Obecní policie nebyla oprávněna v daném místě vykonávat měření a pořizovat záznamy. Obecní policie informaci o zřízení automatického technického systému nezveřejnila. Správní orgány se k této otázce nevyjádřily, proto je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a důkaz o měření rychlosti nepřípustný. Skryté zaznamenávání silničního provozu obecní policií je protiprávní. Žalobce se teprve z pravomocného rozhodnutí dozvěděl, co mu bylo kladeno za vinu. Žalobce se tak nemohl účinně hájit a rozhodnutí městského úřadu bylo nepřezkoumatelné. Skutkové zjištění, že v místě je omezena nejvyšší rychlost na 50 km/h, nemá oporu v provedeném dokazování a ani správní orgán netvrdí, z jakého důkazu takové zjištění učinil. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Dále není prokázáno, že by městská policie měřila rychlost na místě určeném Policií ČR v souladu s § 79a zákona o silničním provozu a není to uvedeno ani v napadeném rozhodnutí. Rozhodnutí je dále nezákonné pro absenci formy zavinění. Městský úřad konstatoval vědomé spáchání přestupku, což ale neprokázal. Nezákonná je sankce, která byla uložena mimo zákonné rozpětí. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce podal blanketní odvolání a přesunul celé dokazování na správní soud. Místo přestupku je označeno srozumitelně pro každého průměrně bystrého jedince. Z odkazu na § 4 písm. c) zákona o silničním provozu vyplývá porušení dopravní značky omezující v místě rychlost na nejvýše 50 km/h. Navíc v příkazu o uložení pokuty z 11. 4. 2018 městský úřad jasně uvedl, že k překročení rychlosti došlo mimo obec, kde je umístěn přechod pro chodce z důvodu zvýšení bezpečnosti chodců a je zde stanovena nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h dopravní značkou B20a. Takto stanovená rychlost má přednost před obecnou úpravu nejvyšší dovolené rychlosti mimo obec podle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu na 90 km/h. Automatizovaný technický prostředek bez obsluhy je nainstalován na sloupu u domu č. p. X na silnici č. I/57, která protíná poměrně dlouhou ulici nazvanou Potůčky, která je místní částí města Vsetín (podobně jako třeba Rokytnice a jiné) a navazuje až za dopravní značku IZ4a označující název města Vsetín, viz www.mapy.cz, zadáno „Potůčky č. p. X“. Místo spáchání přestupku lokalizoval městský úřad ve výroku rozhodnutí přesně a v souladu se shromážděnými podklady pro vydání rozhodnutí. Ostatně i žalobce z výroku rozhodnutí městského úřadu pochopil, že měřeno bylo mimo obec, protože namítá v dalším žalobním bodě, že obecní policie nemá právo měřit mimo obec rychlost. Výklad žalobce je ryze formalistický. Předpoklad žalobce, že pravomoc obecní policie podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je omezena dopravní značkou o počátku a konci obce, je mylný. Pravomoc obecní policie k měření rychlosti je dána katastrálním územím obce (§ 18 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Objekt č. p. X Potůčky je zařazen v katastrálním území Rokytnice, která je místní části města Vsetín, což vyplývá z přiložené katastrální mapy. Právo obecní policie měřit rychlost v kontrolovaném místě nezaniká jen proto, že se měřený úsek nachází z hlediska úpravy dopravního značení mimo obec. 5. Na internetových stránkách města Vsetín je sekce s názvem „Radary – měření“ a v souboru ve formátu „pdf“ jsou jmenované úseky měření automatizovaným technickým prostředkem bez obsluhy, jak se podává z přílohy č. 2 vyjádření k žalobě. Nešlo o skryté měření. Každý pozorný řidič, který místem projíždí, si může zavčas všimnout na sloupu kamery radarového měřiče. 6. Žalobce od počátku věděl, co je předmětem přestupkového řízení. Přestupkové jednání městský úřad kvalifikoval ve výzvě k zaplacení určené částky, v příkazu o uložení pokuty a v rozhodnutí o spáchání přestupku provozovatele vozidla. Žalovaný pouze dílčí změnou rozhodnutí doplnil výrok rozhodnutí městského úřadu o znaky přestupku, který řidič překročením nejvyšší dovolené rychlosti spáchal, tedy § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Žalovaný nekorigoval skutkové okolnosti přestupku provozovatele vozidla. Žalobce dobře věděl už z výroku a odůvodnění rozhodnutí městského úřadu, co je meritem věci a nic mu nebránilo podat řádně doplněné odvolání, k čemuž byl dvakrát vyzván. 7. K prokázání skutkových okolností sloužilo oznámení přestupku městské policie s informací o omezení nejvyšší dovolené rychlosti na 50 km/h dopravní značkou B20a. Tato informace je uvedena i na snímku změřeného vozidla žalobce. Tyto listiny byly jako podklad pro vydání rozhodnutí a listinný důkaz podle žalovaného dostačující. 8. Žalobce byl shledán vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, který u fyzické osoby zrušil zjišťování nebo prokazování formy zavinění přestupku, viz § 125f odst. 3 zákona o silničním provozu. 9. Žalobce má pravdu, že městský úřad v rozhodnutí o pokutě mylně uvedl odkaz na § 125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu namísto odkazu na § 125c odst. 5 písm. g) téhož zákona. Městský úřad pochybení sám zjistil a vydal 26. 9. 2019 opravné rozhodnutí, které je přílohou vyjádření k žalobě a bylo doručeno zmocněnci žalobce. 10. Žalovaný přiložil k vyjádření k žalobě dohodu Krajského ředitelství Zlínského kraje, dopravní inspektorát, Vsetín, s Městem Vsetín, o měření rychlosti a spolupráci Policie ČR a městské policie, a souhlas Krajského ředitelství Policie Zlínského kraje z 22. 11. 2017, č. j. KRPZ-117846-2/ČJ-2017-151506, podle kterého Policie souhlasí s umístěním radarového rychloměru RAMER 10P na silnici I/57 v km 125,211 ve Vsetíně, části Potůčky. 11. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 12. Krajský soud zjistil ze správního spisu ze záznamu o přestupku s fotografií vozidla žalobce a z oznámení Městské policie Vsetín (dále jen „městská policie“) spáchání přestupku tak, jak je uvedeno výše. Místo přestupku je zde označeno jako „mimo obec silnice I. třídy č. 57“, stanoviště „Potůčky u č. p. X“ a jsou zde uvedeny GPS souřadnice místa spáchání přestupku. Podle oznámení městské policie je stacionární radar umístěn v souladu s § 79a zákona o silničním provozu a jedná se o stanoviště schválené Policií ČR. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud předesílá, že se ztotožnil s postupy městského úřadu a žalovaného, s jejich skutkovými zjištěními a závěry, i s právními závěry a s argumentací žalovaného uvedenou ve vyjádření k žal