9 As 72/2008 — Nejvyšší správní soud

65 Af 49/2020- 99 - text  14 65 Af 49/2020 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: O. s., a. s., IČO X sídlem Č. 1403/2, X O. zastoupena advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2020, č. j. 26574-2/2020-900000-311, ve věci zajišťovacích příkazů, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci dne 17. 8. 2020 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2020, č. j. 26574-2/2020-900000-311, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti zajišťovacím příkazům Celního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) všechny ze dne 6. 3. 2020, č. j. 1212-19/2020-580000-11, 1212-20/2020-580000-11, 1212-21/2020-580000-11, 1212-22/2020-580000-11, 1212-23/2020-580000-11, 1212-24/2020-580000-11, 1212-25/2020-580000-11, 1212-26/2020-580000-11, 1212-27/2020-580000-11, 1212-28/2020-580000-11, 1212-29/2020-580000-11, 1212-30/2020-580000-11, 1212-31/2020-580000-11, 1212-32/2020-580000-11, 1212-33/2020-580000-11, 1212-34/2020-580000-11, 1212-35/2020-580000-11, 1212-36/2020-580000-11, 1212-37/2020-580000-11, 1212-38/2020-580000-11, 1212-39/2020-580000-11, 1212-40/2020-580000-11, 1212-41/2020-580000-11, 1212-42/2020-580000-11, 1212-43/2020-580000-11, 1212-44/2020-580000-11, 1212-45/2020-580000-11, 1212-46/2020-580000-11, 1212-47/2020-580000-11, 1212-48/2020-580000-11, 1212-49/2020-580000-11, 1212-50/2020-580000-11, 1212-51/2020-580000-11 (dále jen „zajišťovací příkazy“). Zajišťovacími příkazy správce daně uložil žalobkyni, aby zajistila úhradu dosud nestanoveného antidumpingového cla složením jistoty v celkové výši 44 569 301 Kč. B) Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě navrhovala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil, jakož i zajišťovací příkazy. Namítala, že: a) správce daně a žalovaný dospěli k nesprávným závěrům, že byly naplněny podmínky pro vydání zajišťovacích příkazů ve smyslu § 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „d. ř.“). Ve věci neexistovaly objektivní okolnosti, které by vzbudily obavu, že daň bude v budoucnu stanovena a že v době její vymahatelnosti bude nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi. Obavy správce daně, že bude žalobkyni stanovena daň, musí být prokázány z objektivního hlediska, nestačí pouze odkázat na probíhající daňové řízení a musí dojít k alespoň předběžnému právnímu posouzení, zda je postup vedoucí k doměření antidumpingového cla v souladu se zákonem, či nikoliv. Dále uvedla, že nejsou splněny podmínky pro stanovení antidumpingového cla, neboť skutková zjištění jsou nesprávná a nepřezkoumatelná. Tyto zjištění vycházejí téměř výhradně ze zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) ze dne 4. 7. 2019, případ č. OF/2016/0680/B1 (dále jen „zpráva OLAF-u“) a nejsou vypořádány rozpory s prováděcím nařízením Komise EU ze dne 15. 11. 2017, č. 2017/2093 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (dále jen „nařízení č. 2017/2093“). Kontroly OLAF-u a Komise EU mají pouze konkrétní závaznost a nelze přihlížet pouze k závěrům OLAF-U. Žalobkyně žádným způsobem neobešla ani popřela účel antidumpingového cla. Dále zpracovatelské úpravy na zboží prováděné v Indii byly před dodáním žalobkyni dostatečné pro změnu deklarovaného místa původu zboží. Zboží sice bylo zřejmě dovezeno z Číny, avšak ve stavu, ve kterém bylo nutno provést zpracovatelské úpravy v Indii společnostmi, které měly technologické prostředky umožňující provedení takových úprav. Dále došlo k prekluzi práva oznámit údajný celní dluh na antidumpingovém cle. Žalobkyně dále v podrobnostech odkázala na odůvodnění odvolání proti dodatečným platebním výměrům, jímž bylo žalobkyni dodatečně doměřeno antidumpingové clo, ve kterém poukázala na nesprávný postup správce daně při kontrole pro propuštění zboží. Uvedla, že pro vydání platného a přezkoumatelného zajišťovacího příkazu nepostačuje, že součástí správního spisu jsou skutečnosti, které nasvědčují tomu, že v budoucnu dojde k stanovení daně. Tyto musí být předmětem odůvodnění samotného zajišťovacího příkazu a musí obsahovat alespoň základní a přezkoumatelné úvahy správce daně, z jakého důvodu má odůvodněnou obavu o stanovení daně, kdy za předpokladu, že se žalobkyně neztotožňuje s právním názorem správce daně týkajícího se stanovení dodatečné daňové povinnosti, pak tyto úvahy správce daně musí vypořádat s námitkami žalobkyně. Odůvodnění údajné obavy o nedobytnosti v budoucnu případně stanoveného antidumpingového cla je stiženo vadou nepřezkoumatelnosti, neboť správce daně nespecifikuje, zda má obavu, že případné doměřená daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo vybrání případně doměřené daně bude spojeno se značnými obtížemi. Z odůvodnění zajišťovacích příkazů neplyne, která z uvedených alternativních hypotéz § 167 odst. 1 d. ř. je dle správce daně naplněna. Argumentace žalovaného týkající se toho, že z odůvodnění zajišťovacích příkazů vyplývá, že realizace projektu s názvem „Projekt rozdělení společnosti O. s., a. s. ve formě odštěpení sloučením se společnostmi O. E. s. r. o. a R. E. s. r. o.“ (dále jen „projekt přeměny“) ze dne 26. 2. 2020 povede k zásadnímu ohrožení dobytnosti doposud nestanovené daně, neodstranila vadu zajišťovacích příkazů. Z prvého odstavce na str. 8 rozhodnutí správce daně nelze poznat, zda zajišťovací příkazy byly vydány z důvodu obavy, že případně doměřená daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo vybrání případně doměřené daně bude spojeno se značnými obtížemi. Pokud byly zajišťovací příkazy vydány z důvodu obavy nedobytnosti vymahatelné daně, pak správce daně tuto obavu nijak neosvědčil a ani neprokázal. Tvrzení týkající se toho, že žalobkyně realizovala přeměnu společnosti, aby se vyhnula povinnosti uhradit případně doměřené antidumpingové clo, je nepravdivé a nemá oporu ve skutkovém stavu věci. Dále je nepravdivé tvrzení týkající se toho, že žalobkyně neoznámila správci daně realizaci projektu přeměny, když záměr realizovat projekt byl zveřejněn v obchodním věstníku a žalobkyně neměla žádanou informační povinnost vůči správci daně. Restrukturalizace žalobkyně započala již v roce 2017. Realizací projektu přeměny se postavení věřitelů nezměnilo, neboť práva věřitelů jsou zachována institutem křížového ručení dle § 257 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“) a práva věřitelů z nesplatných pohledávek jsou chráněny právem na poskytnutí jistoty dle § 35 odst. 1 zákona o přeměnách. Správce daně může daňový nedoplatek vymáhat po nástupnických společnostech. Podmínka důvodné obavy o budoucí dobytnost antidumpingového cla není splněna. Správce daně při hodnocení budoucí dobytnosti daně zcela opominul bezproblémovou daňovou historii žalobkyně a jeho postavení na trhu. Zcela rezignoval na jakékoliv úvahy o možnosti nelikvidačního řešení (uhrazení antidumpingového cla formou splátek při povolení posečkání úhrady) a na jakoukoliv finanční analýzu ve vztahu k majetku žalobkyně a k výši hrozící daňové povinnosti, což způsobuje nezákonnost zajišťovacích příkazů. Na uvedeném nemůže nic změnit ani právní posouzení žalovaného, že provedení finanční analýzy před vydáním zajišťovacích příkazů nasvědčuje obsah správního spisu; b) napadené rozhodnutí a zajišťovací příkazy jsou nezákonná, neboť nebyly vydány místně příslušným správcem daně, když žalobkyně ode dne 19. 12. 2019 měla sídlo na adrese Č. 1403/2, M. O., X O. C) Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 11. 2020 navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl, přičemž odkázal na žalobou napadené rozhodnutí a uvedl následující. Žalobkyně se mýlí, pokud dovozuje, že při vydání zajišťovacích příkazů absentovaly základní a přezkoumatelné úvahy správce daně o tom, z jakého důvodu je přesvědčen, že v budoucnu dojde k stanovení daně žalobkyni v předmětné výši. Tyto skutečnosti jsou v zajišťovacích příkazech uvedeny, jakož i popsány v napadeném rozhodnutí na str. 20 odst. 4 a násl. Zejména se jedná o jednotlivá celní prohlášení žalobkyně za období 2016 až 2018 ve spojení se zprávou OLAF-u a kontrolního zjištění ze dne 26. 2. 2020, č. j. 1212-14/2020-580000-51, ze kterého je zřejmé, na základě jakých důkazů správce daně dospěl