6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 18/2021- 58 - text  12 72 Ad 18/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobkyně: Ing. K. G. bytem X zastoupená obecným zmocněncem Mgr. F. P. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11. 3. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 2. 10. 2020, č. j. X, jímž zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 30 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že se nemohla seznámit s podklady rozhodnutí – lékařskou zprávou praktického lékaře ze dne 30. 8. 2020. V posudku o invaliditě ze dne 10. 9. 2020 jsou nepravdivé informace, jak žalobkyně uvedla již v námitkách a doložila listinami. Žalovaná nevypořádala všechny námitky v odvolání a nevypracovala posudek o invaliditě v zákonném termínu. Vadou řízení bylo, že dopis žalované ze dne 6. 11. 2020 byl žalobkyni nesprávně doručen – byl pouze vhozen do schránky jako obyčejné psaní. Proto žalobkyni nezačala běžet v dopise stanovená osmidenní lhůta k seznámení s podklady rozhodnutí. Vadou řízení bylo i stanovení desetidenní lhůty k doplnění dvou odborných vyšetření. Posudek o invaliditě byl vypracovaný v rozporu s vyhláškou č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“ nebo „vyhláška č. 359/2009 Sb.“). Žalobkyně doložila lékařské zprávy o postižení komplexního charakteru a multisystémových zdravotních potížích, ale posudkový lékař zohlednil pouze operaci mitrální chlopně (která korigovala vadu jen částečně) a arytmii a nepřihlédla k postižením srdce, encefalopatii, imunologickým a neurologickým obtížím. Tato postižení trvají a zhoršila se a omezují nejen pracovní schopnost žalobkyně, ale i schopnost vykonávat každodenní činnosti. Posudková lékařka popřela doporučení kardiologa ve zprávách ze dnů 19. 6. 2020 a 21. 9. 2020 o tom, že není vhodná excesivní zátěž a že doporučuje klidový režim a invalidní důchod. MUDr. B. ve zprávě ze dne 1. 2. 2021 uvedl, že plastika mitrální chlopně je s relativně dobrým efektem, fibrilace síní není dobře kontrolovaná i na maximální antiarytmické medikaci, palpitace budou četnější při fyzické námaze, somatické potíže pramení z ischemické encefalopatie, z kardiologického pohledu je vhodné tělesné šetření a cílená kardiovaskulární rehabilitace. Ze zprávy kardiologa vyplývá, že ložiska a poranění po CMP nemohou pocházet jen z května 2020, ale byla již před rokem 2018. Žalobkyně neabsolvovala vyžádané vyšetření u psychologa ve Fakultní nemocnici Olomouc kvůli epidemiologické situaci, dále proto, že navštěvuje svého psychologa a nebylo uvedeno, o jaká vyšetření se jedná. Navíc žádanka nebyla řádně vydána a doručena. Žalobkyně se ohradila proti označení potíží jako subjektivních, když byly vyšetřeny a prokázány lékařskými přístroji. Žalovaná měla v námitkovém řízení použít i lékařské zprávy z prvostupňového řízení. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla k přezkoumání invalidity žalobkyně vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“). 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 11. 3. 2021. 5. Žalovaná napadené rozhodnutí odůvodnila tím, že podle posudku lékaře žalované o invaliditě ze dne 25. 2. 2021 nebyla žalobkyně invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně bylo onemocnění kardiovaskulárního aparátu. Postižení odpovídalo ustanovení kapitoly IX oddílu A položky 7b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 30 %, tj. dolní hranice stanoveného rozmezí 30 – 60 %. Nešlo o stav s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení. Nebyly zjištěny recidivující neurokardiogenní synkopy se zraněním. Nešlo o stav s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při lehkém nebo minimálním zatížení, ani o recidivující kardiogenní synkopy. Tíže funkčního postižení byla hodnocena podle zprávy kardiologa, který popisuje subjektivně časté palpitace, které budou pravděpodobně četnější při výrazné fyzické námaze a doporučuje fyzické šetření a cílené kardiovaskulární rehabilitace. Srdeční postižení žalobkyni nebrání mít řidičské oprávnění. Na žádost lékaře žalované z února 2021 byla žalobkyně odeslána na kardiologické vyšetření se zhodnocením tolerance zátěže i proto, že kardiolog ve zprávě ze dne 21. 9. 2021 důrazně doporučil klidový režim, omezení stresu a z toho vyplývající invalidní důchod. V aktualizovaném vyšetření z února 2021 toto doporučení kardiolog neuvedl a uvedl, že „není vhodná excesivní fyzická námaha, subjektivně časté palpitace budou pravděpodobně četnější při výrazné fyzické námaze“. Lékař žalované dále vyžádal psychologické vyšetření žalobkyně z důvodu podezření na ischemickou encefalopatii popsanou v nálezech neurologa a kardiologa. Vyšetření se mělo uskutečnit na psychologickém oddělení Fakultní nemocnice Olomouc z důvodu potřeby testového komplexního funkčního vyšetření s vyjádřením případného dopadu encefalopatie, a to i s doložením výsledků dílčích testů (objektivizace a stanovení tíže případného funkčního dopadu). Žalobkyně vyšetření odmítla, protože navštěvuje psychologa dr. V., avšak tato informace nebyla doložena ve zdravotnické dokumentaci a žalovaná toto tvrzení shledala jako „subjektivní sdělení“ žalobkyně. Rozdíl v hodnocení žalované a lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) nevedl k odlišnému závěru o invaliditě. Lékař OSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti také o 30 %, ale podle kapitoly IX oddílu A položky 6b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (postižení srdce po operaci). 6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), soud vyžádal k důkazu posudek PK MPSV v Ostravě. 7. Z posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 9. 6. 2021 soud zjistil, ze které zdravotnické dokumentace posudková komise vycházela, jaké byly diagnózy žalobkyně, jaké konkrétní skutečnosti citovala posudková komise z relevantních lékařských zpráv a k jakému posudkovému zhodnocení posudková komise dospěla. Podle posudkové komise žalobkyně nebyla invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 11. 3. 2021 bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole IX oddílu A položky 7b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 30 %, tj. dolní hranice stanoveného rozmezí, protože u žalobkyně se nejedná o stav s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení. Nejde o stav s omezením srdeční funkce a výkonnosti již při lehkém zatížení, je sinusový rytmus, stav je na antiarytmické terapii kompenzovaný, EF LK 61 %, dle laboratorních vyšetření NT-proBNP jsou v normě (srdce a zejména LS nejsou přetížené). Podle dokumentace kardiologa není vhodná excesivní zátěž. I při hodnocení všech diagnóz a jejich funkčního dopadu podle podkladové dokumentace není důvod pro stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Uvedené hodnocení zahrnuje všechny doložené skutečnosti z podkladové dokumentace. Posudková komise žalobkyni nehodnotila odlišně od OSSZ a žalované v rámci celkového posudkového závěru a hodnotila ji odlišně od lékaře OSSZ, protože nejzávažnější postižení uzavřela jako arytmii – fibrilaci síní a nikoli jako postižení po operaci srdce. Žalobkyně je schopna pracovního zařazení s využitím dosažené kvalifikace a dosavadní praxe s limitem fyzické a pracovní zátěže. 8. Při jednání soudu 8. 7. 2021 žalobkyně namítla, že posudek je v rozporu se čtyřmi zprávami kardiologa. Žalobkyně doložila zprávu psychologa dr. V. ze dne 29. 6. 2021. Žalobkyně má nyní neurologické potíže – problémy s řečí, motorikou a soustředěním. Při její profesi učitelky nejde o pokles pracovní schopnosti o 30 %. Žádný posudkový lékař nepřihlédl k ostatním zdravotním postižením mimo kardiologické. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že psychologa začala navštěvovat v lednu 2020, po operaci a poté, co jí