6 As 43/2015 — Nejvyšší správní soud

25 A 38/2022- 61 - text  4 25 A 38/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové, ve věci žalobce: Mgr. Bc. P. K., Ph.D., MBA zastoupeného zmocněnkyní V. K. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2022/53538-923 ze dne 24. 3. 2022, ve věci nahlížení do správních spisů, takto: I. Rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2022/53538-923 ze dne 24. 3. 2022 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 3. 2022 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2022/53538-923 ze dne 24. 3. 2022. Uvedeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě č. j. UPCR-OT-2022/59427-201170202 ze dne 10. 2. 2022. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o odmítnutí nahlížení do spisů dávek, příspěvků či plnění vedených v letech 2017-2022 u Úřadu práce k osobě L. P., r. č. X. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že dle názoru správních orgánů žalobce neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod ve smyslu ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“). 2. Žalobce v žalobě a jejích doplněních ze dne 8. 7. 2022 a 27. 3. 2023 uvedl, že vážný důvod k nahlížení do spisu prokázal. Uvedl, že je věřitelem paní P. z titulu neuhrazeného nájemného; paní P. podala proti žalobci žalobu na určení vlastnického práva k nemovitosti, kterou před delší dobou žalobci prodala; řízení je vedeno u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 37 C 242/2021. V daném sporu je klíčovou otázkou posouzení schopnosti paní P. činit procesní a další úkony, kdy tato tvrdí, že jich nebyla schopna. Žalobce chce zjistit ze spisů prvostupňového orgánu, jak vystupovala paní P. vůči tomuto správnímu orgánu, a dále, zda uváděla existenci kupní a nájemní smlouvy uzavřené mezi ní a žalobcem a přiznala příjem 1 milión Kč z titulu prodeje své nemovitosti žalobci. Žalobce poukázal na judikaturu, dovozující, že vedení soudního řízení či jeho příprava představuje právní zájem ve smyslu § 38 odst. 2 s. ř. Dle žalobce je nepatřičný postup, pokud je žadatel odkázán na to, aby navrhl soudu vyžádat si spisy postupem dle §§ 128 a 129 o. s. ř., neboť žalobce bez znalosti správního spisu nemá dostatek informací k podání správního žalobního typu a náležité žalobní argumentace. Žalobce navíc zvažuje vůči paní P. další právní kroky, například žalobu na ochranu osobnosti. Žalobce dále s odkazem na judikaturu správních soudů uvedl, že pokud měl správní orgán zato, že žalobce svůj právní zájem či jiný vážný důvod neprokázal, měl jej vyzvat k odstranění vad žádosti. Takovýto postup je na místě, uvede-li žadatel skutečnosti, které nasvědčují existenci vážného důvodu, avšak jsou neúplné či nedostatečné. Dle žalobce žalovaný nevysvětlil, v čem by mělo spočívat porušení práv osoby. Které se správní spis týká, což je rovněž v rozporu s judikaturou správních soudů. 3. Řízení bylo od 20. 5. 2022 do 7. 7. 2022 přerušeno, neboť soud vyčkával na výsledek podnětu k provedení přezkumného řízení. Přezkumné řízení však neproběhlo. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13. 5. 2022 navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný zrekapituloval průběh správního řízení a obsah napadených rozhodnutí. Akcentoval, že žalobci bylo odmítnuto nahlížení do spisů paní P. proto, že správní orgán prvního stupně nevedl žádný spis, ve kterém by jmenovaná dokládala informace týkající se bydlení či jejích životních nákladů. 5. Krajský soud v Ostravě je místně příslušný k projednání věci v souladu s ustanoveními § 5 odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 6. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s. 7. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce podal dne 26. 1. 2022 u prvostupňového orgánu žádost o nahlížení do spisů, týkajících se L. P., r. č. X, a to všech spisů vedených v letech 2017-2022, týkajících se dávek, příspěvků či plnění, o které jmenovaná žádala či které čerpala. K žádosti doložil usnesení Okresního soudu v Opavě č. j. 37 C 242/2021-11 ze dne 27. 9. 2021, z něhož vyplývalo, že je vedeno řízení L. P. proti žalobci o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, a nájemní smlouvy ze dne 8. 9. 2020, uzavřenou mezi ním a paní P. V žádosti uvedl, že v probíhajícím civilním sporu paní P. zpochybňuje uzavřenou kupní smlouvu a dále mu tato dluží peníze na nájemném. Žalobce měl zato, že v požadovaných spisech mohou být údaje týkající se majetkových poměrů či nákladů na bydlení, které mohou souviste se soudně projednávanou věcí. Dále uvedl, že má zato, že jednání L. P. vůči Úřadu práce vylučuje její účelové tvrzení o údajném neporozumění elementárním právním jednáním. Dne 10. 2. 2022 zaslal žalobce urgenci své žádosti. Usnesením č. j. UPCR-OT-2022/59427-201170202 ze dne 10. 2. 2022 Úřad práce odmítl žalobci umožnit nahlížení do spisů, o něž žádal, neboť ke jmenované neevidoval spis, ve kterém by byly informace týkající se bydlení či životních nákladů jmenované. Ne všechny nepojistné dávky, o nichž Úřad práce rozhoduje, totiž vyžadují doložení majetkových poměrů a nákladů na bydlení; paní P. v rozhodném období pobírala pouze dávky, jejichž nárokování není podmíněno doložením majetkových poměrů či životních nákladů. Žalobce napadl uvedené usnesení odvoláním, které byla napadeným rozhodnutím žalovaného zamítnuto. 8. Podstatou sporu mezi stranami soudního řízení je splnění podmínek pro nahlížení do správních spisů dle § 38 odst. 2 s. ř. Dle uvedeného ustanovení jiným osobám, než účastníkům a jejich zástupcům, správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. 9. Při posuzování žádosti jiné osoby o nahlédnutí do spisu ve smyslu citovaného ustanovení je třeba jako první krok posoudit existenci právního zájmu nebo jiného vážného důvodu. Důkazní břemeno v tomto případě leží zcela na žadateli a je na něm, aby tyto důvody nejen tvrdil, ale i prokázal. 10. Pokud se týče žalobcových žalobních tvrzení, že zvažuje budoucí žaloby, jako např. na ochranu osobnosti, pak se jedná o skutečnosti zcela nové, které ve správním řízení neuváděl, a proto se jimi správní orgány nemohly zabývat. Žádost o nahlížení do spisu vždy vymezuje co do důvodů žadatel a správní orgány žádost posuzují jen v mezích těchto důvodů. 11. Pokud se týče probíhajícího civilního sporu a žalobcových tvrzení, že ze spisů by byly pro něj použitelné údaje týkající se majetkových poměrů či nákladů na bydlení paní P., pak soud zcela aprobuje způsob, jakým správní orgány vypořádaly tento důvod žalobcovy žádosti. Je sice pravdou, že správní orgány při posuzování žádosti nemohou hodnotit úspěšnost prosazení žadatelových nároků v soudním řízení (srov. žalobcem citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 29/2012-53 ze dne 28. 3. 2013), to ovšem neznamená, že by se správní orgány neměly zabývat souvislostí spisů, do nichž má být nahlíženo, a předmětem soudního sporu. Naopak, pro vyhovění žádosti musí existovat „relevantní spojitost mezi správním řízením a zjištěními v něm učiněnými na straně jedné a probíhajícím soudním sporem na straně druhé“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 43/2015-67 ze dne 11. 8. 2015), resp. správní spis musí obsahovat „informace, které mohou být pro podání civilní žaloby a formulování jejích důvodů významné“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 87/2013-73 ze dne 23. 1. 2014). Správní orgány v nyní projednávané věci přesvědčivě odůvodnily, že dávkové spisy paní P., jimiž disponují, nemohou z povahy věci obsahovat výše uvedené údaje, které žalobce chtěl využít pro svůj civilní spor. Paní P. totiž v rozhodné době pobírala pouze dávky, jejichž nárokování není podmíněno zjištěním majetkových poměrů či životních nákladů. 12. Správní orgány však pohříchu zcela přehlédly, že žalobce ve své žádosti uplatnil ještě další důvod. Ve své žádosti totiž uvedl: „Případně už samotné jednání vůči Úřadu práce ČR vylučuje zcela účelové tvrzení L. P. o údajném neporozumění elementárním právním jednáním apod.“ Tímto důvodem se však správní orgány nezabývaly, a zatížily tak svá rozhodnutí nepřezkoumatelností. 13. Soud proto napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1