6 As 171/2020 — Nejvyšší správní soud

39 A 7/2023- 92 - text  11 39 A 7/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: P. J. zastoupený advokátem Mgr. Františkem Tikalem sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) Ředitelství silnic a dálnic ČR sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 2) J. V. zastoupený advokátem JUDr. Františkem Scholzem sídlem Revoluční 1200/16, 110 00 Praha 1 3) J. V. zastoupený advokátem JUDr. Františkem Scholzem sídlem Revoluční 1200/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2023, č. j. MD-1980/2023-930/24, ve věci umístění stavby „D10 SSÚD Brodce, DO PČR Brodce“ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 7. 2023 domáhal zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo částečně změněno a ve zbytku potvrzeno územní rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 18. 10. 2022, č. j. 126107/2022/KUSK, jímž byla umístěna stavba „D10 SSÚD Brodce, DO PČR Brodce“ (dále též „SSÚD a DO PČR“ a „záměr“). II. Žaloba 2. Žalobce v žalobě namítl, že: 1) Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se správní orgány téměř vůbec meritorně nevypořádaly s argumenty žalobce ohledně zásahu do jeho vlastnického práva. Žalovaný se nevypořádal s námitkou, že stavební záměr může být umístěn na jiném místě. V napadeném rozhodnutí absentuje posouzení existence veřejného zájmu k umístění stavby jako takové, jakož i posuzování podmínek pro vyvlastnění. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zcela nevypořádal s námitkou žalobce, že stavba může být umístěna jinde, u exitu 33, v jehož blízkosti se nacházejí pozemky ve vlastnictví státu. Pokud žalovaný odkazuje na územní plán městysu Brodce, žalobce konstatuje, že ten je potřeba brát s rezervou. Obsah tohoto územního plánu, jenž nabyl účinnosti dne 15. 12. 2021, byl upraven tak, aby vyhovoval záměru umístit stavbu na dotčených pozemcích. Žalovaný nesprávně dovodil, že místo stavby je zemědělský brownfield. Na pozemku žalobce a v místě stavby se nachází objekt, který žalobce podnikatelsky využívá. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že územní rozhodnutí nezasahuje do jeho vlastnického práva, neboť v případě, kdy nebude souhlasit s výkupem jím vlastných pozemků dotčených stavbou, dojde ze zákona k jejich vyvlastnění. 2) Z obsahu správního spisu se nepodává, že Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD“) svými podáními ze dne 21. 5. 2021 a dne 9. 6. 2021 zcela vyhovělo výzvě krajského úřadu ze dne 29. 5. 2020 k odstranění nedostatků žádosti o umístění stavby. Podle žalobce dále nemohlo z důvodu neaktuálnosti vyjádření společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. ze dne 15. 4. 2019 a ze dne 6. 11. 2019 dojít k posouzení záměru žadatele s požadavky tohoto subjektu ve smyslu § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“), jakožto orgánu dotčeného řízením dle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“) a ke splnění povinnosti žadatele připojit k žádosti o vydání územního rozhodnutí vyjádření tohoto dotčeného orgánu. Žadatel nesplnil ani podmínky závazných stanovisek Magistrátu města Mladá Boleslav. Podle stanoviska města ze dne 21. 3. 2019 bylo nutno k případným změnám proti posouzené projektové dokumentaci, vyžádat si nové závazné stanovisko. Přípisem ze dne 9. 6. 2021 žadatel sdělil, že k žádosti o umístění Stavby do spisu zakládá „3 paré projektové dokumentace“. Logicky tedy došlo ke změně posouzené projektové dokumentace a stanovisko města ze dne 21. 3. 2019 je proto neaktuální. Magistrát města Mladá Boleslav dále v závazném stanovisku ze dne 29. 4. 2019 uvádí jako jednu z podmínek, že před vydáním rozhodnutí podle zvláštního předpisu (stavebního zákona) je nutné získat souhlas příslušného orgánu zemědělského půdního fondu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Podle žalobce nebyla tato podmínka před koncentrací územního řízení splněna. 3) Žalovaný nerespektoval elementární pilíře práva na spravedlivý proces. Správní orgán se odmítl věcí zabývat meritorně a zbavil žalobce možnosti procesní ochrany, čímž porušil zákaz odepření spravedlnosti. Tohoto si lze povšimnout například ve třetím odstavci shora na straně 13, kde žalovaný uvádí „Nedůvodnost takového záměru byla natolik zřejmá … nejde-li objektivně o odbornou otázku, stačí-li prostá logická úvaha apod.“ nebo ve čtvrtém odstavci shora na straně 14, když zde žalobce uvádí „… toto stanovisko existovalo v době vedení řízení v prvním stupni, ovšem nedostalo se nedopatřením do spisu (pravděpodobně ho zmocněnec ŘSD zamýšlel doložit k podání datovanému 26.05.2022, č. 23 spisu, roli mohla hrát zřejmě změna osoby jednající za zmocněnce, pozn. ministerstva)“. Případně jinde, např. ve druhém odstavci zdola na straně 22 „Taková vyjádření ministerstvo skutečně nebude požadovat aktualizovat … Obstarávání nových vyjádření (stanovisek), že jejich technická infrastruktura stále není dotčena, by již bylo na hranici snahy o prokazování tzv. negativní skutečnosti.“, přičemž žalovaný však již blíže svou myšlenku nerozvádí. Žalobce nemůže přisvědčit názoru žalovaného, že pokud jednou je souhlasné stanovisko vydáno, i když platí po časově limitovanou dobu, je třeba předvídat jeho trvání i po uplynutí této doby. V dané věci je také zjevné, že napadeným rozhodnutím nebylo vyhověno odvolání žalobce, aniž by je žalovaný dostatečně věcně odůvodnil a přihlédl k tvrzením a důkazům založeným žalobcem. Žalovaný tímto zároveň porušil zákaz svévole a právo na předvídatelné rozhodování. 4) Žalovaný nepostupoval v souladu s principem subsidiarity. Ke stavebnímu záměru měly být použity nejprve pozemky ve vlastnictví státu a až následně pozemky v soukromém vlastnictví. Žalobce se domnívá, že pokud by nebyla na dálnici D10 v blízkosti místa, kde má být realizována stavba, vybudována další křižovatka nebo služební sjezd a nájezd pro zajištění překrytí zimní údržby a stavba by byla realizována na pozemcích ve vlastnictví České republiky na pozemcích ve vlastnictví České republiky dostupných ze stávajícího sjezdu na km 33 dálnice D10 Brodce – Písková Lhota z dálnice D10, pak by byl zachován požadavek Ředitelství silnic a dálnic uvedený v části I. odst. (9) PPK SÚD, vydání 6/2020, a současně by také byla šetřena ústavně zaručená vlastnická práva vlastníků pozemků, jež mají být dotčeny stavbou a hlavně by byla mnohem nižší investice jak na výstavbu (není potřeba nový sjezd takových parametrů), tak na výkup pozemků dotčených stavbou, kterou budou muset daňový poplatníci vynaložit. Výčet pozemků, který žalobce uváděl, byl pouze příkladný. Žalovaný měl návrh žalobce věcně zvážit a nikoli se omezit pouze na jeho negování. Tento zásah státu do vlastnického práva žalobce, posvěcený žalovaným, je v souladu s výše uvedeným rovněž v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. 5) Stavební záměr je v rozporu se záměrem zkapacitnění dálnice D10. Záměr modernizace dálnice D10 nikterak stavbu nezohledňuje, když s bývalým zemědělským areálem počítá jako s vhodným místem pro zařízení staveniště pro výstavbu úseku 1006, tedy místo, které má zabezpečený příjezd v nejbližším okolí řešeného úseku dálnice D10 v trvalém (případně pak dočasném) záboru stavby. Ohledně úseku 1006 uvádí, že v něm budou zahrnuty změny mimoúrovňového křížení exitu 33 a doplněna opatření na ochranu vod v ochranném pásmu vodního zdroje Káraný. V místě, kde má stát stavba a nový sjezd k ní má vést modernizovaný úsek dálnice D10, konkrétně třetí pruh a odstavný pruh a dosavadní exit 33 bude modernizovaný. 6) Výstavba a provoz SSÚD a DO PČR a nového sjezdu (jeho využívání) bude nepochybně představovat hlukové zatížení vedle hluku z provozu vozidel po dálnice. Jak je patrné z přípisu Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 9. 2022, tak nový zdroj hluku se do území v okolí dálnice D10 nepřipouští. Z přípisu Ministerstva životního prostředí ze dne 22. 6. 2022 je zřejmé, že hlukové limity stanovené nařízením vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou dodržené již nyní, a to nebylo se stavbou ani započato. Lze se tak domnívat, že v případě provozu SSÚD a DO PČR bude k překročení těchto limitů přispěno. III. Vyjádření žalovaného a zúčastněných osob 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout pro nedůvodnost. K jednotlivým žalobním bodům se vyjádřil následovně: Ad 1) Vypořádání žalobních námitek v kontextu dotčení jeho vlastnického práva k pozemkům, na nichž byl navržen záměr, obsahuje napadené rozhodnutí v kapitole „Veřejný zájem [IV. j), vyj