6 Ads 299/2014 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 34/2023- 64 - text  18 19 Ad 34/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: Z. F. zastoupena M. F., opatrovnicí zastoupena Mgr. Raúlem Ipiňou, advokátem sídlem 748 01 Hlučín, Dlouhoveská 1676/65a proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 2. 8. 2023 č. j. MPSV-2023/163154-923, ve věci příspěvku na péči takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2023 č. j. MPSV-2023/163154-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 900 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 6. 4. 2023, č. j. 45448/2023/HAV, kterým byl: 1. zamítnut návrh na změnu příspěvku na péči od prosince 2022 a rozhodnuto příspěvek na péči poskytovat ve výši 12 800 Kč měsíčně a 2. snížen příspěvek na péči z 12 800 Kč na 880 Kč měsíčně od května 2023. 2. Žalobkyně uvedla, že žalovaný setrval na závěrech vyplývajících z rozhodnutí ze dne 6. 4. 2023, že žalobkyně nezvládala základní životní potřeby § 9 odst. 1 h), i), j) dle zákona č. 108/2006, o sociálních službách, tedy péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Ostatní základní životní potřeby jako mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu a výkon fyziologické potřeby vyhodnotil žalovaný na základě posudku posudkové komise ev. č. SZ/2023/1046-OS-16 ze dne 14. 7. 2023 jako zvládané. Žalovaný se tak odchýlil od svých závěrů, která učinil v rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 31․ 10. 2013 č. j. MPSV-UP/1718679/13/AIS-SSL na základě posudku posudkového lékaře MUDr. F. S. ze dne 25. 9. 2013. Ten dospěl k závěru, že základní životní potřeby v podobě orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu a výkon fyziologické potřeby nezvládá, a to trvale. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, pozvolna se zhoršuje a v následujících letech se nemůže zlepšit. Psychický stav žalobkyně je stejný a nelze předpokládat v následujících letech jeho zlepšení, ale naopak zhoršení. Žalobkyně trpí chronickým schizofrenním onemocněním (schizoafektivní poruchou) s chronickými úpornými bludy, halucinacemi s poruchami paměti a kognitivních funkcí tzv. syndromem demence-lehkého stupně. Žalovaný nikterak nezdůvodnil, proč se odchýlil od původních závěrů učiněných v rozhodnutí ze dne 31. 10. 2013. Z lékařských zpráv nevyplývá zlepšení zdravotního a psychického stavu žalobkyně, což bylo také v odvolání žalobkyně ze dne 19. 4. 2023 proti rozhodnutí ze dne 6. 4. 2023 vytýkáno a žalovaný na to ve svém rozhodnutí nikterak nereagoval a neodůvodnil svůj odklon od původních závěrů. Žalovaný své nezákonné rozhodnutí postavil na závěrech posudkové komise. 3. Žalobkyně nesouhlasila s hodnocením životní potřeby v podobě mobility, když z lékařské zprávy MUDr. P. ze dne 8. 2. 2023 vyplývá, že k chůzi používá chodítko, v noci padá z postele a dochází k opakovaným pádům. Ze sdělení Magistrátu města Havířov ze dne 13. 12. 2022 dále vyplývá, že je schopna jen krátké, nestabilní chůze pouze v rámci bytu, bez pomoci dcery se není schopna pohybovat po schodech, kdy mimo prostory bytu se pohybuje pouze za pomoci a dohledu dcery. V případě orientace žalovaný zcela opomenul informaci vyplývající z lékařské zprávy psychiatra MUDr. S. ze dne 11. 4. 2023, kde se uvádí, že není schopna se samostatně orientovat v terénu, není schopna si dojít například na kontrolu do ambulance, není schopna cestovat MHD samostatně (i z tohoto lze usoudit neschopnost orientace), tedy nelze dojít k závěru, že se orientuje, když psychiatr uvádí opak. 4. K základní životní potřebě komunikace uvedla, že nelze souhlasit s tvrzením žalovaného o zvládání komunikace, když v šetření ze dne 5. 1. 2023 provedené krajskou pobočkou úřadu práce se uvádí, že: „Z počátku odpovídá adekvátně na pokládané otázky, po chvíli si lehne, podřimuje, mluví si sama pro sebe, či někomu nereálně odpovídá.“ Zde lze pozorovat, že již v rámci šetření se projevovaly její sluchové halucinace, které jsou spojeny s jejím psychickým onemocněním, tedy se schizoafektivní poruchou, která dále způsobuje bludy, a je u ní z důvodu daného onemocnění narušen kontakt s realitou. S ohledem na devastaci kognitivních funkcí a jejich zhoršování se zdá nepravděpodobné, že by zvládala komunikaci. 5. Pokud jde o stravování, není schopna si sama připravit jídlo, není schopna dodržet dietní režim (trpí diabetem), nechápe, proč by měla danou stravu jíst. Její schopnost stravování je omezena i rigidním třesem horních končetin a není schopna se trefit do úst. Není možné dojít k závěru o zvládání této životní potřeby. 6. Oblékání a obouvání také nezvládá s ohledem na to, že nemá cit v prstech, má třes, není schopna si zapnout knoflíky u šatstva, zavázat tkaničky, zapnout zip či obout si boty. Bez pomoci dcery se neobleče a neobuje. S ohledem na její psychický stav si nezvládá vybrat oblečení (čisté či špinavé oblečení nerozlišuje) odpovídající účelu, ročnímu období a počasí. Názor žalovaného o zvládnutí této životní potřeby je mylný. 7. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by byla schopna zvládat tělesnou hygienu. S ohledem na její psychický stav je nutný dohled nad její hygienou, jelikož jí není schopna, nemá potřebu udržovat tělesnou hygienu, je zapotřebí slovního vedení, dohledu a pomoci dcery. Nepustí si sama vodu a do vany se nedostane, sama se bez pomoci dcery neumyje. Při tělesné hygieně je nejistá a bojí se. 8. Názor žalovaného, že zvládá výkon fyziologické potřeby také neodpovídá realitě. Musí nosit pleny, není schopna si říci, že potřebuje na toaletu a musí být upomínaná dcerou a doptávaná. O výměnu plenek si sama neřekne a sama si je bez dcery nevymění. S ohledem na třes není schopna provést očistu po vyprázdnění se. 9. Dle žalobkyně nelze přehlédnout, že žalovaný a jeho posudková komise v rámci posuzování zvládání základních životních potřeb zcela ignoroval závěry sociálního šetření ze dne 12. 12. 2022 a dne 5. 1. 2023 a jeho závěry ani neodpovídají lékařské dokumentaci obsažené ve spise. Tento nesprávný postup byl již žalovanému vytknut v rámci obdobných věcí, a to v rozsudku zdejšího soudu sp. zn. 19 Ad 1/2023 ze dne 31. 5. 2023 a rozsudku sp. zn. 19 Ad 10/2023 ze dne 31. 5. 2023. Soud v těchto věcech z důvodu stejných vad, jako v tomto případě, zrušil daná rozhodnutí žalovaného. Žalobkyně žalovanému ve svém odvolání navrhla doplnění dokazování, a to v podobě „nechť jsou prostudovány závěry lékaře - znalce z oboru psychiatrie, na jehož základě byla maminka zbavená ve svéprávnosti, později omezená ve svéprávnosti“. S ohledem na to, že dcera je bez právního vzdělání, je nutné vyložit tento návrh na doplnění dokazování dle obsahu a to tak, že navrhovala žalovanému doplnění dokazování o znalecký posudek z oboru psychiatrie, který byl na žalobkyni zpracován v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 123 P 232/2001 u Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově a který by měl být založen ve spisové dokumentaci lékařské posudkové služby. Žalovaný se však k danému důkaznímu návrhu nijak v rozhodnutí nevyjádřil a lze mít zato, že jej zcela opomenul. Žalovaný tedy nedostatečně zjistil skutkový stav týkající se zdravotního a psychického stavu žalobkyně, což mělo za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalovaný dále v rámci řízení zkrátil žalobkyni na jejich právech, a to na právu na spravedlivý proces a porušil zásadu přiměřeného poučení o právech a povinnostech účastníka správního řízení, neboť při předložení lékařské zprávy MUDr. M. S. ze dne 25. 7. 2023 nepoučil žalobkyni, respektive dceru o možnosti prominutí lhůty zmeškání úkonu, které by umožnilo doplnit dokazování i o danou zprávu. Rozhodnutí žalovaného je nezákonné a je nutné ho zrušit pro vadu řízení dle § 76 odst. 1 písmena b) s. ř. s. neboť žalovaný vycházel z neúplného a nepřesvědčivého posouzení otázek zvládání namítaných základních životních potřeb a rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 10. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na příslušnou právní úpravu. K námitkám žalobkyně uvedl, že rozhodnutím úřadu práce ze dne 31. 10. 2013, č. j. MPSV-UP/1718679/13/AIS-SSL, byl žalobkyni zvýšen příspěvek na péči ze 4 000 Kč na 8 000 Kč měsíčně od července 2013, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebyla schopna zvládat celkem sedm základních životních potřeb (orientace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). Platnost posudku byla stanovena trvale. Dne 30. 12. 2022 podal opatrovník z důvod