7 As 174/2014 — Nejvyšší správní soud

65 A 22/2024- 67 - text  12 65 A 22/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců JUDr. Markéty Fialové a JUDr. Michala Jantoše ve věci žalobce: P. s. r. o., IČO X sídlem P. 1546/1a, X P. 10 zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Pelikánem sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: I. C. a.s., IČO X sídlem Č. 2510/19, X P. 9 II. Ř. s. a d. s. p., IČO X sídlem N. P. 546/56, X P. 4 zastoupeno advokátem JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph. D., LL.M., FCIArb sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2024, č. j. KUOK 16573/2024, ve věci omezení vlastnického práva zřízením práva odpovídajícího věcnému břemeni, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně je vlastníkem pozemků mj. parc. č. X, parc. č. XA, parc. č. XB a parc. č. XC, všechny v k. ú. V. T., obec V. T. (dále jen „dotčené pozemky“). Dotčené pozemky jsou součástí souboru pozemků ve vlastnictví žalobkyně v obci V. T. a přiléhají k pozemkům, na nichž žalobkyně provozuje čerpací stanici P. na adrese G. 662. Řízení o odnětí vlastnického práva žalobkyně k dalším pozemkům z uvedeného souboru nutných pro realizaci účelu vyvlastnění, veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury „Dálnice D55 - stavba 5501 O. – K.“, konkrétně stavebního objektu „SO 120 Přeložka silnice III/4353“, již bylo podrobeno soudnímu přezkumu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 65 A 87/2013. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení I. (dále jen „vyvlastnitel“) rozhodl mezitímním rozhodnutím podle § 4a zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „liniový zákon“), a § 24 odst. 3 písm. a) bod 2 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, tak, že výrokem I. vlastnické právo žalobkyně k pozemkům parc. č. X, parc. č. XA, parc. č. XB a parc. č. XC v k. ú. V. T. v rozsahu věcného břemene 5 m² na pozemku parc. č. X, v rozsahu 4 m² na pozemku parc. č. XA, v rozsahu 52 m² na pozemku parc. č. XB a v rozsahu 7 m² na pozemku parc. č. XC, jak je vyznačeno v geometrickém plánu č. 1523-124a/2022, ověřeném dne 18. 11. 2022 pod č. 116/2022 úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Bronislavem Lapčíkem a za Katastrální úřad pro Olomoucký kraj odsouhlaseném dne 25. 11. 2022 pod č. PGP-2976/2022-805 Ing. J. K. omezil zřízením věcného břemene ve ve prospěch vyvlastnitele za účelem realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury dálnice „D55, stavba 5501 O. – K.“, konkrétně stavebního objektu „SO 124.3 – Přípojka čerpací stanice“ (dále jen „účel vyvlastnění“). Výrokem II. dále žalovaný určil, že vyvlastnitel je povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění nejpozději do 4 let od právní moci napadeného rozhodnutí. II. Argumentace stran 3. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné pro nenaplnění základních podmínek pro omezení jejího vlastnického práva k dotčeným pozemkům. Žalobní body soud shrnuje následovně. 4. Žalobkyně v první řadě namítala, že nebyla splněna tzv. předvyvlastňovací fáze, jelikož žalobkyni nebyl nikdy doručen řádný návrh smlouvy o získání práv k pozemkům ve smyslu § 5 odst. 1 ve spojení s § 5 odst. 2 zákona o vyvlastnění, a tudíž nikdy nezačala běžet lhůta dle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění. Žalobkyně namítala celkem 4 následující nedostatky. 4.1. Předně žalobkyně uvedla, že s návrhem na získání práv k dotčeným pozemkům se na ni neobrátil vyvlastnitel, nábrž společnost V. s.r.o. (přípisem ze dne 11. 11. 2022 s návrhem na uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti a dále přípisem ze dne 6. 2. 2023 s návrhem na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti). V dopisech společnost pouze sdělila, že se na žalobkyni obrací jménem Ř. s. a d. Č., vyvlastnitelem je však společnost C. a.s. Společnost V. navíc nedoložila jakoukoliv plnou moc či jiné pověření, ze kterého by vyplývalo, že je skutečně oprávněna jednat za Českou republiku – Ř., a to navíc ve věci omezení práv k pozemkům nezbytných pro realizaci účelu vyvlastnění. Společnost V. ostatně ani sama nikdy netvrdila, že jedná v zastoupení vyvlastnitele. Jednání společnosti V. tak dle žalobkyně nelze považovat za snahu vyvlastnitele o nabytí práv k pozemkům smlouvou. Žalobkyni dále nebylo jasné ani postavení Ing. W., Ph. D. označeného jako hlavní inženýr projektu, nelze dospět k závěru, že byl oprávněn jednat za společnost V. dle § 430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). 4.2. Žalobkyně již v námitkách proti oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení namítala, že v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) zákona o vyvlastnění v dopisech vyvlastnitele, resp. spol. V., jejichž přílohou byly návrhy smlouvy o zřízení služebnosti týkající se dotčených pozemků nebyla uvedena jakákoliv bližší informace o účelu vyvlastnění, o konkrétním záměru a o nezbytnosti zasáhnout do vlastnických práv žalobkyně. Dopisy obsahovaly pouze označení územního rozhodnutí pro stavbu „Dálnice D55, stavba 5501 O. – K.“ a uveden stavební objekt SO 124.3 – Přípojka čerpací stanice. Taková definice je však dle žalobkyně zcela nedostačující. V návrzích smluv ani v přípisech je doprovázejících nebylo nijak vysvětleno, proč nemůže být tvrzený účel vyvlastnění realizován bez získání práv k pozemku. 4.3. Nedostatkem prvotního návrhu na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti ze dne 11. 11. 2022 byl absentující geometrický plán. K návrhu byla přiložena toliko kopie katastrální mapy s vyznačenou předpokládanou polohou umístění podzemního komunikačního vedení s tím, že skutečná poloha bude zaměřena po realizaci stavby a geometrický plán bude vypracován až po tomto zaměření. Podle žalobkyně nelze geometrický plán, který musí splňovat přísné formální náležitosti stanovené zákonem, výslovně požadovaný ustanovením § 5 odst. 3 zákona o vyvlastnění nahradit pouhou kopií katastrální mapy s trasou věcného břemene vyznačenou v mapě barevnou fixou ani ve spojení s popisným ustanovením. Žalovaný se v této souvislosti dopustil zcela nepodložených spekulací, pakliže uzavřel, že v případě absence geometrického plánu nejde o otázku, která by vedla k nedosažení dohody. Naopak nelze po nikom požadovat, aby přistoupil na uzavření smlouvy, která neobsahuje povinné zákonné náležitosti. Žalobkyně se současně ohradila proti tvrzení žalovaného o její možnosti upozornit vyvlastnitele na tuto vadu návrhu, neboť tím by došlo k nepřípustnému přenášení povinnosti vyvlastnitele na vyvlastňovaného. 4.4. Dopis ze dne 6. 2. 2023, jehož přílohou byl návrh smlouvy o zřízení služebnosti, pak obsahoval další vadu, pro kterou jej nelze považovat za řádný, a sice v nesprávně stanovené náhradě za vyvlastnění dle znaleckého posudku namísto v § 3b odst. 5 liniového zákona uvedené výše úplaty 10 000 Kč za každý pozemek. Návrh smlouvy o zřízení služebnosti stanovil náhradu ve výši 26 703 Kč dle znaleckého posudku Ing. J. H., MBA ze dne 6. 12. 2022, č. 6178-135/2022, určující náhradu ve výši 3 740 Kč. Není přitom ani zřejmé, jak společnost V. k této částce došla, neboť částku dle znaleckého posudku zřejmě navýšila koeficientem 7,14, což však není koeficient odpovídající liniovému zákonu. Žalovaný se touto námitkou zabýval zcela nedostatečně tak, že samotné mezitímní rozhodnutí nemá řešit výši náhrady a znalecký posudek bude v pozdější fázi zapotřebí aktualizovat a upravit, aby podával správný podklad pro zjištění řádné náhrady. Pouze smlouva o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti správně reflektovala zákonnou výši náhrady za omezení vlastnického práva, avšak ta zase neobsahovala geometrický plán. Vyvlastňovaný se tak nemohl kvalifikovaně k tomuto dřívějšímu návrhu vyjádřit. Výpočet určený v návrzích smluv o zřízení služebnosti nelze tedy ospravedlnit tím, že by výše náhrady byla určena dle znaleckého posudku proto, že žalobkyně ve smyslu § 3b odst. 5 liniového zákona nesouhlasila s náhradou nabídnutou ve smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti. Znalecký posudek je nadto zjevně vadný a neaktuální, jelikož v rámci porovnávací metody porovnává ceny pozemků dle smluv z roku 2019 a 2020, které jsou výrazně nižší než v dnešní době. Znalecký posudek oceňuje všechny pozemky jako zemědělské, a to včetně pozemku parc. č. X, na kterém se nachází stavba pozemní komunikace a takovýto pozemek je nutno oceňovat jako pozemek stavební. Vadný znalecký posudek představuje další vadu návrhu smluv o získání práv k pozemku, neboť jej nelze označit za splňující poža