2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

73 A 5/2024- 51 - text 26 73 A 5/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci navrhovatelky: Z., spol. s r. o., IČO X sídlem N. H. 818, X N. H. zastoupená advokátem JUDr. Vojtěchem Dolinou sídlem Lešetín IV/777, 760 01 Zlín proti odpůrkyni: obec H. sídlem H. 655, X H. zastoupená advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 1 Územního plánu H. takto: I. Opatření obecné povahy – Změna č. 1 Územního plánu H. – vydané usnesením Zastupitelstva obce H. ze dne 5. 6. 2023, č. UZ/7/6/2023, se dnem právní moci tohoto rozsudku zrušuje ve vztahu k pozemkům žalobkyně parc. č. X, st. XA, st. XB, st. XC, st. XD, st. XE, st. XF, st. XG, st. XH, st. XI, st. XJ, vše v obci a k. ú. H., v rozsahu textové části kapitoly I., - v bodě 5 věta „Zařízení nesmí mít jakýkoliv negativní vliv na stávající i novou zástavbu, podmínkou je hluková studie“, - body 6 a 7. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 4 409 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatelky. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Zastupitelstvo obce H. ve výroku specifikovaným usnesením vydalo jako opatření obecné povahy Změnu č. 1 územního plánu H. (dále „Změna č. 1“), která nabyla účinnosti dne 15. 8. 2023. Změna č. 1 se významně dotkla mj. ploch výroby a skladování (dále „plochy V“), v nichž odpůrkyně nově upravila výčet podmíněně přípustného a nepřípustného využití a vymezila podmínky prostorového uspořádání. Odpůrkyně tak v kapitole 6.4.1 textové části výroku I.A ÚP H. nově označila za přípustné využití ploch V navazujících na plochy bydlení BH, BI, plochy rekreace, plochy smíšeného využití a plochy pro tělovýchovu a sport OS jen za podmínky, že stavby v nich umisťované svým provozováním, výrobním a technickým zázemím nenaruší negativními účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí, zejména nesníží kvalitu životního prostředí okolních ploch bydlení nad přípustnou míru např. překročením hygienických limitů hluku, pachů, vibrací a prachu v okolních chráněných obytných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech obytných staveb, přičemž zařízení nesmí mít jakýkoliv negativní vliv na stávající i novou zástavbu a podmínkou je hluková studie (bod 5). Za nepřípustné odpůrkyně nově označila v plochách V záměry podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. a záměry spadající podle Klasifikace produkce CZ-CPA 2015 pod Pokovování kovů 25.61.11 (bod 6). A dále při úpravě prostorové regulace v plochách V odpůrkyně u předepsané maximální výšky zástavby 15 m zrušila údaj o tom, že tato výška platí „od upraveného terénu“, a stanovila maximální zastavěnou plochu stavby 4 000 m2 a minimální plochu zeleně pro pozemky stavebního záměru a plochu současně 15 % s tím, že součástí uvedení jednotlivých částí nebo celku do provozu musí být hotová výsadba zeleně (bod 7). 2. Navrhovatelka je strojírenským podnikem a vlastníkem rozsáhlého výrobního areálu zahrnujícího soubor pozemků a staveb v centrální části obce, které jsou zařazeny právě do plochy V. V rámci procesu pořizování Změny č. 1 uplatnila navrhovatelka námitky, které odpůrkyně zamítla. B) Shrnutí podstaty podání účastníků 3. Navrhovatelka se domáhala zrušení Změny č. 1 v rozsahu jejích textových částí týkajících se ploch V, konkrétně požadovala zrušení bodů 5, 6 a 7 výroku I. Změny č. 1, jimiž odpůrkyně výše uvedeným způsobem nově v ÚP H. upravila využití ploch V a vymezila podmínky jejich prostorového uspořádání. Podle navrhovatelky předmětná část Změny č. 1 nad spravedlivou míru omezuje její právo vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 odst. 1 a právo na podnikání ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť podstatně ztěžuje až znemožňuje rozvoj jejích stávajících podnikatelských provozů, nemá ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody, není činěna v nezbytně nutné míře, naopak se jeví jako projev libovůle odpůrkyně nenavazující na dosavadní kontinuitu územního plánování a zaměřený zejména vůči navrhovatelce a jejímu stavebnímu záměru, a také je Změna č. 1 vůči ní diskriminační a je nepřiměřená. 4. Navrhovatelka má za to, že motivací odpůrkyně pro přijetí Změny č. 1 nebyla tvrzená potřeba modifikovat předchozí znění ÚP H., nýbrž snaha zabránit záměru navrhovatelky vybudovat v jejím výrobním areálu novou lakovnu. Území, kde se areál navrhovatelky nachází, bylo podle ní v minulosti využíváno jako armádní velkosklad a je historicky zavedenou výrobní plochou. Rovněž navrhovatelka uvedla, že působí na trhu již cca 20 let, specializuje se na výrobu náročných strojírenských komponentů s důrazem na špičkovou profesní odbornou úroveň a spolupracuje se známými nadnárodními koncerny, což vyžaduje mj. pořizování nejmodernějších technologií na trhu. Její provoz vyžaduje neustálou obnovu, modernizaci a automatizaci technologických procesů, aby bylo možné zajistit velmi vysoké požadavky jejích zákazníků. Bez těchto inovací nebude schopna navrhovatelka tyto požadavky plnit, čímž hrozí, že o tyto zákazníky přijde a bude muset propouštět zaměstnance. Současně se navrhovatelka označila za již jediného velkého zaměstnavatele v regionu Vsacko (cca 370 zaměstnanců) a za subjekt, jehož provoz je dlouhodobě v souladu se všemi právními předpisy. Tzv. „lakovna“ má být moderním, plně automatizovaným provozem, splňujícím nejpřísnější požadavky jak v oblasti kvality nanášení barev, tak zejm. v oblasti ekologie, odpůrkyně se však rozhodla tomuto záměru zabránit územním opatřením o stavební uzávěře, které nabylo účinnosti dne 12. 10. 2019, jímž plošně zamezila výstavbě nových staveb v plochách V. Následně přijatou Změnu č. 1 považuje navrhovatelka za formální krok pro zdánlivé odůvodnění schválené stavební uzávěry, který odpůrkyně současně využila k zavedení takové regulace ploch V, jíž de facto zakázala jakoukoli výrobní činnost a její rozvoj, aby takto nově nastavené podmínky navrhovatelku donutily k ukončení podnikatelské činnosti na daném území. 5. Odpůrkyně požadovala zamítnutí návrhu. Navrhovatelka podle ní opakuje skutečnosti, které uvedla již v námitkách, aniž by relevantně reagovala na jejich vypořádání obsažené na str. 59-63 odůvodnění Změny č. 1. Předně namítla, že změna podmínek využití ploch V nemůže mít na činnost navrhovatelky tak zásadní dopad, že by kvůli tomu musela zcela ukončit svou podnikatelskou činnost, neboť již v odůvodnění Změny č. 1 poukázala na absenci jejího vlivu na vydaná povolení, případně na činnost, která je v dotčeném území již vykonávána, a že jen na území odpůrkyně má navrhovatelka pět staveb pro výrobu a skladování a část jejích provozů se nachází také v obci N. H. (sídlo navrhovatelky) a v obci H. 6. Podle odpůrkyně výroba strojírenských komponentů navrhovatelkou zahrnuje celou řadu činností potřebných k vytvoření dílů z výrobních surovin dle požadavků jejích klientů, u čehož je podstatné především obrábění kovů pomocí tzv. CNC strojů, nebo také svařování, čemuž odpovídá také její aktuální nabídka pracovních pozic. Tímto směrem se ostatně také ubírá rozvoj navrhovatelky, čemuž svědčí poslední výroční zpráva za rok 2023, v níž navrhovatelka uvedla, že v průběhu roku 2023 pořídila „švýcarské vysoce přesné CNC zařízení na broušení“, které jí má umožnit rozšíření výrobních možností a „lépe se prosadit a zvýšit podíl výroby v jiných oblastech strojírenství než doposud.“ Za spíše doplňkový provoz v rámci výroby strojírenských komponentů lze proto dle odpůrkyně považovat jejich finální úpravu, v podobě lakování či pokovování, přičemž pouze na posledně jmenovanou činnost dopadá Změnou č. 1 vymezená nepřípustnost záměrů spadajících pod Pokovování kovů 25.61.11, což jsou bezesporu záměry spadající do kategorie těžkého průmyslu, jež nelze kvůli jejich předpokládaným negativním vlivům vykonávat v centru malé obce v těsné blízkosti obytné zástavby. Omezení přípustnosti využití ploch V pro záměry EIA se pak vztahuje pouze na záměry, které dosahují určitých kapacit, u kterých lze již jen na základě této vlastnosti předpokládat riziko nepříznivých vlivů na okolí a životní prostředí. 7. Regulativ podmiňující využití ploch V nenarušením okolí nad přípustnou míru, např. překročením některých hygienických limitů, je podle odpůrkyně spíše prevencí sousedských sporů spolu se zdůrazněním zákonných požadavků a povinnosti náležitého posouzení jejich splnění orgánem územního plánování vedle dotčených orgánů, které naplnění předmětných požadavků posuzují z hlediska jednotlivých oblastí životního prostředí. Jelikož jsou plochy V určeny pro využití s potenciálně nejvíce rušivým dopadem na své okolí a zároveň se nacházejí v řadě případů v přímém styku nebo v bezprostředním okolí ploch bydlení BI a BH, je zcela na místě pomocí ú