4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

25 A 41/2024- 94 - text  12 25 A 41/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: J. O. proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava za účasti: ČEZ Distribuce, a.s. sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín J. B. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. sídlem 28. října 1235/169, 709 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2024, č. j. MSK 69440/2024, ve věci odnětí nebo omezení vlastnického práva takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit ČEZ Distribuce a.s. na náhradě nákladů řízení částku 5 768 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Osoby zúčastněné na řízení J. B. a Severomoravské vodovody a kanalizace a.s. nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2024, č. j. MSK 69440/2024, jímž žalovaný částečně změnil výrok rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 5. 12. 2023, č. j. MMH/147274/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým Magistrát města Havířova pro zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy elektrické energie pod názvem „H. B. X, B., příp. NNK-rozšíření distribuční sítě NN v délce cca 96 m v k. ú. X“ rozhodl o omezení vlastnického práva žalobce a P. O. zřízením práva odpovídajícímu věcnému břemeni k částem pozemků v k. ú. X, a to pozemku parc. č. X v rozsahu 10 m2, k pozemku parc. č. XA v rozsahu 122 m2, k pozemku parc. č. XB v rozsahu 16 m2, ve prospěch vyvlastnitele, společnosti ČEZ Distribuce a.s. 2. Pro úplnost soud již úvodem uvádí, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v režimu zák. č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále „zákon o urychlení výstavby“). Žalobní body 3. Žalobce napadenému i prvostupňovému rozhodnutí vytkl, že jsou nezákonná a nesprávná, a íétrvymezil tři námitky. Jednak namítl, že žádost o vyvlastnění byla podána více než po 6 letech od nabytí právní moci územního rozhodnutí. Další námitkou bylo, že se nejedná o stavbu podle zákona o urychlení výstavby. V neposlední řadě žalobce namítl, že se správní orgány přesvědčivě nevypořádaly s námitkami, které v odvolání uplatnil žalobce se svou manželkou. 4. Žalobce proto navrhl, aby krajský soud rozhodl o tom, že se napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobní námitky zůstaly v obecné rovině a že považuje napadené rozhodnutí za zákonné a odkázal se na jeho odůvodnění. Poukázal na to, že se jedná o stavbu podle liniového zákona a je podstatná skutečnost, že žádost o vydání rozhodnutí o vyvlastnění byla podána v době platnosti územního rozhodnutí, což bylo splněno. S námitkami žalobce a jeho manželky se řádně vypořádal, přičemž žalovaný zdůraznil, že žalobce ani neuvedl konkrétní námitku, kterou by se žalovaný nezabýval. Žalobu proto navrhl zamítnout. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 6. K žalobě se rovněž vyjádřila společnost ČEZ Distribuce, a. s. Ta ve shodě se žalovaným zdůraznila, že žalobní námitky jsou pouze obecné. K námitce podání žádosti o vyvlastnění uvedla, že územní rozhodnutí bylo v době podání žádosti o vyvlastnění platné, což vyplývá i z § 2 odst. 5 zákona o urychlení výstavby. K námitce, že se v případě řešené stavby nejedná o stavbu podle zákona o urychlení výstavby, společnost uvedla, že z § 2 odst. 2 písm. b) bodu 2. a § 45 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále „energetický zákon“), je zřejmé, že elektrická přípojka ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice, a tedy stavbou energetické infrastruktury, na kterou se vztahují příslušná ustanovení zákona o urychlení výstavby. K poslední námitce, tj. nevypořádání námitek v průběhu správního řízení, společnost uvedla, že má za to, že veškeré námitky žalobce a jeho manželky. Z uvedených důvodů tak navrhla žalobu zamítnout. 7. Dále se k žalobě vyjádřila paní J. B. Ta uvedla, že od ledna 2016 má sepsanou smlouvu o smlouvě budoucí u společnosti ČEZ o odběru elektřiny a že se těší, až bude zdroj elektřiny moci užívat. Staré připojení je již nefunkční. Připojení domu na zdroj vody a elektřiny vnímá jako nezbytné. Ke svému vyjádření předložila fotografii přeseknutého drátu. Replika žalobce 8. Žalobce před konáním ústního jednání zaslal krajskému soudu repliku, ve které uvedl, že žalobu považuje za projednatelnou i přes její stručnost. Setrval na svém názoru, že stavba nepodléhá zákonu o urychlení výstavby. Navíc platnost územního rozhodnutí skončila dne 9. 1. 2024 a za této situace je územní rozhodnutí neuplatnitelné. To měl soud ověřit dotazem u vyvlastňovacího úřadu. Dále namítl, že je dána překážka věci rozhodnuté, neboť vyvlastňovací úřad umožnil vedení vyvlastňovacího řízení o zcela stejném předmětu, ohledně kterého již dříve k vyvlastnění došlo. Bez významu podle žalobce je, že toto dřívější rozhodnutí bylo následně zrušeno. Vyvlastňovací úřad měl řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí, zastavit, neboť vyvlastnitel k výzvě správního orgánu nedoplnil ve stanové lhůtě podklady ohledně šetrnosti navrhovaného záměru. 9. Dále žalobce namítal posouzení vyvlastňovacího úřadu stran charakteru stavby. Podle žalobce nejde o rozšíření distribuční sítě, ale o stavbu přípojky, která má sloužit jediné nemovitosti, a to nemovitosti J. B. ČEZ Distribuce nesleduje záměr spočívající v rozšíření distribuční soustavy, ale pouze sanování pochybení J. B. Podle žalobce jde o obcházení a zneužívání zákona. O součást distribuční soustavy nemůže jít ani z toho důvodu, že elektrická přípojka není ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, protože je ve vlastnictví paní B. K tomu navrhl žalobce, aby soud učinil dotaz na ČEZ Distribuce. 10. Faktický účel přípojky nemůže podle žalobce zakládat existenci veřejného zájmu, neboť aspektem veřejného zájmu je jeho společenský a kolektivní prospěch. Pokud má přípojka sloužit jediné nemovitosti, jedná se o ryze soukromý zájem. 11. Žalovanému rovněž vytkl, že nesprávně posoudil šetrnost samotného řešení, které nerespektuje zásadu subsidiarity, ani kořenový systém vzrostlých dřevin a stávající stavby. Žalobce namítal, že navrhoval jiné řešení, které by bylo méně zatěžující, avšak jej s ním nikdo neprojednal. Správní orgán nepřihlédl ani k dopadům ochranného pásma. Poukázal na geometrický plán, který podle žalobce neodpovídá skutečnosti. Správní orgány existující odchylky bagatelizují a věc neprověřily. Zjištění ze správního spisu 12. Ze správního spisu soud zjistil, že společnost ČEZ Distribuce, a.s. dne 28. 2. 2023 podala žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení a vydání rozhodnutí o vyvlastnění spočívající v omezení vlastnického práva k částem pozemků v k. ú. X, a to pozemkům parc. č. X v rozsahu 10 m2, parc. č. XA v rozsahu 122 m2, parc. č. XB v rozsahu 16 m2, ve vlastnictví žalobce a jeho manželky P. O., jak bylo vyznačeno v geometrickém plánu č. 1208-425/2017. 13. K omezení mělo dojít za účelem zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy elektrické energie pod názvem „H. B. 876/9, B., příp. NNk-rozšíření distribuční sítě NN v délce cca 96 m v k. ú. X“, pro kterou bylo vydáno územní rozhodnutí Magistrátem města Havířova dne 29. 7. 2016 pod č. j. MMH/24131/2016-10. Územní rozhodnutí nabylo právní moci 9. 1. 2017. Následně bylo rozhodnuto o prodloužení platnosti tohoto územního rozhodnutí do 9. 1. 2024. 14. V následném vyrozumění o zahájení řízení byli účastníci poučeni o tom, že na vyvlastňovací řízení se vztahuje zák. č. 416/2009 Sb. Po zahájení řízení uplatnily námitky manželé O., v nichž namítaly, že: a. existuje překážka věci rozhodnuté, b. absenci veřejného zájmu, neboť se nejedná o záměr podle liniového zákona, c. probíhá obnova katastrálního operátu, proto nelze provést vyvlastnění dle geometrického plánu, d. navrhovaná trasa vedení nebyla s vyvlastňovanými projednána, omezení není proporcionální a došlo by ke znehodnocení jejich pozemků, e. navrhovaná výše náhrady za vyvlastnění je v rozporu se zákonem nepřiměřeně nízká. 15. Proto navrhli, aby vyvlastňovací úřad žádost o vyvlastnění zamítl. 16. Následně vyzval vyvlastňovací úřad vyvlastnitele, aby doložil aktualizovaný znalecký posudek stran výše náhrady za vyvlastnění a aby doplnil svou žádost o zdůvodnění, proč věcné břemeno nelze navrhnout šetrněji, tj. na hranici pozemků, kde již jedno břemeno existuje. 17. Na tuto výzvu vyvlastnitel reagoval doložením aktualizovaného znaleckého posudku a argumentoval, že v rámci vyvlastňovacího řízení již není prostor pro posuzování alternativních variant řešení stavebního záměru a že věcné břemeno bylo navrženo v souladu s trasou stavby DSE