4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 1/2024- 56 - text  7 72 Ad 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou (dříve Radkovou) ve věci žalobkyně: T. S. bytem X zastoupená V. S. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2024, č. j. X, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Valašské Meziříčí (dále jen „úřad práce“) z 18. 9. 2024, č. j. X, kterým úřad práce zamítl žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že její zdravotní stav odpovídá nároku na průkaz ZTP. Průkaz TP žalobkyni neulehčuje pohyb v exteriéru, protože se žalobkyně neobejde bez pomoci druhé osoby a nemůže cestovat MHD tak, jak předpokládá průkaz ZTP. Žalobkyně naplňuje podmínky přílohy č. 4 odst. 1 písm. i) a k) k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“). Žalobkyně má nejistou a nestabilní chůzi, nízkou hmotnost a zimomřivost a neobejde se bez pomoci druhé osoby při pohybu v exteriéru, na vzdálenost delší než 15 m, na nerovném povrchu a do schodů. Nutnost pomoci druhé osoby zmiňují zprávy MUDr. C. po operaci kyčle (po zlomenině krčku) v roce 2022 doložené k první žádosti o průkaz ZTP. Žalobkyně navrhla k důkazu dále zprávu MUDr. K. k prokázání dopomoci druhé osoby k chůzi. Tyto zprávy potvrzují nutnost doprovodu při návštěvách lékařů, při nákupech apod. Žalobkyně potřebuje čtyřkolové chodítko a není si jistá ani při pohybu v interiéru a potřebuje pomoc druhé osoby. Žalobkyně navrhla k důkazu zápis z místního šetření z řízení o „ošetřovném“. Žalobkyně nevěděla, že potřeba doprovodu má být uváděna v lékařských zprávách praktické lékařky a nutričního lékaře. Tento stav žalobkyně trvá od roku 2019. Žalobkyně navrhla dále k důkazu zprávu chirurga z 24. 5. 2024 o tom, že má oteklý kotník, k prokázání potřeby doprovodu druhé osoby, zprávu z 3. 9. 2024 o komplexním vyšetření v souvislosti s nutričním marasmem a zprávu neurologa z 25. 1. 2024. Žalobkyně doplnila v podání z 8. 11. 2024, že má postiženou dolní končetinu, nízkou hmotnost a některé domácí práce nezvládá bez pomoci (úklid a osobní hygienu). 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na posudek Lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín (dále jen „OSSZ“) z 10. 8. 2023, podle kterého žalobkyně byla osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace podle § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o poskytování dávek“) a nešlo o osobu s těžkým funkčním zdravotním postižením pohyblivosti nebo orientace podle § 34 odst. 3 citovaného zákona. Nešlo o zdravotní stav podle odst. 2 přílohy 4 k vyhlášce, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není srovnatelný funkčními důsledky. Šlo o zdravotní stav, který není uvedený v citované příloze, ale svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými důsledky srovnatelný se zdravotním stavem podle odst. 1 písm. i) vyhlášky. 4. Žalovaný dále z odvolacího řízení odkázal na posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Ostravě (dále jen „posudková komise“) z 13. 12. 2023, který dospěl ke shodnému závěru jako OSSZ. Hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je nutriční marasmus s BMI 14,5 v září 2023 a 15,62 dne 15. 8. 2022, chronická kalcifikující pankreatitida, toxonutritivní hepatopatie, portální hypertenze a jaterní encefalopatie s oscilujícími amentními stavy. Podle lékařských zpráv je žalobkyně lucidní, orientovaná, má stabilní stoj a zvládá chůzi v chodítku. Lékaři ve zprávách nepopisují nutnost doprovodu. U žalobkyně nebylo prokázáno těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních onemocněních ani ztráta imunity spojená se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti. Nejde o anatomickou ani funkční ztrátu končetin. 5. Žalovaný k námitkám žalobkyně podle posudku posudkové komise konstatoval, že lékařské zprávy neprokázaly nárok na přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením II. nebo III. stupně, tj. ZTP nebo ZTP/P. 6. Žalovaný shledal posudek posudkové komise jako úplný, objektivní a přesvědčivý. Posudková komise byla obsazena v souladu se zákonem a vyjádřila se i k námitkám žalobkyně. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí vysvětlil, že posouzení nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením nezávisí na volné úvaze žalovaného, ale musí odpovídat posudkovým kritériím vymezeným vyhláškou. Obtíže žalobkyně popsané v žalobě byly žalovanému známy z nálezů, které žalobkyně v žalobě popisuje. Ze zdravotnické dokumentace vyplynulo, že žalobkyně je schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru se sníženým dosahem a s problémy při chůzi okolo překážek a v nerovném terénu. Posudková komise tyto potíže zohlednila. Posudek posudkové komise byl přezkoumatelný, bezrozporný, úplný a přesvědčivý a nebyl zpochybněn žádnými zjištěnými okolnostmi. 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 11. 1. 2024. 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 10. K tomu, aby žalobkyni byl přiznán průkaz ZTP, by musela mít těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace (u průkazu ZTP/P zvlášť těžké funkční postižení). Žalobkyně namítala, že tuto podmínku splňuje a jde u ní o postižení podle přílohy č. 4 odst. 2 písm. i), resp. c) vyhlášky, tj. těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích, resp. funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. 11. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.“ 12. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.“ 13. Podle § 2b zákona č. 388/2011 Sb. „zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.“ 14. Žalobkyně tvrdila, že má nejméně těžké funkční postižení, které odpovídá postižení podle přílohy č. 4 odst. 2 vyhlášky, konkrétně podle písm. i) nebo c), tj. těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích, resp. funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce. 15. Správní orgány však uznaly, že žalobkyně trpí postižením srovnatelným s postižením podle přílohy č. 4 odst. 1 písm. i) vyhlášky, proto soud tuto otázku nepovažuje za spornou (viz první odstavec na straně 2 napadeného rozhodnutí o odvolání). 16. Spornou otázkou zůstává, jestli žalobkyně trpí postižením podle přílohy č. 4 odst. 2 písm. c) vyhlášky, tj. funkční ztrátou dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce, resp. stavem s tímto postižením srovnatelným funkčně nebo funkčními důsledky. 17. Podle žalobkyn