4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 37/2025- 67 - text  11 72 Ad 37/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: J. Ch. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Patrikem Novosadem sídlem Králova 1283, 757 01 Valašské Meziříčí proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2025, č. j. X, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 221 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Spor byl o to, jestli žalobce má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Úřad práce žalobci přiznal v roce 2021 průkaz ZTP/P trvale. Podle napadeného rozhodnutí žalobci nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením zanikl. Otázkou bylo, jestli dokazování bylo dostačující a v souladu s § 3 správního řádu. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně (dále jen „úřad práce“) z 19. 3. 2025, č. j. X, kterým úřad práce rozhodl, že žalobci zanikl nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. 3. Žalobce v žalobě namítal, že posudkový orgán nehodnotil zdravotní stav žalobce objektivně a zejména opomenul hlavní příčinu dlouhodobého zdravotního postižení žalobce, a to aterosklerózu dolních končetin, která ho trvala limituje v pohyblivosti. Žalobce je proto nucen užívat invalidní vozík. V napadeném rozhodnutí v posudcích se mylně uvádí, že žalobce je schopen pohybu bez kompenzačních pomůcek a všechny běžné činnosti zvládá bez pomoci. Tato tvrzení jsou v rozporu se skutečností a lékařskými zprávami, které žalobce doložil ve správním řízení. Žalobce namítal, že nebyl vyšetřen posudkovým lékařem a neměl možnost se vyjádřit k vypracování posudku a objasnění zdravotního stavu. Posudková komise měla posoudit funkční postižení pohyblivosti alespoň jako středně těžké nebo těžké. Podle lékařských zpráv jde u žalobce o značné omezení hybnosti obou dolních končetin. Žalobce je schopen pohybu pouze s kompenzačními pomůckami a pouze na velmi krátkou vzdálenost, často výhradně na invalidním vozíku. 4. Žalobce měl za to, že jeho postižení odpovídá například postižení podle bodu 2c nebo 2f přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“) a podle § 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“). Posudková komise nezdůvodnila, z jakých důvodů nepřihlédla k doloženým lékařským zprávám a změnila dlouhodobou praxi, kdy žalobci byl přiznáván mnoho let průkaz ZTP nebo ZTP/P. Napadené rozhodnutí neodůvodnilo změnu zdravotního stavu tak, aby došlo k zániku nároku na průkaz. 5. Zástupce žalobce doplnil, že se s žalobcem setkal v pečovatelském domě a zdůraznil onemocnění žalobce (žilní nedostatečnost, lymfedém, chronické kožní defekty, ischemickou chorobu tepen atd.). Onemocnění žalobce jsou popsána v lékařských zprávách, které jsou součástí správního spisu. Žalobce je téměř na 100 % odkázaný na invalidní vozík a bez invalidního vozíku je schopen pohybu pouze s kompenzačními pomůckami, případně s pomocí jiných osob, a to pouze na velmi krátkou vzdálenost. Žalobce je tedy plně odkázaný na invalidní vozík, jak vyplývá ze zdravotnické dokumentace, není schopen stát, není schopen chůze bez pomoci jiné osoby, není schopen nastupovat do prostředků městské hromadné dopravy a vystupovat z nich a jediný pohyb je možný pouze na invalidním vozíku. Zdravotní postižení žalobce odpovídá definici těžkého funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace. Zdravotní stav žalobce nebyl posouzen v souladu se zákony. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má i osoba, která trvale není schopna chůze bez pomoci invalidního vozíku, což je přesně případ žalobce. Funkční omezení dolních končetin potvrzují zprávy chirurgické, ortopedické a neurologické a jsou založeny ve správním spise. Žalobce navrhl, aby soud vyžádal posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě. Žalobce navrhl k důkazu svůj výslech, zdravotnickou dokumentaci ve správních spisech a lékařské zprávy specializovaných pracovišť, tj. zprávy chirurga, ortopeda, neurologa a cévního specialisty. Žalobce přiložil k žalobě lékařské zprávy, které soud cituje dále. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na posudek posudkové komise z 30. 1. 2025, podle kterého žalobce nemá nárok na průkaz osoby zdravotně postižené. Výsledek posouzení byl shodný s posouzením Institutu posuzování zdravotního stavu. Posudek posudkové komise byl přezkoumatelný, úplný a přesvědčivý. Posudek vypracovali odborní lékaři a hodnotili rozsáhlou zdravotnickou dokumentaci ve smyslu § 8, § 4 odst. 2 a § 16b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 7. Žalobce v replice navrhl výslech MUDr. K., který dlouhodobě a dopodrobna zná zdravotní stav žalobce a může soudu odpovědět na otázky ohledně zdravotního stavu žalobce. 8. Žalovaný v napadeném rozhodnutí objasnil, že vycházel z posudku posudkové komise ze 17. 7. 2025, který shledal jako úplný, objektivní a přesvědčivý. Žalovaný vypsal, ze kterých lékařských zpráv posudková komise vycházela a které z těchto zpráv žalobce doručil posudkové komisi na její výzvu. Posudková komise konstatovala, že podkladová dokumentace je dostatečná k projednání v nepřítomnosti žalobce. Žalovaný popsal diagnostický souhrn, posudkové hodnocení a posudkový závěr, že žalobce není osobou se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 vyhlášky, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá a ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. 9. Žalovaný na straně 4 napadeného rozhodnutí z posudkového hodnocení citoval, že žalobce nemá zdravotní postižení, které by odpovídalo či bylo srovnatelné s postiženími uvedenými v příloze č. 4 k vyhlášce a nejedná se ani o středně těžké postižení dolních končetin. Žalovaný dále zdůraznil ze zprávy chirurga z 16. 12. 2024: „v oblasti pravé dolní končetiny v terénu chronických změn na dorzu již zhojeno, defekt na med. straně se hojí, intermitentně ještě povlaky, terén CHŽI, velikost asi 3 × 3 cm, postupně se zmenšuje“. Žalovaný dále citoval ze zprávy cévní ambulance z 22. 1. 2025, že žalobce „ujde s FH 50–60 m, zastaví se pro bolest obou bérců, chůze je značně nestabilní, polyneuropatie dolních končetin po chemoterapii objektivně nedoložena, doporučeno cvičit, zatěžovat, komprese lýtek během dne“ a zdůraznil: „RE: lymfostáza DKK – najmě ex inactivitatem, reziduální trombus VP vpravo kolem 30% - normální funkce ŽS DKK, ICH DK PTA PDK 07/24 s optimálním výsledkem“. 10. Žalovaný citoval § 34 odst. 2-4 a body 1-3 přílohy č. 4 vyhlášky. U žalobce nebylo prokázáno zdravotní postižení, které by odůvodňovalo přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Žalovaný umožnil žalobci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu, ale žalobce této možnosti nevyužil. 11. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 13. K tomu, aby žalobci byl přiznán průkaz ZTP příp. ZTP/P, by musel mít těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, příp. toto postižení zvlášť těžké nebo úplné. Žalobce namítal, že podmínku těžkého postižení splňuje, případně že u něho může jít i o zvlášť těžké postižení. 14. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.“ 15. Podle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním po