5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

78 A 7/2024- 80 - text  8 78 A 7/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce: Ing. M. M. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234 sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Statutární město Olomouc, Komise pro projednávání přestupků (dále „Komise“) rozhodnutím ze dne 11. 3. 2024 uznala žalobce vinným spácháním přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, spočívajícího v úmyslném ublížení na zdraví jinému, za který uložila žalobci pokutu ve výši 4 000 Kč, povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a dále povinnost nahradit škodu poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně ve výši 10 220 Kč a poškozené H. S. ve výši 150 Kč. 2. Skutek je ve výroku rozhodnutí Komise popsán tak, že žalobce dne 22. 5. 2022 v době od 12:44 do 12:46 hodin v Olomouci na ulici P., na oplocené předzahrádce domu č. X, po vzájemné slovní rozepři a poté, co odhrnul volně stojící pletivový plot výšky 180 cm a vstoupil ze své předzahrádky na předzahrádku H. S., tuto chytil za vlasy, škubnul s ní a následně ji udeřil dlaní do oblasti pravého oka a poté se pokusil silným úchytem její pravé ruky tuto ruku vytočit, což se mu nepodařilo díky tomu, že se začala bránit, čímž jí způsobil podvrtnutí krční páteře, pohmoždění pravého předloktí s podkožním krevním výronem a podkožní krevní výron pravé paže, přičemž během incidentu byl H. S. roztržen zlatý řetízek, čímž jí byla způsobena škoda poškozením ve výši 150 Kč. 3. Žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí Komise potvrdil. B) Shrnutí obsahu podání účastníků Žaloba 4. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. Uvedl, že přestupek nespáchal. 5. Nejprve žalobce popsal genezi vztahů se sousedy S. a jejich sporu o stavbu plotu mezi předzahrádkami jejich domů, jež vyústily v událost ze dne 22.5. 2022. Uvedl, že stavbu plotu započal dne 21. 5. 2022 připevněním pletiva ke stávajícímu sloupu držícímu vstupní branku. Následujícího dne na opačné straně nového plotu zakopal kovový sloupek, aby na něj mohl upevnit opačný konec pletiva, které stálo smotané v roli pracovně opřené o sousedův dům. Při této práci jej nejprve slovně napadl L. S. vulgárními urážkami, na které žalobce nereagoval, a poté smyšlenou záminkou o poškození drenáže. Krátce nato jej napadla H. S. fyzicky, a to tak, že na něj převrhla nedokončenou část plotu opřenou o dům, poté vstoupila na pozemek žalobce, začala jej fackovat a škrábat do obličeje a do ramen. Po chvíli se k ní přidal i L. S., který tloukl žalobce pěstmi. Žalobci se podařilo vyvléct z jejich držení, utéct zpět na svůj pozemek a zvednout povalené pletivo. Krátce nato přijela policie, vše zdokumentovala, avšak z přestupku obvinila jeho, ačkoli byl napadeným, ne agresorem. 6. Žalobní body uplatnil žalobce formou námitek k jednotlivým větám z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Shrnout je lze tak, že odůvodnění rozhodnutí žalovaného obsahuje nepravdivá a nelogická tvrzení a že skutkový stav nebyl řádně zjištěn, resp. o něm přetrvala řada důvodných pochybností. Pro závěr, kdo koho napadl, vycházely správní orgány podle žalobce jen z výpovědí manželů S., zatímco výpověď žalobce a důkazy svědčící o pravdivosti jeho tvrzení pominuly. Žalovaný přitom nesprávně vyhodnotil věrohodnost svědka L. S., který jednak incident přímo neviděl, byl silně opilý a také mohl krýt sám sebe, neboť se následně fyzické konfrontace sám zúčastnil. Dále podle žalobce žalovaný nesprávně interpretoval závěry znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že způsob vzniku poranění H. S. nelze jednoznačně určit, a také ignoroval zjištění znalce, že poškozená trpěla výrazným odvápněním krční páteře, takže si poranění mohla zapříčinit i sama prudším pohybem hlavou. Tahání za vlasy poškozené kromě jejího tvrzení nic jiného nenasvědčuje. Také žalobce žalovanému vytkl, že odmítl provést znalecké zkoumání jeho poranění, čímž porušil jeho právo na ochranu zdraví. Škrábání H. S. a převržení plotu na žalobce nebyly podle něj obrannými reakcemi, ale útočnými akty, které následovaly poté, co se H. S. nepodařilo žalobce odradit od stavební činnosti slovně. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, odkázal na napadené rozhodnutí a zopakoval jeho závěry. Replika žalobce a další jeho podání 8. V replice žalobce uvedl, že z hlediska posuzování, jak došlo ke vzniku incidentu, je klíčový zachycený stav pletiva před a po incidentu, který odpovídá jeho konzistentnímu tvrzení, že pletivo na něj shodila H. S. Ta naopak svá tvrzení o manipulaci žalobce s pletivem měnila, přičemž ani jedno z jejích tvrzení nebylo proveditelné. Taktéž L. S. podle žalobce vypovídal rozporně a z okna kuchyně rozhodně nemohl incident vidět. Dále žalobce roztřídil svá dosavadní tvrzení a důkazy na ty, které vyvracejí tvrzení poškozené, že ji žalobce tahal za vlasy, neutrální a ty, které svědčí o tom, že naopak H. S. napadla žalobce. 9. V dalším podání žalobce nad rámec již uvedeného zdůraznil, že žalovaný nesprávně interpretoval lékařské zprávy, neboť v nich zachycené údaje o anamnéze, které sděluje sám pacient, považoval za popis objektivního stavu. Jediný objektivní důkaz je podle žalobce znalecký posudek, který ale jeho vinu zpochybnil a nikoli potvrdil, přičemž znalec uvedl, že anamnéza neodpovídá objektivnímu vyšetření. Jednání soudu 10. Při jednání soudu setrval žalobce na žalobních tvrzeních. Správní orgány podle něj nepřihlédly k logickým argumentům, které jim předestřel. Žalovaný podle něj zjevně zamítl odvolání automaticky, aniž se věcí řádně zabýval. Žalovaný se jednání nezúčastnil. C) Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 12. V řízení o přestupku musí správní orgán postupovat tak, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (§ 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Povinnost zjišťovat skutkový stav tak leží vždy na správním orgánu, bez zřetele na to, zda jde o objasňování skutkových okolností svědčících ve prospěch, či v neprospěch obviněného. Pokud existuje rozumná pochybnost, tzn. ne zcela nepravděpodobná možnost, že deliktního jednání se dopustil někdo jiný než obviněný z přestupku, resp. že se skutek vůbec nestal, nelze obviněného za přestupek postihnout. Opačný postup porušuje zásadu in dubio pro reo [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 24. 5. 2006, č. j. 2 As 46/2005-55, či usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011-68, č. 3014/2014 Sb. NSS]. 13. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil následující. Přestupek, za nějž byl žalobce potrestán, byl nejdříve kvalifikován jako přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o některých přestupcích a přestupek proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 téhož zákona. Následně zahájila policie vůči žalobci úkony trestního řízení a věc posuzovala jako přečin ublížení na zdraví podle 146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a přečin porušování domovní svobody podle 178 odst. 1 trestního zákoníku. Ve věci podali vysvětlení žalobce a manželé S., dále byly opatřeny lékařské zprávy o zdravotním stavu H. S. a zpracován znalecký posudek MUDr. P. Š., Ph.D., z oboru zdravotnictví. Jelikož policie dospěla k závěru, že v posuzovaném případě chybí potřebná míra společenské škodlivosti podle § 12 odst. 2 trestního zákoníku, odevzdala věc k projednání přestupku. 14. Následně došlo ke změně právní kvalifikace, a to pouze na přestupek podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o některých přestupcích. V rámci správního řízení zaslali vyjádření žalobce a H. S., a konalo se i ústní jednání za přítomnosti žalobce a manželů S. Následně vydala Komise rozhodnutí, v němž vycházela z podkladů nashromážděných jak policií při provádění úkonů trestního řízení, tak i ve správním řízení, a dospěla k závěru, že zranění H. S. neodpovídají popisu incidentu vylíčeného žalobcem, jednání žalobce bylo úmyslné a toto jednání by nebylo adekvátní reakcí ani pokud by jej H. S. slovně provokovala. Žalobce podal odvolání. 15. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že byl bez důvodných pochybností prokázán způsob, rozsah i místo napadení H. S. Skutečnost, že žalobce H. S. chytil za vlasy a škubl do strany, vyplývá podle ža