5 Azs 3/2003 — Nejvyšší správní soud

63 Az 4/2026- 40 - text  11 63 Az 4/2026 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Gavendovou, ve věci žalobce: V. M. N. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika zastoupen Mgr. Alicí Jeziorskou, advokátkou, sídlem Svornosti 86/2, Havířov proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2026, č. j. OAM-1229/BA-BA07-HA06-2025, o udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce žalobou podanou dne 22. 1. 2026 brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2026, č. j. OAM-1229/BA-BA07-HA06-2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 2. Žalobce dne 29. 10. 2025 požádal v České republice o udělení mezinárodní ochrany. Ze spisu je patrné, že podání žádosti předcházelo rozhodnutí cizinecké policie o zajištění žalobce dle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). U žalobce totiž cizinecká policie již rozhodnutím ze dne 20. 10. 2025 rozhodla o správním vyhoštění žalobce na dobu dvou let pro pobyt na území České republiky bez platného oprávnění k pobytu, kdy žalobce se prokázal padělaným dokladem. Do protokolu o výslechu účastníka správního řízení žalobce dne 20. 10. 2025 uvedl, že do České republiky přicestoval z Německa, kde měl uděleno vízum. Následně si nechal přes známé za 23 000 EUR vyrobit kartu s pobytem ze Slovenska, o které se domníval, že je platná. V Německu chtěl pracovat, někdy odjel na krátkou dobu za hranice, ale vždy se tam zase vrátil. Do České republiky přijel na návštěvu kamarádů, chtěl zde zůstat nějakou dobu a pak měl v plánu zase odjet do Německa. V České republice neměl nahlášenou adresu pobytu, přebýval střídavě na různých místech u krajanů, nic trvalého. Nemá zde soukromé ani rodinné vazby. O azyl nikde nežádal. Není mu známa žádná překážka, která by bránila jeho návratu do Vietnamu, může se tam bez problémů vrátit a nic mu tam nehrozí od úřadů ve smyslu jeho politických či obdobných názorů. Má tam vše v pořádku, nehrozí mu tam nebezpečí. Má tam zázemí na adrese, kterou sdělil jako adresu svého trvalého pobytu a může se tam vrátit a také se tam vrátí. Závěrem žalobce uvedl, že by chtěl spolupracovat s tím, aby mohl odjet zpět. 3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 10. 2025 žalobce tzv. přezajistil dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Dobu trvání zajištění žalovaný stanovil do 15. 2. 2026. 4. K žádosti o mezinárodní ochranu žalobce dne 3. 11. 2025 poskytl údaje, z nichž vyplývá, že je vietnamské státní příslušnosti, národnost kinh, bez náboženského přesvědčení, apolitický. Je ženatý, má dvě děti. Do České republiky přicestoval v květnu 2025 z Německa, vízum dostal v Hanoi, platnost si nepamatuje, vízum mu bylo uděleno jednou a pak už jej neprodlužoval. Cestovní doklad nemá, dva roky zpět ho omylem vypral v pračce a následně jej vyhodil. Žádost o mezinárodní ochranu v České republice ani jiných státech dříve nepodával. V České republice ani zahraničí nebyl trestně stíhán ani odsouzen za spáchání trestného činu. Má vysoký krevní tlak, bere na to léky, v Německu měl nehodu při sportu, kdy měl zlomené kosti v patě, při špatném počasí jej to bolí. Zdravotní stav je i jedním z důvodů žádosti o mezinárodní ochranu, kdy kvůli vysokému krevnímu tlaku žalobci nesvědčí podnebí ve Vietnamu. Po prodělané operaci obou pat žalobce nemůže vykonávat těžkou fyzickou práci, zde by se mohl živit jako elektrikář nebo malíř, což by zvládl. Mezi další důvody žádosti žalobce uvedl, že by zde chtěl pozvat svého nejstaršího syna na studium. Předtím, než odjel do Evropy, dostal se ve Vietnamu do incidentu s místním člověkem, kdy došlo i k násilí a žalobce se bojí, že v případě jeho návratu by se mu chtěl tento člověk pomstít. Ve Vietnamu dluží žalobce zhruba 3 000 EUR. Jeho oba rodiče mají rakovinu a umírají, což by mělo být dle žalobce rovněž zohledněno. 5. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 6. 11. 2025 žalobce zopakoval údaje poskytnuté k žádosti. Dodal, že Vietnam opustil v březnu 2019 a vycestoval bez problémů. Do roku 2022 byl v Německu, poté začal cestovat různě po Evropě, kdy jel vždy někam na návštěvu. Do České republiky přijel mezi dubnem a květnem 2025, jelikož mu přátelé poradili, že v České republice se snáze shání práce, konkrétně práce dělníka, proto se rozhodl přicestovat do České republiky. Ve vlasti neměl žádné problémy kvůli své rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení, uvedl, že je vzorným občanem, neměl žádné problémy se státními či bezpečnostními orgány ve Vietnamu a nebyl ani trestně stíhán. Vietnam opustil z důvodu, že se mu nedařilo podnikání a zkoušel novou cestu, jak si zlepšit život, důvodem bylo také podnebí, kdy ve Vietnamu je horko a dusno, což neprospívá zdravotnímu stavu žalobce. Žalobce dodal, že než odjel z Vietnamu, dostal se do incidentu se sousedy, což je také možná důvodem, proč opustil Vietnam. Se sousedem oba podnikali na stejném zboží, které každý prodávali za jinou cenu, a nakonec si dali navzájem pěstí. Žalobce se obrátil na policii, a ta sjednala pořádek. Žalobce dále uvedl, že nic jiného mu ve Vietnamu nehrozí a konflikt se sousedem byl vyřešen, myslí si však, že by se mu mohl soused pomstít, jelikož jsou Vietnamci pomstychtiví, soused by jej mohl zbít či zabít, takových případů je ve Vietnamu spousty. Na dotaz, zda mu soused něco takového naznačoval, žalobce uvedl, že se nejednalo o přímé výhružky, ale někdo k nim o půlnoci házel kameny, žalobce to hlásil na policii, ale kvůli nedostačujícím důkazům to neřešili. Žalobce uvedl, že neví, zda by mu policie pomohla, kdyby mu hrozilo nějaké nebezpečí, protože to nemusí udělat veřejně, neměl by na to důkazy. Přestěhování do jiné části Vietnamu by pro něj znamenalo změnu místa podnikání, navíc by s sebou musel vzít svou starou matku, která by cestu možná ani nezvládla. Závěrem žalobce uvedl, že vrátit se do Vietnamu je pro něj nereálné, když podnikání se mu nevede, má nemocné rodiče s rakovinou a vietnamské podnebí neprospívá jeho zdraví. Zde by měl větší šanci vydělat peníze, pomoci svým rodičům a vytvořit zde zázemí pro své děti, kdyby zde chtěly do budoucna žít či studovat, syn by rád studoval lékařství, k čemuž je potřeba dostatek financí. Dále sdělil, že když opouštěl Vietnam, o azylu neuvažoval, kdyby věděl, že vízum, které měl je jen na krátkou dobu, našel by si jinou cestu, aby zde mohl pobývat legálně na dlouho. Kdyby se žalobce dobrovolně vrátil do Vietnamu, znamenalo by to konec šance pro jeho ženu, která usiluje o pracovní vízum do Německa. Žalobce uvedl, že v České republice má synovce, o mezinárodní ochranu nepožádal dříve, jelikož nevěděl, že zde nemá platný pobyt. 6. Jako podklad pro vydání rozhodnutí žalovaný zajistil zprávu o Vietnamu věnující se situaci v zemi. Zohledňuje stav ke květnu 2025. Konkrétně se jedná o Informaci OAMP ze dne 23. 5. 2025 ve věci bezpečností a politické situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv (dále jen „Informace o zemi původu“). 7. Ve správním spise se nachází i opis z evidence rejstříku trestů žalobce, dle kterého byl žalobce trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 10. 2025 odsouzen pro přečin padělání a pozměnění veřejné listiny dle § 348 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 12 měsíců, dále mu byl uložen trest vyhoštění na 2 roky a trest propadnutí věci. 8. Žalobci bylo umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí dne 8. 12. 2025. Žalobce uvedl, že se nepotřebuje seznámit s obsahem uvedených podkladů pro vydání rozhodnutí, nenavrhl jejich doplnění a neuvedl ani žádné další informace ke své žádosti o mezinárodní ochranu. 9. Napadeným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona o azylu. V odůvodnění vysvětlil, že tvrzeným důvodem žádosti o mezinárodní ochranu žalobce je legalizace jeho pobytu na území České republiky, neboť zde žalobce hodlá zůstat, pracovat a podporovat rodiče a své děti ve vlasti. Dalším tvrzeným důvodem jsou jeho zdravotní důvody, zdravotní důvody rodičů a klimatické podmínky ve vlasti. V případě návratu do vlasti má obavy z konfliktu se sousedem a jeho žena by nemohla žádat o pracovní vízum v Německu. Ve vlasti má dluh. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobci nesvědčí žádný z azylově relevantních důvodů pro udělení mezinárodní ochrany a žalobce nesplňuje ani zákonné podmínky pro udělení