6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 42/2025- 57 - text 7 72 Ad 42/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: T. P. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Pospíšilem sídlem Okružní 10, 789 85 Mohelnice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 9. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce navrhl přezkoumání rozhodnutí žalované, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí č. j. X, jímž zamítla žalobci žádost o invalidní důchod, protože podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPSZ“) pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 60 % a od 26. 5. 2025 o 40 %. Žalobce však nezískal v rozhodném období potřebnou dobu pojištění. 2. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Vadou řízení bylo porušení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), protože žalovaná neseznámila žalobce s podklady rozhodnutí a nedala mu možnost se k nim vyjádřit. Pracovní schopnost žalobce nedosahuje 50 % a odpovídá dlouhodobě druhému stupni invalidity. Proto navrhl k důkazu znalecký posudek, který určí pokles jeho pracovní schopnosti a odpoví na otázku, jak je možné, že při nezměněném zdravotním stavu, který se podle lékařských zpráv od roku 2018 nijak nezlepšil, žalovaná konstatovala zlepšení zdravotního stavu žalobce o 20 %. Tento závěr v rozporu se zdravotnickou dokumentací. Vadou řízení bylo, že si žalovaná nevyžádala zprávu psychiatra a nezjistila dostatečně pečlivě a komplexně zdravotní stav žalobce. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na relevantní právní úpravu, předchozí správní řízení a napadené rozhodnutí. Žalovaná považovala posudkové řízení za objektivní. Nebyla zde žádná vada řízení. Podle § 85a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) se ve věcech důchodového pojištění nepoužije v řízení ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí. Důvodná není ani výtka, že si žalovaná nevyžádala zprávu psychiatra, neboť žalobce byl vyzván k doložení všech rozhodných lékařských nálezů. Žalovaná navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 4. 9. 2025. 5. Žalovaná napadené rozhodnutí odůvodnila tím, že podle posudku o invaliditě z 25. 8. 2025 byl žalobce invalidní od 16. 7. 2020 do 25. 5. 2025 ve druhém stupni s poklesem pracovní schopnosti o 60 % a od 26. 5. 2025 v prvním stupni s poklesem pracovní schopnosti o 40 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo zdravotní postižení podle kapitoly XI (postižení trávicí soustavy) oddílu C (postižení tenkého střeva a kolorekta) položky 4b (idiopatické střevní záněty, Crohnova nemoc, idiopatická proktokolitida, středně těžké formy, časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, výrazné změny endoskopické, rentgenové, radionuklidové, se značným snížením celkové výkonnosti) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). U žalobce nejde o těžké funkční postižení, protože nejsou naplněna posudková kritéria kapitoly XI oddílu C položky 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. V lékařských nálezech není uvedeno, že žalobce má střevní komplikace, abscesy, píštěle, stenózy nebo komplikace mimostřevní, kloubní, kožní, oční, ledvinové, nutriční (malnutrice), hepatobiliární, metabolické, osteopatii, anémii nebo těžké snížení celkové výkonnosti. 6. Žalobce získal z posledních 10 let před vznikem invalidity pouze 2 roky a 202 dnů pojištění namísto potřebných pěti let a po vzniku invalidity žalobce získal dobu pojištění pouze 3 roky a 31 dnů. Žalobce se nestal invalidním následkem pracovního úrazu a nedosáhl důchodového věku. 7. Soud vyžádal k důkazu posudek PK MPSV v Ostravě. Podle tohoto posudku ze 14. 11. 2025 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 4. 9. 2025 bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XI oddílu C položce 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, s mírou poklesu pracovní schopnosti o 60 % od 16. 7. 2020 do 25. 5. 2025 a o 40 % od 26. 5. 2025 s přihlédnutím k věku žalobce, jeho dělnické profesi, dalším zdravotním postižením a probíhající efektní terapii. Z doložené zdravotnické dokumentace jednoznačně vyplynula efektivní biologická léčba se zlepšením stavu klinického, laboratorního, endoskopického a jde velmi hraničně o středně těžké funkční postižení. Jednoznačně nejsou naplněna posudková kritéria pro hodnocení podle kapitoly XI oddílu C položky 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Již při kontrolní lékařské prohlídce 29. 11. 2022 byla doložena stabilizace stavu a došlo k posudkovému nadhodnocení jednoznačně ve prospěch žalobce. Míra 40 % je maximálně možným hodnocením dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pokles pracovní schopnosti při jednoznačně doložené remisi onemocnění při zavedené léčbě, kdy podmínkou jejího pokračování je účinnost léčby. 8. Žalobce v podání z 9. 12. 2025 namítl, že posudek posudkové komise v Ostravě je neúplný a nehodnotil funkční dopad onemocnění v souladu s vyhláškou o posuzování invalidity. Posudek nezohlednil imperativní nucení na stolici, průjmy, kloubní obtíže, perianální bolestivost, psychické potíže, které prokazuje zdravotnická dokumentace, a nehodnotil skutečné funkční dopady onemocnění. Posudek nezohlednil nutnost trvalé léčby, dlouhodobý charakter onemocnění, jeho celkový průběh, četnost komplikací, potřebu biologické léčby, výpadky pracovní schopnosti, riziko relapsů a nutnost kontrol, hospitalizací a vyšetření. Posudek nezohlednil další nemoci žalobce. Závěr posudkové komise, že artrotické postižení nosných kloubů nemá dopad na pracovní schopnost, je medicínsky nesprávné, posudkově neudržitelné zejména pro dělnickou profesi žalobce (automechanik) a v rozporu s tím, že degenerativní artróza druhého stupně nosných kloubů má prokazatelný dopad na fyzickou práci. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity posudek měl hodnotit postižení kumulativně. Posudek nezohlednil úzkosti, paniky, poruchu přizpůsobení, zvýšení medikace a zásadní zhoršení stavu žalobce. Posudek nezohlednil, že práce automechanika je fyzicky těžká, špinavá, v nepříznivých polohách, s nemožností kdykoliv odejít na toaletu a s nutností pohybu, klečení, ohýbání a manipulace s těžkými předměty. Posudek nehodnotí možnost rekvalifikace, fyzické limity a imperativní nucení. Onemocnění žalobce odpovídá těžkému postižení. Popis onemocnění žalobce v posudku je v rozporu s podřazením nemoci pod vybrané ustanovení vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek není přesvědčivý a logický. Praktický lékař a internista jako členové posudkové komise nemohli dostatečně odborně posoudit onemocnění žalobce. Žalobce k důkazu přiložil zprávu psychiatra a zprávy nemocnice v Šumperku. 9. Žalobce při jednání soudu popsal své obtíže a zdůraznil, že posudková komise v Ostravě nezohlednila jeho psychické potíže, neměla odbornost k jejich posouzení ani k posouzení Crohnovy choroby a nechtěla zprávu psychiatra, kterou k jednání komise donesl. Posudková komise nezohlednila individuální potíže žalobce a skutečnost, že trpí defekací v důsledku Crohnovy choroby, je výrazně omezen nejen v pracovní schopnosti, ale i v osobním životě a musí dodržovat přísnou hygienu v důsledku hlavního onemocnění. Posudková komise vytýká žalobci, že přibral, ale žalobce je rád, protože předtím skončil na jednotce intenzivní péče a na umělé výživě. Žalobce se po probuzení každý den 1-1,5 hodiny rozhýbává a má postižený celý trávicí trakt od jícnu až po konečník. Podle lékařských zpráv a lékařů má údajně žalobce sliznice pěkné, ale nemoc trvá. Žalobce nechodí k lékařům s každým kýchnutím, stále musí „řešit“ stravu a žije s bolestmi. Psychiatr žalobci zprávy nedával, ale žalobce je může doložit, léčí se od roku 2017. Posudková komise vycházela dle svého sdělení ze zpráv z roku 2019. 1