4 Ao 4/2011 — Nejvyšší správní soud

50 A 22/2017- 41 - text 16 50 A 22/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci navrhovatelky: Ing. K. M. bytem B. 1697/11, P. 4 zastoupená doc. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc., advokátem, sídlem Revoluční 1546/24, Praha 1 proti odpůrci: Obec Okrouhlo, sídlem Okrouhlo 44, Okrouhlo zastoupený JUDr. Miloslavem Moravcem, advokátem, sídlem Na Laurové 2519/3, Praha 5 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2016/OOP – Územní plán Okrouhla, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Okrouhlo č. II ze dne 26. 10. 2016, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrci na nákladech řízení částku 6 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Miloslava Moravce, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1 Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným dne 8. 11. 2017 se navrhovatelka domáhá zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2016/OOP – Územní plán Okrouhla (dále také jen „napadený územní plán“) v rozsahu grafické a textové části vztahující se k pozemkům p. č. x a p. č. x zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. x pro obec a k. ú. Okrouhlo. II. Obsah návrhu 2 Navrhovatelka ve svém návrhu uvedla, že je vlastníkem pozemků p. č. x a p. č. x, zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. x pro obec a k. ú. Okrouhlo (dále též jen „dotčené pozemky“). Na pozemku p. č. x se nachází stavba nezapsaná v katastru nemovitostí, která je rovněž ve vlastnictví navrhovatelky a nejméně po dobu 21 let je užívána jako chata. Dále uvedla, že vlastnické právo k dotčeným pozemkům a stavbě nabyla v roce 2013. Podle předchozího územního plánu obce Okrouhlo z roku 2000 (dále též jen „územní plán z roku 2000“) byly dotčené pozemky z hlediska funkčního využití vedeny jako plochy rekreační zástavby rozptýlené, což odpovídalo skutečnému stavu i jejich předpokládanému využití. Napadeným územním plánem došlo ke změně jejich využití a byly nově zařazeny do ploch NL – plochy lesní (dále jen „plocha NL“). Vydáním napadeného územního plánu byla navrhovatelka zkrácena na vlastnickém právu k dotčeným nemovitostem. 3 Navrhovatelka namítá, že zařazení dotčených pozemků do plochy NL není důvodné a odporuje dlouhodobě trvajícímu faktickému stavu. Tím bylo zasaženo do jejího vlastnického práva, neboť jí byla odňata možnost vynětí dotčených pozemků, které jsou evidovány v katastru nemovitostí jako pozemky určené k plnění funkcí lesa (správně odnětí pozemků plnění funkcí lesa – pozn. soudu) i možnost žádat o zápis stavby do katastru nemovitostí, což naopak napadený územní plán umožňuje u pozemků v chatové oblasti Nové Okrouhlo neodňatých dosud plnění funkcí lesa. Snížila se tak využitelnost i hodnota dotčených pozemků. Na tyto pozemky se vztahují regulativy v části F.11 napadeného územního plánu, podle nichž jsou jako nepřípustné využití uvedeny veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. To je s ohledem na skutečnost, že jsou déle než dvě desetiletí využívány k rekreačním účelům, nepřípustné. Lokalita slouží k rekreačním účelům dlouhodobě, v její blízkosti se nachází chatová osada Nové Okrouhlo určená podle územního plánu z roku 2000 i podle napadeného územního plánu k rekreaci, i přesto že i zde jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa. Dotčené pozemky i stavba s touto chatovou oblastí souvisejí. Jejich zařazení do ploch NL přitom nemá žádné opodstatnění, neboť pro ochranu lesa nemůže mít jejich zařazení nerespektující faktický stav žádný význam, který by odůvodňoval zásah do vlastnického práva navrhovatelky. Napadená část územního plánu je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v § 18 a § 19 zákona č. 182/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), neboť nerespektuje dlouhodobý faktický stav a z jeho odůvodnění není zřejmé, jaký veřejný zájem stojící nad ústavně zaručeným právem navrhovatelky je zařazením pozemků do lesních ploch sledován. Odpůrce postupoval svévolně. 4 Dále navrhovatelka namítá nepřezkoumatelnost napadeného územního plánu. Zařazení dotčených pozemků do ploch NL nevyplývá z textové části napadeného územního plánu, neboť se zde o dotčených pozemcích nic neuvádí, nýbrž jen z jeho grafické části, a to z hlavního a koordinačního výkresu, a to ještě nepříliš zřetelně. Z výkresu základního členění a dalších výkresů je patrné, že pozemek není zařazen do zastavěného území ani zastavitelných ploch přesto, že se zde více než 50 let nachází stavba, byť nezapsaná v katastru nemovitostí, a již v územním plánu z roku 2000 byly dotčené pozemky vedeny jako plochy rekreační zástavby rozptýlené. Odpůrce tuto skutečnost zcela pominul. Zařazení pozemků je zmíněno pouze v odůvodnění napadeného územního plánu, které ovšem není závazné, kde je uvedeno, že po společném projednání byly dle pokynů pro úpravu návrhu územního plánu dotčené pozemky zařazeny do ploch NL. Takové odůvodnění je nedostatečné a nesrozumitelné. V této souvislosti navrhovatelka odkázala na závěry týkající se náležitostí odůvodnění opatření obecné povahy vyslovené v rozsudcích Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011-87, publ. pod č. 2741/2013, Sb. NSS, a ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136, publ. pod č. 1795/2009 Sb.NSS (všechna rozhodnutí NSS uvedená v tomto rozsudku jsou dostupná na www.nssoud.cz). 5 Závěrem navrhovatelka poznamenala, že se stala vlastnicí dotčených pozemků v roce 2013, tj. v době, kdy již probíhal proces pořízení napadeného územního plánu. V Okrouhlu nebydlí a zdržuje se zde nepravidelně. Vzhledem k tomu, že neměla žádný zvláštní důvod (ani povinnost) sledovat úřední desku odpůrce, dozvěděla se o přípravě napadeného územního plánu až v okamžiku, kdy již nebylo možné podat námitky proti jeho návrhu. Nepodání námitek ovšem není samo o sobě překážkou projednání návrhu. 6 K prokázání tvrzení ohledně existence stavby na pozemku p. č. x navrhla navrhovatelka důkaz vyjádřením Městského úřadu Jílové u Prahy ze dne 19. 5. 2015 ohledně existence stavby, a dále geometrický plán pro oddělení pozemků p. č. x a p. č. x od pozemku p. č. x. Dále navrhla důkaz výpisem z listu vlastnictví a územním plánem z roku 2000. III. Vyjádření odpůrce 7 Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že považuje návrh za nedůvodný a navrhl jeho zamítnutí. K vyjádření Městského úřadu Jílové u Prahy uvedl, že z něj nevyplývá existence stavby pro rekreaci na pozemku p. č. x, nýbrž že je zde umístěna jiná stavba, kterou nelze užívat způsobem, který uvádí navrhovatelka. Podle odpůrce byla stavba užívána jako sklad krmiva pro lesní zvěř. Tato původní stavba byla odstraněna a na jejím místě byla provedena nová stavba, o jejíž existenci se odpůrce dozvěděl zcela náhodně. Odpůrci nebylo doručeno rozhodnutí o povolení takové stavby, ani mu není známo, že by v této věci bylo zahájeno stavební řízení. K pořizování napadeného územního plánu navrhovatel uvedl, že veškeré písemností byly zveřejňovány na úřední desce obecního úřadu, tak i na internetových stránkách obce. Vlastníci nemovitých věcí tak byli řádně informováni o procesu pořizování napadeného územního plánu, jakož i o lhůtách k podání námitek a připomínek. Tímto způsobem bylo zveřejněno i oznámení o zahájení řízení o pořízení napadeného územního plánu. Městský úřad Černošice, jako dotčený orgán ochrany přírody, ve stanovisku ze dne 19. 7. 2013, č. j. MUCE 30343/2013 OZP/Spu, uvedl, že s vymezením dotčených pozemků jako ploch rekreace nesouhlasí vzhledem k přítomným a dotčeným významným krajinným prvkům, kdy navíc nejsou pozemky rekreačně využívány a jsou umístěny uprostřed lesního porostu. Z obsahu protokolu o dohadovacím řízení ze dne 4. 9. 2013 plyne, že dotčené pozemky byly zařazeny do plochy lesní. K prokázání tvrzení o stavbě na dotčených pozemcích navrhl odpůrce důkaz fotodokumentací, kterou soudu předložil. IV. Další vyjádření účastníků a ústní jednání 8 Navrhovatelka ve své replice k vyjádření odpůrce uvedla, že předmětem řízení není stavba na dotčeném pozemku. Tato stavba nikdy nebyla zapsána v katastru nemovitostí a navrhovatelka nemá k dispozici žádné doklady týkající se její výstavby a původního účelu. Vlastníci, od nichž stavbu nabyla, ji však užívali k rekreačním účelům stejně jako předchozí vlastníci či uživatelé. K prokázání užívání stavby navrhla výslech MUDr. V. a PhDr. V., od nichž stavbu nabyla a předcházející vlastnice paní H. Dále uvedla, že již v roce 2013 jednal její manžel pan L. P. se starostou odpůrce o možnosti a podmínkách rekonstrukce stavby a při té příležitosti mu poskytl dokumentaci k plánované stavbě. Odpůrce sdělil, že rekonstrukci lze provést a že je v souladu s územním plánem. Odpůrce tedy o záměru rekonstrukce věděl stejně jako o tom, že chata je dlouhodobě užívána