10 As 5/2016 — Nejvyšší správní soud

51 A 10/2017- 23 - text 7 51 A 10/2017 č. j. 51 A 10/2017 - 23 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou, ve věci žalobce: P. H., bytem V K., K., zastoupený Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, sídlem Černého 517/13, 182 00 Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2017, č. j. 102667/2015/KUSK/DOP/ZAV, sp. zn. 102667/2015/KUSK/2 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kolín (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 9. 2014, č. j. OD 83339/14 – pau (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jehož skutkovou podstatu naplnil porušením § 4 písm. b), c) zákona o silničním provozu tím, že dne 4. 1. 2014 v 19:45 hodin v Kolíně, v ulici Benešova, na parkovišti OD Kaufland, při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. O., r. z. X, nerespektoval dopravní značení IP 12 (vyhrazené parkoviště se symbolem „5xO1“) a dále pak dne 26. 3. 2014 v 16:15 hodin v Kolíně, v ulici Rubešova, při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. O., r. z. X nerespektoval dopravní značení B 28 (zákaz zastavení s dodatkovou tabulkou E8e Úsek platnosti 2m), za což mu byla dle ustanovení § 125c odst. 4 písm. f) zákona o silničním provozu (s přihlédnutím k ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích), ve společném řízení uložena pokuta ve výši 2.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku ve výši 1.000 Kč. 2. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť nejsou naplněny podmínky pro zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost. Dle žalobce nelze akceptovat doručení prvostupňového rozhodnutí fikcí dne 6. 10. 2014, poněvadž rozhodnutí bylo doručováno na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce a nikoli na elektronickou adresu, na níž zmocněnec žalobce požadoval doručovat. Tento argument žalobce podpořil odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2013, č. j. 4 As 6/2013 – 28, ve kterém Nejvyšší správní soud odmítl doručení fikcí v okamžiku, kdy bylo doručováno na adresu trvalého bydliště účastníka řízení, ačkoli účastník řízení disponoval datovou schránkou. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Upozornil na skutečnost, že žalobce uvedl v rámci komunikace se správním orgánem I. stupně kromě e-mailové adresy x zmíněné v podání ze dne 11. 3. 2014 i další e-mailovou adresu x, na kterou mělo být doručováno, a to v podání ze dne 27. 3. 2014. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2015 č. j. 8 As 55/2015 – 26, ve kterém Nejvyšší správní soud odmítl připustit, že by byla soudní ochrana poskytována postupu, při kterém účastník řízení záměrně požaduje doručování na mailové adresy s využitím diakritických znamének s předem promyšleným procesním postupem, který má za cíl komplikovat a protahovat správní řízení, resp. generovat v rámci řízení problémové situace, jež mohou s určitou mírou pravděpodobnosti vést k formálním pochybením správních orgánů, a dosáhnout tak v důsledku prekluze zániku odpovědnosti za přestupek. Žalovaný je toho názoru, že doručení na adresu bydliště, v případě, že je mu známa překážka doručení na adresu elektronickou, není vadou řízení způsobující nezákonnost rozhodnutí. 4. Soud z předloženého správního spisu zjistil, že Městská policie Kolín (dále jen „MP Kolín“) zaslala správnímu orgánu I. stupně oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 6. 1. 2014 č. j. C58/2014, ve kterém je uvedeno, že dne 4. 1. 2014 v 19:45 hodin prováděla hlídka MP Kolín ve složení str. H. M. a str. J. J. kontrolní činnost na parkovišti nákupního střediska Kaufland, v ulici Benešově, kde si všimla vozidla typu O., registrační značky X, které stálo na vyhrazeném parkovišti pro invalidy a nebylo viditelně označeno parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením. Při provádění fotodokumentace se k vozidlu dostavil řidič. Hlídka jej vyzvala k předložení občanského a řidičského průkazu, seznámila ho s podezřením ze spáchání dopravního přestupku a poučila ho o jeho právech. Řidič, dle OP zjištěn jako P. H., r. č. X trv. bytem K., V K. č. p. X, uvedl, že s přestupkem nesouhlasí a žádá o projednání přestupku ve správním řízení. Na místě bylo sepsáno oznámení o podezření ze spáchání přestupku, ke kterému se žalobce nevyjádřil a které ani nepodepsal. 5. Správní orgán I. stupně doručil žalobci dne 3. 2. 2014 oznámení o zahájení řízení o přestupku, ve kterém zároveň předvolal žalobce na 27. 3. 2014 k ústnímu jednání o přestupku. 6. Dne 12. 3. 2014 byla správnímu orgánu I. stupně doručena žádost zmocněnce žalobce o doplnění údajů k zahájenému správnímu řízení, ve kterém zmocněnec žalobce žádal doplnit informaci, zda jsou k ústnímu jednání předvolaní svědci. Součástí žádosti byla i plná moc udělená panu K. S., jež obsahovala i žádost o doručování veškerých písemností na e-mail x. 7. Správní orgán I. stupně sdělil písemností označenou jako „Doplnění informací k zahájenému správnímu řízení“ ze dne 14. 3. 2014 zmocněnci žalobce na adresu jeho bydliště k jeho žádosti ze dne 11. 3. 2014, že ve věci nejsou předvolaní svědci. O zaslání výše uvedené písemnosti do místa bydliště byl zmocněnec žalobce vyrozuměn téhož dne na e-mailovou adresu x. Součástí vyrozumění je i poučení správního orgánu I. stupně, že na uvedenou adresu nemůže doručovat úřední písemnosti, a v případě, že má být využívána elektronická pošta, je nutné si zřídit datovou schránku. 8. V podání ze dne 27. 3. 2014 vytkl zmocněnec žalobce správnímu orgánu I. stupně, že mu neodpověděl na jeho dotaz ze dne 11. 3. 2014, zda jsou k jednání na 27. 3. 2014 předvolaní svědci (o odpovědi se nemohl dozvědět, protože si písemnost v místě bydliště v úložní době nevyzvedl), a současně požádal správní orgán I. stupně a žalovaného, aby mu doručovali předvolání a veškeré další písemnosti na elektronickou adresu x, tedy na adresu s dlouhou diakritikou, o které bylo všeobecně známo, že se na ni správním orgánům nedařilo v roce 2014 a 2015 doručovat, což aprobovala i judikatura Nejvyššího správního soudu. 9. Dne 22. 9. 2014 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí, které se pokusil neúspěšně doručit na adresu trvalého bydliště zmocněnce žalobce. Zmocněnec žalobce si rozhodnutí nepřevzal, a proto bylo rozhodnutí v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu doručeno fikcí posledním dnem lhůty určené pro vyzvednutí písemnosti. 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Je tedy o žalobu projednatelnou. 11. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 12. Žalovaný na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělil, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, proto lze s poukazem na § 51 odst. 1 s. ř. s. mít za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce již v žalobě uvedl, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání. 13. Pověřený pracovník žalovaného při jednání před soudem k bodům [3] a [6] žaloby doplnil, že dne 19. 5. 2014 byla doručována na elektronickou adresu zmocněnce žalobce x informace o zaslání předvolání k ústnímu jednání na 19. 5. 2014 na adresu bydliště zmocněnce žalobce. Doručení této písemnosti však zmocněnec žalobce nepotvrdil (odmítl převzít). V důsledku toho nemuselo být doručováno na výše uvedenou elektronickou adresu. 14. Zástupce žalobce v návaznosti na přednes pověřeného pracovníka žalovaného poukázal na to, že e-maily určené zmocněnci žalobce byly odesílány z adresy M. H.. Žalobci není známo, zda jde o pracovnici správního orgánu I. stupně, ani zda jde o pracovní e-mailovou adresu zřízenou zaměstnavatelem (měla by ale sloužit jen k internímu informování zaměstnanců). Jde tak spíše o soukromou adresu. I kdyby snad přeci šlo o pracovní adresu, nemohlo z ní být doručováno. Písemnosti správního orgánu určené účastníku mají totiž být doručovány z jednoho místa, a to z oficiální (úřední) e-mailové adresy (výpravny). Zástupce žalobce dále namítl (avšak jak výslovně uvedl nikoli jako samostatný žalobní bod, ale pouze pro dokreslení žalobní námitky pouka