54 Af 9/2018

Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“): - ze dne 25. 11. 2016, č. j. 4704470/16/2102-51522-20446, kterým byla žalobkyni dodatečně doměřena daň z příjmů právnických osob (dále jen „daň z příjmů“) za zdaňovací období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 vyšší o částku 179 360 Kč a vyčísleno penále ve výši 35 872 Kč (dále jen „dodatečný výměr za rok 2011“); - ze dne 25. 11. 2016, č. j. 4704569/16/2102-51522-20446, kterým byla žalobkyni dodatečně doměřena daň z příjmů za zdaňovací období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 vyšší o částku 11 020 Kč a vyčísleno penále ve výši 2 204 Kč (dále jen „dodatečný výměr za rok 2012“); - ze dne 25. 11. 2016, č. j. 4704606/16/2102-51522-20446, kterým byla žalobkyni dodatečně doměřena daň z příjmů za zdaňovací období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 vyšší o částku 39 710 Kč a vyčísleno penále ve výši 7 942 Kč (dále jen „dodatečný výměr za rok 2013“).

Žalobkyně uvádí, že provozuje činnost spočívající v realizaci výuky plavání kojenců, batolat a dětí do osmi let. Za tímto účelem byly mezi lety 2009 a 2013 vybudovány dvě nebytové jednotky č. x a x v k. ú. D. B. (dále také jako „nebytové jednotky“), jejichž vlastníkem a provozovatelem je žalobkyně. Na jejich výstavbě se kromě primárních dodavatelů podíleli i T. K. a společnost T. s.r.o., IČO: x, sídlem x (dále jen „T.“). Všechna plnění, která žalobkyně od těchto subjektů přijala, mají reálný základ ve skutečně provedených stavebních pracích a dodávkách materiálu a všem fakturám odpovídají finanční toky. Tato plnění nadále slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů žalobkyně, neboť žalobkyně ve vybudovaných prostorách vykonává ekonomickou činnost a příjmy z ní podrobuje dani z příjmů.

Ve vztahu k dodatečnému výměru za rok 2011 žalobkyně nesouhlasí s tím, že žalovaný vyloučil z daňových nákladů výdaje na „pronájem technologie v provozovně dětského plavání S. S.“ účtované společností T. ve výši 833 333,33 Kč (dle daňového dokladu č. 01/2011). Taktéž nesouhlasí s vyloučením částky v souhrnné výši 411 150,68 Kč bez DPH dle přijatých daňových dokladů FD 47, FD 48, FD 109, FD 139 a FD 140 z investičních nákladů na pořízení nebytové jednotky č. 704/400, a s tím souvisejícím snížením daňových odpisů o částku 6 036 Kč. Uvádí, že správce daně posoudil recepční pult pořízený na základě daňového dokladu FD 47 za 746 435,50 Kč bez DPH jako samostatnou movitou věc, jejíž hodnota nevstupuje do ceny nebytové jednotky, a do daňových odpisů započetl částku odpisů pro rok 2011 ve výši 24 459 Kč. Nábytek pořízený na základě daňového dokladu FD 48 posoudil jako samostatné movité věci, nikoli jako soubor movitých věcí, a proto dle správce daně jde o výdaje za rok 2010. Obkladačské práce vyúčtované dle daňových dokladů FD 109, FD 139 a FD 140 byly technickým zhodnocením majetku ve vlastnictví jiné osoby, a proto se nemohly stát součástí vstupní ceny pořizovaného majetku. Žalobkyně s těmito závěry nesouhlasí.

Ve vztahu k dodatečnému výměru za rok 2012 žalobkyně nesouhlasí se snížením daňových odpisů o částku 61 841 Kč v důsledku vyloučení investičních nákladů na pořízení jednotky č. x za „prodej investice“ do provozovny dětského plavání – nebytové jednotky č. x dle přijatých faktur č. 111, 173, 174, 175, 176, 179 a 184 od dodavatele T. K. ve výši celkem 1 089 999,99 Kč a dle přijatých faktur č. 59, 60, 66, 67, 100, 101 a 105 od dodavatele T. ve výši celkem 3 266 666,66 Kč.

Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalovaného, že se fakticky neuskutečnila přijatá zdanitelná plnění od dodavatele T. za „pronájem technologie“ v provozovně dětského plavání ve zdaňovacím období 1. 1. 2011 až 31. 12. 2011 dle daňového dokladu č. 1/2011, za „prodej investice“ do provozovny dětského plavání – nebytové jednotky č. x za zdaňovací období 1. 1. 2012 až 31. 12. 2012 dle přijatých faktur č. 59, 60, 66, 67, 100, 101 a 105. Odmítá také závěr žalovaného, že se neuskutečnila přijatá zdanitelná plnění od dodavatele T. K. za „prodej investice“ do provozovny dětského plavání – nebytové jednotky č. x za zdaňovací období 1. 1. 2012 až 31. 12. 2012 dle přijatých faktur č. 111, 173, 174, 175, 176, 179, 184 a 190.

Žalobkyně dále nesouhlasila s vyloučením nákladů na zateplení bazénku ve výši 30 514,77 Kč, které správce daně odůvodnil tím, že v této nebytové jednotce se žádný bazének nenachází, a se snížením výše daňových odpisů ve vztahu k jednotce č. x o částku 14 659 Kč a zvýšením odpisů o odpisy recepčního pultu ve výši 18 345 Kč v návaznosti na výše uvedený závěr týkající se zdaňovacího období roku 2011.

Ve vztahu k dodatečnému výměru za rok 2013 žalobkyně nesouhlasí se snížením daňových odpisů u nebytové jednotky č. x o částku 150 184 Kč a u nebytové jednotky č. x o částku 14 659 Kč a se zvýšení daňových odpisů o recepční pult ve výši 12 230 Kč v návaznosti na závěry týkající se předchozích zdaňovacích období. Rovněž nesouhlasí s tím, že se fakticky neuskutečnila přijatá plnění od dodavatele T. K. za „doplatek technologie VZT“, a od dodavatele T. za „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání“, v důsledku čehož žalovaný snížil výši daňových odpisů o souhrnnou částku 55 664 Kč.

Žalobkyně namítá, že závěry žalovaného neodpovídají zjištěnému skutkovému stavu a jsou v rozporu s obsahem daňového spisu. Žalovaný dospěl k závěru, že stavební práce na projektu s názvem „C. D. B.“ (dále jen „stavba CDB“) měl dodavatel T. K. vyúčtovat vlastníku nemovité věci, tj. C. D. B. s.r.o. (dále jen „C. D. B.“). Uvedl, že není možné prodat samostatně součást věci (provedenou investici) ve vlastnictví jiného vlastníka. Uzavřel, že žalobkyně neoprávněně zahrnula výše uvedené fakturované částky do vstupní ceny nebytových jednotek, neboť se plnění deklarovaná na daňových dokladech fakticky pro žalobkyni v daných zdaňovacích obdobích neuskutečnila. Na žalobkyni nemohlo přejít právo nakládat s nemovitostí (investicí) jako vlastník, neboť dodavatel nedisponoval vlastnickým právem k dané věci. Žalobkyni by mohl fakturovat plnění pouze vlastník nemovitosti – C. D. B.. Žalobkyně má nárok pouze na daňové odpisy z té části majetku, který získala koupí od společnosti C. D. B.. S těmito závěry žalobkyně nesouhlasí. Domnívá se, že vychází z nepochopení postupů v rámci developerského projektu.

Žalobkyně popsala vztahy při realizaci projektu a jeho průběh. Uvedla, že stavba CDB, jejímž investorem bylo C. D.B., byla zahájena v dubnu 2007. C. D. B. vyjádřilo dne 15. 2. 2008 souhlas s realizací centra dětského plavání a dne 22. 2. 2008 uzavřelo smlouvu o smlouvě budoucí kupní na bytovou jednotku č. 312 s budoucími kupujícími T. a K. K.. T. K. a C. D. B. sjednali, že dodávky bude financovat T. K.. Vlastníkem a provozovatelem se měla stát nově založená společnost. V říjnu 2008 byla založena žalobkyně za účelem provozování nebytových prostor a bazénu a společnost T. (do 23. 2. 2010 s obchodní firmou V. s.r.o.), která měla rozpracovanou investici odkoupit za pomoci úvěru a projekt dokončit. Na základě dohody s T. K. T. převzala v roce 2009 část investic, nepodařilo se jí však zajistit úvěrové financování. Investice byla zaúčtována na účtu 042100 a v letech 2012 a 2013 byla její část převedena na žalobkyni. Dne 17. 11. 2008 došlo k uzavření dohody o úpravě práv a povinností mezi C. D. B., žalobkyní jako předpokládaným provozovatelem centra dětského plavání, T. K. jako investorem a T. jako spoluinvestorem centra dětského plavání a K. K.. Podle této dohody měli vybudování a provozování centra dětského plavání zajišťovat žalobkyně, T. a T. K.. C. D. B. poskytlo žalobkyni právo odepisovat veškeré investice do centra dětského plavání a zavázalo se nenavýšit celkovou hodnotu stavby CDB o jejich výši. Smlouva upravovala smluvní vztahy pro dodávku a užití vzduchotechniky. C. D. B. uznalo za majitele technologie vzduchotechniky její dodavatele T. K. a T.. Dohoda předjímala budoucí převod práv a povinností souvisejících s realizací centra dětského plavání a vlastnického práva na žalobkyni. Dne 9. 2. 2009 byla uzavřena dohoda o úpravě práv a povinností mezi žalobkyní, T. K., K. K. a T. o způsobu dodání vzduchotechniky a technologie centra dětského plavání. Dne 13. 2. 2009 byla povolena stavba centra dětského plavání. Dne 8. 7. 2009 bylo rozhodnuto o kolaudaci stavby CDB a současně došlo k vložení prohlášení vlastníka a oddělení nebytových jednotek. Žalobkyně uvedla, že vlastní stavební práce na projektu byly provedeny až po oddělení nebytových jednotek. Dne 18. 10. 2009 byly sepsány dodatky ke smlouvě o budoucí smlouvě kupní. Předmětem koupě měly nadále být nebytové jednotky č. x a x a jejich kupujícím se měla stát žalobkyně. Stavba centra dětského plavání byla zkolaudována 18. 12. 2009. Dne 8. 2. 2010 žalobkyně uzavřela smlouvy o nájmu nebytových jednotek za účelem provozování dětského plavání a dne 23. 6. 2011 a 5. 10. 2012 od společnosti C. D. B. koupila nebytové jednotky, které měla předtím v nájmu. Dle žalobkyně nemá tvrzení správce daně a žalovaného o tom, že skutečným odběratelem stavebních prací bylo C. D. B., oporu v daňovém spise. Plnění přijaté žalobkyní od společnosti T. označené jako „pronájem technologie v provozovně dětského plavání“ ve 3. čtvrtletí 2011 bylo převodem práva využít existující technologie předtím, než došlo k jejich dodání a souvisejícímu finančnímu vyrovnání. Dle žalobkyně je tvrzení žalovaného o tom, že k plněním nedošlo, v rozporu se skutečným stavem. K tomu poukazuje na soupis investičních nákladů – dodávek stavebních prací a materiálu, které pořídil T. K. a které následně přeúčtoval žalobkyni, a na soupis všech investičních nákladů s rozdělením podle jednotlivých dodavatelů, které žalobkyně předložila v příloze vyjádření k výsledku kontrolního zjištění. Žalobkyně také namítá, že závěr žalovaného, že stavební práce na nebytových jednotkách byly provedeny před kolaudací stavby a jejím rozdělením na jednotky a staly se součástí stavby, nemá oporu v daňovém spise. Odkazuje na tabulku prací a materiálu, kterou přiložila k odvolání, z níž dle žalobkyně plyne, že vlastní stavební práce byly prováděny po kolaudaci stavby CDB.

Dále žalobkyně namítá nezákonnost napadených rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení otázky uplatnění daňových výdajů a neunesení důkazního břemene. Poukazujíc na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 25. 11. 2011, č. j. 7 Afs 40/2011-69, namítala, že § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném za posuzovaná období (dále jen „zákon o daních z příjmů“) nestanoví podmínku, že pro zjištění základu daně je možné odečíst pouze výdaje vynaložené v souvislosti s vlastním majetkem. Vždy je nutno zohlednit skutečnou ekonomickou podstatu právních vztahů, s nimiž výdaje souvisejí, zejména jde-li o výdaje na jiný než vlastní majetek. Zdůraznila, že judikatura NSS se přiklání k tomu, aby byla upřednostněna ekonomická podstata věci před stavem formálně-právním. Žalobkyně zpochybňované výdaje vynaložila, neboť bez nich by nebyla schopna provozovat centrum plavání a dosahovat zdanitelných příjmů. Jde tedy o výdaje vynaložené za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu rozsudku NSS ze dne 22. 4. 2015, č. j. 2 Afs 211/2014-76. Poukazuje na rozsudek NSS ze dne 29. 11. 2017, č. j. 2 Afs 192/2017-26, podle něhož nelze při daňově právní kvalifikaci soukromoprávních jednání opomenout jejich hospodářskou podstatu a účel a je nutno je posuzovat ve vzájemných souvislostech. Připomíná, že výdaje nemusí zajistit příjmy ve zdaňovacím období, ve kterém byly vynaloženy. K tomu odkazuje na rozsudek NSS ze dne 19. 2. 2009, č. j. 1 Afs 132/2008-87. Žalobkyně v odvolání popsala skutkové okolnosti, které vedly ke zvoleným postupům při realizaci projektu. Tyto postupy mají racionální odůvodnění. V daňovém spise se nenachází žádné důkazní prostředky, které by svědčily o „optimalizaci daňových nákladů a finančních toků“, a jde tedy o pouhou spekulaci správce daně. Dodávky, které žalobkyně od dodavatelů přijala, mají dodavatelé řádně zaúčtovány. Existenci dodávek materiálu a služeb žalobkyně prokázala nejen účetními doklady, ale zejména samotnou existencí nebytových prostor a jejich vybavení, včetně bazénku. Všechny podmínky pro uznatelnost vynaložených výdajů byly tudíž splněny.

Závěrem žalobkyně namítá, že v daňovém řízení byly podstatně porušeny procesní předpisy, což mohlo mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Uvádí, že v odvolání navrhla doplnit dokazování o výslech svědků k prokázání existence dohody mezi investorem, generálním dodavatelem stavby a žalobkyní o klientské změně projektu stavby CDB spočívající ve vybudování dvou samostatných nebytových jednotek, které byly od počátku určeny do vlastnictví a užívání žalobkyní. Zároveň bylo od počátku sjednáno, že náklady na výstavbu těchto nebytových jednotek v konečném důsledku ponese žalobkyně. Žalobkyně navrhla též výslechy zástupců dodavatelů stavebních prací, kteří měli potvrdit, že dodávali materiál a práce na stavbu nebytových jednotek, nikoli stavbu CDB, v jakém období byly stavební práce provedeny a kdo byl jejich smluvním partnerem. Žalobkyně uvedla konkrétní údaje svědků a v jaké roli vystupovali. Žalobkyně navrhla rovněž provedení místního šetření na místě centra dětského plavání za účelem prokázání, jakým způsobem byla promítnuta konkrétní přijatá plnění do jeho realizace a jakým způsobem slouží ekonomické činnosti a poskytování zdanitelných plnění žalobkyně. Žalovaný však výslechy svědků neprovedl s odůvodněním, že je považuje za nadbytečné. Neprovedení místního šetření odůvodnil tím, že ho provedl správce daně v souvislosti s postupy týkajícími se jiných zdaňovacích období. Dle žalobkyně nebyly splněny podmínky pro odmítnutí navržených důkazů ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 118/09, neboť jde o relevantní důkazy způsobilé prokázat tvrzení žalobkyně.

Žalovaný nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že jeho závěry jsou v rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Ze zjištěného skutkového stavu popsaného v bodě 33 napadeného rozhodnutí dle žalovaného vyplývá, že žalobkyně neoprávněně zahrnula fakturované částky do vstupních cen nebytových jednotek, neboť plnění deklarovaná spornými daňovými doklady se pro žalobkyni fakticky neuskutečnila.

Ze spisového materiálu plyne, že dodávky stavebních prací a materiálu byly v průběhu výstavby v letech 2008 až 2010 realizovány na nemovitostech, jejichž vlastníkem byla společnost C. D. B.. Odběratelem materiálu a prací byl T. K., který měl tyto služby a zboží vyfakturovat vlastníku stavby, tj. společnosti C. D. B.. T. K. však takto nepostupoval a náklady rozdělil podle přijatých faktur na několik skupin a vyúčtoval je společnosti T. a žalobkyni. T. K. společnosti T.prodal daňovým dokladem č. 182009 poloviční objem všech vlastních nákupů, které jsou specifikovány v bodě 35 napadeného rozhodnutí. Tato společnost následně v roce 2010 tento „investiční majetek“ prodala žalobkyni a v roce 2011 jí ho vyúčtovala jako „pronájem technologie bazénu ve S. S.“. Dle žalovaného nešlo o pronájem technologie, nýbrž o přefakturaci cizího majetku. Stavební práce a dodávky technologie prováděli T. K. a T., kteří je však nevyúčtovali vlastníkovi. Dodavatelé žalobkyně investici nevlastnili, a nemohli ji tedy ani fakturovat žalobkyni, resp. na žalobkyni převést právo nakládat s nemovitostí jako vlastník. Plnění mohla žalobkyni fakturovat pouze společnost C. D. B., která byla v předmětných zdaňovacích obdobích jejich vlastníkem. Žalovaný nerozporuje vlastnictví nebytových jednotek žalobkyní, avšak pouze v rozsahu, v jakém je získala od společnosti C D. B. dle smluv o převodu ze dne 23. 6. 2011 a 5. 10. 2012. Pouze tyto částky mohly být součástí vstupní ceny předmětných nebytových jednotek. Ze spisového materiálu vyplývá, že nebytové jednotky byly ke dni kolaudace dokončené, provozuschopné a ve vlastnictví společnosti C. D- B.. K jejich prodeji žalobkyni došlo až v letech 2011 a 2012 a žalobkyně svoji činnost prováděla v již dokončeném a zkolaudovaném nebytovém prostoru. Žalobkyně dle žalovaného proto neprokázala oprávněnost zahrnutí předmětných faktur do výdajů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, resp. do vstupních cen nebytových jednotek, a tím oprávněnost odpisů hmotného majetku ve smyslu § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů.

K nesprávnému posouzení právní otázky uznatelnosti daňově účinných výdajů žalovaný s odkazem na judikaturu (rozsudky NSS ze dne 12. 4. 2006, č. j. 5 Afs 40/2005-72, ze dne 15. 7. 2011. č. j. 5 Afs 79/2010-98, a ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 Afs 170/2017-37) zdůraznil, že za výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat takové, které poplatník skutečně vynaložil v souvislosti se získáním daňově účinných, tj. zdanitelných příjmů, v daném zdaňovacím období, a o nichž tak stanoví zákon. Takové výdaje musí poplatník prokázat. Žalovaný nerozporoval smluvní ujednání žalobkyně, společnosti C. D. B. a jejich dodavatelů ani samotnou realizaci projektu. Plnění od T- -a T se týkala výstavby centra dětského plavání v době, kdy vlastníkem nemovitých věcí bylo C- D.B-. Jednotlivé transakce, které byly vyloučeny z daňově účinných nákladů, nebyly tedy realizovány pro žalobkyni, ale vlastníka nemovitých věcí. Z tohoto důvodu nebyly naplněny podmínky pro daňovou uznatelnost vynaložených nákladů.

K výslechu svědků žalovaný uvádí, že jejich provedení bylo nadbytečné, neboť nemohly změnit obsah předložených listin a důkazních prostředků získaných v rámci vyhledávací činnosti. Existence různých dohod mezi investory, změny projektu ani provedení stavebních prací na výstavbě centra dětského plavání nemají vliv na faktický stav věci týkající se převodu práva nakládat s majetkem (investicí) jako vlastník na žalobkyni, neboť vlastníkem byla v době uskutečnění zdanitelného plnění společnost C. Dolní Břežany, nikoli dodavatelé, a na žalobkyni tak toto právo nepřešlo. Pokud jde o neprovedení navrhovaného místního šetření, žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že jeho provedení by bylo nadbytečné, neboť faktická realizace prací nebyla rozporována. Byla pouze zpochybněna oprávněnost zahrnutí nákladů do vstupní ceny nebytových jednotek. Žalovaný má za to, že odmítnutím provedení navrhovaných důkazů nevybočil z podmínek stanovených nálezem Ústavního soudu, či rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 203, č. j. 22 Ca 42/2002-35, na které poukazovala žalobkyně. Skutečnosti, které měly být navrhovanými důkazy prokázány, byly ověřeny a správce daně je nijak nezpochybňoval.

Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž ho přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s takovým postupem vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

Dne 8. 1. 2008 uzavřel T. K. (objednatel) se společností S. spol. s r. o. (zhotovitel) smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž nerezového bazénu včetně technologického zařízení pro úpravu vody. Cena díla byla stanovena na 3 149 665 Kč bez DPH. Dílo mělo být dle smlouvy provedeno v období května až října 2008.

Dne 27. 1. 2009 uzavřel T. K. (objednatel) se zhotovitelem společností Te. s.r.o. smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž tří kusů střešního světlíku na stavbě objektu č. 3 pro dětské plavání. Cena díla byla ujednána na 309 720 Kč bez DPH. Dílo mělo být dle smlouvy provedeno do 31. 3. 2009.

Dne 25. 2. 2009 uzavřel T. K. (objednatel) se zhotovitelem P. H. smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly zednické, instalatérské, elektrikářské a topenářské práce na stavbě objektu SO 03 v rámci projektu CDB pro plavání kojenců, batolat a dětí do 6 let. Dílo mělo být dle smlouvy provedeno v období od 17. 11. 2008 do 30. 4. 2009.

Dne 6. 3. 2009 uzavřel T. K. (objednatel) se zhotovitelem společností A., s.r.o., smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo odvlhčení a větrání prostor bazénu, přilehlých prostor a sociálních zařízení v suterénu budovy č. 3 C. D. B.. Cena díla byla stanovena na 1 357 440 Kč včetně DPH. Dílo mělo být dle smlouvy provedeno do konce dubna 2009.

Dne 31. 3. 2009 uzavřel T. K. (objednatel) se zhotovitelem společností Č. s.r.o. smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba zámečnických prvků, včetně montáže, na stavbu C. D. B.. Cena díla byla stanovena na 1 112 800 Kč bez DPH. Dodatkem č. 1 a 2 ze dne 26. 10. 2009 rozšířili předmět díla o vícepráce za cenu 259 300 Kč bez DPH a 396 200 Kč bez DPH. Dílo spočívající ve vícepracích mělo být dle dodatku č. 3 smlouvy ze dne 12. 11. 2009 provedeno do 22. 11. 2009. Celková cena díla a všech víceprací byla stanovena na 1 768 300 Kč bez DPH.

Dne 29. 5. 2009 uzavřel T. K. se společností B. T., s.r.o. mandátní smlouvu, kterou se společnost B. T., s.r.o., zavázala za T. K. provádět inženýrskou činnost ve fázi technického dozoru na dostavbě dětského bazénu za 28 000 Kč bez DPH za kalendářní měsíc. Dílo mělo být dle smlouvy provedeno do 30. 6. 2009. Dle daňových dokladů stavební dozor probíhal i v říjnu 2009 (daňový dokad č. 55 vystavený společností B. T., s.r.o.).

Dne 10. 10. 2006 vydal Obecní úřad D. B. rozhodnutí o povolení stavby pod sp. zn. SÚ4579/06/I/SP/Ti, kterým společnosti C. D. B. povolil stavbu „Centrum D. B.“. Na základě žádosti C. D. B. o změnu stavby před dokončením ze dne 8. 1. 2009 povolil dne 13. 2. 2009 Obecní úřad D. B. rozhodnutím č. j. 0755/09 změnu stavby „Provoz dětského plavání – bytový dům SO 03 – Na Náměstí“. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 8. 7. 2009, č. j. 2794/09, Obecní úřad D. B. povolil užívání stavby „C. D. B.“. Součástí daňového spisu je též kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne 18. 12. 2009, č. j. 6426/09, vydaný Obecním úřadem D. B., kterým povolil užívání stavby „Provoz dětského plavání – bytový dům SO 03 – Na Náměstí“ na pozemku st. x v k. ú. D. B. podle stavebního povolení ze dne 13. 2. 2009, č. j. 0755/09.

Centrum D. B. poskytlo 15. 2. 2008 T. K. jako investorovi/dodavateli souhlas s realizací centra dětského plavání.

Dne 22. 2. 2008 uzavřelo C. D. B. s T. K. a K. K. smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy č. x. Předmětem budoucí kupní smlouvy měla být bytová jednotka č. x včetně vymezených sklepů v multifunkční budově na pozemku, který bude oddělen z pozemků p. č. x a x, se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku a se zahradou. Kupní cena za bytovou jednotku ve standardním provedení, podíl na společných částech budovy a pozemku a za zahradu byla sjednána ve výši 7 826 051 Kč bez DPH. Bylo sjednáno, že změny oproti standardnímu vybavení mohou být řešeny pouze na základě dohody o klientských změnách mezi budoucím prodávajícím a budoucími kupujícími s tím, že cena za klientské změny bude sjednána ohledně každé klientské změny. V čl. XII byly upraveny podmínky pro změnu osoby budoucího prodávajícího formou písemného dodatku. V ustanovení čl. XIII odst. 1 této smlouvy smluvní strany souhlasily, že C. D. B. učiní úkony k vydání rozhodnutí o změně původního stavebního určení sklepů na bazén a zázemí (sociální příslušenství a technologie bazénu). Dále se strany zavázaly dodatkem zúžit předmět budoucí kupní smlouvy tak, že jím již nebudou sklepy, o které se sníží základní kupní cena. Smlouva předpokládala, že před započetím klientských změn souvisejících se změnou stavebního určení sklepů bude uzavřena dohoda o výši a termínu úhrady finančních nákladů na projektové práce a stavební a jiné úpravy. Nebude-li dohodnuto jinak, uzavřou před započetím klientských změn samostatnou smlouvu o koupi nebytové jednotky vzniklé změnou stavebního určení sklepů za cenu, o kterou bude snížena základní kupní cena bytové jednotky s přihlédnutím k velikosti spoluvlastnických podílů.

Dne 17. 11. 2008 byla mezi C. D. B. jako investorem projektu CDB, vlastníkem pozemků, na nichž se realizuje výstavba, a budoucím vlastníkem jednotek určených k prodeji či pronájmu, žalobkyní jako budoucím provozovatelem centra dětského plavání, Tam kde chceme žít jako budoucím spoluinvestorem a dodavatelem centra dětského plavání, T. K. jako budoucím kupujícím a investorem centra dětského plavání a K. K. (manželkou) uzavřena „Dohoda o úpravě práv a povinností v souvislosti s plánovým vybudováním Centra dětského plavání v developerském projektu C. D. B. č. x.“ V čl. II dohody se C. D. B. zavázalo poskytnout maximální součinnost v souvislosti s realizací centra dětského plavání ze strany sdružení – žalobkyně, T. a T. a K. K., kteří zajišťují jeho vybudování a následné provozování. Strany konstatovaly, že v průběhu realizace uzavřou případné dodatky smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy č. 312, nájemní smlouvy nebo jiné dohody, které umožní uvedeným subjektům zajistit plánované dlouhodobé financování a vytvořit podmínky, aby došlo k přechodu práv ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy č. 312 na žalobkyni, která se stane po dokončení provozovatelem a s největší pravděpodobností i vlastníkem centra dětského plavání. C. D. B. vyjádřilo souhlas s vybudováním centra dětského plavání tak, jak bylo na základě objednávky T. K. zpracováno do projektové dokumentace A. AAC s.r.o. Současně poskytlo právo odpisovat veškeré investice vložené za účelem realizace centra dětského plavání budoucímu vlastníku prostor a zavázalo se nenavýšit o tuto investici celkovou hodnotu majetku evidovanou ve svém účetnictví. Smluvní strany souhlasily, aby do smluvních vztahů pro dodávku a právo užití vzduchotechniky a dalších technologií mohl v průběhu realizace i po dokončení a kolaudaci centra dětského plavání přistoupit dodavatel/poskytovatel – společnost T.. Důvodem přistoupení T. jako spoluinvestora mělo být financování části technologie nezbytné pro provoz bazénu ze zdrojů z jiné činnosti v souvislosti s realizací projektu „D. B. C.“. C. D. B. souhlasilo s odpisováním investice budoucím kupujícím až v době, kdy od ní bude prostor odkoupen. Souhlasilo také s odpisováním technologie dodané ze strany T. K. a společnosti T. jako vlastníků technického zhodnocení.

Dne 9. 2. 2009 byla mezi společností T., žalobkyní, T. K. a K. K. uzavřena „Dohoda o úpravě práv a povinností v souvislosti s plánovaným vybudováním Centra dětského plavání v developerském projektu C. D. B. č. 01-2009.“ Dohodu smluvní strany sjednaly z důvodu, že české právo neumožňovalo sjednat tzv. výhradu vlastnického práva (viz čl. I odst. 4). V dohodě žalobkyně jako budoucí vlastník a provozovatel nebytových jednotek souhlasila s tím, že dodavatel T. K. a subdodavatel vzduchotechniky a dalších technologií T. provedou dodávku vzduchotechniky a ostatní technologie v rámci realizovaného centra dětského plavání v souladu se souhlasem vlastníka rozestavěné stavby CDB. Souhlasila s tím, že realizované dodávky bude odepisovat po převodu majetkových práv ze společnosti C. D. B. jako vlastníka „holoprostoru“ na žalobkyni. Smluvní strany sjednaly, že s ohledem na záruční lhůty, rozplacenost zakázek ze strany T. K a T. vůči dodavatelům a složitost montáže technologie do rozestavěné stavby ve vlastnictví C. D. B. provedou tříletý zkušební provoz, v jehož průběhu dojde k průběžnému vyhodnocení dodávky a následně k podpisu předávacího protokolu a průběžné fakturaci mezi T. K., T. a žalobkyní. Společnost T. a T. K. jako dodavatelé poskytli žalobkyni právo užívat vzduchotechniku a ostatní technologie, aby zkušebním provozem nebyla narušena kolaudace stavby CDB a žalobkyni bylo poskytnuto právo k provozování centra dětského plavání.

Dne 18. 10. 2009 uzavřelo C. D. B. s T. K. a K. K. dodatek č. 1 ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy č. 312, kterým změnili předmět budoucí kupní smlouvy na nebytovou jednotku č. x a č. x a s nimi související spoluvlastnické podíly na společných částech budovy a pozemku, přičemž nebytové jednotky zařízené v základním vybavení uvedeném v přílohách č. 2 a 3 měly být převedeny za kupní ceny 4 468 554 Kč bez DPH a 4 680 200 Kč bez DPH. V základním provedení nebyla zahrnuta mj. realizace zateplení, vnitřní rozvody, elektro, zařizovací předměty, zahrnuto bylo osazení jen některých oken a dveří, vnitřní povrchy měly být bez omítek a obkladů, pro vzduchotechniku měl být přípojný bod v šachtě objektu S003.

Téhož dne uzavřelo C. D. B. s T. K., K. K. a žalobkyní dodatek č. 2 ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy, na jehož základě se budoucím kupujícím nebytových jednotek č. x a x a s nimi souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemku stala žalobkyně. Na základě tohoto dodatku C. D. B. poskytlo žalobkyni právo užívat ode dne 18. 10. 2009 do uzavření kupních smluv, nejpozději do 1. 10. 2010, nebytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy na základě „výpůjčky“ za účelem provozování plavání batolat, kojenců a dětí do 6 let za měsíční paušál 69 000 Kč bez DPH měsíčně, přičemž žalobkyně byla povinna nahradit náklady (odběr elektrické energie apod.) spojené s užíváním nebytových jednotek. Tyto prostory byly dle dodatku přenechány ve stavu umožňujícím užívání v souladu se sjednaným účelem. Bylo sjednáno, že stavební či jiné úpravy lze realizovat pouze na základě předchozího písemného souhlasu budoucího prodávajícího.

Dne 31. 12. 2009 T. K. daňovým dokladem č. 182009 vystaveným 31. 12. 2009 s datem zdanitelného plnění téhož dne a datem splatnosti 15. 1. 2010 na částku 5 450 221,43 Kč (základ daně 4 568 926,04 Kč a 19% DPH 864 295,49 Kč) přefakturoval společnosti T. část pořizovacích nákladů, a to následující položky: dodávku bazénu, marketing, projekt, osvětlení, architekt, projekt topení, pochozí světlíky, dodávky materiálů, stavební a technický dozor investora, dřevěnou podlahu, hliníková okna a zařizovací předměty.

Dne 8. 2. 2010 uzavřelo C. D. B. a žalobkyně smlouvy o nájmu nebytových jednotek č. x a x za účelem provozování dětského plavání a sportovně relaxačního centra s doplňkovým prodejem a službami podle kolaudačního souhlasu ze dne 18. 12. 2009, č. j. 6426/09, s účinností od 1.10.2010 na dobu 20 let. Bylo sjednáno, že stavební úpravy písemně odsouhlasené pronajímatelem provádí nájemce zásadně na své náklady. Úpravy se stávají podle povahy součástí nebytových prostor nebo budovy. Pokud budou mít charakter technického zhodnocení ve smyslu zákona o daních z příjmů, bude je po dobu trvání nájmu odepisovat nájemce, pokud k tomu dá pronajímatel souhlas spolu se souhlasem k provedení prací. V takovém případě si o technické zhodnocení pronajímatel nezvýší vstupní cenu majetku. Současně byly sjednány podmínky a způsob výpočtu úhrad za technické zhodnocení při skončení nájmu.

Dne 23. 6. 2011 uzavřely C. D. B. a žalobkyně smlouvu o převodu nebytové jednotky č. x do vlastnictví žalobkyně za kupní cenu 7 000 000 Kč. Dne 5. 10. 2012 uzavřely C. D. B. a žalobkyně smlouvu o převodu nebytové jednotky č. x do vlastnictví žalobkyně za kupní cenu 3 070 400 Kč, k převodu vlastnického práva došlo s právními účinky k témuž dni.

T. K. jako dodavatel vyúčtoval žalobkyni jako odběrateli za „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání v D. B. – nebytová jednotka k. ú. D. B.“ daňovým dokladem č. 01/2012 (FD 111) vystaveným 27. 4. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění téhož dne částku 380 000 Kč (základ daně 316 666,67 Kč a 20% DPH 63 333,33 Kč), daňovým dokladem č. 02/2012 (FD 173) vystaveným 18. 5. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění téhož dne částku 264 000 Kč (základ daně 220 000 Kč a 20% DPH 44 000 Kč), daňovým dokladem č. 03/2012 (FD 174) vystaveným 8. 6. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění téhož dne částku 300 000 Kč (základ daně 250 000 Kč a 20% DPH 50 000 Kč), daňovým dokladem č. 05/2012 (FD 175) vystaveným 12. 6. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění téhož dne částku 30 000 Kč (základ daně 25 000 Kč a 20% DPH 5 000 Kč), daňovým dokladem č. 04/2012 (FD 176) vystaveným 1. 6. 2012 s datem zdanitelného plnění téhož dne a datem splatnosti 15. 6. 2012 částku 100 000 Kč (základ daně 83 333,33 Kč a 20% DPH 16 666,67 Kč), daňovým dokladem č. 06/2012 (FD 179) vystaveným 8. 6. 2012 s datem zdanitelného plnění téhož dne a datem splatnosti 22. 6. 2012 částku 70 000 Kč (základ daně 58 333,33 Kč a 20% DPH 11 666,67 Kč), daňovým dokladem č. 07/2012 (FD 184) vystaveným 15. 6. 2012 s datem zdanitelného plnění téhož dne a datem splatnosti 29. 6. 2012 částku 100 000 Kč (základ daně 83 333,33 Kč a 20% DPH 16 666,67 Kč), daňovým dokladem č. 08/2012 (FD 190) vystaveným 29. 6. 2012 s datem zdanitelného plnění téhož a splatnosti 13. 7. 2012 částku 100 000 Kč (základ daně 83 333,33 Kč a 20% DPH 16 666,67 Kč). Dále T. K. jako dodavatel vyúčtoval žalobkyni jako odběrateli za „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání v D. B. – nebytová jednotka x a x v k. ú. D. B.“ daňovým dokladem č. 03/2013 vystaveným 1. 7. 2013 s datem zdanitelného plnění téhož dne a s datem splatnosti 22. 7. 2013 částku 600 160 Kč (základ daně 496 000 Kč a 21% DPH 104 160 Kč), a to za převod investičního majetku, konkrétně „doplatek technologie VZT; dodávka A., s.r.o.“

Tam kde chceme žít vyúčtovala daňovým dokladem č. 01/2011 vystaveným 30. 8. 2011 s datem zaplacení a zdanitelného plnění téhož dne žalobkyni jako odběrateli částku 1 000 000 Kč (základ daně 833 333,33 Kč a 20 % DPH 166 666,67 Kč) za pronájem technologie v provozovně dětského plavání S. S.. Tam kde chceme žít jako dodavatel dále vyúčtovala žalobkyni jako odběrateli za „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání v D. B. – nebytová jednotka x k. ú. D. B.“ daňovým dokladem č. 01/2012 (FD 59) vystaveným 29. 2. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění 14. 3. 2012 částku 888 000 Kč (základ daně 740 000 Kč a 20% DPH 148 000 Kč), daňovým dokladem č. 02/2012 (FD 60) vystaveným 29. 2. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění 14. 3. 2012 částku 600 000 Kč (základ daně 500 000 Kč a 20% DPH 100 000 Kč), daňovým dokladem č. 03/2012 (FD 66) vystaveným 9. 3. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění 23. 3. 2012 částku 600 000 Kč (základ daně 500 000 Kč a 20% DPH 100 000 Kč), daňovým dokladem č. 04/2012 (FD 67) vystaveným 12. 3. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění 26. 3. 2012 částku 412 000 Kč (základ daně 343 333,33 Kč a 20% DPH 68 666,67 Kč), daňovým dokladem č. 05/2012 (FD 100) vystaveným 17. 4. 2012 s datem splatnosti téhož dne a datem zdanitelného plnění 3. 4. 2012 částku 600 000 Kč (základ daně 500 000 Kč a 20% DPH 100 000 Kč), daňovým dokladem č. 06/2012 (FD 101) vystaveným 17. 4. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění téhož dne částku 412 000 Kč (základ daně 343 333,33 Kč a 20% DPH 68 666,67 Kč), daňovým dokladem č. 07/2012 (FD 105) vystaveným 19. 4. 2012 s datem splatnosti a zdanitelného plnění téhož dne částku 408 000 Kč (základ daně 340 000 Kč a 20% DPH 68 000 Kč). Daňovým dokladem č. 02/2013 vystaveným 1. 7. 2013 s datem zdanitelného plnění téhož dne a s datem splatnosti 22. 7. 2013 vyúčtovala Tam kde chceme žít žalobkyni jako odběrateli částku 4 210 800 Kč (základ daně 3 480 000 Kč a 21% DPH 730 800 Kč), a to za převod následujícího investičního majetku v roce 2013: obklady a dlažby v nebytové jednotce č. 704/400, měření a regulace, připojení technologie bazénu a ohřevu TUV ke kotelně bytového domu, dřevěné podhledy, skříňky, bar, ostatní vybavení, ostatní stavební práce, hliníková okna, dřevěná podlaha v prostoru bazénu, osvětlení prostor, vstup 1. NP, herna, šatny, pochozí světlíky na úrovni náměstí, posuvné nerezové dveře, interiérové dveře, zrcadla, dřevěný podhled, skleněné stěny ve sprchách a bazénu, podlahové topení.

Součástí daňového spisu je i daňový doklad č. 210003 (FD 47) vystavený 13. 1. 2010 s datem splatnosti 27. 1. 2010 a datem zdanitelného plnění 8. 1. 2010, jímž společnost CS L., spol. s r.o. vyúčtovala žalobkyni jako odběrateli za „dodávku a montáž výklopného rámu recepčního pultu v dětském centru S. D. B.“ částku 91 722,60 Kč (základ daně 76 435,50 Kč a 20% DPH 15 287,10 Kč). Součástí daňového spisu jsou též provedené odhady obvyklé ceny nebytových jednotek ze dne 23. 3. 2010 pro účely úvěrového řízení, podle nichž činily obvyklé ceny nebytových jednotek 12 370 000 Kč a 4 380 000 Kč. Daňové doklady č. FD201001000048, FD201001000109, FD201001000139 a FD201001000140 nejsou součástí předloženého daňového spisu.

Dne 7. 7. 2014 byla zahájena daňová kontrola daně z příjmů za roky 2011, 2012 a 2013. Předmětem daňové kontroly bylo pořízení, případně nájem nebytových jednotek č. x a x, případně jejich částí a souvisejícího hmotného či nehmotného majetku, jakož i tvrzení žalobkyně či jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně v uvedeném rozsahu. Žalobkyně správci daně poskytla přehled nákladů a výnosů, rozvahu za rok 2011, 2012 a 2013, evidenci majetku v letech 2011 a 2013, pokladní knihu, knihu závazků a pohledávek, doklady v podobě přijatých faktur, bankovních výpisů a interních dokladů za kontrolovaná zdaňovací období.

V úředním záznamu ze dne 14. 8. 2015, č. j. 3426841/15/2162-60564-208879, o výsledcích kontrolního zjištění, správce daně popsal skutková zjištění, z nichž vycházel. Uvedl, že vlastníkem nebytových jednotek č. x a x ke dni kolaudace bylo C. D. B.. Ke dni kolaudace byly jednotky dokončené a provozuschopné. Jiný subjekt je nemohl po částech prodávat ani pronajímat. Z obhlídky provedené pracovníky správce daně vyplynulo, že bazén s příslušenstvím je součástí nemovité věci, neboť je do ní pevně zabudován a nelze jej vyjmout bez jejího poškození. Pevně zabudovány byly rovněž rozvody vody, vytápění, filtrace, vzduchotechnika, další technologie, obklady, podlahy, podhledy, dveře a podobné položky, a tudíž byly součástí nemovité věci ve vlastnictví C. D. B.. Ode dne 18. 10. 2009 byla žalobkyně budoucím kupujícím nebytových jednotek č. x a x a bylo jí umožněno předmět budoucí koupě užívat za účelem realizace plavání batolat, kojenců a dětí do 6 let na základě výpůjčky za dohodnutou cenu od 18. 10. 2009 do 30. 9. 2010. Předmět výpůjčky byl k tomuto datu ve stavu umožňujícím řádné užívání. Poté byla žalobkyně oprávněna užívat nebytové jednotky na základě smluv o nájmu uzavřených dne 8. 2. 2010 s účinností od 1. 10. 2010. Obě nebytové jednotky byly v provozuschopném stavu nepředpokládajícím žádné stavební úpravy. Dne 23. 6. 2011 se žalobkyně stala vlastníkem nebytové jednotky č. x a dne 5. 10. 2012 nebytové jednotky č. x. Za období nájmu do dne nabytí nebytových jednotek žalobkyně nedoložila a ani z prvotních dokladů a účetnictví není patrné provedení technického zhodnocení ze strany žalobkyně jako nájemce. Konstatoval, že T. K., T. a žalobkyně jsou personálně propojené osoby. T. K. jako daňový subjekt předložil daňové doklady a smlouvy uzavřené s dodavateli vztahující se k dodávkám stavebních prací a materiálů v letech 2008 až 2010. Z těchto smluv a faktur dle správce daně vždy jednoznačně nevyplývá, že práce a materiál byly dodány na předmětné nebytové jednotky. Správce daně konstatoval, že dodávky prací a materiálu byly realizovány a zabudovány do stavby ve vlastnictví C. D. B.. T. K. jako dodavatel byl tedy povinen je vyfakturovat vlastníku stavby, avšak takto nepostupoval. Namísto jejich dodání vlastníkovi stavby sumu nákupů rozdělil podle přijatých faktur a takto je vyfakturoval žalobkyni nebo společnosti T.. K tomu doplnil přehled dokladů vydaných T. K. v souvislosti s nebytovými jednotkami. Uvedl, že nelze samostatně prodat součást věci ve vlastnictví jiného vlastníka. Dále uvedl, že T. K. fakturou č. 182009 ze dne 31. 12. 2009 na částku 5 450 221,53 Kč včetně DPH „prodal“ společnosti T. zhruba poloviční objem vlastních nákupů. Dle přílohy k faktuře šlo o první část faktur zejména k položkám „dodání bazénu, projekt, osvětlení, architekt, pochozí světlíky, dodávka materiálu, interiérové dveře, podlahové topení, technický dozor investora, interiérové osvětlení, dřevěná podlaha, hliníková okna, obklady a dlažby.“ V roce 2010 pronajal „investiční majetek“ žalobkyni a v roce 2011 vyúčtoval „pronájem technologie bazénu ve S. S.“ společnosti T., která ho dále fakturovala žalobkyni. Na základě tohoto skutkového stavu správce daně uzavřel, že existuje rozpor v jednotlivých fakturacích, přičemž předložené doklady neprokazují, že k fakturovaným plněním došlo. Dále uvedl, že k daňovému dokladu č. 03/2013 je přiložena kupní smlouva na nákup movitých věcí ze dne 1. 7. 2013 v částce 600 160 Kč včetně DPH, přičemž v rozpisu k faktuře je uvedena položka „doplatek technologie VZT“. Dále doplnil přehled vydaných faktur společností T. žalobkyni v souvislosti s nebytovými jednotkami. Uvedl, že k daňovému dokladu č. 02/2013 je přiložena kupní smlouva na nákup movitých věcí ze dne 1. 7. 2013 na částku 4 210 800 Kč včetně DPH, přičemž v rozpisu jsou uvedeny položky jako např. „obklady a dlažby, měření a regulace, připojení technologie bazénu a ohřevu TUV ke kotelně domu, ostatní stavební práce, hliníková okna, dřevěná podlaha v prostoru bazénu, osvětlení, pochozí světlíky na úrovni náměstí, skleněné stěny ve sprchách, podlahové topení“, tedy zjevně součásti nemovité věci, nikoli movité věci. Nadto jsou prakticky stejné položky uvedeny u kupní smlouvy na nemovité věci ze dne 1. 3. 2012 v částce 3 920 000 Kč včetně DPH. Jedná se např. o „obklady a dlažby, měření a regulace, připojení technologie bazénu a ohřevu TUV ke kotelně domu, ostatní stavební práce, hliníková okna, dřevěná podlaha v prostoru bazénu, osvětlení, pochozí světlíky na úrovni náměstí, skleněné stěny ve sprchách, podlahové topení“, když pochozí světlíky na úrovni náměstí jsou i v identické částce. Na základě výše uvedeného vznikly správci daně pochybnosti, že vystavované doklady nemají reálný základ a docházelo k fakturaci za plnění, která nebyla realizována. Žalobkyně přijala od T. daňový doklad č. 01/2011 vystavený 30. 8. 2011 s datem zaplacení a zdanitelného plnění téhož dne na částku 1 000 000 Kč (základ daně 833 333,33 Kč a 20% DPH 166 666,67 Kč) za pronájem technologie v provozovně dětského plavání S. S.. Tuto fakturu žalobkyně zaúčtovala jako nájemné za nebytové prostory včetně služeb v částce 833 333,33 Kč. Z výše uvedených skutečností měl správce daně za prokázané, že k takovému plnění mezi subjekty prokazatelně nedošlo a žalobkyně neoprávněně snížila základ daně z příjmů o částku 833 333,33 Kč. V roce 2011 uplatnila žalobkyně do daňového základu pro daň z příjmů odpisy ve výši 85 150 Kč. Tato částka byla odvislá od daňového dokladu č. FV110409 s datem uskutečněného plnění dne 15. 7. 2011 v celkové částce 7 000 000 Kč za převod nebytové jednotky č. 704/400 od C. D. B.. Žalobkyně tento daňový doklad zaúčtovala bez DPH ke dni 30. 6. 2011 v částce 218 810,09 Kč jako podíl na pozemcích a v částce 5 650 991,59 Kč za nebytovou jednotku. Žalobkyně do částky 6 082 142,43 Kč, kterou k datu 31. 12. 2011 evidovala na účtu 022100 jako vstupní cenu hmotného majetku – nebytové jednotky 704/400 evidované na kartě majetku HM0000003 kromě částky 5 650 991,59 Kč počáteční zůstatek účtu 042100 ve výši 411 150,84 Kč a částku 20 000 Kč dle daňového dokladu č. FD2011010000199 od společnosti G. s.r.o. za zhotovení odpočinkové plochy. Celkovou částku 6 082 142,43 Kč poté použila jako vstupní cenu pro nebytovou jednotku č. x, z níž počítala a uplatňovala odpisy, přičemž v roce 2011 uplatnila odpisy ve výši 85 150 Kč. Správci daně vznikly pochybnosti, a proto provedl rozklad vstupních položek k počátečnímu zůstatku účtu 042100. Zůstatek, který na účtu vykazoval k 1. 1. 2011 výši 411 150,84 Kč, byl převeden na účet 022120 a zahrnut do vstupní ceny nebytové jednotky č. 704/400, evidované na kartě hmotného majetku. Tato částka byla tvořena pěti přijatými daňovými doklady: č. FD201001000047 s datem plnění 8. 1. 2010 na částku 76 435,50 Kč bez DPH, FD201001000048 s datem plnění 28. 1. 2010 na částku 154 128,83 Kč bez DPH, FD201001000109 s datem plnění 29. 6. 2010 na částku 60 446,66 Kč bez DPH, FD201001000139 s datem plnění 30. 8. 2010 na částku 60 069,85 Kč bez DPH a FD201001000140 s datem plnění 29. 7. 2020 na částku 60 069,85 Kč bez DPH. Předmětem daňového dokladu č. FD201001000047 byla dodávka a montáž rámu a recepčního pultu v ceně 76 435,50 Kč. Správce daně ji posoudil jako movitou věc, a proto ji v částce 76 435,50 Kč vyřadil ze vstupní ceny nebytové jednotky č. 704/400. Jelikož se však jednalo o dlouhodobý hmotný majetek, zatřídil ho do druhé odpisové skupiny se vstupní cenou 76 435,50 Kč s datem zařazení 8. 1. 2010 a se zrychleným způsobem odepisování. Proto přiznal do daňově uznatelných nákladů částku ve výši 24 459 Kč. Fakturou č. FD201001000048 byla vyúčtována dodávka nábytku do plaveckého centra. Dle názoru správce daně šlo o samostatné movité věci (nikoli soubor movitých věcí), z nichž žádná nesplňovala podmínku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, pokud jde o výši vstupní ceny. Tyto movité věci nevstupují do ceny nebytové jednotky, a proto částku 154 128,83 Kč ze vstupní ceny nebytové jednotky č. 704/400 vyloučil. Daňovými doklady č. FD201001000109, FD201001000139 a FD201001000140 byly vyúčtovány obkladačské práce. Správce daně s ohledem na data plnění konstatoval, že byly provedeny v době, když jednotka byla zkolaudována a žalobkyně ji užívala. Jelikož ji však neužívala jako nájemce, nýbrž na základě výpůjčky ve smyslu čl. XIII Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy, nemohlo jít o technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, které může dle § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů odepisovat nájemce. Cena za obkladačské práce nevstupuje do ceny nebytové jednotky č. 704/400, a proto byla částka 411 150,69 Kč ze vstupní ceny vyloučena. Správce daně vyloučil též částku ve výši 20 000 Kč za zhotovení odpočinkové plochy účtované společností G. s.r.o. Z výše uvedených důvodů správce daně stanovil vstupní cenu nebytové jednotky č. x v částce 5 650 991,59 Kč a odpisy z ní pro rok 2011 ve výši 79 114 Kč. Jelikož žalobkyně daňové odpisy stanovila ve výši 85 150 Kč, snížila neoprávněně základ daně o 6 036 Kč. Současně správce daně do daňově uznatelných nákladů za rok 2011 přiznal odpisy ve výši 24 459 Kč a o tuto částku snížil základ daně.

Správce daně dále vyloučil z daňově uznatelných nákladů částku 10 000 Kč za správu bazénu účtované Ing. P. F., částky 22 399,76 Kč a 395,46 Kč za spotřebu elektřiny a služeb po 1. 1. 2010 účtované společností Č. P., s.r.o., a částku 97 009 Kč za stavební práce účtované M. H.. Vyloučení těchto částek žalobkyně v žalobě nerozporovala. Celkově správce daně zvýšil základ daně pro rok 2011 o částku 969 173 Kč a snížil o částku 24 459 Kč.

V kontrolním zjištění za rok 2012 správce daně uvedl, že žalobkyně do vstupní ceny hmotného majetku – nebytové jednotky č. 704/412 evidované na kartě majetku HM0000006 v celkové výši 6 671 807,69 Kč bez DPH zařadila kromě částky 2 254 626,27 Kč bez DPH za pořízení nebytové jednotky částku celkem 1 089 999,99 Kč bez DPH dle daňových dokladů od T. K., částku 3 266 666,66 Kč dle daňových dokladů od T. a částku 30 514,77 Kč dle daňového dokladu od GF CZ s.r.o. za zateplení bazénku a uplatnila odpisy ve výši 93 406 Kč. Dle správce daně prokazatelně nedošlo k plněním od dodavatele T. a T. K. specifikovaných v bodech 4 a 5 tohoto rozsudku, jejichž předmětem byl „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání v D. B. – nebytová jednotka x k. ú. D. B.“. Částka 30 541,77 Kč za zateplení bazénku od společnosti G. s.r.o. dle daňového dokladu č. FD201202000230 s datem zdanitelného plnění 30. 8. 2012 nemohla vstoupit do vstupní ceny nebytové jednotky č. 704/412, jelikož tato jednotka žádný bazének nemá. Správce daně konstatoval, že žalobkyně nesprávně, neprůkazně a nesrozumitelně stanovila vstupní cenu jednotky x. Správce daně stanovil vstupní cenu jednotky 704/412 v částce 2 254 626,27 Kč a z ní odpisy pro rok 2012 ve výši 31 565 Kč. S ohledem na rozklad vstupní ceny nebytové jednotky č. 704/400, který správce daně provedl za rok 2011, stanovil správce daně odpisy nebytové jednotky 704/400 pro rok 2012 ve výši 192 134 Kč namísto žalobkyní uplatněné částky 206 793 Kč. Současně přiznal žalobkyni odpisy z dodávky a montáže recepčního pultu ve výši 18 345 Kč a o tuto částku snížil základ daně. Žalobkyně za rok 2012 vykázala základ daně ve výši 575 049 Kč. Základ daně byl zvýšen o částku 76 500 Kč a snížen o částku 18 345 Kč.

V kontrolním zjištění za rok 2013 správce daně uvedl, že žalobkyně pokračovala v odepisování hmotného majetku – vstupní ceny nebytových jednotek 704/400 a 700/412. Z výše uvedených důvodů správce daně snížil daňové odpisy jednotky 704/412 pro rok 2013 ve výši 76 658 Kč namísto žalobkyní uplatněné výše 226 842 Kč a odpisy jednotky 704/400 ve výši 192 134 Kč namísto částky 206 793 Kč, přičemž současně přiznal odpisy z dodávky a montáže výklopného rámu a recepčního pultu ve výši 12 230 Kč. Dále správce daně konstatoval, že žalobkyně neoprávněně uplatnila odpisy ve výši 6 944 Kč, neboť s ohledem na zjištění uvedená výše prokazatelně nedošlo k plnění dle faktury vystavené 1. 7. 2013 T. K. jako dodavatelem pod var. symbolem č. 03/2013 za „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání v D. B. – nebytová jednotka a x v k. ú. D. B.“ na částku 496 000 Kč bez DPH, konkrétně za „doplatek technologie VZT“ dle rozpisu na faktuře, který žalobkyně evidovala jako samostatný hmotný majetek. K faktuře byla připojena kupní smlouva na nákup movitých věcí ze dne 1. 7. 2013, z rozpisu na faktuře je však dle správce daně patrné, že nejde o movitou věc ani součást nemovité věci. Rovněž dle správce daně prokazatelně nedošlo k plnění mezi Tam kde chceme žít a žalobkyní, které bylo vyúčtováno fakturou označenou dodavatelem var. symbolem 02/2013, jehož předmětem měl být „prodej investice dle přiloženého rozpisu realizované do provozovny dětského plavání v D. B. – nebytová jednotka x a x v k. ú. D. B.“ za částku 3 480 000 Kč bez DPH. Fakturu č. 02/2013 správce daně vyloučil z účetnictví jako neprůkaznou a nevěrohodnou. Žalobkyně tak dle správce daně uplatnila neoprávněně odpisy ve výši 48 720 Kč. Správce daně vzhledem k výše uvedenému za rok 2013 zvýšil základ daně o částku 220 507 Kč a zároveň snížil o 12 230 Kč.

Žalobkyně se k výsledkům kontrolních zjištění vyjádřila v podání ze dne 6. 9. 2015. Namítala, že správce daně nepostupoval v souladu s § 8 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), podle něhož je správce daně povinen vycházet ze skutečného obsahu úkonů. Vyjádřila nesouhlas s nazíráním správce daně na to, kdo, kdy a v jakém záměru nabýval, vybudoval, vlastnil a dodával nebytové jednotky a na něm nájemcem provedené technické zhodnocení – bazén a technické zázemí v letech 2008 až 2013. Za zásadní důkaz označila dohodu ze dne 17. 11. 2008 upravující vzájemné vztahy subjektů při vybudování centra dětského plavání. Navrhla, aby správce daně vyšel z této dohody a v případě pochybností vyslechl jednatele zúčastněných společností (C. D. B., žalobkyně a T.) a fyzické osoby (T. K. a K. K.) k jejímu vysvětlení. Dále poukázala na nájemní smlouvy, jejich přílohy a technickou dokumentaci prokazující předání „holoprostor“ s tím, že je připravena doložit též schválené plány a fotodokumentaci. Uvedla, že ze strany T. K. fakticky nešlo o převod majetku, ale dodávku stavebních prací, což bylo doloženo účetnictvím, předloženými doklady a jejich logickou návazností. K tomu též navrhl výslech svědků – účastníků veškerých jednání, včetně jednatele C. D. B.. Zdůraznila, že správce daně vychází ze špatného údaje o vzniku nájemního vztahu mezi žalobkyní a tehdejším vlastníkem prostor, a to téměř o jeden rok. Namítal, že správce daně vyhodnotil jako nemožný nájem vzduchotechniky a technologií, aniž by vyslechl jednatele C. D. B. a T., která na základě smlouvy poskytla žalobkyni jako uživateli prostor a následně vlastníku právo k jejímu užití. I v tomto směru označila žalobkyně k důkazu výslech účastníků právního úkonu. Uvedla, že hodlá obhájit dodávky obkladů, podlah a nábytku a dobudování předaného „holoprostoru“ a postavení T. K. jako dodavatele stavební činnosti (technického zhodnocení) pro žalobkyni. Žádala, aby jí bylo umožněno se k protokolům a úředním záznamům postupně konkrétně vyjádřit na jednání. K vyjádření připojila dohody o úpravě práv a povinností č. 01-2008 a č. 01-2009.

Správce daně dne 29. 10. 2015 vyzval žalobkyni dle § 86 odst. 3 písm. c) a § 92 odst. 3 a 4 daňového řádu ke sdělení, které osoby navrhuje vyslechnout a jaké konkrétní skutečnosti mají svědci prokázat. Žalobkyně navrhla provedení výslechu devíti osob. Výslechem Mgr. J. L. mělo být prokázáno, že společnost C. D. B. nikdy neměla být vlastníkem budovaného bazénu v nebytových jednotkách a jednotky byly prodány žalobkyni jako holoprostory bez vybudovaného bazénu. JUDr. J. H., právnička, která poskytovala právní rady v průběhu projektu, měla podat svědectví o tom, kdo bazén a technické zázemí budoval, jakým způsobem byly práce fakturovány a financovány a kdo byl vlastníkem, dodavatelem a odběratelem bazénu a technologií. Výslechem T. K., kterého žalobkyně označila jako subdodavatele bazénu a vybraných technologií pro žalobkyni, chtěla žalobkyně prokázat, kdo a za jakým účelem budoval bazén a jeho technické zázemí, jakým způsobem byly práce fakturovány a financovány a kdo byl vlastníkem či přebírajícím bazénu a technologií. Za obdobným účelem navrhla vyslechnout též H. A., tehdejší jednatelku společnosti T., která pro žalobkyni zajišťovala subdodávky vzduchotechniky. Dále žalobkyně žádala vyslechnout svědka Ing. M. U., který byl v té době jednatelem S. spol. s r. o., která žalobkyni dodávala bazénovou vanu, k prokázání, v čí prospěch byla zhotovena, kdo byl objednatelem, investorem a konečným vlastníkem; Ing. Arch. L. T., CSc., jednatele A., spol. s r.o., která byla projektantem stavby CDB, ohledně toho, kdo zadával změny v projektu a v čí prospěch byly realizovány; Ing. R. H., jednatele společnosti I. S. s.r.o., která zajišťovala kolaudaci bazénu, k prokázání, v čí prospěch byla kolaudace prostoru bazénu zařizována, a dalších navazujících odpovědnostních a předávkových postupů; Ing. F. M., jednatele A. R., s.r.o., která dodávala systém V. a s níž následně T. K. jako „subdodavatel“ žalobkyně jednal a vyřizoval reklamace nefunkčního systému V., jimiž hodlala prokázat, že T. K. vystupoval jako dodavatel žalobkyně, v jejíž prospěch byly práce vykonávány; M. P., živnostníka, který zajišťoval opravy kanalizace a rozvodů vody v bazénu, k prokázání, že jednal s T. K., který zajišťoval opravy jako subdodavatel žalobkyně. Uvedla, že prokázání těchto skutečností souvisí s termínem předání dokončeného a odzkoušeného bazénu koncovému majiteli, investorovi a odběrateli.

Správce daně předvolal k podání svědecké výpovědi Mgr. J. L., který byl jednatelem C. D. B. do 5. 5. 2010. Mgr. J L. uvedl, že neporozuměl poučení o právech a povinnostech. Jednání bylo přerušeno do doby vyjasnění odpovědnosti. Správce daně předvolal JUDr. J. H., která uvedla, že nemůže vypovídat podle § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Zástupce žalobkyně sdělil správci daně dne 12. 2. 2016, že Mgr. L. kontaktoval T. K. s tím, že poté, kdy mu jeho právník rozebral jeho odpovědnost jako jednatele a návaznost na povinnost mlčenlivosti, je připraven ve věci vypovídat bez omezení. Žalobkyně žádala, aby byl tento svědek vyslechnut. Dále žádala, aby správce daně u oprávněných zástupců společností, ve vztahu k nimž váže JUDr. J. H. zákonná povinnost mlčenlivosti, vyžádal zproštění mlčenlivosti. Další výslechy svědků správce daně neprovedl. Dne 4. 4. 2016 zástupce žalobkyně opětovně navrhoval provedení výslechu Mgr. L..

T. K. jako daňový subjekt poskytl dne 7. 3. 2016 dokumenty z projektové dokumentace a ze správního spisu k výstavbě objektů na adrese x. Dne 17. 3. 2016 poskytl dokumenty týkající se klientských změn v bytovém domě S0 03 spočívající ve vybudování provozu dětského plavání (změny stavby před dokončením dle stavebního úřadu). C. D. B. jako daňový subjekt poskytlo správci daně originály smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy č. 312 ze dne 22. 2. 2008, včetně dodatků č. 1 a 2, dohody o ukončení smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy č. 312 ze dne 23. 6. 2011, smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2011, smlouvy o nájmu nebytových prostor č. x ze dne 8. 2. 2010, dohody o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 23. 6. 2011, smlouvy o nájmu nebytových prostor č. x ze dne 8. 2. 2010, smlouvy o převodu nebytové jednotky č. 704/400 ze dne 23. 6. 2011, dodatku č. 1 k této smlouvě, protokolu o přejímce ke smlouvě o převodu nebytové jednotky a pozemků ze dne 23. 6. 2011, smlouvy o převodu nebytové jednotky č. x ze dne 5. 10. 2012, žádosti o prodej nebytového prostoru ze dne 25. 6. 2012, smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 16. 11. 2011, protokolu o přejímce ke smlouvě o převodu nebytové jednotky č. 704/412 a pozemků ze dne 8. 10. 2012, smlouvu o řízení projektu ze dne 17. 6. 2005 mezi C. D. B. a T. A. g., s.r.o. (dále jen „A.“), dodatků č. 1 a 2 k této smlouvě ze dne 12. 11. 2007 a 31. 3. 2009, smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 17. 6. 2005 mezi C. D. B. a JUDr. J. H. a smlouvy o úpravě a údržbě nemovitosti ze dne 7. 7. 2009. Dle sdělení jednatelky C. D. B. ze dne 19. 4. 2016 byly předloženy veškeré dokumenty, které se týkaly výstavby a nakládání s nebytovými jednotkami č. x a x, vybudování provozu centra dětského plavání, jeho užívání a spolupráce s žalobkyní, T. K. a T..

V doplnění vyjádření k výsledku kontrolního zjištění ze dne 31. 5. 2016 žalobkyně argumentovala obdobně jako v žalobních bodech. Popsala vývoj a průběh realizace záměru. Uvedla, že došlo ke klientské změně projektu, která byla zajištěna ze strany C. D. B. za pomoci T. K. a T.. Zdůraznila, že hodnota nebytových prostor evidovaná v účetnictví žalobkyně má reálný podklad v provedených stavebních pracích a dodávkách materiálu ze strany primárních dodavatelů. Fakturačním tokům odpovídají finanční toky realizované bezhotovostními převody na účet dodavatele, což dokládají výpisy z banky. Žalobkyně předložila soupis investičních nákladů – dodávek stavebních prací a materiálu od primárních dodavatelů, které pořídil a následně „přeúčtoval“ žalobkyni T. K., v celkové výši 10 859 851,47