6 As 37/2006 — Nejvyšší správní soud

43 A 176/2018- 34 - text 9 43 A 176/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna v právní věci žalobkyně: MUDr. J. D. C., bytem x zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., sídlem Hellichova 1, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2018, č. j. 149224/2018/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2018, č. j. 149224/2018/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 342 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Pavla Musila, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Kutná Hora (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 13. 3. 2018, č. j. MKH/018777/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí), povolil panu M. N. a paní B. S. (dále jen „stavebníci“) stavební úpravy stávající garáže u rodinného domu K. H., x, za účelem celkové obnovy a změny využití na sklad, na pozemku p. č. x v katastrálním území K. H. (dále též „stavba“). 2. Žalovaný shora označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. 3. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 26. 11. 2018 se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 4. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí domu, na jehož základech je stavba zčásti umístěna. Vzájemný vztah obou staveb vyplývá ze stavebně technického posudku vypracovaného v dubnu 2018 Ing. J. V., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb (dále jen „posudek“). Ing. V. upozornil na zhoršení kvality obou staveb v důsledku rekonstrukce z důvodu propojení zdiva (dilatace způsobené tepelným a dynamickým zatížením). Zeď přestavované garáže stojí na zdivu vedlejšího domu (č. p. x), se kterým je provázána, do zdiva je uložen překlad nad vraty. Nosné zdivo bývalé garáže v uložení překladu vrat nemá dostatečnou dimenzi, bez propojení se zdivem č. p. x by bylo staticky nevyhovující – pro nosný pilířek přestavované garáže je proto nutno zřídit nový základ. Stavební úřad se dostatečně nezabýval námitkami žalobkyně a nezohlednil uvedené technické problémy. Zdůvodnění, že „v současné době není možné řešit situaci vzniklou před 60 lety“, by bylo přijatelné, pokud by přestavba neměnila technické podmínky stavby. Situace je technicky dobře řešitelná, pokud by přestavba byla provedena podle projektové dokumentace Ing. B. z dubna 2017. 5. Podle žalobkyně je odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela nepřezkoumatelné. Koncentrační zásada, na kterou se žalovaný odvolává, není správnímu řízení vlastní a tradičně se vyskytuje jako výjimka z pravidla. Pokud žalobkyně pouze podtrhla význam námitky, kterou v řízení uplatnila, odkazem na posudek vypracovaný poté, co stavební úřad její námitku nezohlednil, nelze skutečnosti uvedené v posudku přehlížet. V řízení před stavebním úřadem žalobkyně neměla posudek k dispozici, koncentrační zásada podle § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se proto neuplatní. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že posudek byl předložen jako součást odvolání, má rozsah necelé tři strany textu a přílohy (kopie různých výkresů a písemností) a je zjevné, že byl zpracován až po vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Žalovaný nevidí žádný rozumný důvod, proč by žalobkyně obdobný posudek nemohla předložit v nalézacím řízení v zákonem stanovené lhůtě. Protože tak neučinila, nastala situace popsaná v § 82 odst. 4 správního řádu. Požadavek žalobkyně, aby se žalovaný zabýval námitkami vycházejícími z posudku, by tak byl popřením postupu podle tohoto ustanovení. 7. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. 8. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného opětovně zdůrazňuje, že posudek neměla v řízení před stavebním úřadem k dispozici. Žalobkyně připomíná rozsah odvolacího přezkumu podle § 89 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně své námitky v prvostupňovém řízení řádně a včas uplatnila podáním ze dne 20. 2. 2018. Žalovaný zúžil předmět svého vyjádření na to, zda oprávněně nepřihlédl k posudku. Vůbec se však nevyjádřil k podstatě věci, tedy že odvolání směřovalo proti rozhodnutí, kterým byla povolena stavba, proti níž žalobkyně vznesla odůvodněné a opakované námitky. Jde o novou stavbu, rozhodně ne o úpravu. Stavba poškozuje dům žalobkyně staticky, hydroizolačně a akusticky. Žádný ze dvou erudovaných stavebních techniků s třicetiletou praxí, které žalobkyně požádala o radu během stavebního řízení, nepředpokládal, že na tento projekt může být vydáno stavební povolení. Jelikož se tak stalo, požádala žalobkyně Ing. V. o posudek. III. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 10. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Shledal přitom vady, k nimž je povinen přihlédnout i bez námitky. 11. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, neboť byly pro takový postup dány zákonem předpokládané důvody (§ 76 odst. 1 s. ř. s.). IV. Zjištění vycházející z obsahu správního spisu 12. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. 13. Stavebníci dne 20. 10. 2017 požádali o vydání stavebního povolení na stavbu: „Stavební úpravy a změna užívání garáže na sklad, oprava střechy a dosazení oken“. Stavební úpravy měly spočívat v opravě střechy v havarijním stavu, opravě bočních nosných zdí včetně osazení jiných oken a nátěru fasády. Opatřením ze dne 30. 1. 2018 stavební úřad oznámil zahájení stavebního řízení a nařídil k projednání žádosti ústní jednání spojené s ohledáním na místě na 2. 3. 2018. Stavební úřad v opatření účastníky řízení poučil, že námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Žalobkyně dne 27. 2. 2018 zaslala stavebnímu úřadu vyjádření, v němž uvedla, že naprosto nechápe přístup stavebníků, kteří nepřijali její požadavek na oddělení stavby od domu žalobkyně, jenž sdělila na počátku bouracích prací v roce 2016. Předložený projekt nepočítá s žádným stavebním či hlukovým oddělením staveb. Stavba původní garáže proběhla svévolně, bez souhlasu tehdejšího majitele došlo k narušení nosné zdi (zasekáním zdi a nosné konstrukce vrat garáže). Část zdi garáže je na pozemku žalobkyně. Vzhledem ke stavu stavby se nejedná o stavební úpravy, ale o novou stavbu. Žalobkyně vyjádřila zásadní nesouhlas se stavbou dle předložené projektové dokumentace kvůli negativnímu vlivu na statiku a izolaci (voda, zvuk) svého domu. Vyjádřila proto požadavek na důsledné oddělení stavby od svého domu. 14. Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad vydal stavební povolení na stavbu: „Stavební úpravy stávající garáže rodinného domu K. H,, x, na pozemku parc. č. x v katastrálním území K. H., za účelem celkové obnovy a změny využití na sklad. Stavba obsahuje: provedení nové konstrukce krovu a pultové střechy, částečné odbourání severní stěny, dozdívka západní fasády včetně osazení okna, zazdění stávajícího okna v jižní fasádě a zřízení dvou nových, vnitřní stavební úpravy (omítky, podlaha, nové rozvody elektro), nátěr fasády a vrat.“ K vyjádření žalobkyně uvedl, že stavba garáže byla povolena tehdejším vlastníkům odborem pro výstavbu Místního národního výboru v K. H. v roce 1959 (zbourání původní kůlny a stavba garáže), užívání povolil odbor pro místní hospodářství rady Místního národního výboru v K. H. v roce 1960. Pokud během realizace stavby došlo k poškození domu č. p. x či k zástavbě cizího pozemku, měl tyto závady namítat v době výstavby tehdejší majitel. V současné době není možné zpětně a objektivně řešit situaci vzniklou před téměř 60 lety. Případné spory ve věci vlastnických práv je třeba řešit soudní cestou. K námitce, že jde o novou stavbu, stavební úřad uvedl, že nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Stavby vždy zanikají zničením obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím. Z projektové dokumentace, popisu stavby ve výroku rozhodnutí i zjištění na místě samém vyplývá, že se jedná o stavební úpravy, nikoli novou stavbu. Požadavky žalobkyně není možno s ohledem na čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv