— Nejvyšší správní soud

43 A 70/2021- 81 - text 14 43 A 70/2021 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda ve městě Říčany zastoupen advokátem Mgr. Janem Dajbychem sídlem Vinohradská 3330/220a, Praha 10 proti odpůrci: město Říčany sídlem Masarykovo náměstí 53/40, Říčany o návrhu na vyhlášení místního referenda, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah návrhu 1. Navrhovatel se podáním doručeným soudu dne 23. 9. 2021 domáhá podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vyhlášení místního referenda ve městě Říčany. 2. Navrhovatel v návrhu na zahájení řízení uvádí, že dne 19. 8. 2021 podal návrh na konání místního referenda podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 296/2021 Sb. (dále jen „zákon o místním referendu“), o této otázce: „Souhlasíte s tím, aby město Říčany a jeho orgány bez zbytečného odkladu podnikly veškeré kroky ke zrušení všech regulací dopravy, které byly a budou zavedeny v rámci projektu „Projekt Parkování pro domácí – Říčany“ (zóny placeného stání, realizované od roku 2021)?“ 3. Navrhovatel dále uvádí, že navrhl konání referenda souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tj. ve dnech 8. a 9. 10. 2021. Městský úřad Říčany následně doručil zmocněnci navrhovatele vyrozumění o posouzení návrhu přípravného výboru ze dne 30. 8. 2021, v němž konstatoval, že návrh i podpisové archy obsahují všechny náležitosti podle § 10 a § 11 odst. 1 zákona o místním referendu a že návrh neobsahuje žádné nedostatky. 4. Návrh byl předložen k hlasování na nejbližší jednání zastupitelstva odpůrce, které se konalo dne 8. 9. 2021. Navrhovatel dále rekapituluje, jak zastupitelstvo o jednotlivých usneseních, otázkách a pozměňovacích návrzích hlasovalo. Z popisu jednání a výsledků hlasování podle navrhovatele mimo jiné plyne, že zastupitelstvo vůbec nehlasovalo o návrhu přípravného výboru v takovém znění, v jakém byl navržen v jeho podání dne 19. 8. 2021. Například hlasování o usnesení č. 2107008 obsahovalo dodatečnou informaci ve znění „s vědomím, že přiložené stanovisko MVČR čj. MV-1240S7-2/OV-2021 a právní stanovisko Frank Bold advokáti, s.r.o., ze dne 30. 8. 2021 tvrdí, že o dané otázce konat referendum nelze“. Dále hlasování o usnesení č. 21-07009 obsahovalo dodatečné stanovení odměny předsedů a členů okrskových komisí. Navrhovatel považuje dodatečná doplnění hlasovaných otázek za nepřípustná, neboť jsou (například v prvním uvedeném případě) způsobilá ovlivnit zastupitele odkazem na zcela nezávazná stanoviska třetích subjektů. 5. Navrhovatel namítá, že zastupitelstvo hlasovalo protichůdně o jednotlivých návrzích - v hlasování o návrhu usnesení č. 21-07-009 („rozhoduje o vyhlášení místního referenda o otázce …“) tak, že usnesení nebylo schváleno, následně v hlasování o návrhu usnesení č. 21-07-010 („rozhoduje o nevyhlášení místního referenda o otázce …“) tak, že usnesení opět nebylo schváleno. Po zveřejnění výsledku uvedeného hlasování se zastupitel a starosta města pan David Michalička (účastný jednání on-line) dotázal zastupitelů, zda všichni hlasovali, jak chtěli. Zastupitelstvo tedy hlasovalo ve dvou oddělených hlasováních o vyhlášení i nevyhlášení referenda tak, že obě usnesení nebyla přijata. 6. Navrhovatel je přesvědčen, že jím navržené referendum mělo zastupitelstvo odpůrce vyhlásit, protože o navržené otázce lze místní referendum konat. Navrhovatel dále rekapituluje odůvodnění návrhu na vyhlášení referenda s tím, že shodně argumentuje i v rámci návrhu podaného soudu. Městský úřad podle zákona o místním referendu zkoumá jen formální náležitosti návrhu, nepřísluší mu posuzovat, zda otázky navržené přípravným výborem či referendum samo jsou či nejsou v souladu se zákonem. Posouzení těchto otázek přísluší výhradně zastupitelstvu. Projekt „Parkování pro domácí – Říčany“ má zásadní dopad do záležitostí, které patří do samostatné působnosti obce. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb. (dále jen „obecní zřízení“). Tento projekt nemá oporu ve schváleném programu rozvoje města. Pro letošní rok byla v rozpočtu města na parkovací systém vyčleněna částka, která byla podle zveřejněných smluv již výrazně překročena. Projekt značně omezuje obyvatele ve vztahu k bezproblémové dosažitelnosti obchodů, služeb, zdravotní a sociální péče, protože reguluje pohyb motorovými vozidly, resp. omezuje jejich parkování, poškozuje podnikatele mající provozovny v parkovacích zónách a znemožňuje širokému okruhu osob (zejména seniorům) zaplacení za užití parkovacího místa, neboť tyto osoby nemají „chytré“ telefony a parkovací automaty jsou pouze v centrální části města. Projekt bude při kontrole plnění povinností nepochybně vyžadovat v podstatně zvýšené míře zapojení městské policie, která byla zřízena v samostatné působnosti. Projekt je doprovázen dalšími omezeními a regulacemi dopravy (zpomalovací retardéry a sloupky ve vozovce), která dosud nebyla řádně označena. Navrhovatel poukazuje na rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012 – 26, č. 2718/2012 Sb. NSS (věc Lesík Bělka). Shrnuje, že jde o věc patřící do samostatné působnosti obce, a tudíž o ní lze konat místní referendum. Stejný názor zastává i Ministerstvo vnitra ve stanovisku ze dne 12. 8. 2021, č. j. MV-1240997-2/OV-2021 (dále jen „stanovisko MV“), adresovaném Městskému úřadu Říčany. 7. K uvedené argumentaci navrhovatel doplňuje, že byť mohou být nařízení obce příslušnými zákony formálně považována za výkon statní správy v přenesené působnosti obce, jsou svou povahou fakticky opatřeními a rozhodnutími v samostatné působnosti obce. Stát zřizování a zpoplatňování parkovacích zón nenařizuje, nevyžaduje a nemá na něm ani žádný zájem. Takový zájem je dán výlučně v místě samém, v konkrétní obci či městě. Veškeré příjmy z parkovacích zón i náklady na jejich zřízení jsou výlučně příjmy a výdaji rozpočtu konkrétní obce. Platí to i ohledně zapojení městské policie při kontrole těchto opatření, ukládání pokut při porušování opatření a jejich vymáhání. Z tohoto pohledu má navrhovatel za to, že úprava obsažená v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 609/2020 Sb. (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), a v obecním zřízení může být v rozporu se zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), respektive Listinou základních práv a svobod vyhlášenou pod č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“). Odpůrcovo vyjádření a navrhovatelova replika 8. Odpůrce ve vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedl, že s vyhlášením místního referenda nesouhlasí. Zastupitelstvo na zasedání dne 8. 9. 2021 nepřijalo navrhovatelův návrh ani žádné jiné usnesení, kterým by rozhodlo buď o vyhlášení místního referenda podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, nebo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Zastupitelstvo ani samo nerozhodlo o navržené otázce podle § 13 odst. 3 zákona o místním referendu, neboť v žádném hlasování nebylo dosaženo nezbytného kvóra. 9. Odpůrce dále konstatuje, že o navržené otázce nelze konat referendum pro její rozpor s § 6 a § 8 odst. 3 zákona o místním referendu. Úprava parkování totiž spadá do přenesené působnosti, což vyplývá z § 23 odst. 1 písm. a) a c) zákona o pozemních komunikacích. Právní úprava parkovacích zón v Říčanech je upravena v nařízení města Říčany č. 4/2021, kterým se vymezují oblasti města Říčany, ve kterých lze místní komunikaci nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Komunikace, na kterých hodlá obec zpoplatnit stání silničních motorových vozidel, musí být označeny příslušnou dopravní značkou. Dopravní značení stanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím o místní úpravě provozu podle § 61 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (o silničním provozu), ve znění zákona č. 274/2021 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“), a to opatřením obecné povahy podle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu. Vydávání těchto opatření obecné povahy spadá do přenesené působnosti obce. Odpůrce ve stávající právní úpravě spatřuje zájem státu na jednotné regulaci silničního provozu, včetně regulace parkování. Cílem jednotné regulace pozemní dopravy je zajištění její plynulosti a bezpečnosti na pozemních komunikacích tvořících dopravní síť, která svým významem přesahuje území obce. Odpůrce dále poukazuje na rozdíly mezi přenesenou a samostatnou působností obce, které navrhovateli unikají. Navrhovatel neuvádí, v čem by podle něj měl spočívat rozpor dané právní úpravy