2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

44 A 56/2019- 25 - text 9 44 A 56/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: P. H. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2019, č. j. 130316/2018/KUSK/LPŽPŘ/ZAV, sp. zn. 130316/2018/KUSK/2, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2019, č. j. 130316/2018/KUSK/LPŽPŘ/ZAV, sp. zn. 130316/2018/KUSK/2, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Městského úřadu Černošice, odboru přestupků (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 27. 8. 2018, č. j. MUCE 51434/2018/OP/FiDa, sp. zn. S–MUCE 16390/2018/OP/FiDa (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), pouze tak, že ve výrokové části změnil text: „a spáchal tak z vědomé nedbalosti“ na text „a spáchal tak z nedbalosti“, a ve zbytku jej potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z nedbalostního přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2018 (dále jen „zákon o silničním provozu“). Uvedeného přestupku se žalobce dopustil z nedbalosti tím, že jako fyzická osoba v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h, neboť dne 12. 3. 2018 v 14:22 hodin v obci Dobřichovice v ulici Tyršova, při řízení motorového vozidla tovární značky D. L., registrační značky X, s vozidlem projížděl měřeným úsekem rychlostí 61 km/h po odečtu možné tolerance měřícího zařízení (-3 km/h), tedy rychlost o 11 km/h vyšší, než která byla v daném úseku povolena. Za spáchání uvedeného přestupku byl žalobci uložen správní trest pokuty ve výši 1 500 Kč a podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), povinnost úhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobce uplatnil dva žalobní body. V prvním z nich namítá, že již v doplnění odvolání namítal, že ze správního spisu není patrné, že by obec Černošice měla uzavřenou veřejnoprávní smlouvu s obcí Dobřichovice týkající se možnosti měřit rychlost Městskou policií Černošice (dále jen „MP Černošice“) na území obce Dobřichovice. Žalobce taktéž namítal, že ze spisu nevyplývá, že strážníci MP Černošice měřili na úseku k tomu určeném Policií České republiky (dále jen „policie“), tudíž měření rychlosti proběhlo v rozporu s § 79a zákona o silničním provozu. Žalobce rovněž tvrdí, že žalovaným uváděné odkazy na webové stránky, z nichž mají být příslušná veřejnoprávní smlouva a souhlas policie s místy měření dostupné, jsou nefunkční a předmětné dokumenty nedohledal. Za podstatné však považuje, že uvedené dokumenty nejsou založeny ve správním spise. Nemohlo jimi tudíž být prováděno dokazování, nadto s nimi žalobce nebyl doteď ani seznámen a nemohl proti nim brojit ani ve správním řízení ani v podané žalobě. Bylo tak porušeno právo žalobce vyjádřit se ke všem podkladům pro rozhodnutí a nebylo prokázáno, že policie byla oprávněna v daném místě měřit. V této souvislosti žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2017, č. j. 9 As 274/2016-37. 3. V druhém žalobním bodě žalobce namítá, že rovněž již ve správním řízení namítal, že policejní vozidlo nebylo řádně ustaveno, což prokázal geometrickou analýzou, kterou ve vyjádření provedl. V této souvislosti navrhl důkaz obsahem návodu k obsluze rychloměru (dále jen „návod k obsluze“), výslechem obsluhy, kterým by bylo prokázáno, jak bylo vozidlo ustaveno, a provedením zpětné geometrické analýzy, kterou žalobce detailně popsal. Tyto důkazy však správní orgány neprovedly. Žalobce nesouhlasí se závěrem, že pokud dojde ke změření rychlosti, znamená to, že bylo měřeno v souladu s návodem k obsluze. Stejný názor zastává i Český metrologický institut, který ověřuje rychloměry, toto stanovisko, připojené k žalobě, navrhuje provést jako důkaz. Tentýž důkaz navrhl žalobce již v řízení před správními orgány. Ty však argumentovaly návodem k obsluze, aniž by jím však prováděly důkaz. Rozhodnutí je tak i nepřezkoumatelné. Žalobce v odvolání taktéž namítal, že správní orgán nezdůvodnil, proč neprovedl navržený důkaz návodem k obsluze a geometrickou analýzou. Dané navrhl prokázat obsahem vyjádření Českého metrologického institutu, které žalobce zaslal společně s doplněním odvolání. 4. Žalobce poukazuje na to, že Český metrologický institut je na rozdíl od výrobce měřících zařízení nezávislá odborná autorita, která na rozdíl od Rametu nemá při vydávání stanovisek žádný zájem. Žalovaný proto měl přihlédnout k novějšímu, a hlavně objektivnějšímu vyjádření Českého metrologického institutu. Žalobce byl krácen i na právu rovnosti zbraní, když správní orgán neprovedl jím navržený důkaz. Správný postup měl být takový, že správní orgán provede důkaz navržený žalobcem, a následně oba důkazy vyhodnotí samostatně co do jejich věrohodnosti, pravdivosti, přesvědčivosti, aktuálnosti, atd., a následně je vyhodnotí ve vzájemné souvislosti a usoudí, který z důkazů bylo na místě upřednostnit, a svůj postup odůvodní. Žalovaný se nevyjádřil ani k námitce týkající se neprovedení důkazu opětovnou geometrickou analýzou a k neprovedení důkazu obsahem návodu k obsluze správním orgánem I. stupně a ani sám tento důkaz neprovedl. Správní orgán I. stupně tyto důkazy neprovedl, a to aniž svůj závěr zdůvodnil. Dokonce ani žalovaný neprovedl navržený důkaz vyjádřením Českého metrologického institutu, a to aniž by uvedl, proč tak učinil. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu vztahující se k tzv. opomenutým důkazům a k povinnosti správních orgánů vypořádat vznesené námitky účastníků. Žalobce navrhuje zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a žádá přiznat náhradu nákladů řízení. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ke zpochybnění oprávnění strážníků MP Černošice měřit rychlost uvedl, že příslušný internetový odkaz je funkční, stejně jako lze veřejnoprávní smlouvu nalézt ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje. Na webové stránce města Černošice je možné nalézt rovněž schválení úseků pro měření policií ze dne 23. 10. 2017. Vadou řízení není, pokud se s nimi žalobce neseznámil. K žalobní námitce nesprávného ustavení policejního vozidla žalovaný uvedl, že si žalobce prostřednictvím svého zmocněnce pro řízení pořídil kopii celého správního spisu a tudíž se seznámil i s náčrtkem postavení vozidel na č. l. 5, s ověřovacím listem rychloměru stejně jako s potvrzením o proškolení obsluhy. S námitkami žalobce se správní orgán I. stupně vypořádal v odůvodnění na stranách třetí a čtvrté. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, náhradu nákladů řízení nepožadoval. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 6. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro posouzení věci relevantní skutečnosti: Správní orgán I. stupně obdržel dne 22. 3. 2018 od MP Černošice oznámení o podezření ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu ze dne 13. 3. 2018, ve kterém je konstatováno, že z jeho spáchání je podezřelý žalobce, neboť dne 12. 3. 2018 v 14:22 hodin v obci Dobřichovice v ulici Tyršova, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, řídil motorové vozidla tovární značky D. L., registrační značky X, kterému byla naměřena rychlost 61 km/h po odečtu možné tolerance měřícího zařízení (-3 km/h), tedy rychlost o 11 km/h vyšší, než která byla v daném úseku povolena. Měření bylo provedeno měřičem rychlosti AD9C, výrobní číslo 11/0450, ověřovací list AMS K22 č. 55/18 (dále jen „rychloměr“). Součást oznámení tvoří dále úřední záznam, záznam o přestupku z rychloměru s dvěma fotografiemi, záznam z místa, nákres na mapovém podkladu z www.mapy.cz, osvědčení o proškolení strážníka, který rychloměr ustavil a ověřovací list rychloměru. Z úředního záznamu mj. plyne, že předmětné vozidlo bylo zastaveno a v jeho řidiči byl identifikován žalobce, který byl seznámen s důvodem zastavení a poučen o dalším způsobu řešení přestupku. Žalobce odmítl vyřešit věc na místě v příkazním řízení a odmítl rovněž se na místě písemně vyjádřit. 7. Příkazem ze dne 10. 4. 2018, č. j. MUCE 22505/2018/OP/FiDa, doručeným dne 13. 4. 2018, byl žalobce uznán vinným shora uvedeným přestupkem a byl mu uložen správní trest pokuty ve výši 1 500 Kč. Proti příkazu podal žalobce prostřednictvím zmocněnce Ing. M. J. odpor doručený správnímu orgánu I. stupně nejprve dne 24. 4. 2018 bez uznávaného el