7 As 10/2009 — Nejvyšší správní soud

51 A 14/2019- 56 - text 15 51 A 14/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: R. M. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Františkem Veselým sídlem Vinohradská 174, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Městský úřad Beroun sídlem Husovo náměstí 68, 266 43 Beroun za účasti: obec Dolní Břežany sídlem 5. května 78, 252 41 Dolní Břežany zastoupena advokátkou Mgr. Veronikou Zelenkovou sídlem Velehradská 88/1, 130 00 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí – usnesení žalovaného ze dne 4. 2. 2019, č. j. MBE/9222/2019/DOPR-DrP, sp. zn. 9265/2017/DOPR, takto: I. Usnesení žalovaného ze dne 4. 2. 2019, č. j. MBE/9222/2019/DOPR-DrP, sp. zn. 9265/2017/DOPR, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Františka Veselého, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhala zrušení usnesení žalovaného ze dne 4. 2. 2019, č. j. MBE/9222/2019/DOPR-DrP, sp. zn. 9265/2017/DOPR (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zastavil řízení podle § 129 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 193/2017 Sb. (dále jen „stavební zákon“) ve spojení s § 66 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „správní řád“) z důvodu, že zaniklo právo, jehož se řízení týká. V odůvodnění žalovaný shrnul, že vedl jako speciální stavební úřad řízení z moci úřední (zahájené dne 24. 7. 2017) ve věci obce Dolní Břežany [zde osoba zúčastněná na řízení (dále jen „obec“)], která je vlastníkem stavby „X“ na pozemcích p. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a X v katastrálním území X a obci X (všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku se nacházejí v tomto k. ú.), neboť se mělo jednat o stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo bez opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním. Žalovaný ale konstatoval, že ve správním spise dohledal oznámení ze dne 16. 4. 2010 (pozn. soudu: jde o datum doručení, oznámení je ve skutečnosti datováno dnem 13. 4. 2010), č. j. 1917/10, jímž obec Městskému úřadu Černošice, odboru dopravy, stavbu (stavební úpravy dané místní komunikace) oznámila. Pokračoval, že podle § 106 stavebního zákona platného ke dni 30. 6. 2010 platilo, že stavební úřad souhlas udělil a bylo možné ohlášenou stavbu provádět, nebyl-li stavebníkovi do 40 dnů ode dne ohlášení stavebnímu úřadu doručen souhlas a ani zákaz podle § 107 citovaného zákona. Žalovaný tak uzavřel, že vše proběhlo v souladu s tehdy platnou právní úpravou, a proto odstranění stavby nenařídil. 2. Žalobkyně nejprve uvedla, že je spoluvlastnicí pozemku p. č. X (dále jen „sporný pozemek“), na jehož části byla bez jejího předchozího souhlasu provedena stavba v podobě stavebních úprav místní komunikace v ulici X v rozsahu prací podle přílohy ke smlouvě o dílo ze dne 17. 5. 2010. Sporný pozemek nadto sousedí i s dalšími pozemky, na nichž se stavba nachází. Žalobkyně tak byla účastnicí správního řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 10 stavebního zákona, jehož průběh v podstatných rysech zrekapitulovala. K důkazu navrhla listiny, které tvoří obsah správního spisu a dále doručenku ze dne 5. 2. 2019 a e-mailovou korespondenci ze dne 5. 3. 2019. 3. Žalobkyně nejprve namítala, že v důsledku nezákonnosti napadeného rozhodnutí ztratila možnost se proti němu (resp. proti porušování jejího vlastnického práva) bránit opravným prostředkem – proti usnesením poznamenaným do spisu totiž není podle § 76 odst. 5 správního řádu odvolání přípustné. 4. Napadené rozhodnutí pokládala též za nepřezkoumatelné z toho důvodu, že žalovaný dostatečně nezohlednil, že stavba byla provedena i na sporném pozemku – ačkoli toto tvrzení žalobkyně osvědčila. 5. Dále žalobkyně namítala, že se napadené rozhodnutí zakládá na nesprávném právním posouzení věci, jelikož žalovaný dovodil fikci souhlasu stavebního úřadu se stavbou ve smyslu § 106 stavebního zákona. Toto ustanovení se však v daném případě neuplatní, neboť se vztahuje pouze na stavby ohlášené podle § 104 stavebního zákona. Oznámení obce ze dne 13. 4. 2010 přitom nelze považovat za ohlášení stavby, jelikož jednak neobsahuje nezbytné náležitosti ohlášení, jednak z něho vyplývá, že se obec (chybně) domnívala, že ve smyslu § 103 odst. 2 stavebního zákona stavba (ani) ohlášení nevyžadovala. Nadto skutečně provedené práce neodpovídaly svým rozsahem pracím oznámeným („ohlášeným“), neboť byly provedeny konstrukční vrstvy, kterými byl změněn vzhled komunikace – byla položena zámková dlažba a osazeny nové obrubníky zalité do betonu. Takové práce přitom nebylo možné provést ani na základě ohlášení stavby, a už vůbec ne bez něj. 6. Pokračovala, že k témuž závěru, že práce oznámené („ohlášené“) neodpovídaly pracím fakticky na stavbě provedeným a že skutečně provedené práce nemohly být předmětem ohlášení stavby podle § 104 stavebního zákona, dospěl již v průběhu řízení také Krajský úřad Středočeského kraje v rozhodnutích ze dne 19. 2. 2018, č. j. 155969/2017/KUSK-DOP/Lac, a ze dne 10. 10. 2018, č. j. 120446/2018/KUSK-DOP/Lac. Žalovaný přesto rozhodl v přímém rozporu s tímto právním názorem odvolacího správního orgánu, čímž porušil § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na svých závěrech vyjádřených v napadeném rozhodnutí, které toliko zopakoval. Navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. 8. Osoba zúčastněná na řízení (obec) ve vyjádření k žalobě zdůraznila, že místní komunikaci nevybudovala. Cesta vznikla v době, kdy ji ještě nevlastnila, existovala zde od nepaměti – do jejího vlastnictví byla převedena na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, přičemž stavební dokumentaci k ní nemá. Obec místní komunikaci toliko opravovala (provedla její údržbu) v roce 2004 a 2010. Souhlasila se žalovaným, že za situace, kdy jí jako stavebníkovi nebyl k oznámení stavební úpravy místní komunikace ze dne 13. 4. 2010 doručen zákaz podle § 107 stavebního zákona, uplatnila se fikce, že stavební úřad souhlas udělil. Nelze proto na stavbu pohlížet jako na stavbu provedenou v rozporu s právními předpisy – žalovaný tak postupoval správně, pokud řízení o odstranění stavby zastavil. Poukázala na to, že se problém žalobkyně dotýká pouze nepatrné části sporného pozemku a je možné ho řešit občanskoprávním jednáním – to však žalobkyně odmítá, byť je zřejmé, že zde veřejný zájem převažuje nad zájmem soukromým. Není zároveň možné, aby docházelo k odstraňování mnoha kilometrů silnic po celé České republice, k nimž není k dispozici stavební dokumentace, a aby obce byly nuceny ze svých skrovných rozpočtů napravovat pochybení státu, k nimž došlo před rokem 1991. Navrhla proto žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Podstatný obsah správního spisu 9. Obsah správního spisu tvoří na prvním místě dopis žalobkyně (a další spoluvlastnice sporného pozemku J. V.) s přílohami ze dne 19. 3. 2014, ve kterém podatelky upozornily na to, že v místě před domem č. p. X v ulici X byla ulice (cesta) vybudována (rozšířena a vydlážděna zámkovou dlažbou) bez souhlasu vlastníků sporného pozemku, ačkoli se také na něm nachází. Podatelky dále uvedly, že se dozvěděly, že má být ulice navíc prodloužena až k pozemku p. č. X a ke stávající cyklostezce, o čemž svědčí smlouva o budoucí smlouvě darovací uzavřená dne 30. 8. 2011 mezi obcí a stavebníkem rodinného domu na pozemku p. č. X. Na jejím základě se tento stavebník zavázal, že v budoucnu prodlouží stávající místní komunikaci v ulici X na pozemku p. č. X (parcela dle mapy pozemkového katastru PK 354). Obecní úřad Dolní Břežany proto obě požádaly, aby bylo stavebníkovi nařízeno, že má zastavit stavební práce související s opravou a rozšířením místní komunikace do doby, než se dořeší majetkoprávní vztahy mezi obcí a vlastníky sporného pozemku. 10. Podáním ze dne 16. 7. 2014 adresovaným Obecnímu úřadu Dolní Břežany J. V. požádala o vydání rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby „ulice X, místní komunikace“ umístěné zčásti na sporném pozemku s tím, že stavba byla provedena bez předchozího souhlasu vlastníků sporného pozemku a bez stavebního povolení. Tento podnět k zahájení řízení byl postoupen Městskému úřadu Černošice. 11. Ve dnech 24. 3. 2015 a 16. 6. 2015 proběhla místní šetření a dále v červenci 2015 Ing. K. J., zeměměřičská inženýrka, provedla na místě měření a pořídila fotodokumentaci, načež zpracovala „Znázornění a vyčíslení zpevněných ploch zasahujících do soukromých pozemk