54 Na 10/2021 — Nejvyšší správní soud

54 Na 10/2021- 6 - text 3 54Na 10/2021 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL. M. , M.A., ve věci navrhovatelky: J. S. bytem X o návrhu na vydání předběžného opatření nařizujícího zastavení výstavby takto: I. Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce se vrací jistota ve výši 10 000 Kč, která jí bude z účtu Krajského soudu v Praze vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze obdržel dne 10. 6. 2021 návrh na vydání předběžného opatření, v němž navrhovatelka jakožto vlastnice pozemků p. č. X, X, X a st. X v k. ú. N. U. R. a obci N. žádá, aby soud vydal předběžné opatření o zastavení výstavby stavby „Průmyslový park Loděnice“ na pozemcích p. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a X v k. ú. L. U. B. a obci L. s poukazem na to, že v řadě řízení, jež jsou v souvislosti s touto stavbou vedena, nejsou dostatečně reflektovány její námitky a není s ní řádně jednáno jako s neopomenutelným účastníkem. Navrhovatelka neoznačila, vůči komu podaný návrh směřuje. V závěru uvedla, že pokud její návrh nepovede k nápravě, bude nucena podat žalobu. Současně navrhovatelka složila na účet soudu jistotu ve výši 10 000 Kč. 2. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „[b]yl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat“ (důraz přidán soudem). 3. Z citovaného ustanovení je patrné, že soud ve správním soudnictví může vydat předběžné opatření při současném splnění tří základních předpokladů, jimiž jsou 1) existence návrhu na zahájení řízení ve věci samé, 2) podání návrhu na vydání předběžného opatření a 3) potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. 4. Předběžné opatření tedy lze vydat jen v průběhu soudního řízení, nikoli před jeho zahájením nebo po jeho skončení. V tomto ohledu se právní úprava předběžného opatření v s. ř. s. liší od právní úpravy dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), která připouští nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (viz § 74 odst. 1 o. s. ř.). Je-li ve správním soudnictví navrženo vydání předběžného opatření, ačkoliv současně nebyl podán návrh ve věci samé (žaloba), nezbývá soudu nic jiného než návrh na vydání předběžného opatření odmítnout (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 1. 2012, č. j. 15 A 1/2012-4, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, č. j. 3 Na 135/2017-8, obě dostupná na www.nssoud.cz). 5. Soud ověřil, že navrhovatelka nepodala u zdejšího soudu žádnou žalobu, jež by svým předmětem souvisela s tím, čeho se domáhá návrhem na vydání předběžného opatření (před Krajským soudem v Praze ostatně není vedeno žádné řízení, v němž by navrhovatelka byla účastníkem řízení či osobou zúčastněnou na řízení). 6. Jelikož není splněn již prvotní předpoklad pro vydání předběžného opatření, soud podaný návrh odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Za této situace se soud již nezabýval splněním dalších dvou zákonných předpokladů. 7. Pro úplnost soud dodává, že ze složky listin připojených k návrhu vyplývá, že v dané věci žalobkyně mj. dne 8. 6. 2021 podávala odvolání proti územnímu rozhodnutí ze dne 25. 5. 2021 o umístění stavby přeložky vedení nízkého napětí na pozemku p. č. X, jež patrně souvisí se stavbou průmyslového parku na pozemcích sousedících s pozemky navrhovatelky. Z předložených listin neplyne ani to, že by ostatní části stavby průmyslového parku již byly konečným způsobem projednány správními orgány, stavby byly pravomocně umístěny a povoleny a žalobkyně neúspěšně vyčerpala řádné opravné prostředky ve správním řízení (odvolání), jakožto nezbytný předpoklad pro podání žaloby proti rozhodnutí postupem dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Obavy žalobkyně se tak jeví být předčasnými, jelikož před pravomocným povolením nelze stavbu (legálně) realizovat. Zároveň se nabízí závěr, že s ohledem na nevyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení jakožto nezbytného předpokladu pro předložení věci správnímu soudu (zásada subsidiarity správního soudnictví zakotvená v § 5 s. ř. s.) ještě není důvod, aby ve věci byla podávána správní žaloba, neboť dosud není jisté, že námitky navrhovatelky skutečně nebudou správními orgány vyslyšeny. 8. Konečně soud dodává, že z návrhu nelze bezpečně určit, vůči komu návrh směřuje, což představuje nezbytnou náležitost návrhu na předběžné opatření. S ohledem na argumentaci nedostatečným respektem k právům navrhovatelky jakožto účastníka územních a stavebních řízení ve věci stavby průmyslového parku soud vyhodnotil podaný návrh jako návrh ve správním soudnictví a takto jej také posoudil. V takovém případě (jednalo-li by se o žalobu proti rozhodnutí) by žalovaným měl být Krajský úřad Středočeského kraje, jakožto správní orgán, který zamítl odvolání navrhovatelky. 9. Na druhou stranu nelze vyloučit, aby navrhovatelka návrh podávala v souvislosti se soukromoprávní žalobou na ochranu vlastnického práva, jež by patrně směřovala proti vlastníkům sousedních pozemků či subjektům reálně provádějícím s jejich souhlasem pro sebe stavební práce. Pak by bylo možné podat návrh na předběžné opatření podle § 75 o. s. ř. i před podáním žaloby, ovšem k řízení by byl věcně příslušný okresní soud a důvody návrhu by měly být založeny na občanskoprávních vztazích mezi navrhovatelkou a žalovaným(i). Takto ovšem podaný návrh není formulován, přičemž jen jeho forma (složení jistoty dle § 75b odst. 1 o. s. ř., návrh předcházející podání žaloby) nemůže převážit nad jeho obsahem, z nějž plyne, že se jedná o návrh směřující do správního soudnictví. Proto soud návrh neodmítal podle § 46 odst. 2 s. ř. s. 10. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky dle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 11. O vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč soud rozhodl za analogického použití § 75b odst. 4 o. s. ř., který stanoví, že soud navrhovateli vrátí jistotu, došlo-li k odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. K tomu soud pouze na okraj podotýká, že ve správním soudnictví se jistota k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, neskládá. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Praha 16. června 2021 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.