1 As 100/2021 — Nejvyšší správní soud

55 A 1/2020- 63 - text 11 55 A 1/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: Autodoprava Máša s.r.o., IČO: 28348575, sídlem Tůmy Přeloučského 869, Přelouč, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 81/11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2019, č. j. 141155/2019/KUSK-DOP/Hav, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2019, č. j. 141155/2019/KUSK-DOP/Hav, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Kolín (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 5. 2019, č. j. MUKOLIN/OD 53690/19-ham (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 42b odst. 1 písm. s) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 28. 7. 2016 (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), za což jí byla uložena pokuta ve výši 18 000 Kč a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Přestupku se měla dopustit tím, že dne 21. 6. 2016 v 10:03 hodin provozovala na pozemní komunikaci č. II/125 v obci Kolín-Sendražice v ulici Ovčárecká ve směru jízdy na obec Ovčáry motorové vozidlo tovární značky I., registrační značky X, které při vysokorychlostním kontrolním vážení překročilo hodnoty stanovené v § 37 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 2 písm. a) vyhlášky Ministerstva dopravy č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 9. 2018 (dále jen „vyhláška o schvalování technické způsobilosti“). Dle zjištění správního orgánu I. stupně došlo k překročení nejvyšší povolené hmotnosti u nápravy č. 2 o 1 182 kg (největší povolená hmotnost 11 500 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 12 682 kg) a k překročení nejvyšší povolené hmotnosti motorového vozidla o 1 255 kg (největší povolená hmotnost 18 000 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 19 255 kg). Obsah žaloby a vyjádření k žalobě 1. Žalobkyně v žalobě nejprve namítla, že žalovaný se nevypořádal s tím, že ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 2 písm. a) vyhlášky o schvalování technické způsobilosti byla s účinností od 1. 10. 2018 zrušena. Dále konstatovala, že vážené vozidlo tovární značky I. registrační značky X je dle osvědčení o registraci zařazeno do kategorie N2, která označuje vozidla s hmotností nepřevyšující 12 tun. Provozní hmotnost vozidla činí 5 950 kg a nejvyšší technicky povolená hmotnost 11 990 kg, přičemž na jednu nápravu je nejvyšší povolená hmotnost 4 800 kg, resp. 8 500 kg. Tyto údaje udávané výrobcem uvedené na kartě vozidla a v osvědčení o jeho registraci měly správní orgány k dispozici. Celému vozidlu byla podle vážních lístků naměřena hmotnost 20 269 kg před odpočtem. Z technického pohledu nemohlo být dle žalobkyně měření provedeno správně, neboť vozidlo by se při této hmotnosti vůbec nerozjelo. Zdůraznila, že touto námitkou se žalovaný vůbec nezabýval. Doplnila, že Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (dále jen KSÚS“) provedla dne 18. 8. 2016 měření příčné nerovnosti vozovky u dotčeného vážního stanoviště s výsledkem, že měřící stanoviště vykazuje odchylky. Bylo shledáno, že přestupky tam spáchané ode dne 19. 8. 2016 do 31. 12. 2016 nelze považovat za prokázané. Nerovnosti nevznikly ze dne na den. Dle žalobkyně je možné, že vážní stanoviště nesplňovalo předepsané hodnoty již v den, kdy se měla údajného přestupku dopustit. Žalobkyně se s ohledem na zjištěné příčné nerovnosti vozovky a naměřené hodnoty, které považuje z technického hlediska za nereálné, domnívá, že došlo k chybnému vážení a přestupku se nedopustila. Rovněž namítla, že pokud došlo v roce 2019 k zahájení řízení o přestupku spáchaného v roce 2016, jde o porušení zásad správního řízení a práva na spravedlivý proces. Žalobkyni tím bylo znemožněno neprodleně po údajném spáchání přestupku požádat o přezkum místa vážení. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že došlo ke změně zákona o pozemních komunikacích a vyhlášky o schvalování technické způsobilosti, nicméně nová právní úprava nebyla pro žalobkyni příznivější, a proto postupoval podle dosavadních předpisů. Žalovaný dále s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2018, č. j. 30 A 153/2016-76, konstatoval, že naměřený údaj z certifikovaného a řádně ověřeného měřicího zařízení představuje objektivní důkaz o naměřené hodnotě. Pokud žalobkyně zpochybňovala zjištění správních orgánů, měla předložit důkazy, že vynaložila veškeré úsilí, aby předešla porušení povinnosti. Jelikož je součástí správního spisu certifikát o ověření měřícího zařízení, obecné námitky žalobkyně nemohou správnost měření zpochybnit. Váhy v době spáchání přestupku ani později nevykazovaly žádnou vadu funkčnosti. Dne 18. 8. 2016 bylo KSÚS provedeno měření příčné nerovnosti, jehož výsledky prokázaly, že stavební stav komunikace vykazoval odchylky, které byly v rozporu s opatřením obecné povahy Českého metrologického institutu. Žalovaný proto stanovil, že přestupky podle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích spáchané v tomto místě ode dne 19. 8. 2016 do 31. 12. 2016 nelze považovat za prokázané. Přestupek spáchaný žalobkyní do tohoto období nespadá. Žalovaný zdůraznil, že nešlo o vadu váhy, nýbrž stavební závadu komunikace. 3. V replice žalobkyně zejména opětovně zpochybnila správnost měření s ohledem na nejvyšší možnou technickou hmotnost vozidla. Dále uvedla, že judikatura, na kterou poukázal žalovaný, se netýkala skutečnosti, kdy vozidlu spadajícímu do kategorie N2 (do 12 tun) byla naměřena hmotnost přes 20 tun. Na žalobním návrhu setrvala v plném rozsahu. Podstatná skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 4. Ze správního spisu vyplývá, že dne 23. 10. 2018 předala KSÚS správnímu orgánu I. stupně vážní lístky z vysokorychlostního vážení vozidel v Kolíně-Sendražicích. Dle vážního lístku evidenční číslo X z vysokorychlostního kontrolního vážení provedeného dne 21. 6. 2016 v 10:03 hodin, jehož součástí je fotodokumentace z místa vážení, byla vozidlu žalobkyně tovární značky I. registrační značky X na pozemní komunikaci č. II/125 v Kolíně v části města Kolín-Sendražice v ulici Ovčárecká ve směru jízdy na obec Ovčáry naměřena na váze pro vysokorychlostní kontrolní vážení typu CrossWIM výrobní číslo 312013 na nápravu č. 1 okamžitá hmotnost před odpočtem 6 019 kg, po odpočtu 5 356 kg, na nápravu č. 2 okamžitá hmotnost před odpočtem 14 250 kg, po odpočtu 12 682 kg, okamžitá hmotnost motorového vozidla před odpočtem 20 269 kg a po odpočtu 19 255 kg. Vážní lístek byl vyhotoven dne 18. 10. 2018 osobou pověřenou KSÚS. Součástí spisu bylo potvrzení o ověření stanoveného měřidla – váhy pro kontrolní vysokorychlostní vážení silničních vozidel výrobce CROSS Zlín, a.s., typu CrossWIM, výrobní číslo 31/2013, v ulici Ovčárecká v Kolíně ve směru na Ovčáry, které bylo vydáno dne 11. 12. 2015. 5. Správní orgán I. stupně na základě vlastního šetření zjistil, že žalobkyně je podezřelá ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit tím, že jako provozovatel motorového vozidla registrační značky X dne 21. 6. 2016 v 10:03 hodin na pozemní komunikaci v obci Kolín-Sendražice ulici Ovčárecká ve směru jízdy na Ovčáry provozovala toto motorové vozidlo, které při vysokorychlostním vážení překročilo hodnoty stanovené § 37 vyhlášky o schvalování technické způsobilosti. Přílohami úředního záznamu vyhotoveného správním orgánem I. stupně označeného jako „Oznámení o podezření z přestupku“ jsou vážní lístek z vysokorychlostního kontrolního vážení, pověření KSÚS, protokol o školení pověřené osoby, potvrzení o ověření stanoveného měřidla, předávací protokol KSÚS, doklad o výsledku vysokorychlostního vážení a výpis z karty vozidla. 6. Příkazem ze dne 30. 1. 2019, č. j. MUKOLIN/OD 10607/19-ham, doručeným žalobkyni dne 31. 1. 2019, byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem podle § 42b odst. 1 písm. s) zákona o pozemních komunikacích, jehož skutkovou podstatu měla naplnit jednáním uvedeným v odstavci 1 tohoto rozsudku, a byla jí uložena pokuta ve výši 18 000 Kč. Proti příkazu podala žalobkyně dne 5. 2. 2019 odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu. Správní orgán I. stupně posléze pokračoval v řízení. 7. Součástí správního spisu je protokol o měření příčné nerovnosti obrusné vrstvy vozovky vysokorychlostního vážního místa v Kolíně-Sendražicích dne 23. 6. 2016, jehož přílohou js