2 As 212/2015 — Nejvyšší správní soud

43 A 69/2022- 64 - text 13 43 A 69/2022 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda ve městě Dobříš zastoupen advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem sídlem Lublaňská 18, Praha 2 proti odpůrci: město Dobříš sídlem Mírové náměstí 119, Dobříš o návrhu na vyhlášení místního referenda, takto: I. Vyhlašuje se místní referendum na území města Dobříš o těchto otázkách: Otázka 1: „Souhlasíte, aby Zastupitelstvo města Dobříš bez zbytečných odkladů a v souladu s právními předpisy schválilo takovou změnu územního plánu města Dobříš, která v lokalitě B. vyjme ze zastavitelných ploch pozemky, které byly ke dni vyhlášení tohoto referenda (27. 9. 2022) ve vlastnictví města Dobříše, s výjimkou pozemku parcelní číslo Xa v katastrálním území Dobříš, který je zařazen do plochy využitelné pro občanské vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení?“ Otázka 2: „Souhlasíte, aby Zastupitelstvo města Dobříš zachovalo v územním plánu stanovené zásady etapizace, kde je mimo jiné určeno, že z obytných ploch by neměla být zahajována výstavba v dalších lokalitách do doby realizace velké většiny rodinných domů v lokalitách: N. P., J., N. K., Z. z., a při nejbližší změně územního plánu upřesnilo, že velkou většinou se v tomto rozumí nejméně 85%?“ Otázka 3: „Má územní plán města Dobříše i jeho změny vylučovat rozšíření možnosti zástavby v okolní krajině oproti současnému stavu v lokalitách, které byly ke dni vyhlášení tohoto referenda (27. 9. 2022) nezastavěným územím, s výjimkou případů, kdy by nutnost změny vyplývala z právního předpisu nebo kdyby se jednalo o veřejně prospěšné stavby?“ II. Místní referendum na území města Dobříš se bude konat současně s volbou prezidenta republiky ve dnech 13. a 14. 1. 2023. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah návrhu 1. Navrhovatel se návrhem podaným a doručeným soudu dne 28. 8. 2022 ve 14:56:20 hod. domáhá podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyhlášení místního referenda ve městě Dobříš. 2. Navrhovatel v návrhu na zahájení řízení uvedl, že dne 22. 6. 2022 podal Městskému úřadu Dobříš (dále jen „městský úřad“) návrh na konání místního referenda dle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. (dále jen „zákon o místním referendu“), a to o následujících otázkách: Otázka 1: „Souhlasíte, aby zastupitelstvo města Dobříš bez zbytečných odkladů a v souladu s právními předpisy schválilo takovou změnu územního plánu města Dobříš, která v lokalitě B. vyjme ze zastavitelných ploch pozemky, které jsou k dnešnímu dni ve vlastnictví města Dobříše, s výjimkou pozemku parcelní číslo Xa v katastrálním území Dobříš, který je zařazen do plochy využitelné pro občanské vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení?“ Otázka 2: „Souhlasíte, aby zastupitelstvo města Dobříš zachovalo v územním plánu stanovené zásady etapizace, kde je mimo jiné určeno, že z obytných ploch by neměla být zahajována výstavba v dalších lokalitách do doby realizace velké většiny rodinných domů v lokalitách: N. P., J., N. K., Z. z., a při nejbližší změně územního plánu upřesnilo, že velkou většinou se v tomto rozumí nejméně 85%?“ Otázka 3: „Má územní plán města Dobříše i jeho změny vylučovat rozšíření možnosti zástavby v okolní krajině oproti současnému stavu v lokalitách, které jsou k dnešnímu dni nezastavěným územím, s výjimkou případů, kdy by nutnost změny vyplývala z právního předpisu nebo kdyby se jednalo o veřejně prospěšné stavby?“ 3. Navrhovatel původně požadoval, aby zastupitelstvo odpůrce vyhlásilo referendum souběžně s termínem komunálních voleb ve dnech 23. a 24. 9. 2022, popř. v termínu voleb prezidenta republiky. 4. Ačkoliv zmocněnkyně navrhovatele obdržela přípis městského úřadu ze dne 8. 7. 2022, podle kterého návrh na vyhlášení referenda obsahuje všechny náležitosti podle § 10 zákona o místním referendu i dostatečný počet podpisů a ačkoliv rada odpůrce předala návrh na vyhlášení referenda zastupitelstvu odpůrce, to na zasedání dne 8. 8. 2022 referendum nevyhlásilo, neboť nebylo usnášeníschopné. Na náhradním zasedání dne 22. 8. 2022 zastupitelstvo odpůrce navržené usnesení o vyhlášení referenda nepřijalo, referendum o žádné z otázek tedy nevyhlásilo. 5. Podle navrhovatele návrh na vyhlášení referenda neměl nedostatky a otázky vyhovují požadavkům § 6-8 zákona o místním referendu. Referendum tedy mělo být vyhlášeno. 6. S poukazem na nepravděpodobnost vyhlášení referenda soudem tak, aby mohlo ještě proběhnout spolu s volbami do obecního zastupitelstva, požádal navrhovatel o vyhlášení referenda souběžně s volbami prezidenta republiky, resp. jejich prvním kolem, ve dnech 13. a 14. 1. 2023, neboť tak je dodržena zásada, podle které se při stanovení termínu konání referenda má zohlednit to, aby mělo pokud možno platný výsledek, přičemž se má respektovat zákonná lhůta 90 dnů, není-li v blízkém časovém horizontu vhodnější termín, jako tomu je právě v daném případě. Poukázal při tom na rozsudky NSS ze dne 5. 3. 2015, č. j. Ars 11/2014-42, a ze dne 2. 10. 2014, č. j. Ars 3/201441). Vyjádření odpůrce 7. Odpůrce ve vyjádření k návrhu popsal chronologii návrhu na vyhlášení referenda a jeho posuzování orgány obce. Nezpochybnil splnění formálních náležitostí návrhu na vyhlášení referenda. Jeho konání o všech třech otázkách je však dle něj nepřípustné. V tomto směru výslovně odkázal na analýzu zpracovanou advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti, s.r.o. ze dne 26. 8. 2022 (dále jen „analýza otázek“), která je součástí správního spisu. 8. Otázka 1 nerespektuje terminologii zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Pokud se navrhovatel domnívá, že kladným výsledkem místního referenda má být povinnost zastupitelstva města vydat změnu územního plánu, pak je dle názoru odpůrce konání místního referenda nepřípustné z důvodů dle § 7 písm. e) zákona o místním referendu, neboť vydání územního plánu je zvláštním řízením dle stavebního zákona. Pokud tím navrhovatel myslí, že kladný výsledek místního referenda by představoval povinnost zastupitelstva odpůrce vrátit pořizovateli zpracovávajícímu změnu územního plánu k přepracování s pokyny, pak by konání místního referenda bylo přípustné. S ohledem na judikaturu však bude otázka vyhodnocena spíše jako přípustná než jako nepřípustná. Věcně odpůrce otázku 1 nerozporuje. 9. Otázka 2 je dle zpracované analýzy otázek v souladu s § 8 odst. 3 a též s § 7 písm. d) a e) zákona o místním referendu. To ovšem neznamená, že by platné a závazné rozhodnutí v místním referendu o této otázce bránilo zohlednit při pořizování příslušné změny územního plánu otázku proporcionality etapizace vůči právům dotčených vlastníků či soulad výsledného řešení s právními předpisy. Právě naopak, z rozsudku NSS ze dne 12. 1. 2016, č. j. 2 As 212/2015-27, Územní plán T., vyplývá, že závaznost výsledku místního referenda znamená, že obec musí jeho výsledek prosazovat způsobem souladným s právními předpisy, tedy včetně zohlednění např. cílů a úkolů územního plánování, přiměřenosti apod. 10. Odpůrce má však za to, že otázka 2 je nepřípustná podle § 7 písm. d) zákona o místním referendu, neboť by způsobila, že rozhodnutí by mohlo být v rozporu s právními předpisy. Navržené zvýšení požadovaného procenta zastavěnosti (z 50 či 75 % na 85%) totiž povede k prodloužení doby trvání etapizace. Jak vyplývá z analýzy stejné advokátní kanceláře ve věci návrhu etapizace (dále jen „analýza etapizace“), navržené procento fakticky povede k vyloučení výstavby v jiných plochách. Ne každý vlastník totiž v dohledné době bude stavět. To dle analýzy etapizace může vést k nepřiměřenosti takového zásahu do vlastnických práv, popř. ke vzniku povinnosti nahradit vlastníkům újmu. Prosazované prodloužení doby etapizace může být v rozporu se zásadou kontinuity, předvídatelnosti a transparentnosti (poukázal na rozsudky NSS ze dne 21. 10. 2009, č. j. 6 Ao 3/2009-76, nebo ze dne 27. 7. 2010, č. j. 6 Ao 2/2010-102, a nález Ústavního soudu ze dne 09. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 655/17). Pakliže zde existují pochybnosti, že může existovat rozpor s právními předpisy, měl by soud rozhodnout v neprospěch referenda, neboť soud nemůže v nynějším řízení zkoumat velmi složitou problematiku územního plánování a rozpor vyloučit. 11. Navíc není jasné, z jakého základu se požadovaných 85% má počítat. V platném územním plánu se požívá pojem „velká většina“, návrh změny č. 3 vyžaduje prostou nadpoloviční většinu. K březnu 2022 podíl zastavěnosti v jednotlivých dotčených lokalitách (včetně povolených a rozestavěných domů) dosahoval hodnot 76 %, resp. 85 %, 83 % a 58 %. Situaci nicméně komplikuje skutečnost, že návrh změny č. 3 územního plánu vztahuje hodnotu 50 % pouze k „plánovan