1 As 11/2020 — Nejvyšší správní soud

55 A 82/2019- 74 - text 16 55 A 82/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobců: a) Mgr. P. B. bytem X b) Ing. P. Š. bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Vladislavou Hanákovou, Ph.D. sídlem nám. Dr. Tyrše 56, Čechtice proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod Sídlištěm 9, Praha 8 za účasti osoby zúčastněné na řízení: JUDr. I. S., bytem X zastoupen advokátem Mgr. Janem Dáňou sídlem Václavské náměstí 11, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2019, č. j. ZKI PR-O-37/588/2019-7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Katastrální úřad pro Středočeský kraj rozhodnutím ze dne 11. 3. 2019, č. j. OR-866/2017-201-118, rozhodl podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb., takto: „1. Na podkladě neměřického záznamu č. X pro katastrální území P. N. S. bude z pozemkové parcely č. XA oddělena pozemková parcela č. XB s výměrou 7 m2. Pozemková parcela č. XB bude evidována s duplicitním zápisem vlastnictví pro Mgr. B. P. podle darovací smlouvy ze dne 30. 12. 2009 (spoluvlastnický podíl ve výši 1/3), Ř. R. podle kupní smlouvy ze dne 2. 12. 2013 (spoluvlastnický podíl ve výši 1/3), Ing. Š. P. podle kupní smlouvy ze dne 2. 12. 2013 (spoluvlastnický podíl ve výši 1/3) na straně jedné a pro Ing. F. J. podle darovací smlouvy ze dne 14. 9. 2011 (spoluvlastnický podíl ve výši 1/4), Bc. K. M. podle darovací smlouvy ze dne 14. 9. 2011 (spoluvlastnický podíl ve výši 1/4) a MVDr. M. P. podle darovací smlouvy ze dne 14. 9. 2011 (spoluvlastnický podíl ve výši 1/2) na straně druhé. Na podkladě neměřického záznamu č. X pro katastrální území P. N. S. bude změněno geometrické a polohové určení společné hranice pozemkových parcel č. XC a XC a geometrické a polohové určení společné hranice pozemkových parcel č. XD a XE; pozemková parcela č. XC bude evidována s výměrou 290 m2, pozemková parcela č. XD bude evidována s výměrou 8 232 m2 a pozemková parcela č. XE s výměrou 22 044 m2. Pozemková parcela č. XF bude v katastrálním operátu pro katastrální území P. N. S. evidována s výměrou 80 m2, pozemková parcela č. 3480/14 s výměrou 360 m2 a pozemková parcela č. XA s výměrou 403 m2. 2. Námitce, kterou podali žadatelé Mgr. B. P., Ing. Š. P. a Ř. R. proti způsobu evidování pozemkové parcely č. XC a pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr p. č. XF, původní katastrální území N., v obnoveném katastrálním operátu pro katastrální území P. N. S., se vyhovuje.“ 2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dál jen „napadené rozhodnutí“) potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu a zamítl odvolání žalobců. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že nebylo zjištěno, že by vytyčení v roce 1995 bylo provedeno chybně. Ze soutisku katastrální mapy digitalizované (KMD) a rastru mapy pozemkového katastru (PK) je zřejmé, že vytyčená hranice (mezi body č. 362-29 a 362-30) se neliší od zobrazení hranice v mapě pozemkového katastru o více, než je mezní polohová odchylka pro body s kódem kvality 8. Tvrzení žalobců, že západní hranice parcely č. XJ má končit v bodě 362-34 a nikoli v bodě 362-30 z ničeho nevyplývá a ani žalobci toto tvrzení nedoložili. V protokolu o vytyčení hranice je uvedeno, že vytyčení bylo provedeno i na podkladu geometrického plánu Ing. F. ze dne 13. 7. 1925. Skutečnost, že vytyčený pozemek měl stejnou výměru jako původní pozemek PK p. č. XG není možné považovat za důkaz toho, že vytyčení bylo provedeno chybně. Na základě vytyčení byl vyhotoven geometrický plán č. 362-94/95, který byl předmětem zápisu do katastru nemovitostí pod položkou výkazu změn č. 89/1996. Katastrální úřad proto postupoval správně, jestliže použil tento geometrický plán při obnově katastrálního operátu. Nic na tom nemění ani skutečnost, že původní vlastníci pozemku PK p. č. XF nebyli k vytyčení přizváni. 3. K vložení bodu č. 1544-1 na spojnici bodů č. 1409-3557 a 1409-3917 v neměřickém záznamu č. X žalovaný uvedl, že menší lom na hranici parcely nemusí být v mapě vyhotovené v měřítku 1:2880 zobrazitelný. Nadto na originálu mapy PK je v místě hranice mezi parcelami PK p. č. XH a XF skvrna (poměrně velká kaňka), která zobrazení hranice překrývá a není možné její přesné určení. Na rastrovém obrazu mapy PK pak, kromě uvedené kaňky, část zobrazení této hranice zcela chybí. V místech, kde je na rastrovém obrazu hranice mezi parcelami viditelná, se od svého obrazu v neměřickém záznamu č. X neliší o více, než je mezní chyba zobrazení. Žalovaný doplnil, že pokud vlastníci nejsou spokojeni s přesností hranice, která vyplývá z podkladů použitých pro její určení a kterou není katastrální úřad oprávněn sám změnit, mohou si po vzájemné dohodě nechat hranici zpřesnit. Žalobci uvedli, že se odvolávají proti rozhodnutí v celém rozsahu, nijak však nespecifikovali, v čem vidí pochybení u opravy hranice pozemku mezi parcelami č. XE a XC v neměřickém záznamu č. X. Tato hranice byla při obnově operátu doplněna z rastrového obrazu analogové mapy KN po blokové transformaci. Ze soutisku tohoto rastru a KMD s vyznačenou opravou podle neměřického záznamu č. X je podle žalovaného zřejmé, že po opravě bude zobrazení této hranice s mapou KN v souladu. 4. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k novému projednání. Obsah žaloby 5. Žalobci uvedli, že byli spoluvlastníky pozemku p. č. XI v původním katastrálním území N., který byl v rámci obnovy katastrálního operátu doplněn do katastru nemovitostí pro katastrální území P. N. S. jako pozemky p. č. XE, XB a XC. 6. Žalobci namítají nesprávnost evidování geometrického a polohového určení pozemku p. č. XF v severovýchodní a východní části. Ve vztahu k východní části uvádí, že vytyčovací náčrt č. X nemůže být závazným dokladem o průběhu vlastnické hranice pozemků, neboť ze souvisejících podkladů vyplývá, že s vytyčením hranice nebyli seznámeni dotčení vlastníci sousedních pozemků. Vytyčovací náčrt neobsahuje ani žádný projev vůle vlastníků pozemku p. č. XF k průběhu hranice podle § 49 a § 50 katastrálního zákona. Žalobci mají za to, že závaznost geometrického určení se týká pouze účastníků konkrétního právního jednání ohledně konkrétní nemovitosti, což potvrzuje komentářová literatura. Výklad katastrálního úřadu je rovněž chybný v tom, že jednostranně provedené vytyčení by mělo být závazným geometrickým určením přesto, že vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k pozemkům. Vytyčovací náčrt č. X jako takový nemůže být podkladem pro geometrické určení vlastnické hranice mezi pozemky p. č. XE a XJ, neboť neobsahuje žádný projev vůle vlastníka pozemku p. č. XE k průběhu této hranice. 7. Žalobci dále namítli, že vytyčovací náčrt č. X byl v roce 1996 proveden chybně, protože jeho výsledek neodpovídal použitým podkladům a nebyly respektovány základní zeměměřické zásady. Žalovaný odbyl opakovanou námitku nesprávnosti vytyčovacího náčrtu poukazem na nepřekročení mezní polohové chyby, z čehož dovodil jeho správnost. Takové hodnocení (na základě jediného kritéria) je však podle žalobců nedostačující. Žalovaný provedl ověření jen ve vztahu k aktuálním podkladům pro obnovu operátu, tj. k souřadnicím bodů z vyrovnané a transformované mapy pozemkového katastru. Přesto, že tato transformace mohla mít podstatný vliv na správnost souřadnic, žalovaný se kontrolou její správnosti nezabýval. Neposuzoval tedy správnost vytyčovacího náčrtu v jeho původním stavu a ve vztahu k předpisům a údajům katastru platným v době jeho vyhotovení. U vytyčovacího náčrtu č. X je rovněž překvapivé, že přes vytyčení provedené na základě chybně zjištěných podkladů, dokázal vyhotovitel i z těchto chybných podkladů vytyčit pozemek p. č. XG se zcela shodnou výměrou, jaká byla evidována v parcelním protokolu pozemkového katastru. Z důvodu výrazného posunu bodů (byť v mezích povolené chyby) totiž muselo zákonitě dojít i k nesouladu evidované výměry s výměrou vypočtenou z vytyčených souřadnic. Žalovaný výrazné posunutí bodů přiznává, konkrétní údaj však nezmiňuje. Údaje o velikosti mezní odchylky v poloze bodu č. 362-29 a 362-30, na nichž je postavena obhajoba žalovaného ohledně správnosti postupu katastrálního úřadu, musí být konkrétně vyčísleny v rozhodnutí žalovaného. I přes tyto nedostatky se žalobci domnívají, že se jedná o posun o více než 2 m, čemuž by odpovídal rozdíl ve vypočtené ploše více než 100 m2, ačkoli dle výpočtu je výměra doplňované parcely č. XG zcela shodná s evidovaným údajem. Z výsledku je zřejmé, že zhotovitel náčrtu dal u vytyčovaného pozemku předno