2 As 187/2017 — Nejvyšší správní soud

41 A 17/2023- 60 - text 8 41 A 17/2023 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatelů: a) JUDr. B. Č., bytem X b) L. Č., bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Radkem Pokorným, se sídlem Klimentská 1216/46, Praha, proti odpůrkyni: obec Kosoř, se sídlem Průběžná 206, Kosoř - Třebotov, zastoupená advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., sídlem Klokotská 103/13, Tábor, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Spolek Na Skalách, IČO: 27022790, se sídlem K Lochkovu 6/2, Praha, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1 – Změna č. 6 územního plánu sídelního útvaru Kosoř, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Kosoř č. 2/2022 ze dne 16. 2. 2022 takto: I. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy č. 1 – Změna č. 6 územního plánu sídelního útvaru Kosoř se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Navrhovateli a) se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. V. Navrhovatelce b) se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhali zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy jako celku (dále jen „změna územního plánu“ či „napadené OOP“), neboť změnou územního plánu byly pozemky navrhovatelů parc. č. XA a XB v kat. území X (dále též jen „předmětné pozemky“) vyčleněny jako celek z plochy obytné zástavby venkovského charakteru do plochy sportu, rekreace a turistiky. Obsah návrhu 2. Navrhovatelé předně brojili proti napadenému OOP z důvodu nezákonnosti. Jako vlastníci předmětných pozemků byli zkráceni na svých právech, a to změnou využití území. Z grafické části změny územního plánu ve vztahu k příslušné části pozemků plyne rozšíření plochy sportu, rekreace a turistiky na úkor plochy obytné zástavby venkovského charakteru, aniž by tato změna byla jakkoli obsažena v textové části změny územního plánu. Navrhovatelům vznikla značná újma spočívající v jejich omezení v možnosti využití i nakládání s pozemky, což vedlo ke snížení jejich hodnoty. 3. Navrhovatelé namítají porušení svých procesních práv (čl. 36 Listiny základních práv a svobod). Mají za to, že napadená změna územního plánu nebyla řádně vyhlášena, neboť nebyla řádně publikována po dobu 15 dnů na úřední desce. Procesní pochybení navrhovatelé spatřují také v tom, že nebyl naplněn řádný proces schvalování zadání změny územního plánu. Ze schváleného zadání změny č. 6 není seznatelné, že by předmětem této změny byla změna funkčního využití pozemků. Ve schváleném záměru je explicitně uvedeno, že předmětem změny bude změna podmínek pro využití jedné z dříve zastavitelných ploch v lokalitě „Na Skalách“, že se změnou nebude měnit rozsah zastavitelných ploch a předmětem návrhu bude řešení dopravní obsluhy lokality „Na Skalách“. V žádné části zadání změny nebylo uvedeno, že předmětem změny by měla být změna týkající se předmětných pozemků a měnící se vztah k této ploše, a to z ploch obytné zástavby na plochy sportu, rekreace a turistiky. Tato změna nevyplývá ani ze samotné textové části změny územního plánu a navrhovatelé tak ani v procesu projednávaní změny nemohli zjistit, že navrhovaná změna se dotýká rovněž předmětných pozemků. Navrhovatelé zaznamenali změnu až na základě výkresové části úplného znění územního plánu, čímž byly omezeny možnosti jejich obrany, a tím bylo zasaženo do jejich procesních práv. Navrhovatelé odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2020, č. j. 5 Ao 3/2007-118, z něhož vyplývá, že došlo-li k odchylnému zpracování územně plánovací dokumentace v textové a grafické části a při schvalování změny územního plánu nebyl schvalujícím orgánem tento rozpor zjištěn a odstraněn, jedná se nepochybně o vadu procesu. 4. S ohledem na rozpor mezi textovou a grafickou částí změny územního plánu je tato změna nesrozumitelná a neurčitá, a nelze dle ní postupovat. Tento rozpor vyvolává u navrhovatelů nejistotu. Navíc i návrh zadání nového územního plánu obce, proti kterému navrhovatelé podali připomínky, vychází z nezákonné změny č. 6 územního plánu. Pokud však změna funkční plochy není jednoznačně promítnuta do závazné části napadeného OOP a ani není obsažena ve výkresu základního členění, nemůže uvedené vést ani k jednoznačnému závěru, že změna funkčního využití plochy byla provedena (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2021, č. j. 4 As 298/2020-54). Odůvodnění napadené změny nesplňuje ani obecné náležitosti kladené na odůvodnění ve vztahu k předmětným pozemkům, když v něm zcela absentují důvody rozhodnutí, podklady a úvahy, kterými se správní orgán řídil ve vztahu k předmětným pozemkům. Nadto nebylo změnou územního plánu zohledněno, že navrhovatelům bylo ve vztahu k předmětným pozemkům vydáno územní rozhodnutí pro umístění stavby rodinného domu. Koncept územního plánu musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí, což se však v daném případě nestalo (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012-139). Podmínkou omezení vlastnických a jiných práv je, že veškerá jejich omezení mají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody, přičemž jsou činěna v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích rozumně k zamyšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Navíc změna využití plochy může obstát, pokud je odůvodněna závažnými věcnými důvody, což však není daný případ. Proto byl návrhem změny územního plánu porušen princip kontinuity územního plánování, jenž je úzce spojen s ústavními principy právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Změna je také diskriminační, když byla plocha sportu, rekreace a turistiky rozšířena na úkor plochy obytné zástavby venkovského charakteru na předmětných pozemcích, ačkoliv u jiných zastavitelných pozemků v obci se tak nestalo. Zkrácením vlastnických práv také došlo k porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod. 5. Navrhovatelé navrhují, aby soud napadené OOP zrušil, a to v grafické části, kterou došlo ke změně využití pozemků navrhovatelů. Vyjádření odpůrkyně k návrhu 6. Odpůrkyně s návrhem nesouhlasila. Uvedla, že změna č. 6 územního plánu se vůbec nedotýká pozemků navrhovatelů. Navíc úplné znění územního plánu není opatřením obecné povahy, jak nesprávně argumentují navrhovatelé. Úplné znění územně plánovací dokumentace se nepořizuje, neprojednává a ani nevydává. Neprobíhá žádný proces, v rámci kterého by dotčené osoby měly možnost se k němu vyjádřit. Změnu územního plánu vč. změny pořizované zkráceným postupem a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou. Dnem doručení změny územního plánu a úplného znění nabývá účinnosti pouze změna územního plánu jako taková, nikoli úplné znění. To se pouze zveřejňuje spolu s ní. Změna územního plánu byla pořizována na žádost obce, přičemž se týkala pouze úpravy podmínek a vymezení komunikací v zastavitelných plochách v lokalitě „Na Skalách“ v severní části obce. Tato lokalita je vzdálená předmětným pozemkům a změna územního plánu se jich nemůže jakkoli dotknout. Navrhovatelé se mýlí, pokud tvrdí rozpor mezi textovou a grafickou částí změny č. 6 územního plánu (grafická část odpovídá textové části změny územního plánu), ve věci je ve skutečnosti dán rozpor mezi změnou č. 6 územního plánu a následně vyhotoveným úplným zněním územního plánu obce. Tohoto rozporu je si odpůrkyně vědoma a sdělila navrhovatelům, že tato chyba bude v nejbližší době odstraněna (viz stanovisko pořizovatele ze dne 23. 3. 2023, č. j. MUCE 48147/2023 OUP). Odpůrkyně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. 43 A 84/2019-82, ve kterém soud řešil v zásadě totožnou situaci chyby zpracování úplného znění po schválení změny územně plánovací dokumentace. Dle odpůrkyně ani v projednávaném případě nemají navrhovatelé aktivní věcnou legitimaci, neboť nedošlo a ani nemohlo dojít k zásahu do hmotných práv navrhovatelů. Odpůrkyně nesouhlasí ani s tím, že by napadená změna územního plánu nebyla řádně vyhlášena. Změna č. 6 územního plánu navíc nemá vliv na platné územní rozhodnutí a záměry s platným územním rozhodnutím nepodléhají posouzení souladu s územním plánem. 7. S ohledem na výše uvedené odpůrkyně navrhla, aby soud návrh navrhovatelů zamítl. Další podání účastníků 8. Navrhovatelé v replice uvedli, že na základě jim dostupných informací v době podání návrhu bylo důvodné se domnívat, že změnou č. 6 došlo k dotčení předmětných pozemků. Dotčení pozemků navrhovatelů bylo možné dovodit z porovnání přílohy č. 4 návrhu změny územního plánu a výkresové části úplného znění územního plánu obce po změně. Při porovnání výkresové části vztahující se k předmětným pozemkům, jež byla p