5 As 10/2008 — Nejvyšší správní soud

54 A 1/2022- 60 - text 22 54 A 1/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobce: Z. V. bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Martou Záblockou sídlem Trojanova 37, 269 01 Rakovník proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2021, č. j. 133588/2021/KUSK, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 25. 10. 2021, č. j. 133588/2021/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Rakovník ze dne 1. 6. 2021, č. j. MURA/26609/2021, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč, a to do rukou Mgr. Marty Záblocké, advokátky. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu dne 3. 1. 2022, domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 25. 10. 2021, č. j. 133588/2021/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Rakovník, odboru výstavby a investic (dále jen „stavební úřad“), ze dne 1. 6. 2021, č. j. MURA/26609/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad podle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 1. 2020 (dále jen „stavební zákon“) Ing. M. N. a A. N. (dále jen společně jako „stavebník“) dodatečně povolil stavbu nazvanou „Kůlna s přístřeškem u rodinného domu X č.p. XA“ na pozemku p. č. XB, k. ú. a obec X (dále jen „sporná stavba“). Obsah žaloby 2. Úvodem žalobce sděluje, že v sousedství sporné stavby vlastní pozemky p. č. XC a p. č. st. XD se stavbou rodinného domu č. p. XE, vše v k. ú. a obci X. Dotčení na svých právech spatřuje v tom, že sporná stavba poškozuje a znehodnocuje jeho nemovitosti a ruší pohodu bydlení. 3. V první skupině žalobních bodů žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a pro nedostatek důvodů. V napadeném rozhodnutí podle žalobce také chybí popis sporné stavby (zejména jejího umístění, velikosti, účelu a funkce) a zmínka o konkrétní právní normě, které její umístění a provedení podléhá. V této souvislosti žalobce upozorňuje i na to, že podle územního souhlasu stavebního úřadu ze dne 22. 6. 2016, č. j. MURA/34829/2016 (dále jen „územní souhlas“), byla sporná stavba povolována jako „hospodářský objekt s pultovou střechou obsahující zděnou kůlnu s otevřeným přístřeškem o celkových půdorysných rozměrech 7200 mm (délka) x 3900 mm (šířka) a výšky do 3000 mm“, zatímco podle prvostupňového rozhodnutí se povoluje: „část stavby přístřešku dřevěné konstrukce o půdorysných rozměrech 2650 mm (délka) x 3200 mm (šířka) a výšky 3125 mm (část stavby provedená v rozporu s vydaným územním souhlasem)“. Prvostupňové a napadené rozhodnutí se tak bez jakéhokoliv odůvodnění týkají jen dodatečného povolení této části sporné stavby, a to ačkoliv územnímu souhlasu neodpovídá celá sporná stavba, což podle žalobce vyplývá i z projektové dokumentace jejího skutečného provedení. Sporná stavba navíc pro své rozměry nad 25 m2 vyžadovala ještě stavební povolení, přesto byl vydán „jen“ územní souhlas. Protože stavebník spornou stavbu postavil v rozporu s územním souhlasem, zejména v jiných půdorysných parametrech, nelze podle žalobce souhlasit ani se závěrem žalovaného, že by sporná stavba byla vybudována v dobré víře. V napadeném i prvostupňovém rozhodnutí ovšem dle žalobce absentuje i samotný popis rozporu provedení sporné stavby s územním souhlasem, přičemž výrok prvostupňového rozhodnutí je v rozporu se skutečným stavem, protože sporná stavba je oproti územnímu souhlasu delší o 2,65 m (kolna o 1,67 m a přístřešek o 0,98 m), napadeným rozhodnutím je ale dodatečně povolována jen část přístřešku v délce 2,65 m o výšce 3,125 m. To je i důsledkem nekvalitně provedeného místního šetření. Dodatečné povolení by se mělo týkat celé sporné stavby, a nikoliv jen její části postavené nad rozměry uvedené v územním souhlasu. 4. Napadené rozhodnutí nemá podle žalobce řádné odůvodnění ve smyslu § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jelikož se žalovaný vůbec nezabýval odvolacími námitkami žalobce (příslušná pasáž – s výjimkou jejich prosté citace – zcela absentuje), ale pouze tím, že podle vyjádření orgánu územního plánování sporná stavba nevyžaduje závazné stanovisko podle § 96b stavebního zákona. Dle žalobce se napadené rozhodnutí nijak nezabývá těmi odvolacími námitkami, dle nichž má být sporná stavba v rozporu s § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále jen „vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“) v důsledku nedodržení odstupových vzdáleností, zastínění domu žalobce, umístnění sporné stavby na rozdíl od schválené výjimky nikoliv na hranici, ale 30 cm od ní, v důsledku neexistence výjimky z odstupové vzdálenosti 2 m od společné hranice pro část stavby postavené nad rámec územního souhlasu, kvůli přesahu střechy v celé délce sporné stavby o 30 cm směrem k nemovitostem žalobce v rozporu s předloženým situačním výkresem, přičemž takové zastřešení nezabraňuje, aby docházelo ke stékání dešťových vod a spadu sněhu ze střechy na nemovitost žalobce a konečně též v důsledku existence větracích otvorů ve zdi pod střechou v bezprostřední blízkosti společné hranice. Žalobce namítal, že z těchto důvodů sporná stavba nesplňuje podmínky § 129 odst. 3 stavebního zákona pro dodatečné povolení, napadené rozhodnutí se ale těmito námitkami nijak nezabývá. Stejně je tomu i v případě žalobcových námitek rozporu projektové dokumentace se skutečným provedením sporné stavby a vad této projektové dokumentace uplatněných vůči stavebnímu úřadu dne 18. 3. 2020, kterými se také stavební úřad ani žalovaný nezabývali. 5. Ve druhém žalobním bodě žalobce ve své podstatě napadá územní souhlas. Tvrdí, že souhlasil s umístěním sporné stavby (o délce 7,2 m, z toho kolna 3,6 m a zastřešený přístřešek též 3,6 m, a výšce do 3 m) tak, aby nezasahovala před jeho rodinný dům a byla umístěna po délce hranic pozemků (kopii výkresu vložil do textu žaloby). Na hranici pozemků měl dle územního rozhodnutí stavebního úřadu stát i zděný plot o výšce do 2 m výměnou za drátěný plot žalobce. S tímto žalobce podepsal dne 25. 3. 2016 svůj souhlas. Bez jakéhokoliv souhlasu či vyrozumění žalobce nicméně stavební úřad pro účely územního souhlasu jako podklad pro provedení sporné stavby ověřil situační výkres, na kterém je sporná stavba posunuta od společné hranice pozemků o nijak neoznačenou vzdálenost (o něm se žalobce dozvěděl teprve dodatečně při místním šetření). Územní souhlas je tak v rozporu jak se souhlasem žalobce, tak i s rozhodnutím o povolení výjimky. 6. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá, že dřevěný přístřešek není otevřený, ale směrem ke hranici pozemků je jeho součástí zeď ze ztraceného bednění. Pokud by se jednalo o otevřený dřevěný zastřešený přístřešek, jak uvádí územní souhlas, tak by zde zeď neměla být. Stavebník jako součást přístřešku zjevně provedl stavbu zděného plotu, jehož výška by ale dle územního rozhodnutí pro stavbu plotu neměla přesáhnout 2 m. Pokud zeď tvoří součást přístřešku, mělo to být uvedeno v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Spolu se střechou sporná stavba dosahuje výšky 3,125 m (nikoliv 3 m dle územního souhlasu) a pak plynule přechází ve stavbu zděného plotu. Zeď jako plot tak stavebník postavil v rozporu s územním rozhodnutím, neboť není umístěna na společné hranici pozemků výměnou za žalobcův plot, nýbrž ten zůstal zachován. Tím vznikl 30 cm široký, zcela nevyužitelný a nepřístupný prostor ve vlastnictví stavebníka, který o něj nijak nepečuje. Stavba plotové zdi je proto nepovolenou stavbou. 7. Dalším rozporem sporné stavby s územním souhlasem má být též provedení přesahu zastřešení kolny a přístřešku o 30 cm v celé délce směrem k pozemku žalobce. Podle územního souhlasu měla být střecha bez přesahu. Zde žalobce učinil součástí žaloby vizualizaci sporné stavby tak, jak ji stavební úřad razítkem ověřil pro účely územního souhlasu, a fotografii skutečného provedení sporné stavby (tj. 30 cm od hranice pozemků a s přesahující střechou až k hranici pozemků). Podle územního souhlasu má být přitom zastřešení sporné stavby provedeno tak, aby zamezilo stékání dešťových vod a spadu sněhu. Takto však dle mínění žalobce provedeno není, protože spád pultové střechy je malý a voda a sníh tak dopadají na pozemek žalobce, což vede k vyplavování zámkové dlažby a nutnosti odklízení sněhu. V prvostupňovém rozh