1 As 172/2019 — Nejvyšší správní soud

39 A 1/2023- 39 - text 10 39 A 1/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: Ing. P. D. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2023, č. j. 075591/2023/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2023, č. j. 075591/2023/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 000 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Rožďalovice (dále jen „stavební úřad“) oznámením ze dne 2. 3. 2022 zahájil v návaznosti na podnět společnosti AZ Elektrostav, a.s., řízení o odstranění stavby „Elektrická přípojka NN pro rodinný dům č.p. XA N. Z.“ (dále jen „stavba“ nebo „elektrická přípojka“). Žalobce následně dne 3. 3. 2022 požádal stavební úřad o dodatečné povolení této stavby nacházející se na pozemcích p. č. XB, XC, XD a XE v katastrálním území X (všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území). 2. Stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby usnesením ze dne 25. 4. 2023, č. j. 537/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zastavil, protože žalobce ani přes dvojí výzvu nepředložil všechny požadované podklady. Konkrétně žalobci vytknul následující nedostatky. Stavební povolení stavby rodinného domu s žumpou a přípojkami ze dne 28. 4. 2000 není povolením elektrické přípojky. Sdělení STE ze dne 21. 6. 2000 a stanovisko ČEZ ze dne 29. 5. 2006 nebyla vydána k dodatečnému povolení stavby. Vyjádření Českého Telecomu a Ministerstva vnitra již nejsou platná. Revizní zpráva o ověření připojení odběrného zařízení NN ze dne 19. 7. 2000 dle jejího obsahu nenahrazuje řádnou revizní zprávu a výchozí zpráva o revizi ze dne 25. 10. 2005 se netýká povolované stavby. Zpráva elektrického zařízení, protokol o předání DSPS, geodetické zaměření a geoschéma také nepatří ke stavbě. Vyjádření ČEZ Distribuce, a.s., k projektové dokumentaci ze dne 10. 3. 2023 bylo vydáno pro účely společného povolení, a nikoliv dodatečného povolení. Projektová dokumentace pro dodatečné povolení stavby je nedostatečná. V souhrnné technické zprávě není uvedena délka přípojky ani zásah stavby do ochranných pásem vodovodu a rozvodů NN. V situačním výkresu chybí vyznačení vazeb na okolí, čísla dotčených a sousedních pozemků, okótované umístění stavby, vyznačení ochranných pásem existujících zařízení a staveb, zákres povrchových znaků technické infrastruktury, zákres stávající komunikace, zpevněných ploch a vegetace. Součástí dokumentace nebyly ani stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby a geodetická část. Konečně žalobce nepředložil souhlasy vlastníků pozemků, na nichž je stavba umístěna. Sdělení Obecního úřadu Křinec ze dne 23. 6. 2000 bylo vydáno i k pozemku p. č. XC, který již městys Křinec nevlastní, jeho součástí není ani žádný výkres s vyznačeným umístěním kabelu a nebylo vydáno k dodatečnému povolení stavby. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Žalovaný v odůvodnění konstatoval, že již jeho rozhodnutím ze dne 20. 1. 2021, č. j. 113353/2020/KUSK, byli všichni účastníci řízení seznámeni s tím, že stavba elektrické přípojky v roce 2000 byla jednoduchou stavbou, vyžadovala územní rozhodnutí i stavební povolení a nikdy povolena nebyla. Dále žalovaný uvedl, že žalobce požádal o dodatečné povolení stavby dne 3. 3. 2022, a stavební úřad se tak musel řídit zákony platnými v době podání žádosti. Vyzval žalobce mimo jiné k doložení souhlasu současných vlastníků dotčených pozemků. Žalobce je ale nedoložil a ve stanovené lhůtě tak neodstranil vady bránící projednání žádosti. Podle § 184a odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby uskutečnit požadovaný stavební záměr, je povinen doložit souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Žalobce není vlastníkem pozemků p. č. XB, XC a XE a ani není oprávněn ze služebnosti. Proto byl povinen doložit souhlas vlastníků. Žaloba 5. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 6. Žalobce předně rekapituluje průběh řízení o dodatečném povolení stavby s tím, že dle jeho názoru byla stavba řádně povolena již v roce 2000 podle § 57 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon z roku 1976“). Zejména líčí, jak v průběhu správního řízení opakovaně namítal podjatost. Dne 4. a 11. 3. 2022 žalobce podal námitku podjatosti vůči všem úředním osobám stavebního úřadu. Žalovaný dne 26. 4. 2022 rozhodl o nevyloučení starosty Rožďalovic. Další námitku podjatosti vznesl dne 29. 8. 2022. Dne 4. 11. 2022 rozhodl stavební úřad o tom, že jeho vedoucí L. N. není vyloučena. Žalobcovo odvolání dne 20. 12. 2022 zamítl. 7. Dále poukazuje na „horlivé“ vyhovování různým žádostem AZ Elektrostavu ze strany stavebního úřadu a zamítání žalobcových odvolání žalovaným. Rozhodnutí vydaná v rámci těchto řízení následně soud rušil (celkem třemi rozsudky). Žalobce se domnívá, že stavební úřad i žalovaný jsou pro rozsáhlá pochybení v těchto řízeních podjatí (byť žalobce současně uznává, že podjatost „dle současné rozhodovací praxe není možné uplatnit“). AZ Elektrostav je dle žalobce „proslulý“ podivnými rozhodnutími, zřejmě z důvodů korupce, kterou není možné postihnout. Žalobcovy vztahy se stavebním úřadem a žalovaným přerostly do „stádia zuřivosti“ – žalobce na některé úřední osoby podal trestní oznámení, což podal i žalovaný na něj. Vztahy narušil též žalobcův exekuční návrh, jímž se proti žalovanému domáhal zaplacení náhrady nákladů řízení uložené v jednom z rozsudků soudu. V nynějším případě je pozemek p. č. XC (jeden z pozemků, na nichž se stavba nachází) právě ve vlastnictví AZ Elektrostavu, který rovněž podal podnět k odstranění stavby. K podjatosti ve prospěch této společnosti se dle žalobce připojuje i odplata stavebního úřadu a žalovaného za to, že v minulosti brojil proti jejich rozhodnutím. 8. Žalobce má dále za to, že stavba byla povolena jako drobná stavba podle § 57 stavebního zákona z roku 1976. Stavbu řádně ohlásil již v roce 2000 stavebnímu úřadu i městysu Křinec v souvislosti se stavebním povolením rodinného domu. Ani při kolaudaci v roce 2005 neshledal stavební úřad žádné závady. Elektrická přípojka nebyla jednoduchou stavbou, neboť nebyla připojena na veřejnou síť. Stavební úřad potvrdil oznámení stavby razítkem v ověřené projektové dokumentaci k rodinnému domu. Nevydal žádné sdělení o nutnosti stavebního povolení podle § 57 stavebního zákona z roku 1976, a uplynutím 30 dnů tak byla stavba povolena. Žalobce obeznámil stavební komisi Křince s tím, že se jedná o stavbu uložením kabelu do výkopu. Ani ta ve sdělení č. j. 425/2000 nestanovila, že stavbu lze provést na základě stavebního povolení. Oprávnění Křince k povolování drobných staveb je uloženo v okresním archivu Lysé nad Labem. Dále žalobce popisuje nynější stav elektrické přípojky. Ani dnes není připojena na distribuční soustavu, nepřesahuje 25 m2 a má platnou revizi, a proto nevyžaduje stavební povolení. 9. Žalobce dále uvádí, že v roce 2000 (tj. v době tvrzeného povolení stavby) byl Křinec vlastníkem pozemků p. č. XC a p. č. XB a žalobci udělil souhlas se stavbou na těchto pozemcích. Stavební úřad nerespektuje, že žalobce získal právo k pozemku p. č. XC již v roce 2000 a využívá je od počátku bez přerušení. V roce 2010 (konkrétně dne 23. 6. 2010) tak vydržel právo služebnosti vedení inženýrské sítě uložené na pozemcích p. č. XB, p. č. XC, p. č. XD a p. č. XE dle § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neboť je držel po dobu více než 10 let. Zápis práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí nebyl v době realizace stavby povinný. Všichni další nabyvatelé těchto pozemků jsou povinni žalobcovo věcné právo respektovat. Stavební úřad nesprávně dovodil, že v souhlasu vlastníka musí být uvedeno, že se uděluje pro dodatečné povolení stavby. I dle současných stavebních předpisů postačuje pouhý podpis pod situací stavby. Souhlas Křince č. j. 425/2000 má přitom dle žalobce „právní sílu násobně přesahující“ pouhý podpis pod situací stavby. 10. Dále žalobce tvrdí, že v roce 2008 koupila oddělenou část pozemku p. č. XC L. Ch., avšak v kupní smlouvě nebyla respektována práva třetích osob k pozemku, včetně práv vlastníků uložených sítí. Prodávající (Křinec) se dopustil „podvodu uvedením v omyl“, neboť v čl. V kupní smlouvy sjednal, že kupující nepřejímá žádné závazky. L. Ch. si musela