6 As 167/2022 — Nejvyšší správní soud

54 A 96/2022- 47 - text 11 54 A 96/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobkyně: TEPO s. r. o. sídlem Mostecká 3210, Kladno zastoupena advokátem Mgr. Davidem Janusem sídlem Gorkého 502, Kladno proti: žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č. j. 115881/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Společenství vlastníků jednotek domu Na Růžovém poli 2541, 2542, Kladno (dále jen „stavebník“) podalo dne 2. 3. 2021 žádost o vydání společného povolení na stavbu „Instalace tepelného čerpadla, bytový dům Na Růžovém poli 2541 a 2542, Kladno“ (dále též „stavba“) na pozemku parc. č. XA v k. ú. Kročehlavy a obci Kladno. Stavba má zahrnovat pět tepelných čerpadel, které budou novým zdrojem vytápění a ohřevu teplé vody a nahradí stávající centrální zdroj tepla. Skládá se z venkovních jednotek, které budou osazeny na konzoly a umístěny nad úrovní hlavní střechy bytového domu (na stěnách nástaveb strojoven výtahů), a vnitřních jednotek, které jsou umístěny ve stávajícím nebytovém prostoru v 1. PP, užívaném původně jako prádelna. Napojení nového zdroje tepla pro přípravu topné vody, teplé užitkové vody a cirkulace bude provedeno na stávající domovní rozvody ve vlastnictví stavebníka, připojení bude provedeno za posledními uzávěry ve vlastnictví dodavatele tepla (žalobkyně). Stávající potrubí za místem předání tepla bude zaslepeno. 2. Oznámením ze dne 11. 3. 2021 Magistrát města Kladna (dále jen „stavební úřad“) vyrozuměl účastníky řízení o zahájení společného řízení. 3. Jedním z účastníků byla také žalobkyně, která je vlastníkem, provozovatelem a distributorem městské sítě centrálního zásobování teplem (dále též „CZT“). Dne 29. 3. 2021 podala proti záměru stavebníka námitky, v nichž tvrdila, že realizací stavby dojde k zásahu do rozvodného tepelného zařízení v jejím vlastnictví a k zásahu do podmínek městské sítě CZT. Rozvodné tepelné zařízení nelze podle žalobkyně bez dalšího pouze zaslepit za místem předávání tepla stávajícímu odběrateli, jak je stavebníkem navrhováno, protože toto zařízení v bytovém domě stavebníka končí a jeho trasa již nepokračuje k žádnému dalšímu odběrnému místu. Pokud by mělo dojít k ukončení dodávek do odběrného místa bytového domu stavebníka prostřednictvím dotčené části rozvodného tepelného zařízení, je s ohledem na požadavek bezpečnosti provozu a stability městské sítě CZT nezbytné provést odpojení a demontáž dotčené části rozvodného tepelného zařízení již u paty objektu č. p. XB, XC, jakožto posledního odběrného místa na trase rozvodného tepelného zařízení, které předchází odběrnému místu v bytovém domě stavebníka. 4. Žalobkyně dále dodala, že dotčená část rozvodného tepelného zařízení v trase mezi odběrnými místy objektu č. p. XB, XC a bytovým domem stavebníka je vedena technickým kanálem, který nelze zanechat bez využití (a žalobkyně po odpojení pro technický kanál již žádné využití mít nebude). Zejména z bezpečnostních důvodů (jakými jsou např. ochrana proti hromadění plynu, průsakům dešťové nebo spodní vody do systému CZT apod.) je nutné předmětnou část rozvodného tepelného zařízení v délce 65 metrů demontovat a odpovídajícím způsobem technicky vyřešit i otázku vlastního nepoužívaného technického kanálu. S tím však dokumentace nepočítá a nezabývá se ani výší jednorázových nákladů na odpojení od CZT. 5. S ohledem na uplatněnou námitku stavební úřad dne 3. 4. 2021 usnesením řízení přerušil a vyzval stavebníka, aby svoji žádost doplnil o povolení k odstranění stavby rozvodného tepelného zařízení umístěného v technickém kanálu. 6. Proti tomuto usnesení podal stavebník odvolání, kterému žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 5. 2021 vyhověl a usnesení o přerušení řízení zrušil. Postup stavebního úřadu totiž byl podle žalovaného v rozporu s právními předpisy, neboť v kompetenci stavebního úřadu není jakkoliv zavazovat stavebníka k plnění povinností týkajících se tepelné přípojky, která není jeho vlastnictvím. Žalovaný poukázal také na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), který v obdobné věci opakovaně rozhodl, že odstraňování nepotřebné tepelné přípojky není předmětem řízení vedeného stavebním úřadem, ale jde o občanskoprávní vztah mezi dodavatelem a odběratelem tepla (viz např. rozsudek ze dne 9. 2. 2017, č. j. 5 As 93/2016-30). 7. Po ústním jednání uskutečněném dne 26. 8. 2021 stavebník namítl, že požadavek na rozšíření projektové dokumentace o odstranění přípojky do objektu není legitimní ani podložený právními předpisy a judikaturou. Vypořádání závazků mezi stavebníkem a žalobkyní by mělo být soukromoprávní záležitostí, a nikoliv předmětem stavebního řízení. Žalobkyně naopak setrvala na svém dříve vyjádřeném stanovisku. 8. K výzvě stavebního úřadu stavebník dne 4. 10. 2021 doplnil projektovou dokumentaci o technický popis a detail technického odpojení vedení od stávajícího rozvodu zdroje tepla, včetně vyznačení vlastnictví. 9. Rozhodnutím ze dne 20. 4. 2022 č. j. OV/840/21-18/Ný, stavební úřad žádosti vyhověl a stavební záměr schválil. 10. K námitce žalobkyně, že realizací záměru dojde k zásahu do rozvodného tepelného zařízení v jejím vlastnictví a do městské sítě CZT, stavební úřad uvedl, že z projektové dokumentace jednoznačně plyne, že navržené stavební úpravy nevyvolají potřebu jakéhokoliv zásahu do rozvodného tepelného zařízení ve vlastnictví žalobkyně, natož jeho přemístění, odstranění, nebo zamezení přístupu. Pokud vlastnictví tepelné energie sdílí osud vlastnictví tepelného zařízení, kterým proudí, potom součástí navrhovaných stavebních úprav není zásah do rozvodného tepelného zařízení, neboť předmětem návrhu je zásah do části odběrného tepelného zařízení, které je ve vlastnictví pouze stavebníka. Napojení nového zdroje tepla bude provedeno na stávající domovní rozvody ve vlastnictví stavebníka. Tímto opatřením nebude jakkoliv zasaženo do vlastnických práv stávajícího distributora tepelné energie (žalobkyně). Podmínky odběru tepelné energie a případná demontáž zařízení jsou otázkou smluvního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, a proto nejsou předmětem tohoto řízení. 11. K námitce žalobkyně, že vyvolané jednorázové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky má hradit stavebník a nová infrastruktura nebude pravděpodobně energeticky neutrální, stavební úřad konstatoval, že podmínky odběru tepelné energie a případná demontáž zařízení jsou otázkou smluvního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, a proto nejsou předmětem tohoto řízení. Stavební úřad není v tomto řízení oprávněn řešit otázky týkající se vlivu změny způsobu vytápění v bytovém domě na snížení účinnosti CZT, ekonomiky jeho provozu a ochrany investic žalobkyně do jejích rozvodných tepelných zařízení a zdroje tepelné energie. 12. V reakci na námitku žalobkyně, že záměr nerespektuje skutečný stav v oblasti a nevypořádává se s otázkou odpojení objektu stavebníka od městské sítě CZT a demontáží jeho dotčené části nutné pro bezpečnost provozu, stavební úřad zopakoval, že odstranění nepotřebné tepelné přípojky ve vlastnictví žalobkyně není předmětem společného řízení, ale má být řešeno v rámci občanskoprávního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem tepla. Ani povolení demontáže zařízení není proto předmětem tohoto řízení. 13. Stavební úřad uzavřel, že na základě předložené projektové dokumentace, včetně jejího doplnění, je zřejmé, že vlastnická práva žalobkyně nebudou vůbec dotčena. 14. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podala žalobkyně odvolání, v němž namítla, že se stavební úřad neřídil závazným právním názorem žalovaného, který mu v rozhodnutí ze dne 31. 5. 2021 nařídil, aby žádost znovu posoudil z pohledu § 94l zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zjistil skutečný stav věci a na základě toho po novém projednání rozhodl. Podle § 88 stavebního zákona, který se podle § 94l odst. 6 stavebního zákona má použít obdobně, je na stavebním úřadu, aby řízení přerušil také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez úpravy stávajících staveb a zařízení takové infrastruktury realizovat, a aby zároveň stavebníka vyzval k předložení smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury. 15. Žalobkyně zopakovala, že stavební záměr nelze uskutečnit bez provedení úpravy rozvodného tepelného zařízení, které je vedeno z výměníkové stanice šachtou o délce 65 metrů. Rozvodné tepelné zařízení v objektu stavebníka končí, tato trasa již nepokračuje k žádnému dalšímu odběrnému místu, a proto nelze záměr realizovat bez úpravy rozvodného tepelného zařízení. Je proto nezbyt