7 As 12/2003 — Nejvyšší správní soud

37 A 16/2025- 54 - text 8 37 A 16/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: V. R. bytem X zastoupena advokátkou Mgr. Ing. Martinou Zoubkovou sídlem Pod Všemi svatými 421/10, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2025, č.j. 010192/2025/KUSK/OSŽPS/POL, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Hořovice rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024, č. j. MUHO/32898/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl žalobkyniny námitky proti záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 17. 9. 2024. 2. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Žalovaný její odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žaloba 4. Žalobkyně nejprve rekapituluje průběh správního řízení. Konstatuje, že rozhodnutí správních orgánů porušují její základní práva zaručená správním řádem, zákonem o silničním provozu, Listinou základních práv a svobod a Úmluvou. 5. Městský úřad rozhodl „šířeji“, než jak vymezil celé „vedení správního řízení“. V bodech 2 a 3 výroku totiž zamítl i námitky proti záznamu 2 bodů zaznamenaných ke dni 17. 4. 2024 a proti záznamu 7 bodů zaznamenaných ke dni 24. 10. 2023. Městský úřad tedy rozhodl o námitkách i proti dřívějším záznamům bodů v bodovém hodnocení, aniž by vydal usnesení o tom, že byl předmět řízení rozšířen. Postup městského úřadu tak lze označit za přezkumné řízení podle § 94 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Usnesení o zahájení přezkumného řízení však městský úřad nevydal. Vydal pouze oznámení o zahájení správního řízení. Žalobkyně podnět k zahájení přezkumného řízení nepodala. Nerozporovala ani dřívější záznamy bodů. Výrok musí být jasný, srozumitelný, přesný a určitý. Výrok, který přesahuje předmět řízení, porušuje žalobkynino právo na spravedlivý proces. Vadný výrok způsobuje nezákonnost prvostupňového rozhodnutí. 6. Ve výrokové části prvostupňového rozhodnutí chybí označení žalobkyně, která je označena pouze jejím jménem a příjmením; měla však být označena i datem narození a místem trvalého pobytu (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2016, č. j. 29 A 25/2014-52). 7. Správní orgány se hlouběji nezabývaly námitkou aplikace engelských kritérií ve smyslu rozsudku ESLP ze dne 23. 9. 1998, ve věci Malige proti Francii, který bodový systém charakterizoval jako formu trestu. Protože správní orgány tento rozsudek nereflektovaly, nemohly ani spolehlivě posoudit právní postavení žalobkyně ve správním řízení. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobkyně je v prvostupňovém rozhodnutí uvedena v záhlaví jako příjemce rozhodnutí a ve stejném rozsahu je uvedena pod nadpisem „odůvodnění“. Námitku nedostatečné identifikace žalobkyně nevznesla v odvolání. Ve výroku napadeného rozhodnutí je žalobkyně označena v souladu s § 18 odst. 2 správního řádu. 9. V podání ze dne 15. 11. 2024 žalobkyně výslovně uvedla, že podává proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení námitky. Nelze proto tvrdit, že byla podána jen jedna námitka (proti zápisu bodů za spáchání trestného činu). Argumentace v podání se týká zápisu bodů a postupu správních orgánů obecně. Pokud se žalobkyně domáhala přezkumu jen jednoho zápisu bodů, postupovaly správní orgány v její prospěch, pokud přezkoumaly všechny zápisy. 10. Žalovaný konstatuje, že podle judikatury je sice záznam bodů „trestem“. V řízení o námitkách však nelze zpochybňovat skutečnosti obsažené v pokutových blocích. To je možno pouze v rámci opravných prostředků proti rozhodnutím vydaným v blokovém řízení. S argumentací zápisu bodů jako „formy trestu“ se žalovaný vypořádal na s. 3-5 napadeného rozhodnutí. 11. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Replika 12. V replice žalobkyně setrvala na žalobní argumentaci. Vadnost výroku namítala již v odvolání, žalovaný však tuto námitku nevypořádal. Námitka vadnosti výroku není novým důkazem, nýbrž konstatováním již nezákonného stavu. Výrok jasně přesáhl předmět řízení. Materiálně tak bylo provedeno přezkumné řízení. Jednání soudu 13. Při jednání soudu dne 27. 5. 2025 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. 14. Dokazování soud neprováděl. Posouzení žaloby 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas. Žaloba byla také podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Soud ji tedy věcně projednal. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a přezkoumal je v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud neshledal žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně byla v prvostupňovém rozhodnutí dostatečně označena 16. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou, podle které žalobkyně nebyla řádně označena výroku prvostupňového rozhodnutí (chybí její datum narození a trvalý pobyt). 17. Podle § 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části rozhodnutí uvede mimo jiné označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2). 18. Podle § 18 odst. 2 správního řádu se údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona. 19. V prvostupňovém rozhodnutí je žalobkyně v záhlaví (ihned pod hlavičkou městského úřadu) označena jménem, příjmením, datem narození a adresou trvalého pobytu (dále jsou zde uvedeny i údaje o její zástupkyni). V samotné výrokové části prvostupňového rozhodnutí (pod nadpisem „Rozhodnutí“) je pak uvedeno, že „písemným námitkám předcházelo zaslání Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, které bylo [žalobkyni - zde označena jménem a příjmením] doručeno dne 11. 11. 2024“. V úvodním odstavci odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je pak žalobkyně označena jménem, příjmením, datem narozením a adresou místa trvalého pobytu. 20. Řádné označení hlavních účastníků řízení (účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu) ve výrokové části rozhodnutí je jednou z obligatorních náležitostí výrokové části správního rozhodnutí. Účelem této náležitosti je zajistit, aby bylo bez pochyb zřejmé, kdo je adresátem takového rozhodnutí (tedy komu je rozhodnutím konstituováno určité právo nebo povinnost, resp. čí právo nebo povinnost je rozhodnutím deklarováno). 21. Soud je přesvědčen, že způsob označení žalobkyně v prvostupňovém rozhodnutí tento účel zcela naplnil. Byť není žalobkyně zákonem předvídaným způsobem (§ 18 odst. 2 správního řádu) označena přímo v „jádru“ výrokové části (tedy za slovem „takto“, po kterém následují tři výroky, kterými městský úřad zamítl žalobkyniny námitky a provedené záznamy ke dni 17. 9. 2024 potvrdil), resp. za slovem „rozhodnutí“, po kterém následuje návětí výroku s vymezením předmětu řízení, nezpůsobuje tato skutečnost nezákonnost prvostupňového rozhodnutí. 22. Jak totiž soud uvedl, žalobkyně byla dostatečně označena ihned v záhlaví prvostupňového rozhodnutí (a následně též v jeho odůvodnění). Ve spojení tohoto údaje s výrokem tedy nemůže být pochyb o tom, že prvostupňové rozhodnutí je adresováno právě žalobkyni a že výrokem byly zamítnuty právě její námitky. Přiměřeně soud odkazuje na rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2004, č. j. 7 As 12/2003-54, č. 802/2006 Sb. NSS [byť se týkal § 47 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)], podle kterého umístění označení účastníka řízení v záhlaví rozhodnutí správního orgánu nad nadpisem „rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro kteréhokoli adresáta, nevede k nejistotě, kdo je účastníkem řízení (vůči komu bylo rozhodnutí vydáno). 23. Uvedené platí tím spíše za situace, kdy žalobkyně byla jedinou účastnicí daného správního řízení, které sama iniciovala podáním námitek. Žalobkyně ostatně ani netvrdí, že by nebylo zřejmé, komu je prvostupňové rozhodnutí adresováno, resp. kdo podal námitky, které městský úřad tímto rozhodnutím zamítl. Neuvádí ani, jak jí dané formální pochybení městského úřadu mělo zkrátit na jejích právech. 24. Nelze také pominout, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je nutno v rámci soudního přezkumu nahlížet jako na jeden celek (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 10. 2204, č. j. 5 Afs 16/200356, ze dne 10. 12. 2018, č.