1 Afs 160/2025 — Nejvyšší správní soud

41 Af 6/2025- 35 - text 9 41 Af 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Martiny Kotouček Mikoláškové a Richarda Galise ve věci žalobců: a) Ing. J. K. b) J. K. oba bytem X zastoupeni advokátem JUDr. Milanem Štětinou sídlem Jiráskova 614/11, Česká Lípa proti: žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. 056518/2025/KUSK takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný změnil platební výměr Obecního úřadu Seletice (dále jen „obecní úřad“) ze dne 21. 8. 2024, č. j. OUSEL 282/2024 (dále jen „platební výměr“), ve výrokové části tak, že žalobcům podle § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“) a obecně závazné vyhlášky obce Seletice č. 1/2023 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu, ve znění pozdějších předpisů vyměřil místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností připojení na stavbu vodovodu za pozemek p. č. st. X v k. ú. X (dále jen „pozemek žalobců“) v celkové výši 9 620 Kč. Obsah podání účastníků řízení 2. Žalobci namítají, že výstavbou nového vodovodu obcí Seletice nedošlo ke zhodnocení jejich pozemku. Mají za to, že v průběhu správního řízení prokázali existenci předchozího připojení na vodovod. Ze stanoviska Ministerstva financí MP/21/2020 vyplývá, že pokud v obci vodovod již existuje a obec se jej rozhodne vybudovat znovu (ať už z důvodu havarijního stavu, nefunkčnosti nebo nízké kapacity), nedochází tím ke zhodnocení pozemku. 3. Žalobci uvádí, že platební výměr předchozí existenci přípojky popíral, přestože obci musela být její existence známa, neboť se jednalo o připojení vody z obecní studny a obec řešila vybudování nové přípojky. Byť žalovaný uznal, že přípojka existovala, dospěl k závěru, že se nejednalo o pitnou vodu, a tedy o vodovod, na který by se vztahoval zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). To je dle žalobců v rozporu s vyjádřením Městského úřadu Nymburk ze dne 6. 5. 2024, v němž je uvedeno, že obec Seletice žádala o odběr podzemní vody za účelem zásobování rodinných domů. 4. Žalobci připouští, že historicky několikrát došlo ke znečistění vody v důsledku zemědělské činnosti, nicméně vodovod byl až na výjimky používán jako rozvod pitné vody. Žalobci v průběhu let nechali opakovaně provést rozbory vody s pozitivními výsledky. Rovněž se finančně podíleli na jeho údržbách a opravách. Dále poukazují na to, že v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“) je jejich nemovitost vedena jako budova rodinného domu s připojením na vodovod. Je tak nesporné, že vodovod v místě již dříve existoval, a vybudováním nové přípojky tak nemohlo dojít ke zhodnocení pozemku. 5. Žalovaný ve vyjádření navrhuje žalobu zamítnout. Uvádí, že vodovod vybudovaný občany obce bez příslušných povolení není vodovodem ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Zdůrazňuje, že zákon o vodovodech a kanalizacích se nevztahuje na vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody. Vodovod rozvádějící pitnou vodu podléhá veřejnoprávnímu dohledu a dozoru, musí být veden v příslušné evidenci a provozován v souladu se zákonem. Žalovaný ani obecní úřad neshledali, že by k pozemku žalobců vedl vodovod ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích vybudovaný obcí. Stanovisko Ministerstva financí, na nějž žalobci odkazují, nelze vykládat tak, že by se vztahoval i na vodovod, který není veřejnou infrastrukturou. Voda z obecní studny, na kterou byl pozemek žalobců připojen, byla opakovaně shledána jako nepitná. Rozvod vody tedy nesplňoval podmínky zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť se nejednalo o rozvod pitné vody. Dodávky z tohoto soukromého vodovodu byly ukončeny. Nadto z vyjádření J. V., které doložili žalobci, vyplývá, že vlastní rozvod vody samospádem vznikl svépomocí našich předků ... vše tehdy odborně instaloval místní všeuměl pan K.“ Nemohlo se tedy jednat o vodovod ve smyslu veřejné infrastruktury vybudované obcí. Vodovod, na který poukazovali žalobci, nebyl evidován podle zákona a nebylo ani dohledáno žádné stavební povolení na stavbu vodovodu obcí. Na internetové stránce obce Seletice je zveřejněn kolaudační souhlas k přípojkám ze dne 5. 4. 2023 a 28. 8. 2023 a Zpravodaj obce za období říjen 2023 až říjen 2024, kde je uvedeno, že byla dokončena stavba vodovodu a vodovodních přípojek a byla podepsána smlouva s provozovatelem vodovodu. Žalovaný uzavřel, že až nyní došlo k vybudování vodovodu se všemi příslušnými povoleními a napojením na zdroj pitné vody, a tím i ke zhodnocení pozemku žalobců. 6. Žalobci v replice odmítli tvrzení žalovaného, že voda ve studni obce nebyla pitná. Tvrdí, že se jednalo o pitnou vodu s parametry kojenecké vody. V 90. letech vznikl problém se znečištěním v souvislosti se zemědělskou činností, který se však vyřešil. Skutečnost, že se jednalo o vodovod sloužící k rozvodu pitné vody, dle žalobců dokládají i výpisy z listu vlastnictví k sousedním nemovitostem, znalecký posudek Rudolfa Fraňka ze dne 24. 1. 1973 na nemovitost č. p. X, v němž se konstatuje, že objekt je napojen na zdroj pitné a užitkové vody přípojkou ze zdroje ve veřejném majetku, stavební povolení ke stavbě č. p. X, v němž je odkaz na vyhlášku č. 83/1976 Sb., a oznámení o kolaudačním řízení ze dne 19. 12. 1986. Skutečnost, že vodovod nebyl zkolaudován, je nerozhodná, neboť se jednalo o historický vodovod, který byl opakovaně opravován. Obec a dříve MNV vybíraly příspěvky na chod a údržbu od obyvatel obce. Podle § 154 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, tak i podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), se stavby zřízené před 1. 1. 1977 považovaly za řádně povolené k účelu, ke kterému jsou řádně užívány, platí u nich tedy právní fikce kolaudace ex lege. Žalobci trvají na tom, že vodovodní přípojka existovala, jednalo se o rozvod pitné vody a jejich objekt byl v registru územní identifikace evidován jako objekt s vodovodní přípojkou. Skutková zjištění plynoucí z obsahu správního spisu 7. Vyhláškou č. 1/2023 (dále jen „OZV“) zavedla obec Seletice místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu podle ustanovení § 10c zákona o místních poplatcích. 8. Součástí správního spisu je sdělení žalovaného adresované obci Seletice ze dne 29. 4. 2024, že v jeho evidenci není žádné povolení k provozování vodovodu pro veřejnou potřebu v obci do roku 2023. Uvedl, že má od Ministerstva zemědělství k dispozici majetkovou a provozní evidenci vodovodů a kanalizací od roku 2005 do roku 2022, která neobsahuje žádné hlášení ohledně vodovodu v k. ú. S. Žalovaný upozornil, že zákon o vodovodech a kanalizacích se nevztahuje na vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody. 9. Dle sdělení Městského úřadu Nymburk jako vodoprávního úřadu adresovanému obci Seletice ze dne 6. 5. 2024 vodoprávní úřad nedohledal žádnou dokumentaci týkající se vodovodu v obci Seletice před rokem 2020. Má k dispozici pouze rozhodnutí ze dne 2. 5. 2016, jímž byl obci povolen odběr podzemní vody ze stávající studny na pozemku p. č. X v k. ú. X pro účel zásobování některých rodinných domů v obci Seletice nepitnou vodou po dobu užívání vodního díla s tím, že součástí spisu je stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského kraje ze dne 18. 4. 2016, podle něhož se na základě rozboru jedná o nepitnou vodu. Na základě toho konstatoval, že případný vodovod, který by vodu z této studny rozváděl, by se nepovažoval za vodovod pro veřejnou potřebu, neboť by se na něj nevztahoval zákon o vodovodech a kanalizacích. 10. Obecní úřad vyzval dne 29. 7. 2024 žalobce, aby podali ohlášení poplatkové povinnosti a uhradili poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu dle OZV, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. V odůvodnění uvedl, že podle čl. 3 OZV vznikla žalobcům povinnost oznámit poplatkovou povinnost do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti OZV, tj. do 26. 7. 2024, a ve stejném termínu jim podle čl. 5 OZV vznikla povinnost poplatek uhradit. 11. Platebním výměrem obecní úřad vyměřil žalobcům místní poplatek ve výši 9 750 Kč. 12. Žalobci podali proti platebnímu výměru odvolání. V něm uvedli, že obecnímu úřadu je známo, že do nemovitosti žalobců byl před výstavbou nového vodovodu zaveden funkční veřejný vodovod, z nějž byly provedeny vnitřní rozvody. Důvodem pro vybudování nového vodovodu byla skutečnost, že voda