5 As 105/2008 — Nejvyšší správní soud

43 A 53/2022- 123 - text 7 43 A 53/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: J. S. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2022, č. j. 055031/2022/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2022, č. j. 055031/2022/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 342 Kč. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný pro nepřípustnost podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Beroun (dále jen „stavební úřad“) ze dne 31. 8. 2021, č. j. MBE/51102/2021/VYST-Krs (dále jen „územní rozhodnutí“). Územním rozhodnutím stavební úřad vydal podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), k žádosti společnosti ČEZ Distribuce, a. s. (dále jen „stavebník“) rozhodnutí o umístění stavby L., kVN pro parc. č. X na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH, XI, XJ a XK v katastrálním území X. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 2. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Průběh řízení před správními orgány 3. Dne 25. 6. 2021 podal stavebník ke stavebnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o umístění výše popsané liniové stavby technické infrastruktury – kabelového vedení vysokého napětí (dále také jen „stavba kVN“). Zahájení řízení následně stavební úřad oznámil zjištěným účastníkům řízení a dne 31. 8. 2021 vydal územní rozhodnutí. Na základě tohoto rozhodnutí mělo být položeno na shora specifikovaných pozemcích „nové kabelové vedení vysokého napětí a zařízení pro el. komunikaci sestávající z trubky HDPE pro budoucí instalaci zemního optického kabelu pro komunikaci systémů síťového zařízení, měření zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů“. 4. Dne 7. 2. 2022 doručila žalobkyně, které stavební úřad předtím ani neoznámil zahájení řízení, ani jí nedoručil územní rozhodnutí, stavebnímu úřadu podání, v němž tvrdila, že je opomenutým účastníkem, a to z titulu vlastnictví pozemků parc. č. XA, XB a parc. č. st. XC, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. X, v katastrálním území Y. Žalobkyně vyjádřila názor, že jí svědčí účastenství ve všech řízeních souvisejících s vybudováním Průmyslového parku L. v sousedství jejích nemovitostí, tedy i v řízeních o umístění inženýrských sítí, na které má být průmyslový park napojen. Toto podání správní orgány vyhodnotily jako odvolání proti územnímu rozhodnutí. Odvolání žalobkyně doplnila dalšími podáními ze dne 6. 3. 2022 a 8. 3. 2022, v nichž dále vyjadřovala přesvědčení, že jí v řízení náleží účastenství z titulu „souseda“, tj. podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Upozornila mj. na to, že před položením kabelů vysokého napětí musí na pozemku parc. č. XD v k. ú. X dojít k přeložce stávajících kabelů nízkého napětí (dále jen „přeložka kNN“), které zajišťuje dodávky elektrické energie pro její dům. Přímé dotčení vlastnického práva pak žalobkyně spojovala právě tím, že v důsledku provedení přeložky kNN dojde k odpojení jejího domu č. p. XE od elektřiny. Vyjádřila též přesvědčení, že územní rozhodnutí je nerealizovatelné, neboť územní řízení o umístění přeložky kNN bylo usnesením stavebního úřadu ze dne 17. 1. 2022 zastaveno. 5. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobkyně zamítl jako nepřípustné. Žalovaný vyloučil potenciál jakéhokoliv zásahu do výkonu vlastnických práv žalobkyně. Poznamenal, že umísťovaná stavba spočívá, zjednodušeně řečeno, „v zakopání kabelů do země, a to na soukromých pozemcích a v dostatečné vzdálenosti od nemovitostí [žalobkyně]“. Dále uvedl, že umísťované vedení bude ukončeno na pozemku parc. č. XA v k. ú. X, a to v nejmenší vzdálenosti 35,30 m od nejbližší společné hranice s pozemkem parc. č. XB v k. ú. Y ve vlastnictví žalobkyně, přičemž se bude od této hranice dále vzdalovat. Ze správního spisu vyplývá, že stavba neobsahuje žádné přeložky stávajících inženýrských sítí, a to ani ve vlastnictví žalobkyně, ani jiných osob. K žádnému odpojení nemovitostí žalobkyně od elektřiny tak nedojde. Skutečnost, že na stavbu budou navazovat další investice, u nichž se dá předpokládat dotčení žalobkyniny právní sféry, není důvod pro to, aby žalobkyně byla účastníkem tohoto řízení, které se jí zjevně nijak netýká. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 6. Žalobkyně v žalobě nadále tvrdí, že správní orgány nesprávně určily okruh účastníků řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Uvádí, že umísťovaná stavba je dílem, které je „zhotovováno v sousedství nemovitostí žalobkyně a ze samotné povahy má toto dílo bezprostřední vliv na její nemovitosti, a to nejen proto, že toto dílo je v kolizi s přípojkou NN k nemovitostem žalobkyně.“ 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ve shodě se stavebním úřadem neshledal existenci potenciálu přímého dotčení vlastnického nebo jiného věcného práva žalobkyně k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich. Žádné skutečnosti, které by žalobkyni zakládaly postavení opomenutého účastníka řízení, nevyplývají ani ze spisového materiálu, ani z námitek uplatněných žalobkyní. Odvolání tedy podala osoba, která nebyla účastníkem řízení, a tento nepřípustný opravný prostředek proto žalovaný zamítl. 8. Žalobkyně ve svých dalších podáních adresovaných soudu dále uváděla, že územní rozhodnutí považuje za nerealizovatelné, neboť řízení o umístění přeložky kNN stavební úřad zastavil. Vůbec poprvé žalobkyně rovněž zmínila, že právě ona je vlastníkem přípojky kNN pro rodinný dům č. p. 261, což dokládala sdělením společnosti ČEZ ze dne 13. 12. 2023 a rozhodnutím Okresního národního výboru v Berouně ze dne 28. 5. 1968, č. j. Výst/329.2/4016/68/Va, vydaného k žádosti pana Z. K. Žalobkyně soudu předložila též listiny vztahující se k řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí, které bylo zahájeno žádostí stavebníka ze dne 28. 8. 2023. 9. Dne 13. 5. 2024 žalobkyně zaslala podklady k soudnímu jednání, ve kterých uvedla další námitky, např. že v projektech je vynechán vodní tok, projektová dokumentace není ve shodě se skutečným stavem v území a tvrzení, že již v roce 2020 předložila údaje o vlastnictví elektropřípojky atd. Dosavadní průběh řízení před správními soudy 10. Při jednání dne 28. 5. 2024 žalobkyně zopakovala, že je vlastníkem elektropřípojky až k Ch. sloupu a měla být účastníkem řízení, přitom se o sporném záměru dozvěděla až náhodou. Tehdy se stavebník domníval, že je sám vlastníkem přípojky. Přípojka je přitom po cizích pozemcích vedena na základě věcného břemene vzniklého na základě § 12 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Umístěním sporného vedení kVN dochází k zásahu do jejího ochranného pásma. Žalovaný uvedl, že elektropřípojky se napadené rozhodnutí (resp. územní rozhodnutí) netýká a setrval na svém procesním stanovisku. Žalobkyně bude účastníkem jiných řízení týkajících se Průmyslového parku L. 11. Soud při uvedeném jednání zamítl důkazní návrhy a vyhlásil rozsudek č. j. 43 A 53/2022-86 (dále jen „první rozsudek“), kterým žalobu zamítl. Vyšel při tom z toho, že žalobkyně ve správním řízení nikdy netvrdila, že by byla vlastníkem přípojky kNN (srov. body 24 a 25 prvního rozsudku) a že tuto skutečnost namítla až po uplynutí žalobní lhůty. V žalobě totiž nikde neuváděla, že by byla vlastníkem této přípojky, nýbrž pouze že může dojít ke kolizi sporné stavby s ní. Dospěl přitom k závěru, že samotná možnost kolize s přípojkou, skrz níž je žalobkynin dům napájen elektrickou energií, její účastenství nezakládá, neboť jednak přeložka tohoto vedení bude součástí jiného řízení a samotné krátkodobé přerušení dodávek elektrické energie účastenství nezakládá (srov. zejména body 22 a 24 prvního rozsudku). 12. NSS ke kasační stížnosti žalobkyně první rozsudek zrušil rozsudkem ze dne 15. 1. 2025, č. j. 6 As 172/2024-22 (dále jen „kasační rozsudek“). NSS v něm dovodil, že žalobní argumentace týkající se vlastnictví přípojky kNN nebyla opožděným žalobním bodem, nýbrž doplněním včas uplatněného žalobního bodu, že sporná