51 A 29/2023 – Krajský soud v Praze

51 A 29/2023- 84 - text 11 51 A 29/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Josefa Straky a Karla Ulíka a ve věci žalobce: město Zdice sídlem Husova 2, 267 51 Zdice zastoupený advokátem Mgr. Martinem Kainem sídlem Nádražní 58/110, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2023, č. j. 143324/2022/KUSK-DOP/Svo, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2023, č. j. 143324/2022/KUSK-DOP/Svo, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Martina Kaina na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 590,7 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem sporu je v této věci otázka, zda mělo být podle § 29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, k žalobcově žádosti nařízeno odstranění navážky stavební suti z pozemní komunikace na pozemku parc. č. XA v katastrálním území Zdice (v témže k. ú. se nacházejí všechny zde zmiňované pozemky). Soud v této věci rozhoduje již podruhé, přičemž dle § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), je vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 10. 3. 2025, č. j. 3 As 87/2024-29. Stav v území a řízení před silničním správním úřadem 2. Žalobce je obcí, která vlastní zmíněný pozemek, na kterém se nachází pozemní komunikace. Stavební suť umístěnou na tomto pozemku podél oplocení sousedního pozemku parc. č. XB vnímal jako pevnou překážku, která nepřípustně zužuje těleso komunikace a brání plynulému provozu na ní. 3. Někteří vlastníci sousedních pozemků (Ing. Š. J., S. V. a Z. P.) naopak zastávali názor, že cesta na pozemku žalobkyně nemá charakter pozemní komunikace, a navážku suti proto nepovažovali za překážku na komunikaci bránící provozu. Tyto osoby iniciovaly řízení u Městského úřadu Zdice za účelem určení, zda se na mj. právě na pozemku žalobce parc. č. XA nachází některá z kategorie veřejných komunikací. 4. O jejich žádosti rozhodl Městský úřad Zdice naposledy rozhodnutím ze dne 24. 11. 2021, č. j. SPR/2354/2017-121 (dále „rozhodnutí MěÚ Zdice ze dne 24. 11. 2021“), v němž deklaroval, že se na dotčeném pozemku nachází místní komunikace III. třídy vymezovaná podle úpravy účinné před 1. 4. 1997. Rozhodnutí MěÚ Zdice ze dne 24. 11. 2021 žalovaný vícekrát změnil na základě odvolání vlastníků sousedních pozemků, naposledy rozhodnutím ze dne 3. 2. 2023, č. j. 146365/2022/KUSK-DOP/Svo (dále „rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2023“), jímž žalovaný změnil dané rozhodnutí tak, že na části dotčeného pozemku deklaroval veřejně přístupnou účelovou komunikaci. 5. Žalobce sám naopak inicioval řízení o odstranění pevné překážky (zmíněné suti) z této komunikace. Městský úřad Beroun rozhodnutím ze dne 17. 10. 2022, č. j. MBE/ 68441/2022/DOPR-MiD (dále „prvostupňové rozhodnutí“), nenařídil odstranění pevné překážky. V odůvodnění nejprve uvedl, že se na části dotčeného pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. V tomto ohledu vyšel z dřívějšího rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2022, č. j. 015381/2022/ KUSK-DOP/Svo, podle kterého se na části dotčeného pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace o min. šířce 3,2 m a délce 78 m (výrok I. uvedeného rozhodnutí zrušil Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 A 55/2022-70 – pozn. soudu). Nicméně na této komunikaci se žádná překážka bránící jejímu užívání nenachází. Navážka suti se sice nachází na dotčeném pozemku, ale „v zeleni“ mimo koridor pozemní komunikace. Proto její odstranění nelze řešit cestou § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích. Napadené rozhodnutí 6. Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2023, č. j. 143324/2022/KUSK-DOP/Svo (dále „napadené rozhodnutí“), žalovaný formálně změnil k odvolání žalobce prvostupňové rozhodnutí tak, že se žádost o odstranění pevné překážky zamítá. 7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný odkázal na rozhodnutí ze dne 3. 2. 2023, jímž na základě odvolání vlastníků sousedních pozemků změnil rozhodnutí MěÚ Zdice ze dne 24. 11. 2021 tak, že na příslušné části dotčeného pozemku deklaroval existenci veřejně přístupné účelové komunikace (dále též „VPÚK“) o minimální šířce 3,2 m a délce 78 m. 8. Následně shledal, že do takto deklarované veřejně přístupné účelové komunikace navážka suti nezasahuje. Pokud na nezpevněné cestě dochází v nějaké části k erozi nebo podmáčení, lze očekávat, že vozidla začnou takové místo objíždět a cestu vyjezdí v jiné trase. V takovém případě veřejně přístupná účelová komunikace sice v původní trase zanikne, stále se však jedná o tutéž účelovou komunikaci reagující na místní podmínky. Vychýlení cesty podle žalovaného nelze považovat za pevnou překážku, jejíž odstranění by bylo možné nařídit. II. Dosavadní průběh soudních řízení 9. Žalobce podal žalobu jak proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2023 (ve věci deklarace VPÚK účelové komunikace), tak i proti napadenému rozhodnutí (ve věci odstranění pevné překážky z účelové komunikace). 10. Krajský soud v Praze obě žaloby projednával samostatně. Osoby, které s žalobkyní měly spor ohledně existence překážky či veřejnoprávní povahy komunikace (viz odst. 4 výše), ani v jednom případě neuplatňovali práva osob zúčastněných na řízení ve smyslu § 34 s ř. s. Žaloba ve věci kategorizace pozemní komunikace (věc sp. zn. 51 A 26/2023) 11. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2023 soud projednával pod sp. zn. 51 A 26/2023. 12. Této žalobě soud vyhověl. Rozsudkem ze dne 14. 3. 2024, č. j. 51 A 26/2023-62, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2023 a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žalovanému jednak vytknul překročení předmětu řízení, neboť návrh směřoval k určení, zda se na dotčených pozemcích nacházela místní komunikace vymezovaná podle úpravy účinné před 1. 4. 1997 (před platností zákona o pozemních komunikacích), proto nemohl výrok MěÚ Zdice ze dne 24. 11. 2021 o existenci místní komunikace nahradit výrokem o deklaraci účelové komunikace. Především však žalovanému vytknul nesprávné uchopení podstaty sporu, neboť se příliš soustředil na to, z jakého materiálu je povrch komunikace vytvořen, aniž by zodpověděl otázku, zda těleso komunikace bylo samostatnou věcí ve smyslu občanského práva oddělitelnou od dotčeného pozemku. Konečně soud žalovanému vytknul pochybení při dokazování ve správním řízení a současně provedl sám doplňující dokazování, při němž vyhodnotil některé skutkové okolnosti odlišně. 13. Proti rozsudku č. j. 51 A 26/2023-62 podal žalovaný kasační stížnost, kterou NSS rozsudkem ze dne 4. 6. 2024, č. j. 1 As 69/2024-32, zamítl a se závěry zdejšího soudu se ztotožnil. Žaloba ve věci odstranění pevné překážky (nynější věc sp. zn. 51 A 29/2023) 14. Žalobu proti napadenému rozhodnutí soud projednává pod sp. zn. 51 A 29/2023. 15. V této žalobě žalobce nesouhlasil se závěrem správních orgánů, že se navážka stavební suti nachází mimo pozemní komunikaci. Celkově pokládal napadené rozhodnutí za nesrozumitelné, nepřesvědčivé a v rozporu s obsahem provedených důkazů. Měl za to, že zkoumaná cesta je místní komunikací III. třídy, nikoliv VPÚK. Vzhledem k tomu měl o žádosti o odstranění pevné překážky jako prvostupňový orgán rozhodovat podle § 40 odst. 5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích obecní úřad (tj. Městský úřad Zdice), nikoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností (tj. Městský úřad Beroun). Prvostupňové rozhodnutí je tak nicotné, neboť silniční správní úřad postrádal věcnou příslušnost k rozhodnutí o žádosti. V této souvislosti se dovolával obsahu své druhé žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2023, kterou soud projednával pod sp. zn. 51 A 26/2023. Rovněž namítal, že trasa komunikace nebyla v minulosti takto vyosená, v části podél oplocení pozemku parc. č. XB vedla v zásadě rovně, k čemuž odkazoval na snímky katastrální ortofotomapy. Připomněl, že v roce 2018 Městský úřad Zdice jako silniční správní úřad rozhodoval o odstranění pevné překážky (skládky rostlin, větví a zeminy) z komunikace, jejíž tehdejší původce skládku odstranil. Stávající navážka stavební suti na krajnici v současnosti omezuje sjízdnost komunikace a ohrožuje bezpečnost provozu. To by platilo i v hypotetickém případě, že je cesta VPÚK, jak tvrdí žalovaný v rozhodnutí ze dne 3. 2. 2023. Rovněž namítal, že k posouzení věci si měl žalovaný vyžádat stanovisko Policie ČR. 16. Soud k projednání této žaloby konal dne 28. 3. 2024 ústní jednání, při němž účastníky upozornil na závěry svého rozsudku č. j. 51 A 26/2023-62 vyhlášeného o dva týdny dříve a jeho úzkou souvislost s věcí 51 A 29/2023. 17. Následně soud rozsudkem ze dne 28. 3. 2024, č. j. 51 A 29/2023-45, i této žalobě vyhověl, zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Vyšel z úvahy, že předpokladem pro odstranění pevné překážky je