3 As 294/2019 — Nejvyšší správní soud

51 A 68/2024- 68 - text 11 51 A 68/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Karla Ulíka a Josefa Straky ve věci žalobců: a) Mgr. R. B. bytem X b) GIYOU s.r.o. sídlem Saky 3, 273 08 Třebichovice proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2024, č. j. 120272/2024/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2024, č. j. 120272/2024/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Vodoprávní úřad jednal s žalobci jako účastníky řízení o schválení manipulačního řádu vodního díla. Žalovaný ale při rozhodování o jejich odvolání proti usnesení o přerušení řízení dovodil, že účastníky řízení nejsou. Soud rozhodnutí žalovaného zrušil. Žalovaný totiž nesprávně uzavřel, že žalobci nemohou být rozhodnutím o manipulačním řádu dotčeni, jen protože nevlastní vodní dílo či pozemky pod ním. Ani soud ale nevyslovil definitivní závěr o účastenství žalobců. Jako první by posuzoval konkrétní okolnosti věci, čímž by nepřípustně nahrazoval činnost žalovaného. Průběh správního řízení 2. Obec Třebichovice (dále „žadatelka“) požádala Magistrát města Kladna (dále „vodoprávní úřad“) dne 27. 6. 2024 o schválení manipulačního řádu vodního díla Protipovodňové opatření obce T.– S. 3. Vodoprávní úřad vyzval žadatelku dne 6. 8. 2024, aby nejpozději do 30. 9. 2024 žádost doplnila o manipulační řád a o stanovisko správce povodí. Současně řízení přerušil. 4. Vodoprávní úřad následně samostatným usnesením ze dne 8. 8. 2024, č. j. SMKL/152272/2024/OVH (dále „prvostupňové rozhodnutí“), stejné řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, opět přerušil, neboť žádost neobsahovala předepsané přílohy. Prvostupňové rozhodnutí doručoval i žalobcům jako účastníkům řízení podle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu [žalobkyně b) tehdy nesla název AND LILAC s.r.o.; pod nynější obchodní firmou je v obchodním rejstříku zapsána od 17. 6. 2025 – pozn. soudu]. 5. Žalobci se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolali. Namítali zejména účelovost přerušení řízení a pro absenci manipulačního řádu se dožadovali zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. 6. Žadatelka navrhla odvolání zamítnout a prvostupňové rozhodnutí potvrdit. Popsala průběh přípravy manipulačního řádu, který je dle ní možné zpracovat až po vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby. Měla za to, že výtky žalobců nejsou důvodné. Vodoprávní úřad postupoval standardně a v souladu se zásadami správního řízení. Dle jejího názoru je odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí jen dalším z nástrojů, jímž se žalobci snaží bránit kompletnímu dokončení retenční nádrže, která je součástí protipovodňových opatření budovaných v dobré víře a ve veřejném zájmu. Napadené rozhodnutí 7. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobců jako nepřípustná dle § 92 odst. 1 správního řádu. Shledal, že žalobci nebyli oprávněni odvolání podat, neboť vůbec nebyli účastníky řízení. 8. Žalovaný svůj závěr odůvodnil tím, že okruh účastníků řízení o schválení manipulačního řádu stanovuje § 115 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Podle tohoto ustanovení jsou účastníky řízení (i) správce vodního toku, pokud se jedná o manipulační řád vodního díla souvisejícího s tímto vodním tokem, (ii) obec, v jejímž územním obvodu může rozhodnutím vodoprávního úřadu dojít k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, (iii) a žadatel, tj. vlastník vodního díla. 9. Z definice manipulačního řádu ve vyhlášce č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl (dále „vyhláška č. 216/2011 Sb.“), dle žalovaného plyne, že proces schvalování manipulačního řádu se týká pouze vodního díla. Žalobci přitom nejsou jeho vlastníkem ani nevlastní žádný z pozemků, na nichž se posuzované vodní dílo nachází. Podle § 27 odst. 2 správního řádu jsou účastníky řízení i další dotčené osoby. Rozhodnutí o schválení manipulačního řádu ale žalobce na jejich právech a povinnostech proto ovlivnit nemůže. Manipulační řád musí být zpracován tak, aby byl v souladu s povolením k nakládání s vodami a se stavebním povolením vodního díla. V souvisejících řízeních již byly možné následky provozu vodního díla projednány a žalobci byli účastníky těchto řízení. Shrnutí žalob a jejich doplnění 10. Žalobci podali proti napadenému rozhodnutí totožné žaloby podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), které soud usnesením ze dne 11. 11. 2024, č. j. 51 A 68/2024-36, spojil ke společnému projednání. Žaloby posléze včas doplnili. 11. Žalobci předesílají, že žalobce a) vlastní nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. XY v katastrálním území S. (všechny dále uváděné pozemky se nachází v témže katastrálním území – pozn. soudu), včetně nemovité kulturní památky S. 2 (dále „NKP“), která leží asi 40 m pod hrází vodního díla. Žalobkyně b) je vlastníkem pozemku parc. č. X1 (dále „Pozemek“), který obepíná obvodové zdi NKP a na který byla umístěna neoficiální odtoková cesta z vodního díla. Dále popisují průběh povolovacích řízení ve vztahu k vodnímu dílu (suché retenční nádrže), včetně jejich nakonec neúspěšné snahy o obnovu stavebního řízení. Té se domáhali z důvodu neřešené odtokové cesty z vodního díla, kterou žadatelka hodlala umístit na Pozemek žalobkyně b) a vedle NKP, a dále z důvodu existence NKP vedle odtokové cesty. Následně se vedlo i kolaudační řízení k vodnímu dílu, které bylo ovlivněno snahou o udržení dotace poskytnuté Státním fondem životního prostředí (dále „SFŽP“) a Evropskou unií (dále „EU“). 12. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalobci namítají, že řízení o schválení manipulačního řádu se běžně účastní i osoby dle § 27 odst. 2 správního řádu, aniž by vlastnily pozemky, na nichž se vodní dílo nachází. Příkladmo žalobci odkazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 9. 7. 2009, č. j. 5 As 82/2008-107, který řešil případ přímého dotčení subjektu „pod vodním dílem D.“. Argumentují, že § 115 vodního zákona neobsahuje speciální úpravu účastenství. Je tudíž třeba podpůrně užít správní řád. Již proto nemůže napadené rozhodnutí obstát. 13. Navíc, i kdyby bylo rozhodující vlastnictví pozemků pod vodním dílem, žalovaný se nezabýval jeho skutečným stavem. Žalobci připomínají, že na Pozemek žalobkyně b) byla umístěna odtoková cesta z vodního díla, která je jeho provozní a funkční součástí. Žalobkyně b) je proto přímo ovlivněna podmínkami manipulace s vodou z vodního díla. Stejně tak je ovlivněný i žalobce a), protože NKP přiléhá k Pozemku a leží 40 m pod hrází nádrže. Tyto okolnosti se přitom neřešily v žádném povolovacím řízení. Žalovaný si ani nepřipojil související správní spisy, z nichž by mohl zjistit skutečnosti o „černé“ odtokové cestě, neřešených zvláštních povodních ohrožujících NKP a pochybnostech, zda se vůbec jedná o vodní dílo. Žalovaný se rovněž nezabýval celkovou nezpůsobilostí projektové dokumentace, která v podstatě vylučuje posouzení souladu manipulačního řádu se stavebním povolením a povolením nakládání s vodami. 14. Žalobci nesouhlasí ani se závěrem, že jejich dotčení na právech vylučuje fakt, že manipulační řád musí být zpracován v souladu s povolením k nakládání s vodami a se stavebním povolením vodního díla. V takovém případě by řízení o schválení manipulačního řádu ztratilo smysl. Manipulační řád z nich sice vychází, ale jeho předmětem jsou zcela jiné záležitosti. Jinak by nebyl schvalován v samostatném řízení. Nadto veškeré účinky vodního díla nebyly v předcházejících řízeních projednány. Právě proto se žalobci domáhali obnovy stavebního řízení. 15. Žalovaný dále opomněl, že žalobci v řízení vystupují jako ochránci veřejného zájmu památkové péče, protože žalobce a) vlastní NKP. Pokud by se řízení neúčastnili, tento veřejný zájem by nikdo nechránil, protože úřady většinou začínají fungovat až tehdy, kdy už je pozdě. 16. Závěrem žalobci namítají, že žalovaný nezohlednil ani to, že v řízení chránili veřejný zájem veřejného financování. Žalobci mají důvodné pochybnosti, zda je projednávaná stavba vůbec vodním dílem (žalobcům se nezdá, že by suchá retenční nádrž mohla v S. naplnit svůj účel, tj. zachytit povodňovou vlnu). To bylo přitom dotováno z prostředků SFŽP a EU. Kromě žalobců by nikdo jiný tento veřejný zájem v řízení neuplatňoval. Vyjádření žalovaného 17. Žalovaný navrhuje žaloby zamítnout. Argumentuje, že usnesení o přerušení řízení není rozhodnutím ve smyslu s. ř. s. a vztahuje se na něj kompetenční výluka. Proto je žaloba nepřípustná. Žalobci nebyli účastníky řízení o přerušení řízení o schválení manipulačního řádu, a proto ani nezasahuje do jejich právní sféry. Z podkladů předložených ža