55 Az 4/2025 – Krajský soud v Praze

55 Az 4/2025- 22 - text 8 55 Az 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobce: M. M., narozeného dne X státního příslušníka Kyrgyzské republiky bytem X zastoupeného advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha – Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha – Holešovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2025, č. j. OAM-1016/ZA-ZA11-K11-2024, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a rozhodnutí žalovaného 1. Žalobce, státní příslušník Kyrgyzstánu, požádal dne 1. 8. 2024 o mezinárodní ochranu. K žádosti uvedl, že je uzbecké národnosti a vyznává islám. Nemá žádné politické přesvědčení. Je zdravý a s ničím se neléčí. Má manželku a čtyři děti. Všichni se nachází ve vlasti. Žalobce opustil zemi původu v květnu roku 2023, kdy přicestoval do Maďarska. Žalobce měl maďarské vízum. V Maďarsku zůstal asi měsíc a půl. Pak jel do České republiky, kde byl asi dva týdny jako turista. Potom jel do Varšavy. V Polsku strávil přibližně 10 měsíců. Asi dne 30. 7. 2024 přijel taxíkem do České republiky. Žalobce o mezinárodní ochranu žádá, neboť se mu nepodařilo vyřídit si povolení k pobytu v Polsku. Chtěl by si legalizovat pobyt a pracovat. 2. Během osobního pohovoru dne 6. 8. 2024 žalobce vypověděl, že opustil zemi původu kvůli tomu, že tam má dluh a není tam práce. V zemi původu podnikal – obchodoval s ovocem. Maďarské vízum si vyřídil za účelem zaměstnání, aby mohl vrátit dluh. Žalobce opustil Maďarsko, neboť dostával nízkou mzdu (asi 500 USD). Nemohl se z ní uživit, našetřit si na splacení dluhu a k tomu pomáhat rodině. Proto vycestoval do Polska. Do České republiky přicestoval kvůli tomu, že tu už jednou byl jako turista a líbilo se mu zde. Hledal si zde práci, ale neměl povolení k pobytu. Proto odjel do Polska, kde požádal o povolení k pobytu, ale to mu nevyšlo. Už nemůže být dále bez dokladů, proto žádá o mezinárodní ochranu. Žalobce by chtěl v České republice žít a pracovat. Žalobce se nemůže v rámci Kyrgyzstánu přestěhovat na místo, kde je lepší ekonomická situace. Všude jsou stejně nízké mzdy. Když podnikal v zemi původu, byl ve ztrátě. Proto si půjčil od fyzických osob peníze. Žalobci jeho věřitelé volají a nadávají mu. Věřitelé žalobci říkají, aby jim vrátil peníze, protože je potřebují. Kdyby se vrátil do země původu, přišli by k němu věřitelé a chtěli by peníze zpět. Se státními orgány žalobce v zemi původu neměl problémy. 3. Žalovaný v průběhu řízení shromáždil tyto materiály vztahující se k žalobcově zemi původu: - Informace OAMP ze dne 13. 3. 2024. Kyrgyzstán. Bezpečnostní a politická situace v zemi. Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv. - Výroční zpráva Human Rights Watch 2024. Kyrgyzstán. Překlad. - Informace MZV ČR ze dne 30. 1. 2024. Kyrgyzstán. Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti. Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí. 4. Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 1. 2025, č. j. OAM-1016/ZA-ZA11-K11-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), neudělil žalobci žádnou z forem mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Žalovaný shrnul žalobcovy odpovědi uvedené při podání informací k žádosti o mezinárodní ochranu a během osobního pohovoru. Podle žalovaného bylo v průběhu správního řízení objasněno, že žalobce žádá o mezinárodní ochranu kvůli svým ekonomickým problémům a zemi původu opustil kvůli lepšímu výdělku. Žalobce nevyvíjel v zemi původu činnost směřující k uplatňování politických práv, za kterou by byl pronásledován. Žalobce uvedl, že nemá žádné politické přesvědčení a problémy se státními orgány vyloučil. Žalobce se ani nemusel obávat toho, že by byl v zemi původu pronásledován z důvodu své rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Žalobce též nebyl rodinným příslušníkem azylanta. Žalovaný dále neshledal důvody pro udělení doplňkové ochrany. Z průběhu řízení nevyplynuly žádné okolnosti, na jejichž základě by se žalovaný mohl domnívat, že by žalobci v případě návratu do země původu hrozily trest smrti nebo poprava. Podle kyrgyzského práva nelze udělit trest smrti. Žalobci nehrozilo při návratu do země původu ani mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání ve smyslu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalovaný připomněl, že žalobce dlužil peníze soukromým osobám, které na žalobce ovšem nevyvíjely nátlak prostřednictvím nějakých nekalých metod. Bezpečnostní situace v žalobcově zemi původu byla dostatečně stabilní – neprobíhal v ní žádný ozbrojený konflikt, který by v žalobcově případě odůvodňoval udělení doplňková ochrany. V žalobcově případě nepřicházelo v úvahu ani udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny. Pokud jde o národní humanitární azyl, žalovaný konstatoval, že žalobce je dospělý, svéprávný a práceschopný. Žalobce nezmínil, že by se potýkal s nějakými zdravotními problémy. Žalovaný neshledal, že by v posuzované věci byly dány okolnosti, jež by odůvodňovaly udělení humanitárního azylu. 5. Žalobou podanou dne 18. 3. 2025 k Městskému soudu v Praze a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému se žalobce podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (sále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému. II. Obsah žaloby a ostatních podání účastníků 6. Žalobce v žalobě uvedl, že si v zemi původu musel vypůjčit prostředky od lichvářů, protože jeho podnikatelská činnost byla ztrátová. Peníze si vypůjčil za nápadně nevýhodných podmínek. Poté, co nebyl schopen svůj dluh splatit, začal čelit množství výhružek a pronásledování. Ačkoliv se žalobce obává hrozby primárně ze strany soukromé osoby, má za to, že mu hrozí postih i na základě právní úpravy v zemi původu. Podle žalobce je takřka na všechny neuhrazené pohledávky nahlíženo jako na podvodné jednání a dlužníci jsou sankcionováni pomocí trestního práva. I když dlužník pouze přecenil své síly a nikdy neměl v úmyslu věřitele zkrátit, v zemi původu je takové dlužníkovo jednání kriminalizováno. Napadené rozhodnutí se vůbec nezabývalo trestností neplacení dluhů v Kyrgyzstánu. Žalobcův primárně soukromoprávní konflikt tak přerůstá do konfliktu s veřejnou mocí v důsledku zapojení policejního orgánu. Žalobce nadto připomněl, že pouze kvůli obavě vyvěrající ze soukromoprávního konfliktu nelze žádost o mezinárodní ochranu bez dalšího zamítnout. Je zapotřebí důkladně posuzovat především otázku dodržování lidských práv v zemi původu a funkčnost tamní policie. Žalobce byl toho názoru, že by mu v zemi původu nebyla poskytnuta účinná ochrana před soukromými osobami. Žalovaný porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, jelikož se nezabýval pozicí domovské policejní složky, potažmo existencí orgánu vnitřní kontroly (obdobou GIBS), který by dohlížel na zákonnost postupu policistů, na které se obrátil žalobcův věřitel a jejichž postupu se žalobce obává. Odůvodnění napadeného rozhodnutí se ani nezabývá případnou existencí úřadu ombudsmana dohlížejícího na zachování žalobcových práv. Žalobce se obával, že policie nebude postupovat objektivně a spravedlivě a že si z důvodu solidarity s věřitelem adoptuje jeho pozici. Žalobce také uvedl, že pokud čelil výhružkám v době pobytu ve státě původu, i nyní po přesídlení do zahraničí, nedomnívá se, že by se situace v případě jeho návratu uklidnila. Žalovaný měl přihlížet k tomu, zda je stát původu způsobilý k tomu, aby žalobce v případě hrozící újmy ochránil před násilím ze strany věřitele. Žalovaný vyšel z nepřípustného podkladu (Informace OAMP týkající se bezpečnostní a politické situace v zemi). Opřel napadené rozhodnutí o podklad, jehož je sám autorem. Konečně podle žalobce žalovaný neposoudil dostatečně důvody pro udělení tzv. národního humanitárního azylu. Žalovaný se v tomto ohledu nevěnoval ekonomické situaci v zemi původu, resp. možnosti či nemožnosti dosažení adekvátního výdělku pro obživu rodiny. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že při rozhodování vzal v potaz všechny žalobcem sdělené skutečnosti a shromáždil k nim adekvátní informace o situaci v Uzbekistánu. Důvodem žalobcova odchodu ze země původu byly dluhy a fakt, že si tam nemůže najít dobře placenou práci. Jeho žádost tak byla založena primárně na ekonomických důvodech, nikoliv na důvodech bezpečnostních. Nepříznivá ekonomická situace nepředstavuje relevantní skutečnost z hlediska mezinárodní ochrany, neboť se dotýká všech občanů daného státu bez rozdílu. O relevantní důvod pro udělení mezinárodní ochrany by se jednalo tehdy, pokud by ekonomická opatření státu byla skrytě namířena proti určité skupině obyvatel státu