6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

41 A 27/2026- 18 - text 3 41 A 27/2026 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Karla Ulíka ve věci žalobkyně: A. Č. nar. X bytem X proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím ve vedení vkladového řízení č. V-2861/2026-207. Žalobkyně namítá, že žalovaný je seznámen se zásadními vadami podkladového titulu, přesto však v řízení pokračuje a směřuje k provedení vkladu bez zákonného titulu, což představuje přímý zásah do vlastnického práva žalobkyně. 2. Soud se předně zabýval otázkou, zda je žaloba způsobilá k věcnému projednání. Shledal, že tomu tak není. 3. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 6. Žalobkyně brojí proti vedení vkladového řízení podle § 11 a násl. zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Soud však konstatuje, že samotným vedením správního řízení k nezákonnému zásahu zásadně dojít nemůže (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2023, č. j. 7 As 208/2022-39). Tyto závěry se uplatní i ve vztahu ke vkladovému řízení, byť rozhodnutí o povolení vkladu je rozhodnutím v soukromoprávní věci (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2024, č. j. 6 As 287/2023-142, bod 27), proti němuž není ve správním soudnictví obrany (k možnostem obrany viz bod 7 tohoto usnesení). Současně sama žalobkyně ani neuvádí, v čem by samotné vedení řízení zasahovalo do jejího vlastnického práva (zásah do jiných práv ani netvrdí). Jelikož tedy podaná žaloba neobsahuje plausibilní tvrzení nezákonného zásahu, je třeba ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 82 s. ř. s. (srovnej rozsudky rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, č. 3687/2018 Sb. NSS, nebo ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, č. 6/2021 Sb. NSS). 7. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že v projednávané věci se žalobkyně zjevně obává, že shora uvedené vkladové řízení vyústí v provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch třetí osoby, čímž bude zkrácena na svém vlastnickém právu. Nicméně pokud by k provedení vkladu opravdu došlo (nepřesvědčí-li žalobkyně žalovaného, že nejsou splněny podmínky pro vklad dle § 17 katastrálního zákona), právní řád poskytuje žalobkyni obranu proti takovému postupu, a to žalobu podle § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podanou v občanském soudním řízení. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 8. S ohledem na výše uvedené soud žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 82 s. ř. s. jako nepřípustnou. Vzhledem k odmítnutí žaloby soud již nerozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 23. dubna 2026 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.