4 As 21/2003 — Nejvyšší správní soud

41 A 31/2026- 32 - text 3 41 A 31/2026 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci žalobkyně: A. Č. bytem X zastoupená H. V. bytem X proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o povolení vkladu vlastnického práva ze dne 28. 4. 2026, sp. zn. V-2861/2026-207, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byl 28. 4. 2026 povolen vklad vlastnického práva ve prospěch J. K. v řízení vedeném pod sp. zn. V-2861/2026-207 s právními účinky vkladu ke dni 1. 4. 2026. 2. Soud se předně zabýval otázkou, zda je žaloba způsobilá k věcnému projednání. Shledal, že tomu tak není. 3. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 4. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. 5. Podle § 68 písm. b) s. ř. s. je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná, jde-li o rozhodnutí v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. 6. Žalobkyně brojí proti rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Rozhodnutí o povolení vkladu se týká věcného práva k nemovitosti, jde tedy o rozhodnutí v soukromoprávní věci, které je z přezkumu správními soudy dle § 68 písm. b) s. ř. s. vyloučeno (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2020, č. j. 6 As 238/2020-53, a judikaturu citovanou v bodu 11 uvedeného rozsudku, zejména bod 8 usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 10. 2019, č. j. Konf 15/201910, a dále např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2023, č. j. 1 As 56/2023-48, a usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. II. ÚS 2588/23). Na tomto závěru nic nemění nemožnost napadnout rozhodnutí o povolení vkladu žalobou podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [§ 18 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]. Soud dodává, že proti důsledkům rozhodnutí o povolení vkladu nelze brojit ani zásahovou žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2024, č. j. 6 As 287/2023-142). Jak Nejvyšší správní soud vyložil již v rozsudku ze dne 14. 4. 2016 č. j. 9 As 242/2015-55, proti provedenému vkladu se lze bránit „jedině určovací žalobou podanou u civilního soudu.“ Tento názor zastává i odborná literatura: „Jediným způsobem, kterým lze brojit proti vkladu práva provedenému na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, nesprávně či jinak chybně, je podání určovací žaloby k soudu (§ 985, § 986 obč. zák.). ‚Chybný‘ zápis práva lze v katastru nemovitostí napravit pouze novým vkladem práva, jehož podkladem jako vkladová listina bude pravomocný rozsudek soudu o určení práva k nemovitosti.“ (BLÁHOVÁ, I. komentář k § 36 in BAREŠOVÁ, E., BLÁHOVÁ, I., DOUBEK, P., JANEČEK, B., NEDVÍDEK, L., SOUČEK, P. Katastrální zákon: Komentář. Systém ASPI. Wolters Kluwer, ISBN 978-80-7598-615-3, dostupné na www.aspi.cz, obdobně srov. BAUDYŠ, P. Katastrální zákon. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 135–138). 7. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu odmítl dle § 46 odst. 2 s. ř. s., neboť žalobkyně se domáhá ochrany proti rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. 8. Podle § 46 odst. 2 věty druhé s. ř. s. musí být v usnesení o odmítnutí návrhu navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Jak bylo výše uvedeno, proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustná žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§ 18 odst. 4 katastrálního zákona). Docílit změny zápisu práva provedeného na základě rozhodnutí o povolení vkladu lze pouze novým vkladem práva na základě rozsudku soudu o žalobě na určení vlastnického práva v řízení podle části třetí občanského soudního řádu. Věcně a místně příslušný k takové žalobě je Okresní soud v Mladé Boleslavi [§ 9 odst. 1 a § 88 písm. b) občanského soudního řádu]. 9. Vzhledem k odmítnutí žaloby soud již nerozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření a návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 11. S ohledem na odmítnutí žaloby se soudní poplatek za žalobu nevybírá (§ 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Žalobkyně tedy není povinna platit soudní poplatek, k jehož zaplacení byla vyzvána usnesením ze dne 5. 5. 2026. Soud v tuto chvíli neeviduje zaplacený soudní poplatek. Pokud by došlo k jeho úhradě, bude žalobkyni vrácen (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona o soudních poplatcích). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. Praha 13. května 2026 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.