9 As 90/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 75/2014- 30 - text 11 pokračování 30A 75/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: P.N., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Městský úřad Sokolov, se sídlem Rokycanova 1929, Sokolov, v řízení o žalobě, datované dne 1. 7. 2014 a došlé soudu dne 3. 7. 2014, na ochranu proti nečinnosti žalovaného, t a k t o : I. Žalovaný je povinen ve věci vedené pod čj. PO/3891/104447/2013/TK pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10.228,- Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Předmět řízení Žalobou datovanou dne 1. 7. 2014 a došlou soudu dne 3. 7. 2014 se žalobce domáhal vydání tohoto rozsudku: Městskému úřadu Sokolov se ve věci čj. PO/3891/104447-8/2013/TK přikazuje vydat ve lhůtě dle § 71 odst. 3 správního řádu meritorní rozhodnutí dle § 67 správního řádu. Příkazem vydaným dne 8. 1. 2014 pod čj. PO/3891-11/104447/2013/TK podle § 87 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), Městský úřad Sokolov uznal žalobce vinným, že dne 23. 11. 2013 kolem 13.20 hod. v ul. Pohraniční stráže v obci Svatava jako spolujezdec v motorovém vozidle tovární značky BMW, registrační značky…, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, tedy jako přepravovaná osoba nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), porušením povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobci uložena podle § 125c odst. 4 písm. f) zákona o silničním provozu a v souladu s § 11 odst. 1 písm. b), § 12 odst. 1 a § 13 odst. 2 zákona o přestupcích pokuta ve výši 1.500,- Kč. V tomto příkazu byl žalobce poučen, že obviněný z přestupku může proti příkazu podat odpor ke správnímu orgánu, který příkaz vydal, ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení odporu, lhůta pro podání odporu se počítá ode dne následujícího po dni oznámení příkazu. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Mezi účastníky řízení je sporné, zda odpor proti příkazu Městského úřadu Sokolov ze dne 8. 1. 2014, čj. PO/3891-11/104447/2013/TK, byl podán včas. II. Žaloba Žalobce uvádí, že Městský úřad Sokolov vznesl pochybnost nad podáním učiněným zástupcem, které označil za vadné, a vyzval zástupce k odstranění jeho vad, které dle výzvy žalovaného spočívaly v tom, že podání je nepodepsané, k čemuž stanovil lhůtu do 4. 2. 2014. Žalobce však podání učiněné žalobcem považuje za bezvadné a dále k tomuto uvádí, že samotná skutečnost, že písemnost byla doručena prostřednictvím datové schránky, je rovna tomu, kdy je dodána v listinné podobě a podepsána (účel datových schránek). Ze sdělení [?] Krajského úřadu Karlovarského kraje čj. 1554/DS/14-5 se žalobce dozvěděl, že žalovaný považoval za vadnou plnou moc, která byla součástí podání učiněného zástupcem. Žalobce dodal žalovanému originál plné moci, avšak zcela nezávisle na jeho výzvě, neboť k tomuto byl vyzván zástupcem, který z právní opatrnosti (byť považoval celé podání, které učinil, za bezvadné) požádal žalobce o doložení taktéž originálu plné moci samostatným dopisem. Žalobce tedy pořádkovou lhůtu stanovenou správním orgánem, jak se později ukázalo, k doložení plné moci, překročil o jeden jediný den. Žalobce si je vědom, že je jeho pochybení, že odstranil vadu podání o den později, avšak učinil tak ne vlastním pochybením. Žalovaný měl totiž povinnost vyzvat k odstranění vady podání též přímo žalobce, nikoliv jen jeho zástupce (žalobce tu odkazuje na právní názor vyjádřený Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 29. 9. 2011, čj. 4 As 27/2011-42). V žalobě se dále namítá, že vlivem tohoto pochybení žalovaného (spočívajícího v nesrozumitelné formulaci, co po zástupci žalobce vlastně žádá, a samotném adresování této žádosti podle žalovaného [zřejmě: podle žalobce] irelevantní osobě) došlo k situaci, že byl originál plné moci dodán o den později, než stanovil žalovaný svou výzvou. Zároveň však je žalobce toho názoru, že lhůta stanovená správním orgánem je lhůtou pořádkovou, jejíž stanovení má za účel především přimět účastníka řízení k součinnosti a zabránit v obstrukčním jednání, kdy by např. odstranění vady podaného odporu účastníku řízení trvalo řádově několik měsíců. V takovém případě by jistě nebylo možné spravedlivě požadovat po správním orgánu, aby opravil vyznačenou právní moc odporu [zřejmě: příkazu] a pokračoval v řízení. V případě prodlení o jeden jediný den však nemůže být brána v úvahu myšlenka, že by žalobce měl zájem protahovat řízení. Žalobce dále poukazuje na to, že když správní orgán v přiměřené lhůtě nenařídil ústní jednání, podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti správního orgánu k nadřízenému správnímu orgánu, Krajskému úřadu Karlovarského kraje, který ve sdělení ze dne 18. 6. 2014 konstatoval, že z důvodu opoždění dodání originální plné moci hledí na podaný odpor jako na opožděný, tedy žádost o opatření proti nečinnosti Městského úřadu Sokolov zamítl. Žalobce se s názorem nadřízeného správního orgánu, ani Městského úřadu Sokolov neztotožňuje. Žádný ze správních orgánů nerozporuje, že by odpor byl podán včas. Tedy je nutné hledět na podaný odpor jako na včasný, který vydaný příkaz ruší. Skutečnost, že byla originální plná moc (která byla pouze deklaratorním potvrzením původně zaslané plné moci) dodána o den později, než stanovil žalovaný, v žádném případě nemůže znamenat opožděnost podaného odporu. Pokud by totiž správní orgán považoval za vadnou plnou moc, měl povinnost dle § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat podatele k odstranění vad podání, což neučinil (ve výzvě k odstranění vady podání ze dne 28. 1. 2014, čj. PO/3891/104447/2013/TK, hovoří toliko o podepsání podání jako takového). K tomuto žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. I. ÚS 563/11, týkající se zákazu přepjatého formalismu. III. Vyjádření žalovaného správního orgánu K žalobě se žalovaný správní orgán vyslovil tak, že dne 24. 1. 2014 bylo do datové schránky Sokolova doručeno z datové schránky právnické osoby FLEET Control, s.r.o., Smetanovo nábřeží 327/14, 110 00 Praha 1, ID schránky: maz456x, podání označené spisovou značkou PO/3891/104447-8/2013/TK a popisem „Věc: Podávám odpor proti příkazu.“. K datové zprávě, obsahující odpor, byla přiložena elektronická kopie (scan listinné verze) plné moci z 6. 12. 2013, kterou žalobce zmocnil společnost FLEET Control, s.r.o., „k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku vedeném pod spisovou značkou PO/3891/104447-8/2013/TK“. Žalovaný vyhodnotil podání podle jeho obsahu jako odpor proti příkazu žalovaného ze dne 8. 1. 2014, čj. PO/3891-11/104447/2013/TK. Podání neučinil sám žalobce, avšak z přílohy podání žalovaný dovodil, že bylo učiněno osobou, která by mohla být zástupcem žalobce podle § 33 správního řádu. Přílohu podání, tj. kopii plné moci, však žalovaný nemohl z důvodu její formy, když nebyla učiněna písemně ani ústně do protokolu, nebyla opatřena elektronickým podpisem žalobce ani se nejednalo o výstup autorizované konverze, považovat za řádnou plnou moc a z toho důvodu nemohl ani samotné podání obsahující odpor proti příkazu ze dne 8. 1. 2014, čj. PO/3891-11/104447/2013/TK, považovat za odpor podaný žalobcem či jeho zástupcem. Vzhledem k tomu, že plná moc k zastupování žalobce nebyla učiněna písemně ani ústně do protokolu, nýbrž doručena žalovanému z datové schránky zmocněnce, tj. elektronicky, musí být buď podepsána zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele (žalobce), nebo musí jít o výstup autorizované konverze. Jelikož plná moc nesplňovala ani jednu z uvedených podmínek, vyzval žalovaný dopisem ze dne 28. 1. 2014 doručeným do datové schránky společnosti FLEET Control, s.r.o., 28. 1. 2014, společnost FLEET Control, s.r.o., aby žalovanému doručila řádnou plnou moc, k čemuž jí stanovil podle § 37 odst. 3 správního řádu lhůtu do 4. 2. 2014. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaný správní orgán dále uvedl, že to, že žalovaný vyzval k doplnění podání toliko zástupce žalobce, vyplývá z toho, že žalovaný považoval společnost FLEET Control, s.r.o., za zástupce žalobce na základě doložené plné moci, která pouze nebyla podepsána zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele, popř. nebyla výstupem autorizované konverze. Správnost tohoto postupu vyplývá mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2005, čj. 29 Odo 344/2004