7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

57 A 99/2016- 136 - text 9 pokračování 57A 99/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a JUDr. Aleny Hocké v právní věci žalobce Tirozet s.r.o., se sídlem Bělehradská 858/23, Praha 2, zastoupeného Mgr. Lucií Petránkovou, advokátkou se sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1, proti žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Karlovarský kraj, se sídlem Sokolovská 167/875, Karlovy Vary, za účasti osoby zúčastněné na řízení B.Č., bytem …, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného t a k t o : I. Určuje se, že zápis omezení vlastnického práva žalobce poznámkou spornosti provedený žalovaným k parcele st. 44, jejíž součástí je rodinný dům č. p. 34, parcele pč. 183/1, parcele pč. 183/3, to vše v katastrálním území Bystřice u Hroznětína, byl nezákonný. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 28.253,14 Kč, ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Lucie Petránkové, advokáty. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci Žalobce se žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zápisu poznámky spornosti k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 234 vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrálního pracoviště Karlovy Vary. Žalobce je dle listu vlastnictví č. 234 vlastníkem pozemku st.p.č. 44 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 79 m2, jehož součástí je stavba č.p. 34 (rodinný dům), dále pozemku p.č. 183/1(zahrada) o výměře 802 m2 a p.č. 183/3 (zahrada) o výměře 341 m2, v katastrálním území Bystřice u Hroznětína, obec Hroznětín (dále jen „předmětné nemovitosti“). Dne 16.8.2016 byl Katastrálnímu úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrálnímu pracovišti Karlovy Vary (dále též jen „katastrální pracoviště“) podán osobou zúčastněnou na řízení k předmětným nemovitostem „Návrh na zápis poznámky spornosti k nemovitostem“ (Z-7754/2016-403). Ke dni 21.9.2016 zapsalo katastrální pracoviště k předmětným nemovitostem poznámku spornosti zápisu (Z-93 76/2016-403). II. Důvody žaloby A. Po provedení zápisu poznámky spornosti k předmětné nemovitosti žalobce namítal (přípisem ze dne 20.9.2016), že byla zapsána v rozporu s § 24 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) – (dále jen „KZ“ nebo „katastrální zákon“) a že plná moc advokáta nesplňuje náležitosti vyžadované správním řádem. Žalovaný žalobci sdělil (odpovědí ze dne 5.10.2016), že postupoval v souladu s větou druhou § 24 odst. 1 KZ a § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“), že je neurčitost plné moci právního zástupce navrhovatelky nedostatkem, avšak na základě ostatních okolností není důvodné pochybovat, ke kterým nemovitostem se vztahuje. V žalobě žalobce namítal, že byl postupem žalovaného (zápisem poznámky spornosti k předmětným nemovitostem ve vlastnictví žalobce) přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem. Zásah směřuje proti žalobci, který v podstatě nemůže s nemovitostmi nakládat (poznámka spornosti sice není rozhodnutím soudu o tom, kdo je jejich vlastníkem, avšak činí nemovitosti fakticky neprodejnými). Na nemovitosti měl kupce, ale po zápisu poznámky z prodeje sešlo. Zásahem žalovaného je tak žalobci zásadním způsobem ztěžován výkon vlastnického práva. Jedná se o neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce. Žalobce odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16.11.2010, čj. 7 Aps 3/2008- 98 (všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zde citovaná jsou dostupná na www.nssoud.cz), podle něhož se soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.1.2012, sp. zn. 4 Aps 4/2011-68, který závěry usnesení rozšířeného senátu vztáhl též na zapsání či nezapsání poznámky. Ačkoli byla uvedená rozhodnutí vydána za účinnosti předchozí právní úprav, jsou jejich závěry stále aplikovatelné. B. Žalovaný v odpovědi z 5.10.2016 uvedl, že k zápisu poznámky spornosti došlo na základě věty druhé § 24 odst. 1 KZ. Žádost o zápis poznámky spornosti bez doloženého žalobního návrhu musí obsahovat tvrzení, jakým zápisem je žadatel dotčen, a tvrzení, že tento zápis byl proveden bez právního důvodu a v čem je spatřována jeho právní bezdůvodnost. Neobsahuje-li žádost tyto údaje, postupuje se obdobně podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Nedoplní-li žadatel údaje ve stanovené lhůtě nebo nebudou-li doplněné údaje osvědčovat splnění podmínek pro zápis poznámky podle § 24 odst. 1 věty první KZ žádost se vrátí jako nezpůsobilá k zápisu poznámky spornosti. Podmínkou pro zápis poznámky spornosti bez doloženého žalobního návrhu je, že: 1. o zápis poznámky žádá osoba dotčená určitým zápisem v katastru, tedy osoba, která: a) v důsledku takového zápisu přestala být zapsána jako vlastník či jiný oprávněný, nebo její právo bylo provedeným zápisem omezeno, b) potenciální právní nástupce (zejm. možný dědic) osoby podle písm. a), a současně 2. zápis, který je napadán, je alespoň potenciálně bez právního důvodu, přičemž zápisem bez právního důvodu je zejména zápis provedený na základě a) neplatného, zdánlivého nebo zrušeného právního jednání, b) právního důvodu, který odpadl k datu předcházejícímu právním účinkům zápisu, či c) podvržené listiny. Navrhovatelka však nežádala zapsat věcné právo, ani nesplnila podmínky pro zápis poznámky spornosti, jelikož její návrh neobsahuje výše uvedené náležitosti. Návrh je odůvodněn toliko pohledávkou, kterou má za J.N. (dále jen „předchozí vlastník předmětných nemovitostí“), která na sebe podala insolvenční návrh. Pohledávka navrhovatelky (obligace) za předchozím vlastníkem předmětných nemovitostí ale není věcným právem navrhovatelky, které by bylo stavem v katastru nemovitostí dotčeno. Stejně tak pohledávka navrhovatelky nemůže být podkladem pro zápis poznámky spornosti, jelikož navrhovatelka není a nikdy v minulosti nebyla vlastníkem předmětných nemovitostí (což vyplývá i ze samotného návrhu na zápis poznámky). Nerozhodný je i fakt, že se navrhovatelka považuje za zásadní věřitelku. Navrhovatelka ani nesporuje, že by kupní cena byla skutečně původním vlastníkem předmětných nemovitostí uhrazena. Poznámka spornosti proto neměla být žalovaným zapsána, jelikož její zapsáno není odůvodněno návrhem navrhovatelky a nebyly splněny podmínky § 24 odst. 1 věty druhé KZ. Z návrhu na zápis poznámky spornosti není zřejmé, jakým zápisem je navrhovatelka dotčena a v čem je spatřováno, že byl proveden bez právního důvodu. Sama navrhovatelka jako právní důvod zápisu uvádí kupní smlouvu. Podaný návrh tak nesplňuje zákonem stanovené náležitosti a neměl být proto zapsán. Na uvedeném nemůže ničeho zhojit ani fakt, že navrhovatelka doložila včas (do 2 měsíců), že byla podána žaloba k Okresnímu soudu v Karlových Varech na určení neplatnosti smlouvy a neúčinnosti právního jednání (kupní smlouvy mezi původním vlastníkem předmětných nemovitostí a žalobcem jako jejich novým vlastníkem). C. Žalobce nesouhlasil ani se způsobem, jakým se žalovaný vypořádal s nedostatečnou plnou mocí právního zástupce navrhovatelky. K zápisu poznámky spornosti došlo na základě plné moci, neurčitého pověření ve věci „zápisu poznámky spornosti k nemovitostem“. Navíc právní zástupce zmocnění nepřijal, neboť plná moc není zmocněným zástupcem podepsaná. Podpis je uveden pouze u advokátní koncipientky, kdy není ještě známo u které, neboť podpis je uveden u dvou. Advokátní koncipientku však navrhovatelka nezplnomocnila a tato ji nemůže zastupovat. Navíc v plné moci nebyly nemovitosti řádně specifikovány. Jedná se o plnou moc udělenou k neurčitému počtu řízení, neboť je zde neomezený počet nemovitostí/možností, u kterých by poznámka spornosti mohla být navrhována k zápisu. V takovém případě podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu platí, že pokud je plná moc udělena pro neurčitý počet řízení, musí být vždy úředně ověřena. Plná moc tak nesplňuje náležitosti kladené na ni správním řádem Bez ohledu na to, jak si žalovaný plnou moc vyložil z kontextu, je zřejmé, že nesplňuje požadavky zákona. Žalovaný měl postupovat tak, že měl podklady vrátit a vyzvat advokáta k doložení řádné plné moci a k řádnému návrhu. Žalovaný tak dle žalobce pochybil, když na základě výše uvedených písemností zapsal do katastru nemovitostí poznámku spornosti. Žalovaný zapsal poznámku spornosti contra legem a na základě návrhu neoprávněné osoby. III. Vyjádření žalovaného k žalobě Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Dle žalovaného návrh na zápis poznámky spornosti obsahoval odůvodnění, v čem je spatřován zápis bez právního důvodu a současně z návrhu plynulo, že je